Číňané chtějí ruské víceúčelové stíhačky Su-35

Okopírovaný Su-27/30 alias J-11

Prodeje ruské techniky do Číny jsou sice dlouhodobého, nikoliv ale stálého trvání. V minulosti Číňané často ukázali, že jim stačí jen několik málo koupených nebo jinak získaných strojů k tomu, aby je okopírovali a rozjeli v podstatě ilegální sériovou výrobu. Řada zahraničních výrobců proto do Číny neprodává raději vůbec anebo velmi opatrně.

Nedávným příkladem je dohoda s Ruskem z roku 1995 o licenční výrobě středně těžkých stíhacích letounů Su-27/30 v Číně pod označením Shenyang J-11. Podle smlouvy mělo být vyrobeno v čínských podnicích za spolupráce s ruským výrobcem celkem 200 těchto letounů. Číňané však v roce 2004 z celé dohody odstoupili, po vyrobení zhruba poloviny plánovaných strojů. Přitom ve výrobě nadále pokračovali na vlastní pěst.

Rusové v takovém počínání samozřejmě dodnes vidí jednoznačný podraz z čínské strany a k dalším prodejům přistupují velmi zdrženlivě. Není totiž v jejich zájmu poskytnout Číňanům technickou dokumentaci a stroje pro okopírování a ještě je naučit samotnou výrobu.

Foto: Shenyang J-11 za letu / Wikipedia, U.S. Air Force

Problematické pohonné jednotky

Ze strany Číňanů se navíc nejednalo o úplně prozíravý krok, kterým ušetří za licenční výrobu. Dodnes mají velké problémy zejména s vývojem a výrobou vlastních pohonných jednotek. Oproti originálním ruským motorům mají mít nižší životnost a podstatně vyšší poruchovost. U řady z nich navíc dochází v některých letových režimech k nedostatku tahu.

Čínské konstrukční kanceláře jsou proto stále nuceny používat ruské pohonné jednotky Saturn AL-31 původně vyvinuté právě pro Suchoj Su-27. Vedle výše zmíněného J-11 jsou tyto proudové motory instalovány také do čínského jednomotorového víceúčelového stíhacího letounu Chengdu J-10 a řady prototypů.

Foto: Su-35BM s podvěšenou výzbrojí / Wikipedia, Doomych

Údajný kompromis v počtu letounů

Brzdou ve vyjednáváních o nákupu stíhaček Su-35 byl proto počet objednávaných letounů čínskou stranou. Rusové nabízeli Číňanům prodej minimálního počtu 48 Su-35, zatímco Číňané chtěli koupit menší počet. V případě tak velkého letectva a po dřívějších zkušenostech proto panovaly obavy, že se Čína snaží získat jen malý počet letounů k dalšímu okopírování.

V nedávné době se měly obě strany dohodnout na kompromisu, podle kterého by Rusové dodali v „prvním kole“ do Číny celkem 24 stíhacích letounů Su-35BM. V případě uzavření konečné dohody lze předpokládat první dodávky počátkem roku 2015.

Strach z případného okopírování však tlumí zapojení vysokých politických představitelů obou zemí do jednání ale také technické problémy čínských J-11. Ty jsou vyráběny na základě již starších Su-27/30 a i přesto mají řadu výše uvedených technických problémů, které se zřejmě nebudou týkat jen pohonných jednotek. Za povšimnutí stojí i fakt, že Čína se J-11 ani nesnaží nabízet pro export.