Vylepšené F/A-18E/F Super Hornet místo F-35C Lightning II

Dlouhý život pro námořní Super Hornety

Letecké křídlo US Navy má ve výzbroji 106 stíhaček F/A-18A/B Hornet, 502 stíhaček F/A-18C/D a 583 stíhaček F/A-18E/F Super Hornet (na kterých leží hlavní tíha současných bojových operací). Ve výčtu nejsou zahrnuty letouny americké námořní pěchoty (US Marine Corps).

US Navy v testovacím režimu provozuje 26 stíhaček F-35C Lightning II. Námořnictvo objednalo 260 F-35C a dosažení počátečních operačních schopností s F-35C námořnictvo očekává letos. Nicméně program F-35C má několik let zpoždění a objednané počty a rychlost dodávek nepokrývají operační potřeby US Navy – v příštích pěti letech námořnictvo získá “jen” 60 F-35C a maximální rychlost výroby dosáhne 20 F-35C ročně.
 

Vzhledem k nutnosti se naučit pracovat s novou technikou, nedá se očekávat, že se stíhačky F-35C stanou relevantní bojovou silou US Navy dříve, než po roce 2025.

Postupně se zaváděním F-35C z aktivní služby odejdou letouny F/A-18A/B. Modernější F/A-18C/D si námořnictvo ponechá minimálně do roku 2025. Námořnictvo však vzhledem k relativně pomalému tempu výroby F-35C nakupuje a nakoupí další Super Hornety a bude modernizovat současnou flotilu Super Hornetů.  

Nejnovější vlna objednávek Super Hornetů začala v roce 2016, kdy bylo jasné, že F-35C nabere několik let dlouhé zpoždění. V letošním roce námořnictvo získá v rámci objednávky z roku 2016 pět nových Super Hornetů.  

V návrhu na rozpočet Pentagonu pro FY2019 se počítá s nákupem 24 nových Super Hornetů. Takový počet přesně stačí k vytížení výrobní linky v Sant Louis po dobu jednoho roku. Celkově námořnictvo do roku 2023 poptává 110 nových Super Hornetů, z toho 66 letounů ve standardu Block III (viz dále).
 

Vysoké operační tempo

Stíhačky F/A-18 trápí vysoké operační tempo, zejména s ohledem na bombardovací mise proti Islámskému státu (případně syrským vládním silám) v Iráku a Sýrii. Polovina F/A-18E/F tak již spotřebovala více než polovinu své očekávané životnosti 6000 letových hodin.

Boeing na dvou letounech Super Hornet se učí budoucí generální opravy a modernizace flotily Super Hornetů.

Když současné F/A-18A/B/C/D dosáhnou 6000 letových hodin, jsou zaslány na generální opravy s cílem prodloužit životnost draku na (podle stavu letounu) na 9000 až 10 000 letových hodin. Provozní stav každého letounu je však jiný a generální oprava vyžaduje detailní prohlídku všech částí a komplexní opravy. V mnoha případech bylo na letounech objeveno korozivní poškození konstrukce draku. 

Kromě toho, že opravy jsou finančně velmi náročné, každý letoun je mnoho měsíců odstaven mimo službu. Ostatně díky zpoždění dodávek F-35C a rychlé končící životnosti Hornetů i Super Hornetů námořnictvu hrozí, že v roce 2020 bude muset z aktivní služby stáhnout 138 letadel F/A-18.

V současné době firma Boeing provádí testovací generální opravy prvních dvou Super Hornetů. Podle vyjádření Boeingu to zatím vypadá, že Super Hornety si v oblasti koroze stojí lépe, než starší Hornety. Koroze Hornetů je dána skutečností, že námořnictvo neplánovalo letouny používat více než 6000 letových hodin. Podle tiskové zprávy Boeingu do roku 2023 projde ročně generální opravu 50 Super Hornetů.

F/A-18E/F Super Hornet Block III

S nákupem nových Super Hornetů souvisí i snaha o neustálou modernizací Super Hornetů, aby udržely krok se svými protivníky i po následující dekády. Super Hornety budou například čelit čínským stealth letounům Chengdu J-20, které jsou spíše než klasické stíhačky považovány za stealth úderné letouny, navržené pro boj s americkými úderným svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), z kterých právě operují Hornety a Super Hornety.

Popis základních rysů stíhačky F/A-18E/F Super Hornet Block III / YouTube

Od roku 2020 začne upgrade stávajících F/A-18E/F Super Hornet verze Block II na nejnovější verzi Block III, která je (leč ve skromnější podobě) odvozená z technologického demonstrátoru Advanced Super Hornet představeného firmou Boeing v roce 2013.

Verze Block III získá konformní přídavné nádrže (CFT), vylepšený kokpit, lepší vlastnosti stealth (radiolokační, radioelektronická, infračervená „neviditelnost“) nebo vylepšené komunikační prostředky. Dále se počítá s modernizací radiolokátoru AN/APG-79, systému radioelektronického boje AN/ALQ-214, novým datalinkem, výkonnějším centrálním počítačem, stejně tak s nákupem dalších přilbových zaměřovačů (JHMCS) a střeleckých kontejnerů LITENING.

CFT umístěné na horní spojnici křídel a trupu pojmou více než 1950 litrů paliva. CFT kromě většího množství paliva zlepšují aerodynamický koeficient letounu a umožňují výrazně prodloužit dolet, cestovní rychlost a/nebo nosnost letounu, protože nebude nutné nést klasické přídavné palivové tanky pod křídly. CFT navíc oproti klasickým palivovým tankům výrazně snižují čelní radarový průřez (RCS).

Samotné CFT prodlouží dolet při útočných misích (se zbraněmi vzduch-země) o 200 km. To je klíčové především při operacích v Jihočínském moři, kde si musí CSG držet odstup od čínských protilodních zbraní, jako jsou například čínské protilodní balistické rakety DF-21D. Další prodloužení bojového doletu Super Hornetů umožní zavedení bezpilotního tankeru MQ-25 Stingray.

Kokpit Super Hornetu verze Block III

Kokpitu Block III vévodí velký hlavní dotykový displej o rozměrech 10×19" (25×48 cm). Displej zobrazuje jednotný taktický obrázek okolí letounu na pohyblivé digitální mapě.

Zásadním modernizačním prvkem je instalace infračerveného čidla IRST21 na nos přídavného palivového tanku. Pasivní senzor IRST21 umí odhalit (až na 65 km) a sledovat tepelné stopy vzdušných cílů a navést na ně zbraně vzduch-vzduch. Pomocí datalinku lze přenášet video z IRST21 dalším letounům nebo na vyšší stupně velení. IRST21 se hodí především do prostředí se silným působením prostředků radioelektronického boje nepřítele.

Verzi Block III lze také podle potřeby osadit stealth zbraňovým kontejnerem EWP (Enclosed Weapons Pod). EWP pojme munici vzduch-vzduch i vzduch-země (max 1180 kg) – např. dvě střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM nebo dvě pumy vzduch-země Paveway. Super Hornet s EWP vykazuje o 50 % nižší RCS než Super Hornet se zbraněmi umístěnými pod křídly.

Od roku 2019 se rovněž počítá s instalací vylepšené pohonné jednotky F414-GE-400. Vylepšený motor nabízí o 18 % větší tah a o 3 % menší spotřebu. V minulém roce námořnictvo poprvé objednalo 28 vylepšených motorů; rozsah letošní objednávky není znám. Nové motory získají jak stávající letouny verze Block II, tak modernizované a nově vyráběné Super Hornety verze Block III.

Zdroj: Boeing, The Maven