POLEMIKA: Vzkříšení děl ráže 203 mm?

POLEMIKA: Vzkříšení děl ráže 203 mm?
Samohybná houfnice M110 ráže 203 mm / 100yen, CC BY-SA 3.0 (Zvětšit)

Nedávno představené americké samohybné dělo SLRC (Strategic Long Range Canon) ráže (pravděpodobně) 280 mm vyvolalo na Armádních novinách bouřilovou diskuzi. Některé komentáře dělo SLRC označují za jakýsi technický anachronismus, pokus o návrat do minulosti. Ve skutečnosti lze dělo SLRC ohodnotit jako další součást určitého procesu v oblasti dělostřelectva; procesu, který pro moderní dělostřelectvo může znamenat poměrně radikální krok vpřed.

Hlavňové dělostřelectvo dnes

Lze získat dojem, že standardem moderních armád je dělo o ráže 155 či 152 mm (délka 52 ráží) s dostřelem 40 km. Příkladem jsou samohybné houfnice PzH 2000, K9 Thunder nebo slovenské Zuzana. A faktem je, že takováto děla jsou čím dál rozšířenější. Přesto je ale takové vnímání současného dělostřelectva poněkud chybné.

Předně – i nadále ve službě zůstávají děla i jiných ráží, než je ona zdánlivě standardní ráže 155/152 mm. Týká se to tisíců jednotek i děl větších ráží. Dosud ve světě ve značných počtech slouží americká děla M110 ráže 203 mm či sovětská děla 2S7 Pion stejné ráže.

Druhým faktorem, zpochybňující dogma 152/155 mm, je snaha o prodlužování dostřelu (viz americký projekt LRPF). Objevují se proto děla dalece převyšující metu 40 km (leč zatím v rážích 152 a 155 mm). Například jihoafrické G6-52 dosahuje dostřel až 65 km,  srbské Aleksandar 67 km a ruské 2S35 Koalicija 70 km. Americké dělo M1299 má střílet dokonce přes 100 km.

Takto vysokých výkonů dosahují tato děla díky speciální munici ‒ nábojům s generátorem plynů v dnové dutině (BB; Base Bleed) a nábojům s přídavným raketovým motorem (RAP; Rocket Assisted Projectiles).

Vše má ale své ale. Speciální munice je velmi drahá a nese menší množství trhaviny. Právě problém s omezeným účinkem v cíli je klíčový. Vždyť 155/152 mm munice byla po dlouhá léta vysoce ceněna právě pro svůj dostatečný účinek v cíli. Je ale smysluplné střílet na vzdálenost 70 km (i více) méně ničivou municí?

Moderní 155 / 152 mm děla sice tedy vyhovují svým dostřelem, přestávají ale vyhovovat svým účinkem v cíli. Pro zajímavost a porovnání ‒ minometná mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg má stejný účinek jako standardní tříštivo-trhavý dělostřelecký granát ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg.

Řešením této situace může být dělo větší ráže.


M110 ráže 203 mm

Americké dělo SLRC

Dělo SLRC má nejen obrovský dostřel, ale zřejmě i potřebný účinek v cíli. Výhodou děla SLRC je i přijatelná hmotnost a tedy i mobilita.

SLRC ovšem na první pohled vysoce překračuje jakékoliv logistické a průzkumné požadavky na běžné dělo. Jde tedy o strategický a odstrašující zbraňový systém.

Otázkou tedy je, zda SLRC je reálným zbraňovým systémem nebo další vojenskou mystifikací v duchu reganových „hvězdných válek“. Nabízí se otázka, zda není lepší jít cestou technického kompromisu. Takovým technickým kompromisem by mohlo být nové dělo 203 mm.

Navíc skutečnou bojovou hodnotu děla neurčuje jen jeho dostřel či množství trhaviny nesené v náboji. Nejde totiž jen o to střílet na určitou dálku, ale především na tuto dálku vést skutečně efektivní palbu, tj. zasahovat a ničit cíle. Pro SLRC jsou tedy nutné strategické systémy zjišťování cílů a výsledků účinku palby. Takové schopnosti mají ale jen armády vyspělých a bohatých států. Dělo SLRC proto jen stěží může plnit roli „zbraně chudého muže“.


2S7 Pion ruské armády

Íránská houfnice Al-Fao

Ve světě dosud slouží stovky, možná tisíce děl ráže 203 mm, a to jak samohybných, tak i tažených.

Jde především o americké samohybné dělo M110. Ačkoliv toto dělo bylo zkonstruováno již v padesátých letech minulého století, dosud slouží v celé řadě armád. Americkými M110 disponuje Turecko, Japonsko, Pákistán, Řecko, Egypt, Jordánsko atd.

Pro jmenované státy není problém pořídit si 155mm děla. Státy si ale M110 nechávají ve výzbroji právě pro vysoký účinek 203 mm munice v cíli.

Sovětská houfnice 2S7 Pion stejné ráže je výrazně mladší než M110. Houfnice 2S7 Pion dodnes provozuje ruská armáda, modernizuje je a počítá s jejich další službou. 2S7 Pion najdeme i v ukrajinské armádě. Česká armáda vyřadila Piony v 90. letech.

Zbraně M110 a 2S7 Pion ale představují technicky překonané konstrukce. Nevyhovují svým dostřelem, daným do značné míry zastaralou municí, poplatnou sedmdesátým letům minulého století. Nevyhovují ale ani svým podvozkem a samozřejmě systémy vedení a řízení palby.


Samohybná houfnice Al-Fao ráže 210 mm / Midman, CC BY-SA 4.0

V nedávné minulosti ovšem došlo i k pokusům o sestrojení moderního 203 mm děla. Na sklonku osmdesátých let minulého století belgická firma SRC realizovala vývoj 203 mm děla, který ale kvůli konci studené války nebyl dokončen. V dané době probíhal vývoj 203 mm děla i v komunistické Číně (podle některých zdrojů byly obě tyto výzkumné práce provázány).

Mnohem známějším a zajímavějším dělem, byť v ráži 210 mm a nikoliv 203 mm, bylo irácké samohybné dělo Al-Fao, zkonstruované geniálním dělostřeleckým expertem Geraldem Bullem. Svým pojetím Al-Fao navazovalo na jihoafrické dělo G6, respektive jeho iráckou kopii Al-Majnoon s hlavní ráže 155 mm.

Díky ráži 210 mm a příslušně velkým granátům Al-Fao dosahovalo dostřelu 57 km. Granáty ráže 210 mm vážil 110 kg, což je dvakrát více, než mají standardní granáty ráže 155 mm.

Do osudů děla Al-Fao ovšem negativně zasáhl konec války mezi Irákem a Íránem a především pak válka proti USA. Samohybné dělo Al-Fao se proto nedostalo do sériové výroby.

Není ale Al-Fao předobrazem děl budoucnosti. Nestojí znovu vzkřístit ráži 203 mm?


Granáty ráže 203 mm a více váží minimálně 100 kg. Problémy s nabíjením by mohly řešit exoskelety

Nové 203mm samohybné dělo?

Zkonstruovat samohybné dělo 203 mm nemusí být tak náročné, jak se na první pohled zdá.

Při konstrukci samotného děla lze vyjít ze současných 155mm děl. Zachovat jejich základní princip a technické prvky, a jen je patřičně přizpůsobit ráži. Ostatně podobně postupoval i Bull při konstrukci houfnice Al-Fao. Lze ale vyjít i ze stávajících 203mm děl M110 či 2S7 Pion.

Obdobně by se dalo postupovat i v otázce munice. Stávající 203 mm munice – ať již ruská či americká – je již zastaralá. Nutný je tak vývoj nové munice, včetně přesně naváděné a s prodlouženým doletem (BB, RAP). Musíme ale počítat, že tyto granáty budou mít hmotnost 100 až 150 kg, což si vyžádá minimálně poloautomatické systémy nabíjení. Případně, pokud trochu popustíme uzdu fantazii, vojáky s exoskelety.

Samohybná houfnice ráže 203 mm může oslovit nejen stávající uživatele děl M110 či 2S7, ale i další státy, které hledají lepší kompromis mezi dostřelem, přesností palby (v případě naváděných granátů) a účinkem v cíli.

Nezapomeňme, že dělostřelectvu se ne nadarmo přezdívá „královna bojiště“ – na východní Ukrajině 80 % všech ztrát způsobilo dělostřelectvo. 


Ruská armáda má zřejmě nejpočetnější a nejkvalitnější dělostřelectvo na celém světě

203mm děla a Česká republika

Děla ráže 210 mm v minulosti produkoval i československý zbrojní průmysl. Někdejší plzeňská Škoda svého času vyráběla hned několik 210mm děl známé řady „V“. Tato děla dosahovala výrazně vyšších výkonů než obdobné zahraniční, např. německé konstrukce, a díky tomu dosáhla celé řady exportních úspěchů. Byla vyvezena do Turecka, Švédska; široce je používala německá armáda.

Ještě po druhé světové válce byla děla V3 vyvezena do Sovětského svazu. A další vývoj těchto děl byl zrušen spíše z politických než z technických, vojenských důvodů.

Samozřejmě, dnešní český zbrojní průmysl je ve zcela jiné situaci než předválečný československý zbrojní průmysl. Na území Slovenské republiky ale zůstala zachována schopnost výroby moderních 155 mm děl a příslušné munice. Možná by stálo zvážit prozkoumat možnost výroby právě děl ráže 203 mm jako perspektivních dělostřeleckých zbraní.

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci ...

SLRC: Strategické dělo chudých států s dostřelem 1900 km

Na internet unikla skica (viz níže) připravovaného amerického strategického kanonu SLRC (Strategic ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • dejf
    11:05 17.03.2020

    no asi bych viděl motivaci v tom, že je fuk, jestli vyrábim naváděnej projektil v 155 nebo v 203. dokupy celá sestava navádění bude vážit a stát pořád zhruba stejně a na cíl ...Zobrazit celý příspěvek

    no asi bych viděl motivaci v tom, že je fuk, jestli vyrábim naváděnej projektil v 155 nebo v 203. dokupy celá sestava navádění bude vážit a stát pořád zhruba stejně a na cíl doručim větší množství ničivý energie. otázka je, jestli a kolik ušetřím, to se od stolu blbě hodnotí, vstupů je tam trochu víc.

    jinak pro ty, co se divěj, že lehčí minometná střela má větší účinek v cíli, tak bych rád připoměl, že kdybyste jí chtěli vystřelit na 40km, tak by to asi v hlavni nerozdejchala (a ta hlaveň minometu taky ne), prostě dělostřeleckej granát musí mít mnohem masivnější konstrukci, protože ta ťafka, co dostane v laufu je někde úplně jinde než v hlavni minometu. stačí si porovnat, jak vypadá 120 tankovej kanon a jak 120 minomet...Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    13:05 16.03.2020

    Myslim ze to bude skor orientaciou na navadzane projektily.. predsa len, ak delo striela navadzane projektily, tak je podstatnejsie mat vacsiu naloz na projektil, ako mat vysoku ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslim ze to bude skor orientaciou na navadzane projektily.. predsa len, ak delo striela navadzane projektily, tak je podstatnejsie mat vacsiu naloz na projektil, ako mat vysoku kadenciu strelby. takze 203mm dela pouzivajuce specialne navadzane projektily s predlzenym dostrelom maju rozhodne zmysel... a to ze maju 4x vacsiu vahu projektilu je skor vyhoda ako nevyhoda..Skrýt celý příspěvek

    • jj284b
      13:07 16.03.2020

      oprava - 2x samozrejme

      oprava - 2x samozrejme

    • Jirosi
      16:29 16.03.2020

      Zvětšený dostřel mají právě na základě snížení váhy projektilu(výbušniny).

      Zvětšený dostřel mají právě na základě snížení váhy projektilu(výbušniny).

      • jj284b
        18:53 16.03.2020

        lenze stale bude ten projektil v cieli efektivnejsi ako 155mm s rovnakym dostrelom..

        lenze stale bude ten projektil v cieli efektivnejsi ako 155mm s rovnakym dostrelom..

  • Gibon
    15:21 15.03.2020

    203mm... no preco nie?! 280 aj to by slo. Alebo radšej 320? Co takto Schwerer Gustav a jeho 800mm. Samozrejme, treba z casu na cas preveriť, ako technológie postupili, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    203mm... no preco nie?! 280 aj to by slo. Alebo radšej 320? Co takto Schwerer Gustav a jeho 800mm.

    Samozrejme, treba z casu na cas preveriť, ako technológie postupili, ale určite existuje dôvod prečo "vojnu hlavní" vyhrala ta 15centimetrova a to na oboch stranách barikády.
    Ano, Rusi stale maju 203mm systémy, ale ich, ak mam spravne informacie, nijako nerozvijaju. Asi tiez prisli k rovnakým výsledkom.

    Nebude jedným zo zásadných problémov pri väčších rážach zivotnost hlavne ako takej? Množstvo energie potrebnej na vystrelenie 100kg projektilu na pozadovanu vzdialenosť bude vyrazne rast a tym aj ucinky takehoto vystrelu na hlaven. Opotrebenie bude zrejme rast radovo a nie exponenciálne. Po akej dobe sustavnej palebnej delostreleckej podpory bude treba hlaven vymenit?
    Ďalej hmotnosť projektilu. Dnes Zuzana MV s nosnostou 12t dokaze naplniť palebnym priemerom tri Zuzany vz.2000. Bude potrebovať kazdy 203mm system svoje vlastne MV?
    Ako bude prebiehať manipulacia s projektilom? Autor tuto zasadnu otazku odbil jedinou vetou o exoskeletone. Co ked nebude k dispozícii? (Porucha, znicenie,...) Trufol by si autor stvorrucne s nejakym kolegom manipulovat so 100kilogramovym projektilom?Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    14:28 15.03.2020

    Všetko je záležitosť toho, ako budú vyzerať budúce konflikty. Či to budú konflikty lokálne alebo rozsiahle. Či sa budú odohrávať v mestách alebo otvorenom priestore a tiež bude ...Zobrazit celý příspěvek

    Všetko je záležitosť toho, ako budú vyzerať budúce konflikty. Či to budú konflikty lokálne alebo rozsiahle. Či sa budú odohrávať v mestách alebo otvorenom priestore a tiež bude záležať od toho, kto bude protivníkom. Dnes to význam nemá, budúcnosť môže byť iná. Čas ukáže.

    Ak nás v budúcnosti čaká veľký a zrejme vleklý konflikt technologicky vyspelých protivníkov tak potom to zmysel má. Strieľať každý deň stovky Tomahawkov po dobu 5-6 rokov si nebude môcť dovoliť ani USA. Potom prídu na rad aj takéto delá veľkých ráži a reaktívne delostrelectvo. Ak sa konflik zasekne tak o ďalších pár rokov sa na oblohu vrátia aj vrtuľové stíhačkySkrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      22:45 15.03.2020

      Ve skutečnosti by ti si to dovolit mohli, protože by zapracovali slevy z hromadné výroby.

      Ve skutečnosti by ti si to dovolit mohli, protože by zapracovali slevy z hromadné výroby.

  • palo satko
    13:48 15.03.2020

    “In the future, I can say with very high degrees of confidence, the American Army is probably going to be fighting in urban areas.” Gen. Mark Milley Myslím si že z toho ako bude ...Zobrazit celý příspěvek

    “In the future, I can say with very high degrees of confidence, the American Army is probably going to be fighting in urban areas.” Gen. Mark Milley
    Myslím si že z toho ako bude prebiehat buduci boj skôr vychadza použitie minometov roznych raži, než kanonov s dlhym dostrelom a nabojmi s koncovym navadzanim. Ono to bude taka hnusna bitka aglomeracii plnej civistov, nejakej milionovej Raqqa-Stalingrade.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    08:49 15.03.2020

    Při té hmotnosti, to neznamená jen okopírovat dělo z příslušnou ráží. Ale vymyslet celý logistický řetězec co bude schopen provádět manipulaci z 100-1000 ks 100-150kg granátů. Aby ...Zobrazit celý příspěvek

    Při té hmotnosti, to neznamená jen okopírovat dělo z příslušnou ráží. Ale vymyslet celý logistický řetězec co bude schopen provádět manipulaci z 100-1000 ks 100-150kg granátů. Aby to dělo vůbec mohlo vést efektivní rychlost palby.Skrýt celý příspěvek

    • danny
      12:06 16.03.2020

      Jirosi: co si pamatuju, tak jaké byly u naší Ještěrky problémy s nabíjením 85 kg zásobníků. Při 150 kg kus se na pětitunu vejde 33 granátů. A pak stačí jen násobit počty náklaďáků ...Zobrazit celý příspěvek

      Jirosi: co si pamatuju, tak jaké byly u naší Ještěrky problémy s nabíjením 85 kg zásobníků. Při 150 kg kus se na pětitunu vejde 33 granátů. A pak stačí jen násobit počty náklaďáků pro zásobování jedné baterie. A to se nebavím o tahačích samotného systému.Skrýt celý příspěvek

      • Janko Paliga
        22:48 16.03.2020

        "co si pamatuju, tak jaké byly u naší Ještěrky problémy s nabíjením 85 kg zásobníků. " Preto zvyčajne jeden zásobník nabíjala dvojica nabíjačov. Pár dvojmetrových chlapov z Oravy ...Zobrazit celý příspěvek

        "co si pamatuju, tak jaké byly u naší Ještěrky problémy s nabíjením 85 kg zásobníků. "

        Preto zvyčajne jeden zásobník nabíjala dvojica nabíjačov. Pár dvojmetrových chlapov z Oravy ale zvládli nabíjať zásobník aj samostatne .... :-D Dokonca triafať terče len podľa letu stopoviek, keď strelec pre svoju výšku sa neskrčil do optiky zameriavača.... :-DSkrýt celý příspěvek

        • BobbyRay
          22:13 26.04.2020

          1) Neslo by to nahodou vyresit nabijecim robotem na bazi NEXTER CAESAR? 2) Dokonce by podobne rameno nebo nejaky "smart kontejnerovy system" mohl mit i "nabijeci" vuz a ten by ...Zobrazit celý příspěvek

          1) Neslo by to nahodou vyresit nabijecim robotem na bazi NEXTER CAESAR?
          2) Dokonce by podobne rameno nebo nejaky "smart kontejnerovy system" mohl mit i "nabijeci" vuz a ten by mohl munici skladat treba prave v nejakych kontejnerech po vice kusech (napr. 6-pack) vedle dela...
          3) Kdyz jsou dneska manipulacni ramena ve vyrobnich zavodech, kdy obsluha jen vede rameno a to taha veskerou vahu, tak by obsluha dela mohla navest rucne (ne joystickem) rameno k munici a automat by si ji uz podal do komory, nebo aspon do nabijeciho automatu... Bude to sice velmi drahe, ale neni tam nic, co by uz nekde neexistovalo, jen ty technologie propojit...Skrýt celý příspěvek

  • Kikirík
    19:33 14.03.2020

    To porovnanie účinnosti - 120mm mínometný granát a 155mm delostrelecký... Predpokladám, že to s tou účinnosťou je myslené iba voči živej sile. Tam mínometný granát môže mať väčší ...Zobrazit celý příspěvek

    To porovnanie účinnosti - 120mm mínometný granát a 155mm delostrelecký... Predpokladám, že to s tou účinnosťou je myslené iba voči živej sile. Tam mínometný granát môže mať väčší účinok kvôli kolmejšiemu uhlu dopadu granátu a tým sa črepiny efektívnejšie “rozletia” a zvyšujú úmrtnosť.
    No oproti budovám a iných statických objektov, má zase navrch 155mm. Má predsa väčšie množstvo trhaviny.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    16:26 14.03.2020

    Mínomety nablízko, delostrelectvo na dlhšie vzdialenosti a na veľké tu máme raketomety. Nevidím dôvod vyvíjať drahé delostrelecké systémy na niečo čo urobí "rúra" raketometu. ...Zobrazit celý příspěvek

    Mínomety nablízko, delostrelectvo na dlhšie vzdialenosti a na veľké tu máme raketomety. Nevidím dôvod vyvíjať drahé delostrelecké systémy na niečo čo urobí "rúra" raketometu.

    Preto nevidím zmysel vyvíjať niečo nové, maximálne využiť to staré.

    Najdrahšia časť delostreleckého hlavňového systému je hlaveň, ktorá je nie len drahá, ale má i obmedzenú životnosť. Na vojne som mal na starosti zrovna takéto kancelárske "hlúposti" a viem, že pri streľbách Dán bola najväčšou položkou položka - "odpis hlavne pri výstrele" parafrázujem, ale skrátka to bol odpis životnosti hlavne. Za slovenských korún to bolo tuším 5 200 čs.korún. Dnes by to bolo samozrejme neporovnateľne viac. ....Skrýt celý příspěvek

    • danny
      12:08 16.03.2020

      dusan: možná ještě doplním - na vzdálenější, pohyblivé nebo nepřesně identifikované atd... ještě letectvo. Ano, všechny prostředky mají nějaké překryvy, ale snahu nahradit jeden ...Zobrazit celý příspěvek

      dusan: možná ještě doplním - na vzdálenější, pohyblivé nebo nepřesně identifikované atd... ještě letectvo. Ano, všechny prostředky mají nějaké překryvy, ale snahu nahradit jeden druhým moc nechápu.Skrýt celý příspěvek

      • logik
        17:26 16.03.2020

        Není žádný "správný" dostřel pro děla, "správný" dostřel pro raketomety atd... Každý prostředek má pro doručení účinku velikosti X proti cíly Y cenu Z. A až z tědle parametrů Ti ...Zobrazit celý příspěvek

        Není žádný "správný" dostřel pro děla, "správný" dostřel pro raketomety atd...
        Každý prostředek má pro doručení účinku velikosti X proti cíly Y cenu Z. A až z tědle parametrů Ti vyjde, zdali je ekonomičtější použít na danou vzdálenost raketu, nebo dělostřelectvo, nebo.....

        Ty parametry X,Y,Z ale nejsou fixní, aby se dalo říci, že kanón má smysl do 50km dostřelu, raketa do... Záleží, jak "levně" jde vyrobit jeden výstřel, a to se v čase hodně mění. Rakety se zpravidla používají na delší vzdálenosti a větší ráže, protože pro menší vzdálenosti a menší ráže jsou rakety drahé. U děl je to naopak.

        Kde je ale dělící čára záleží na konkrétní úrovni technologií. To, že teď byla nějakých 40? let dělící čára cca 50km a 152mm ráže (zjednodušuju) neznamená, že s pokročilou metalurgií nepůjde zlepšit ekonomiku dělostřeleckého výstřelu a tedy posunout tu dělící čáru dál.

        Nejde o žádné nahrazování jednoho druhým. Jde o hledání nejekonomičtějšího prostředku pro dané X a Y. V kontextu toho je samozřejmě článek pojatý poměrně naivně - vůbec nemá ambice řešit ty konkrétní parametry, z kterých teprv plyne (ne)vhodnost a (ne)ekonomičnost daného prostředku - obecně ale myšlenka těžšího kanónu není vůbec nic pitomého: jestli jde vyrobit za rozumné peníze, tak by to prostě byla ekonomičtější varianta k raketometům.Skrýt celý příspěvek

  • madrabbit
    16:14 14.03.2020

    Jak moc velký problém by byl vyvinout 203mm dělo v ČR, máme ještě na tohle kapacity a znalosti? Jak je vidět, tak se všude bude začínat znovu, mohlo by to být zajímavé.

    Jak moc velký problém by byl vyvinout 203mm dělo v ČR, máme ještě na tohle kapacity a znalosti? Jak je vidět, tak se všude bude začínat znovu, mohlo by to být zajímavé.

    • Scotty
      16:29 14.03.2020

      Mám pocit že poslední dělo české konstrukce vyrobila před válkou Škoda Plzeň. Takže jednoduše řečeno nemáme ani znalosti ani výrobní kapacity.

      Mám pocit že poslední dělo české konstrukce vyrobila před válkou Škoda Plzeň. Takže jednoduše řečeno nemáme ani znalosti ani výrobní kapacity.

      • Co59
        09:17 15.03.2020

        A bohužel, žádná Škoda Plzeň už neexistuje. Celé to bylo rozsekané, vytunelované a rozprodané (ne nutně v tomto pořadí), jen pár kousků se drží.

        A bohužel, žádná Škoda Plzeň už neexistuje. Celé to bylo rozsekané, vytunelované a rozprodané (ne nutně v tomto pořadí), jen pár kousků se drží.

        • Scotty
          11:14 15.03.2020

          O ukončení vývoje a výroby děl ve Škodě Plzeň rozhodli komunisti. Takže se stížnostmi se obracejte do ulice Politických vězňů 9.

          O ukončení vývoje a výroby děl ve Škodě Plzeň rozhodli komunisti. Takže se stížnostmi se obracejte do ulice Politických vězňů 9.

      • ARES
        09:57 15.03.2020

        Poslední dělo "české" konstrukce je 152 mm ShKH vz.77 "Dana", nejposlednější dělostřelecký systém pak 120 mm ShM vz.85 "PRAM". České proto, že "Konštrukta Trenčín,n.p." je ...Zobrazit celý příspěvek

        Poslední dělo "české" konstrukce je 152 mm ShKH vz.77 "Dana", nejposlednější dělostřelecký systém pak 120 mm ShM vz.85 "PRAM". České proto, že "Konštrukta Trenčín,n.p." je pokračovatelem zbrojního odd. Škody Plzeň, které bylo na počátku 50.tých let organizačně přesunuto do Trenčína v rámci redislokace zbrojní výroby na Slovensko.Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          11:10 15.03.2020

          Což ovšem jak z názvu napovídá je slovenská továrna a vždy byla. Konstrukce děl na území ČR zanikla po konci války a obnova nemá žádný smysl.

          Což ovšem jak z názvu napovídá je slovenská továrna a vždy byla. Konstrukce děl na území ČR zanikla po konci války a obnova nemá žádný smysl.

        • Pepin Nešpor
          13:45 16.03.2020

          ARES Ano přesně tak Škoda Plzeň ještě tuším před válkou postavila na území dnešního Slovenska několik továren a právě zde šla pokračovat výroba kanónu a děl. Scotty přesně! Kor ...Zobrazit celý příspěvek

          ARES Ano přesně tak Škoda Plzeň ještě tuším před válkou postavila na území dnešního Slovenska několik továren a právě zde šla pokračovat výroba kanónu a děl.
          Scotty přesně! Kor jejich zas.... znarodnovani a zánik velkých firem budoványch mnoho let.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      15:01 15.03.2020

      Načo by ČR vyvíjala niečo odznova? Bolo by to zbytočné mrhanie zdrojmi a s neistým výsledkom. Ak bude chcieť AČR v budúcnosti takéto delo zaviesť tak buď kúpiť alebo si objednať ...Zobrazit celý příspěvek

      Načo by ČR vyvíjala niečo odznova? Bolo by to zbytočné mrhanie zdrojmi a s neistým výsledkom. Ak bude chcieť AČR v budúcnosti takéto delo zaviesť tak buď kúpiť alebo si objednať vývoj u nás, kde to ešte ako tak funguje. Ísť do vývoja dela v ČR je rovnaká blbosť ako vyvíjať podvozok pre delo na Slovensku.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    16:08 14.03.2020

    A čo rýchlosť paľby? Moderné systémy kalibru 152 a 155mm dokážu vďaka nej dopraviť do cieľovej oblasti v určitom čase väčšie množstvo trhaviny, než 203mm a u modernejších systémov ...Zobrazit celý příspěvek

    A čo rýchlosť paľby? Moderné systémy kalibru 152 a 155mm dokážu vďaka nej dopraviť do cieľovej oblasti v určitom čase väčšie množstvo trhaviny, než 203mm a u modernejších systémov 203mm sa tento rozdiel nesporne môže znížiť, no je otázne, či aj úplne eliminovať ...

    Podľa mňa krajiny ako Česko alebo Slovensko nebudú ani v budúcnosti prevádzkovať viac ako jeden hlavňový delostrelecký systém, tak ako používajú maximálne jeden typ nadzvukového bojového lietadla, čo znamená, že ostaneme pri univerzálnejších 155mm aj keby väčšie krajiny zavádzali pokročilejšie varianty ťažkých diel.Skrýt celý příspěvek

    • PavolR
      16:14 14.03.2020

      ...a keby sme ich aj niekedy vyvíjali a vyrábali pre zahraničných záujemcov, tak jedine formou joint venture s takou väčšou krajinou (napr. Talianskom), ktorá ich bude aj schopná a ...Zobrazit celý příspěvek

      ...a keby sme ich aj niekedy vyvíjali a vyrábali pre zahraničných záujemcov, tak jedine formou joint venture s takou väčšou krajinou (napr. Talianskom), ktorá ich bude aj schopná a ochotná zaradiť do vlastnej výzbroje - napr. v rámci pokročilejších fáz projektu Eurohúfnice ...Skrýt celý příspěvek

      • vixl
        07:13 15.03.2020

        Euánie končí kamaráde, nebude žádná eurohoufnice, žádný eurotank, žádná eurostíhačka 6. generace, žádná euroarmáda.

        Euánie končí kamaráde, nebude žádná eurohoufnice, žádný eurotank, žádná eurostíhačka 6. generace, žádná euroarmáda.

        • PavolR
          08:26 15.03.2020

          V ktorej alternatívnej realite? :-D

          V ktorej alternatívnej realite? :-D

          • vixl
            09:29 15.03.2020

            O žádných alternativních realitách nic nevím. Nežiju ve sci-fi povídce.

            O žádných alternativních realitách nic nevím. Nežiju ve sci-fi povídce.

          • Scotty
            11:17 15.03.2020

            Tak doporučuji vystřízlivět nebo přestat pít odvary z Lysohlávek.

            Tak doporučuji vystřízlivět nebo přestat pít odvary z Lysohlávek.

          • UnionPacific
            16:21 15.03.2020

            Má pravdu. Realita posledných dní nám ukazuje že EU nie je schopná vyriešiť žiadny väčši problém ako brčka. Greta postaví do radu europarlament, krimigranti dostanú 2000 eur za ...Zobrazit celý příspěvek

            Má pravdu. Realita posledných dní nám ukazuje že EU nie je schopná vyriešiť žiadny väčši problém ako brčka. Greta postaví do radu europarlament, krimigranti dostanú 2000 eur za opustenie gréckych hraníc, zničenie hraničného plota Turkami prešlo bez slova a radikálne opatrenia proti šíreniu koronavírusu sú kritizované Leyenovou ako zbytočné.
            Jedným zo znakov stability štátu či impéria je stabilita počas krízy. To Eu nemá. EU vedenie je ako kapitán lode- amatér....lenže aj amatér vie riadiť loď na pokojnom, šírom mori. Prvá poriadná búrka oddelí zrno od pliev.Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            16:47 15.03.2020

            UnionPacific Také EU není stát ani impérium a nikdy by neměla být. Pokud vím tak žádné celoevropské krizové plány pro tyhle případy neexistují a nechat opatření na jednotlivých ...Zobrazit celý příspěvek

            UnionPacific
            Také EU není stát ani impérium a nikdy by neměla být. Pokud vím tak žádné celoevropské krizové plány pro tyhle případy neexistují a nechat opatření na jednotlivých státech je to nejlepší co mohli v Bruselu udělat.
            Co se Turecka týče co navrhujete? Má jim Řecko vyhlásit válku? To by asi uprchlickou krizi nevyřešilo. Dávat Turecku peníze pro uprchlíky na jejich území se ukazuje jako dobré rozhodnutí.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...