Evropský stíhač šesté generace: Boj románských a germánských kmenů o Evropu

Evropská solidarita za 300 miliard euro

Společné evropské zbrojní projekty (nejen zbrojní) nemají nic společného s „evropskou solidaritou“. Každá národní vláda tvrdě bojuje v evropských projektech o největší podíl pro svou zemi a průmysl. Za funkční společenskou smlouvu v jednotlivých evropských zemích se ostatně nezodpovídá Evropská komise, ale vláda daného státu. Proto v Evropě platí ‒ „průmysl a kapitál zná hranice“.

Pokud se jedná o opravdu hodně peněz, špičkové průmyslové kompetence a zajištění společenské smlouvy na desítky let, tak je střet kolosální. To se naplno ukazuje v případě programu FCAS s odhadovaným rozpočtem (vývoj, výroba a „věci kolo“) 300 miliard euro (7,7 bilionu Kč).

Program FCAS (francouzský SCAF; Système de combat aérien du futur) je největší evropský zbrojní projekt všech dob a zahrnuje jak samotné letadlo šesté generace NGF (New Generation Fighter), tak celou konstelaci přidružených „všedoménových“ platforem, zbraní, senzorů, komunikačních sítí, velitelských / řídích systémů, software, všudypřítomných aplikací strojového učení atd. První FCAS vstoupí do služby v roce 2040 a poslení vyrobený FCAS může klidně létat i v 22. století.

Vývoj NGF oficiálně vede francouzská společnost Dassault Aviation a hlavním partnerem je německá Airbus Defence & Space. Kromě toho na projektu spolupracuje evropský výrobce raketových zbraní MBDA, francouzská Thales (řeší letecký NCW / MDO) a francouzský výrobce motorů Safran (s podporou německého MTU). Na vývoji a výrobě se podílí také španělský průmysl.