Vladivostok: Ruský Mistral s ruskou výzbroji
- 15. 10. 2013
- 14 komentářů
- Jan Grohmann
Francouzské loděnice DCNS v Saint-Nazaire spustily na vodu první loď třídy Mistral pro ruské námořnictvo. Plavidlo nesé název Vladivostok a do výzbroje ruského námořnictva se ma zařadit v listopadu příštího roku.
Vladivostok je první výsadková útočná loď třídy Mistral určená pro ruské námořnictvo. Spuštění druhé lodi Sevastopol se očekává přesně za rok, ruské námořnictvo si pak loď převezme na konci roku 2015. Rusové počítají také se stavbou druhé dvojice lodí, která však má být z 80 % postaveny v Rusku.
„Loď bude dodána neozbrojena, ale vybavená francouzským systémem pro přistávání,“ komentoval slavnostní spuštění na vodu Yves Destefanis, projektový manažer programu Mistral pro ruské námořnictvo. Originální ruské zbraňové systémy získá Vladivostok v průběhu následujících měsíců.
Foto: Kamov Ka-52 / Kamov
„Hlavní výzbroj instalována na lodích bude ruská,“ říká admirál Vladimir Vysotsky, velitel ruského námořnictva. Neopomněl také podotknout, že Vladivostok získá mohutnější a pokročilejší výzbroj, než francouzské lodě Mistral.
Hlavní útočnou sílu lodi vytvoří osm útočných vrtulníků Kamov Ka-52K. Stroj pohání dvojice motorů Klimov VK-2500 o výkonu 2x1764 kW (2x2400 koní). Kromě 30mmm rychlopalného kanónu dokáže pod křídly unést výzbroj až do hmotnosti 2000 kg.
Foto: Kamov Ka-29. / Autor: Vitaly Kuzmin, NAVY Recognition
Vladivostok kromě útočných vrtulníků ponese také osm dopravních strojů Ka-29 Helix. Jde o víceúčelový vrtulník jenž dokáže transportovat až 16 vojáků nebo deset ležících pacientů. Kromě toho může Ka-29 posloužit také k palebné podpoře, na bočních závěsnících unese výzbroj (kulomety, neřízené a protitankové rakety, torpéda) až do hmotnosti 4000 kg.
O vlastní obranu se rovněž postarají ruské systémy. Na přídi a zádi najde místo dvojice protiraketových systému Gibka 3M-47 se střelami krátkého dosahu 9M342 (SA-24 Grinch Iglas-S). Dosah střel je šest kilometrů.
Foto: Gibka 3M-47 / Almaz-Antej
Vladivostok má také k dipozici dvě stanice AK-630M CIWS s 30mm rotačním kanónem. Kanón může postřelovat vzdušné i hladinové cíle až do vzdálenosti 5000 metrů. Proti řízeným protilodním střelám je účinný na vzdálenost 1500 metrů. Rychlost střelby je až 5000 ran za minutu.
Foto: AK-630 / Wikipedia
Proti Vladivostoku to nebudou mít lehké ani nepřátelští potápěči. Posádka Vladivostoku má k dispozici čtveřici granátometů DP-65, jenž dokážou ve spolupráci se sonarem postřelovat nepřátelské potápěče. Minimální dostřel je 50 metrů, maximální 500 metrů.
Bezprostřední ochranu pak obstarají 14,5mm kulomety KPVT, které jsou lafetovány na stabilizovaných ručně ovládaných stanovištích MTPU.
Samozřejmě kromě „aktivní“ výzbroje dokáže Vladivostok přepravit až 450 vojáků a 70 bojových vozidel. Ruské námořnictvo chce s loďmi třídy Mistral operovat v Severním ledovém oceánu a Pacifiku.
Zdroj: Navy Recognition, RIA Novosti
Související články
Ruská armáda kupuje francouzské válečné lodě Mistral
Co se ještě před pár lety zdálo čirou fantazií, se nyní stává realitou. Ruská armáda začíná pomalu ...
- 11.12.2011
- 0 komentářů
- Jan Grohmann
VIDEO: Ka-52 Alligator – nejmodernější ruský vrtulník v akci
Bojový vrtulník Ka-52 Alligator je to nejlepší, co může současné ruské vrtulníkové letectvo ...
- 14.01.2012
- 4 komentářů
- Jan Grohmann
Ruské vrtulníky pro francouzské lodě Mistral
Ruské námořnictvo hodlá ke každé ze svých čtyř budoucích lodí třídy Mistral přidělit až 30 vrtulníků ...
- 21.09.2012
- 0 komentářů
- Michal Polák
Výroba druhé ruské neviditelné korvety třídy Gremjaščij zahájena
Ruská armáda začala budovat druhou "neviditelnou" korvetu třídy Gremjaščij (Gremyashiy). Loď nesoucí ...
- 29.07.2013
- 0 komentářů
- Jan Grohmann
To že Ruská výzbroj je lepšia ako pôvodná Francúzska je len dohad alebo propaganda. Nemajú to ako zistiť keďže ich dostanú bez výzbroje. Už to je povážlivé že nakúpili lode cudzej ...Zobrazit celý příspěvek
To že Ruská výzbroj je lepšia ako pôvodná Francúzska je len dohad alebo propaganda. Nemajú to ako zistiť keďže ich dostanú bez výzbroje. Už to je povážlivé že nakúpili lode cudzej konštrukcie.Skrýt celý příspěvek
Bodie přiznám se že nevím. Nejnovější Phalanxy mají zveřejňované upgrady spíše směrem k působení proti malým člunům, ohledně schopností ničení moderních PLdŘS se nic moc neříká. Už ...Zobrazit celý příspěvek
Bodie přiznám se že nevím. Nejnovější Phalanxy mají zveřejňované upgrady spíše směrem k působení proti malým člunům, ohledně schopností ničení moderních PLdŘS se nic moc neříká. Už modernější sovětské střely jako Moskity nebo Granity deklarovaly schopnost prolomení obrany operačních svazů, navíc některé typy byly i solidně pancéřované, takže je i otázka, kolik zásahů by bylo potřeba, aby střelu zničily. V tomhle ohledu mi přijde Phalanx zastaralý, dával bych přednost 30mm Goalkeeperu nebo 35mm Oerlikonům (schopným pálit AHEAD projektily).
Ještě co se týče kanonů použitých na Kaštanech: en.wikipedia.org/wiki/Gryazev-Shipunov_GSh-6-30
Když si člověk přečte jejich chování při střelbě, tak se nediví, že se Kaštan neprosadil...Skrýt celý příspěvekTo Charlie: Díky, to jsem nevěděl. Je fakt, že když se porovná množství zplodin z Phalanxu a Kaštanu (alespoň podle Youtube), tak Kaštan mnohem víc ''dýmí''. Když už jsem naťuknul ...Zobrazit celý příspěvek
To Charlie:
Díky, to jsem nevěděl. Je fakt, že když se porovná množství zplodin z Phalanxu a Kaštanu (alespoň podle Youtube), tak Kaštan mnohem víc ''dýmí''. Když už jsem naťuknul Phalanx, jak vůbec je dnes účinný proti nadzvukovým střelám a lá Brahmos nebo Club (samozřejmě verze Block 1B)? Větší plavidla US Navy již mají RIM-116, ale Phalanxy taky (ty má hlavně třída Arleigh Burke, která RIMy v nejbližší době prý nedostane, kvůli nedostatku nákladů).Skrýt celý příspěvekKaštany mají i drobný konstrukční nedostatek - plameny a kouř z kanonů ovlivňují funkci optoelektronické hlavice a nikdy se to nepodařilo plně odstranit (u pozdějších variant se to ...Zobrazit celý příspěvek
Kaštany mají i drobný konstrukční nedostatek - plameny a kouř z kanonů ovlivňují funkci optoelektronické hlavice a nikdy se to nepodařilo plně odstranit (u pozdějších variant se to řešilo trubkovým nástavcem na svazek hlavní, který ho prodlužoval a zabraňoval tak plynům rozptylovat se těsně u kompletu, ale ani to nepomohlo), navíc aštanů se vyrobilo příliš málo a ani na zahraničních trzích o něj nebyl příliš zájem (nějaké mají tuším číňani). Další problém byl tuším s přenosem vibrací kanonů do střel a elektroniky...
Oproti AK-630 je ten systém větší, těžší a samozřejmě dražší, přičemž nemá žádné velké výhody. AK-630 prochází kontinuálním vývojem, kdy zbraňová platforma a řídící systémy jsou na sobě do jisté míry nezávislé (pokud se nepletu tak řízení palby AK-630 zabezpečují nezávislé optoelektronické hlavice ve spolupráci s radary mateřského plavidla, ale je možno využít i například optické hlavice SŘP pro hlavní kanony), takže modernizace jednoho zvýší možnosti druhého. Jediným drobným problémem je rozdíl mezi osami SŘP a vlastní zbraňové platformy. Zdá se tedy, že pro Rusy i další uživatele je jednodušší instalovat dva menší systémy (AK-630 a nějaký systém s PLŘS malého doletu) než jeden velký masivní zbraňový komplet.Skrýt celý příspěvekKasthan je podstatne väčší a ťažší systém. Pravdepodobne rátajú že ochranu budú zabezpečovať iné lode a pre samotnú loď nechajú len systémy blízkej ochrany.
Kasthan je podstatne väčší a ťažší systém. Pravdepodobne rátajú že ochranu budú zabezpečovať iné lode a pre samotnú loď nechajú len systémy blízkej ochrany.
Tak i ta zaměstnanost hraje svou roli, dojde k předání know-how, tím si Rusko získá i celou řadu kvalitních odborníků, kteří budou produkovat nové myšlenky a tedy i nové systémy. ...Zobrazit celý příspěvek
Tak i ta zaměstnanost hraje svou roli, dojde k předání know-how, tím si Rusko získá i celou řadu kvalitních odborníků, kteří budou produkovat nové myšlenky a tedy i nové systémy. Přijde mi to lepší než stavět montovny, v nichž se člověk moc nerozvíjí a v nichž pak pracují zahraniční pracovníci, což je přístup praktikovaný v jisté středoevropské zemiSkrýt celý příspěvek
Ono jen zařízení jako je suchý dok a přidružené provozy je samo o sobě inženýrské dílo, a co pak ta loď? Stačí se podívat na stavbu třeba třídy Olympic - a to byli Harland and ...Zobrazit celý příspěvek
Ono jen zařízení jako je suchý dok a přidružené provozy je samo o sobě inženýrské dílo, a co pak ta loď? Stačí se podívat na stavbu třeba třídy Olympic - a to byli Harland and Wolff nějaká firma. A už za Svazu měli problém s kapacitou velkých loděnic, některé třídy se doslova "praly" o doky, a s rozpadem o ně přišli.
Navíc - tenhle krok má i spoustu kritiků, ale myslím že právě výhody z transferu technologií je spolehlivě umlčují, a navíc budování takovýchle lodí poskytne Rusku zejména další rozšíření jeho schopností, upevní jeho mezinárodní postavení (a zvýší zaměstnanost, ale něco mi říká, že s tím zas tak moc nekalkulují...).Skrýt celý příspěvekRuské loděnice v současné době dokáží postavit loď do velikosti torpédoborce. Změny z důvodu budoucí stavby ledalových lodí už sice snad procházející, ale známe Rusko...
Ruské loděnice v současné době dokáží postavit loď do velikosti torpédoborce. Změny z důvodu budoucí stavby ledalových lodí už sice snad procházející, ale známe Rusko...
Myslím, že v tom ještě hraje velikost doku, ve kterém se má stavět. Rusko momentálně nemá takový dok, ve kterém by stavělo takovou třídu lodí.
Myslím, že v tom ještě hraje velikost doku, ve kterém se má stavět. Rusko momentálně nemá takový dok, ve kterém by stavělo takovou třídu lodí.
Podle všeho šlo Rusům právě o ty technologie, aby byli schopni stavět velké válečné lodě, především letadlové. Předešlé sovětské konstrukce (třída Kijev, Admiral Kuzněcov) vznikaly ...Zobrazit celý příspěvek
Podle všeho šlo Rusům právě o ty technologie, aby byli schopni stavět velké válečné lodě, především letadlové. Předešlé sovětské konstrukce (třída Kijev, Admiral Kuzněcov) vznikaly na Ukrajině -a tak dnes ruské možnosti stavět velké jednotky jsou hodně omezené. A Rusko dlouhodobě deklaruje potřebu nových letadlových lodí (2-4?).
Ale stejně tak Rusko potřebuje i velké výsadkové lodě, jak ukázal konflikt s Gruzií. Současné jednotky jsou přitom zoufale zastaralé. Takže ta akvizice byla docela efektivním řešením -a to i z hlediska politického (spolupráce s Francií, která si stále hraje na velmoc)Skrýt celý příspěvekRusové si koupili lodě a technologie. Vsadím se, že tohle bude poslední nákup tak velkých západních plavidel Ruskem. Ruské lodě Mistral nebudou sloužit jen ruským vojákům, ale i ...Zobrazit celý příspěvek
Rusové si koupili lodě a technologie. Vsadím se, že tohle bude poslední nákup tak velkých západních plavidel Ruskem. Ruské lodě Mistral nebudou sloužit jen ruským vojákům, ale i ruským konstruktérům a inženýrům.
Na druhou stranu, Rusové mají své zájmy jak v Arktidě, ale také na Kurilských ostrovech, kde vedou územní spory s Japonskem. Ostatně to budou i oblasti, kde ruské lodě Mistral budou operovat.Skrýt celý příspěvekPokud se nemýlím tak na ty lodě rusko celkem spěchalo a čekat minimalně 8 let na vývoj nové lodě by bylo pozdě. Jen si vemte kolik států se začíná prosazovat v antarktidě.Rusko ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud se nemýlím tak na ty lodě rusko celkem spěchalo a čekat minimalně 8 let na vývoj nové lodě by bylo pozdě. Jen si vemte kolik států se začíná prosazovat v antarktidě.Rusko rozhodně nechce hrát druhé housle.Skrýt celý příspěvek
Ptám se jako uplnej laik. To v Rusku nedokážou navrhnout a postavit loď? Neříkám, že je tahle loď jen kus železa na vodě, ale žádná raketová technologie to rozhodně není.
Ptám se jako uplnej laik. To v Rusku nedokážou navrhnout a postavit loď? Neříkám, že je tahle loď jen kus železa na vodě, ale žádná raketová technologie to rozhodně není.
Načítám diskuzi...