ADIM: Robotický minomet pro velké konvenční konflikty

Robotický minomet ADIM; větší foto / ARDEC

Americká armáda (US Army) v posledních letech investuje značené úsilí do vývoje zbraní dlouhého dosahu, včetně nových taktických raket, tažných houfnic nebo minometů. Nedávno američtí vojáci v Německu otestovali „robotický“ 81mm minomet ADIM (Automated Direct Indirect-fire Mortar), který využívá pokročilý systém kompenzace zpětného rázu.

Současné mobilní minomety jsou kvůli velkému zpětnému rázu umístěny na těžkých pásových nebo kolových vozidlech. ADIM však lze uložit na korbu lehkých taktických vozidel, jako je např. Humvee nebo JLTV. Aktivní kompenzace zpětného rázu umožňuje navíc vedení přímé palby proti cílům ležící v přímé viditelnosti.

 

 

Naposledy ADIM v rámci vojenského cvičení Robotic Complex Breach Concept v Německu otestovali vojáci americké armády za přispění odborníků z centra pro vývoj, výzkum a konstrukci zbraní ARDEC (Armament Research, Development and Engineering Center).

 

Právě ARDEC od roku 2011 minomet ADIM vyvíjí a testuje. ADIM je však zatím pouze koncepční vývojový program a není jasné, zda bude v dohledné době zaveden do výzbroje. Hlavním problémem jsou značné pořizovací a provozní náklady, a velké nároky na servis.

 

Klasické minomety jsou naopak levné (z armádního hlediska), kompaktní, lehké a prakticky bezúdržbové zbraňové systémy. Například americká armáda pro fiskální rok 2019 požaduje souhrnný nákup 92 minometů ráže 61mm, 81mm a 120mm (včetně podpůrného vybavení) za 12,5 milionu dolarů. Cena minometu ADIM není známa.
 

Na cvičení Robotic Complex Breach Concept byla vyzkoušena řada prototypových robotických zbraňových systémů, včetně nejrůznějších robotických ženijních vozidel a dronů (včetně kamikadze dronů). Hlavním cílem cvičení bylo ukázat, jak tyto robotické prostředky (včetně minometu ADIM) mohou pomoci velkým mechanizovaným silám vytvořit prolomení ve frontové linii nebo z obklíčení (kotle). Klíčem k úspěchu při průlomu je perfektní zvládnutí průzkumu a následné nasazení dělostřelectva a taktického letectva.

 

„Prolomení je jedním z nejobtížnějších úkolů, s nimiž se vojáci mohou setkat na bojišti, takže se snažíme nasadit robotické prostředky místo vojáka,“ uvedl Keith Briggs, armádní inženýr účastníci se cvičení.
 

Hlavními komponenty minometu ADIM je hlaveň ráže 81 mm umístěná na základně. Hlaveň se pomocí servomotorů nastavuje na požadovaný odměr (360°) a náměr (-3° až 85°). Hmotnost celé sestavy minometu ADIM (bez munice) je 1043 kg, což je oproti moderním klasickým minometům ráže 81 mm, jako je například americký M252A1, až 30x více.

 

ADIM lze umístit na korbu jakéhokoliv lehkého taktického vozidla 4×4.

 

Nastavení přesného odměru a náměru řídí automatický systém řízení palby minometu AFCS-M (Automated Fire Control System - Mortar), což je pokročilejší verze zavedeného systému řízení palby minometů MFCS (M95 Mortar Fire Control System). AFCS-M spolupracuje se satelitní navigací a inerciálním navigačním systém.

 

Výhodou použití AFCS-M v minometu ADIM je velká přesnost, odstranění lidských chyb a schopnost velmi rychlého zahájení palby. Podle tiskové zprávy americké armády od obdržení souřadnic cíle, zastavení vozidla, přes přípravu a zahájení palby, až po opuštění pozice, neuběhne více než 50 sekund.

 

Nabíjení minometu je automatické a zásobník pojme 20 kusů munice. Dostřel s klasickou municí je 300 až 6300 m, rychlost palby 30 ran za minutu. Minomet dokáže používat i přesně naváděnou munici, jako je 81mm satelitem naváděná mina RCGM (Roll Controlled Guided Mortar).

 

Základní takticko-technické údaje ADIM; větší foto / ARDEC

 

Ve vývoji je také přesně naváděná minometná munice ráže 81mm ACERM (Advanced Capability Extended Range Mortar) pro americkou námořní pěchotu, která má rozkládací křidélka a dokáže bodově zasahovat cíle na vzdálenost až 10 km. Munice se navádí na cíl pomocí satelitu nebo laserem. Obecným problémem přesné minometné munice je však astronomická cena ‒ cílová částka za jeden kus munice ACERM má být 10 000 dolarů.

 

Navíc, jak napsal Milan Vašíček v článku Samohybný minomet Pandur II 8×8 – přání, skutečnost a filozofie zbraní, průzkumné a pozorovací možnosti na stupni prapor (v rámci kterého bude ADIM případně působit) v reálných podmínkách bojiště jdou nanejvýš do hloubky 4 km až 6 km. Za průzkum do větších hloubek bojiště je vždy zodpovědný vyšší organizační celek.

Hlavní zájmový bojový prostor na stupni prapor, který je třeba pokrýt palbou, má hloubku nanejvýš do 3 km. Takže dostřel současných minometů je dostatečný. Navíc se zvyšující se dálkou střelby neúměrně stoupá spotřeba minometné munice k zasažení cíle, zejména v případě, když se vede nepozorovaná střelba.

 

Popis aktivní brzdy zpětného rázu; větší foto / ARDEC

 

Při typickém bojovém scénáři se ADIM na podvozku lehkého terénního auta má rychle a na vyžádaní bojujících jednotek přesouvat do vhodné palebné pozice, aby poskytoval pěchotě palebnou podporu.

 

Samohybnost minometů je v každém případě v současnosti naprostou nezbytností. Nejen pro rychlý manévr na bojišti, ale především kvůli možnosti vést palbu přímo z platformy, což zrychluje a usnadňuje palebnou činnost.

 

Navíc se vylučuje zakopávání ložiště minometu do půdy spojenou s nutností vykopání zeminy minimálně v objemu 0,3 až 0,4 m3, což vyžaduje neúměrný čas, vyčerpává fyzicky obsluhu a prodlužuje přípravu ke střelbě.

 

Zejména za zimy a v kamenitém terénu je třeba vynaložit k usazení ložiště značné zvýšené fyzické úsilí obsluhy, zatím co v měkkém až bahnitém terénu není možno ložiště řádně ukotvit, což limituje dálku střelby.

 

Zdroj: FY 2019 Budget Estimates, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

České granátomety a minomety pro polské speciální jednotky

Polská speciální jednotka GROM nakoupí od české firmy ZEVETA AMMUNITION a.s. další reaktivní ...

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci ...

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8x8 CZ se představil na Dnech NATO

Na tradiční akci Dny NATO a Vzdušných sil Armády České republiky, která se konala o tomto víkendu na ...

Samohybný minomet Pandur II 8×8 – přání, skutečnost a filozofie zbraní

Zbraň není pouhá neživá „kupa techniky“ s obmyšlenými takticko-technickými vlastnostmi. Má svoji ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • danny
    09:47 29.05.2018

    KOLT: jo, se shodneme. Beru to hodně podobně. Jako super nápad hodit malý minomet na robotickou (bezosádkovou) platformu, která se může rychle posunovat v týlu a podporovat ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT: jo, se shodneme. Beru to hodně podobně. Jako super nápad hodit malý minomet na robotickou (bezosádkovou) platformu, která se může rychle posunovat v týlu a podporovat pěchotu, případně se dá poslat do průlomu, využít k hlídkování/průzkumu bojem. Skvělé. Ale pak mi úplně stačí dostřel 4 - 6 km a potřebuju, aby to byl laciný spotřebák. Na větší vzdálenost si na úrovni praporu prostě zavolám o podporu, protože pokud jsem to např. na 8 km schopen detekovat, tak to musí být něco jo velkého, hodnotného a tím pádem se použití výkonnější munice nedá považovat za plýtvání.

    Takže tohle mi prostě připadá jako sexy technologický demonstrátor, ale reálně jako mrhání prostředky.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    08:53 29.05.2018

    dany, já to vnímám jako specifický prostředek (jak píše MALI, je to gun-mortar) pro specifické případy; asi nic, co by mělo být vyráběno a využíváno masově. Pokud cena nepůjde ...Zobrazit celý příspěvek

    dany, já to vnímám jako specifický prostředek (jak píše MALI, je to gun-mortar) pro specifické případy; asi nic, co by mělo být vyráběno a využíváno masově. Pokud cena nepůjde zásadně dolů. Využití bude asi v městských bojích – možnost střílet za budovu i přímo na ni se docela hodí, takový výkonnější, přesnější a automatizovaný Mk-19 :-) Tomu odpovídá i volba menší ráže – udělá menší paseku a při téhle míře automatizace a digitalizace je to i ve městě prostředek na přesné ničení bodových cílů. Umím si docela dobře představit, jak postupující pěchotu zezadu podporuje takovýto systém, který v kombinaci s daty z UAV a přímo od pěšáků přesně zasahuje i cíle v blízkosti vlastních vojáků. K tomu je schopný se sám bránit proti případnému přepadu z blízka. Takže úplná blbost to rozhodně není :-) Spíš je otázka, jestli se to povede udělat dostatečně levné a spolehlivé. Jinak to bude jen zajímavá hračka, kterých už vznikla spousta...

    Cenovka za 81mm naváděný granát je fakt síla, ale ono se není co divit. Všechny naváděné prostředky jsou drahé, protože samotné navádění je drahé. Jestli je pak osazené na 81mm minometný granát, 155mm granát do houfnice nebo JDAM už je skoro jedno. Čili je to spíš otázka efektivního využití. Minomety by na menší vzdálenosti měly být dostatečně přesné i bez navádění. Pokud potřebuju trefit něco dál a přesně, hodí se mít k tomu prostředek. Lepší poslat tam minu za 10 k$ než četu a přijít o ni ;-) Jen se to holt nesmí nadužívat, což vidím jako drobet problém.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    15:15 28.05.2018

    KOLT: taky to celé ve mě budí spíš rozpaky. Pokud je hlavní přínos celého toho komplikovaného mechanismu možnost střelby na přímou viditelnost, nebylo by lepší na lafetu doplnit ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT: taky to celé ve mě budí spíš rozpaky. Pokud je hlavní přínos celého toho komplikovaného mechanismu možnost střelby na přímou viditelnost, nebylo by lepší na lafetu doplnit rovnou něco bezzákluzového? A pro ochranu podvozku automatické výsuvné opěry? Celé by to vážilo max. polovinu, o provozní spolehlivosti a ceně ani nemluvím. No a ta cenovka za granát do 81 minometu, to je fakt mazec.
    Navíc jsem přesvědčen, že na úrovni praporu už musí být k dispozici jiné chytré prostředky schopné zasahovat důležité cíle. Takže vůbec nechápu ambici řešit to na 10 km minometem.Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    15:04 28.05.2018

    Nejprve k názvu článku: výraz "robotizovaný" je silně nadnesený - v podstatě na minometu ADIM není robotizováno nic - minomet je však automatizovaný - jak ostatně vyplývá z ...Zobrazit celý příspěvek

    Nejprve k názvu článku:
    výraz "robotizovaný" je silně nadnesený - v podstatě na minometu ADIM není robotizováno nic - minomet je však automatizovaný - jak ostatně vyplývá z dalšího textu a také z originálního názvu minometu ADIM.

    Nejdůležitější na ADIMu je automatizace zamíření minometu, kdy jsou použity principy "autonomního děla" - tj. je známa poloha minometu v zemské souřadné soustavě, jeho orientace vůči zeměpisnému severu (vše automaticky odečítáno), je známa poloha cíle (opět v zemské souřadné soustavě), systém řízení palby pak vypočítá palebné prvky, které servopohony automaticky nastaví a systém vypálí střelu (minu) na cíl.
    Systém utlumení zpětného rázu je řešen netradičně - elektromechanicky na rozdíl od ve Světě rozšířenějších hydropneumatických brzdovratných zařízení, ale není pro výsledek střelby rozhodující. Pravdou je, že minomet (lépe gun-mortar system) s možností přímé střelby na HMMV zatím jinde neexistuje, nicméně klasické minomety ano a to i v ráži 120 mm (SPEAR, SRAMS).
    Z hlediska automatické funkce zbraně minometu ADIM zde není "nic nového pod sluncem" (již dávno existuje ruský 82 mm minomet Vasiljok, dále v Číně jeho klon W99 i novější SM4 v ráži 81 mm).
    Podle některých informací je ADIM vyvíjen v ráži 81 mm mimo jiné i z toho důvodu, že u ráže 81 mm snáze regulovat letalitu (mina ráže 120 mm váží 15 kg, mina ráže 81 mm váží 5 kg; u 120 mm miny je ohrožená plocha kruh o průměru 60 metrů, u 81 mm miny průměrně 36 metrů), to ovšem u 81 mm miny předpokládá přesný zásah cíle.

    K dostřelu praporních minometů - zde bych polemizoval:
    současné průzkumné možnosti praporů jsou skutečně na hranici 5 km (taktický dolet běžných UAV, např. WASP, nicméně taktický dolet UAV RAVEN už je 10 km, takže z hlediska schopností průzkumu bych počítal i s vyšší hodnotou), nicméně rozhodující pro použití minometů bude taktická hloubka praporu, která se počítá na 5 až 6 km (3 km je málo - jen PTŘS mají dostřel 4 km, některé už i 5,5 km), k tomu je dále nutné připočítat určitou nutnou vzdálenost rozmístění minometů od předního okraje + nutnou dálku pro manévr palbou, která bude závislá od šířky úseku praporu, takže požadavek na dostřel praporního minometu 8 km (který má mimochodem 120 mm PRAM-L, S) vůbec není přehnaný. Ostatně, většina praporních minometů ve světě má ráži 120 mm.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    22:19 27.05.2018

    Drohh Ono tam nevidno zaklzujúce časti, ale vyzerá to, že použili elektromotor cez prevodovku na brzdenie čo umožňuje precízne regulovať pôsobiacu brzdnú silu počas celého ...Zobrazit celý příspěvek

    Drohh

    Ono tam nevidno zaklzujúce časti, ale vyzerá to, že použili elektromotor cez prevodovku na brzdenie čo umožňuje precízne regulovať pôsobiacu brzdnú silu počas celého záklzu.Skrýt celý příspěvek

  • drohh
    21:07 27.05.2018

    Obrázek je pěkný, ale nedokázal by někdo podrobněji vysvětlit způsob aktivního brždění zpětného rázu?

    Obrázek je pěkný, ale nedokázal by někdo podrobněji vysvětlit způsob aktivního brždění zpětného rázu?

  • KOLT
    20:56 25.05.2018

    10 k$ za jeden malý granát je fakt docela síla. Na druhou stranu to není munice, kterou by bylo potřebné používat ke každému pátému výstřelu, to je jasné. Ono dnes s rostoucími ...Zobrazit celý příspěvek

    10 k$ za jeden malý granát je fakt docela síla. Na druhou stranu to není munice, kterou by bylo potřebné používat ke každému pátému výstřelu, to je jasné. Ono dnes s rostoucími možnostmi průzkumu pomocí dronů a zvýšeným dostřelem praporních zbraní se bude i vzdálenost, na kterou bude prapor potřebovat "zasahovat" zvyšovat. Což neznamená, že na běžnou vzdálenost a pro většinu situací nebude stačit klasická levná munice. Nicméně když zjistím, že nějakých 5 km ode mne je velmi důležitý cíl, mohu ho zničit, aniž bych musel koordinovat zásah z brigády, která ani nemusí mít potřebný prostředek dostatečně blízko. Čili jde o možnost, nikoliv nutnost. Jasně, nesmí to dopadnout tak, že po ujíždějící Toyotě vystřílíte z M2 zásobník Raufosů jen proto, že je máte (a neumíte střílet)...

    Stejným způsobem bych asi vnímal i ten minomet. Jako prostředek, který by byl na úrovni praporu v několika málo kusech a sloužil především pro specifické situace, v případě potřeby rychlé reakce, přesného zásahu, velmi dynamického manévru ap.


    Ještě jsem se chtěl zeptat, pro lože 81mm minometu je potřeba vykopat přes čtvrt metru kubického zeminy? Jsem jen laik, ale přijde mi to skutečně hodně...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...