Stryker dostane tesáky pro boj s ruskými BVP

Větší palebná síla pro americkou pěchotu

Široké používání improvizovaných výbušných systémů IED (Improvised Explosive Device) donutily americkou armádu (U.S. Army) soustředit se v poslední dekádě u vozidel spíše na odolnost, než na pohyblivost a palebnou sílu. V posledních letech se však diskutuje o potřebě zvýšit palebnou sílu amerických jednotek pěchoty.

V roce 2013 se naplno rozhořela debata o nutnosti vybavit prvosledové brigádní pěchotní bojové týmy IBCT (Infantry Brigade Combat Team) - především 82. a 101. výsadkovou divizi, vozidly s větší palebnou silou (lehké tanky) a Stryker brigádní bojové týmy SBCT (Stryker Brigade Combat Team) vybavit vozidla Stryker rychlopalnými kanóny.

“Ve všech našich formacích potřebujeme správnou kombinaci ochrany, mobility a palebné síly. Musíme zdůraznit, co bude následovat. Jak bude vypadat lehký tank… abychom naší pěchotě dali manévrovací prostor v akci? Chceme také vyzbrojit naše Strykery. Jsme schopni vidět naše nepřátele; bude skvělé, pokud je budeme moci také zabít,” uvedl v roce 2013 Herbert Raymond McMaster, velitel Centra výjimečností pro manévrový boj MCoE (Maneuver Center of Excellence) americké armády.

Podle McMastera nejsou IBCT a SBCT týmy vybaveny dostatečnou palebnou silou pro rychlé ukončení přestřelky s protivníkem. Hlavní palebnou sílu americké armády tvoří obrněné brigádní bojové týmy ABCT (Armored Brigade Combat Team) vyzbrojené tanky Abrams a vozidly Bradley.  

IBCT a SBCT týmy jsou však vysoce mobilní a v budoucnu, při případném konfliktu, ponesou v prvních dnech a týdnech hlavní tíhu bojů. Na evropském bojišti takovou sílu představuje například 2. pluk kavalerie (2nd Cavalry Regiment) s vozidly Stryker (SBCT).

Na lehké tanky si musí americká pěchota, resp. výsadkové a aeromobilní jednotky, ještě řadu let počkat. Avšak v současné době již běží program vybavení vozidel Stryker rychlopalnými kanóny.

Typická sestava pěchotní roty SBCT týmu. / GlobalSecurity

Stryker vs. bojová vozidla pěchoty

Typická rota (company) pěchoty SBCT se skládá z velitelství roty, čety pro přímou palebnou podporu, minometného oddílu, evakuačního týmu, týmu navádění palby, týmu odstřelovačů a tří čet střelců. V rotě se nachází modelově 21 vozidel Stryker, dvě vozidla Humvee a dva střední nákladní automobily.

V rotě najdeme následující počty a verze Strykerů:

2x velitelská vozidlo M1130 CV

3x vozidlo přímé palebné podpory M1128 MGS s 105mm kanónem

2x vozidla se 120 mm minometem M1129 MC

1x evakuační vozidlo M1132 ESV

1x vozidlo týmů pro navádění palby M1131 FSV

12x (3x4) obrněné transportéry M1126 ICV střelců (v četě - vozidlo pro velení čety střelců a tři vozidla pro střelce)

V současné době americká armáda uvažuje, zda vybaví všechny vozidla střelců 30mm rychlopalným kanóny nebo pouze část vozidel v rotě. Počet vozidel vybavených 30mm kanóny ovlivní snižování počtu vozidel přímé palebné podpory Stryker MGS - podle dvou roků starých plánů zůstane v rotě pouze jediné vozidlo (z 27 Stryker MGS v brigádě na 10).

Podle posledních zpráv získá 30mm kanón zřejmě všech 1000 Strykerů M1126 ICV.

Výcvik pěchoty s vozidly Stryker. 30mm kanóny mají lépe podporovat pěchotu.

Stryker s 30 mm kanónem “nahradí” v rotě palebnou sílu vozidel MGS, které se v boji příliš neosvědčily. Stryker MGS není dobrý v boji s moderními tanky ani pro blízký boj s pěchotou.

Provoz také ukázal na závažné technické problémy - především velkou poruchovost bezosádkové věže se 105mm kanónem. Stryker MGS se také nepovažuje za příliš účinný v boji proti bojovým vozidlům pěchoty vyzbrojenými 30mm kanóny (např. BMP-2, BMP-3).

Pro ničení obrněné techniky slouží v každé četě střelců jeden specialista obsluhující protitankové řízené střely (PTŘS) Javelin. Velení brigády může také nasadit speciální protitankové Strykery M1134 (ATGM) se střelami TOW.

K urychlení zavádění 30mm kanónu na vozidla Stryker přispěly i zhoršující vztahy mezi Západem a Ruskem. Plukovník John Meyer, velitel 2. pluku kavalerie upozornil na začátku roku, že americké Strykery nemají příliš šancí v boji s ruskými bojovými vozidly pěchoty BMP-3 s "duálním" 100mm a 30mm kanónem. Dokonce některá ruská kolová vozidla BTR-80/82 jsou vyzbrojená zbraní ráže 30 mm.

Americký Senát proto již schválil balíček v hodnotě 371 milionů dolarů na posílení palebné síly Strykerů. V rámci balíčku získá do dvou let 81 Strykerů “evropského” 2. pluku kavalerie věže s 30mm kanóny.

Uvažuje se také o rozšíření raketové výzbroje vozidel Stryker. Diskuzuje se o umístění PTŘS na nové věže s 30mm kanóny nebo zvýšení zastoupení protitankových Strykerů M1134 v brigádě.

Stryker MGS se v boji příliš neosvědčil. Nejen, že byla předčasně ukončena jeho výroba (142  kusů ), ale bude také postupně stahovan z výzbroje. / Public domain

Norská věž pro americké Strykery

Americká armáda nakonec zvolila norskou bezosádkovou věž Kongsberg Protector MCRWS (Protector MCT-30) s 30mm (náboje 30x173 mm) rychlopalnými kanónem Mk44 Bushmaster II.

Před několika dny společnost GDLS získala od amerického ministerstva obrany kontrakt v hodnotě 75 milionů dolarů na integraci kanónu MCT-30 na korbu Strykerů. Součástí kontraktu je i stavba osmi testovacích prototypů.

MCT-30 žádným způsobem nezasahuje do vnitřního prostoru vozidla. Velikost výsadku (9 vojáků) zůstala zachována.

Při přestavbě firma vymění horní část korby za novou. Připomeňme, že díky dřívější aplikaci do “V” tvarovaného podvozku (proti minám a IED) budou mít nové Strykery (resp. část, která získala nový podvozek) pramálo společného s původními verzemi.

Stryker s věží Protector MCRWS. / Public Domain

Norská věž MCT-30 je schopná pojmout kanóny od ráže 25 mm do 50 mm. V budoucnu není problém část vozidel vybavit výkonnějšími zbraněmi, například upraveným rychlopalným kanónem Bushmaster II s hlavní ráže 40 mm (40x180 mm).

Hlavní kanón využívá dva zásobníky po 75 nábojích - volitelně každý s jiným typem munice. Nabíjecí systém umí používat i programovatelnou, ve vzduchu explodující munici. Přebíjení je manuální a probíhá pod ochranou pancíře. Hlavní zbraní sekunduje koaxiální kulomet ráže 7,62 mm s 600 náboji. Věž lze také dodatečně vybavit PTŘS.

Senzory věže obsahuji denní a termovizní kameru a laserový dálkoměr. Posádka dokáže identifikovat typ malého vozidla (čelní průřez 2,3x2,3 m) na vzdálenost 3000 m, tedy na stejnou vzdálenost, jaký je účinný dostřel kanónu.

V základním provedení věž poskytuje ochranu na úrovní Level 1 podle STANAG 4569 (5,56×45 mm NATO z 30 m), volitelně až Level 4 (14,5×114 mm z 200 m).

Zdroj: GlobalSecurity, Dzienik Zbrojnny