Vylepšená egyptská vozidla během operací v Sinaji

Egyptské ozbrojené jednotky, operující proti vzbouřencům v Sinaji, ukazují na fotografiích svá vylepšení na vozidlech v podobě lamelových štítů a montáže protitankových řízených střel. Egyptská armáda vybavila lamelovými štíty řadu svých obrněných vozidel, zapojených do boje proti povstalcům v Sinajské zástavbě jako odpověď na masivní používání ruských RPG-7 (reaktivní protitankový granát).

Tyto ochranné štíty byly pozorovány na obrněných transportérech BAE M113 a bojových vozidlech pěchoty BAE YPR-765. Ochrana je u těchto vozidel nainstalována v blízkosti trupu a pokrývá jej ze všech stran. Lamelový štít je navržen tak, aby narušil činnost přilétávajích, vysoce explozivních RPG-7 tím, že zabraňuje proniknutí střely, aby se nedostala do kontaktu s hlavním pancéřováním vozidla. Jeho účinnost je závislá na řadě faktorů, ale v zásadě dosahuje 60%.

  Odpalovací rampa se střelami 9K11 Maljutka / Foto: Egyptian military TV

Kromě toho, Egyptská armáda nasadila řadu terénních nákladních automobilů, vybavených dlouhými odpalovacími kolenjicemi, umístěnými na korbách. Vyzbrojeny jsou čtyřmi PTŘS 9K11 Maljutka (kód NATO AT-3 "Sagger") v pozici pro okamžité odpálení. Další střely jsou připevněny vertikálně pro ruční nabíjení.

Odpálené střely z terénního vozidla / Foto: Egyptian military TV

Maljutky jsou používány v Egyptské armádě již řadu let. Jejich nasazení v roce 1973 během arabsko-izraelské války způsobovaly značné ztráty na izraelských obrněných vozidlech. Původní verze po drátu řízené Maljutky měla maximální dosah 3000 metrů. Řízena byla operátorem, který k navádění střely používal periskopický zaměřovač a joystick. Jednalo se o jednoduchou HEAT střelu, schopnou prorazit 400 - 460 mm silný konvenční pancíř.

Zaměřovací zařízení / Foto: Ruská armáda

Analýza Egyptských jednotek, působících v Sinaji ukazuje, že delší odpalovací kolejnice by mohly být použity i pro novější Maljutky-2. Tyto, narozdíl od svých předchůdkyň, mají vylepšenou hnací slož a mohou nést tandemové HEAT střely, které jsou schopny proniknout i 800 mm silné pancéřování. Střela je rovněž rychlejší a má pro to kratší dobu letu. Nový naváděcí systém byl vyvinut také, ale není potvrzeno jeho nasazení.

Maljutka původně vstoupila do služby spolu s Ruskou armádou v roce 1963 a od té doby je postupně vylepšována. V Ruské armádě byla však nahrazena modernějšími protitankovými řízenými střelami s delším dosahem, dokonalejším naváděcím systémem a schopnými nést nejmodernější bojové hlavice.

PTŘS Maljutka byly vyrobeny ve velkém počtu i pro další země, a proto je možné, že tyto střely používané v současnosti Egyptskou armádou pochází z jiných zdrojů.