Spojené arabské emiráty nakoupí vrtulníky Chinook a zachrání americká pracovní místa

SAE mají podle serveru Defence News zájem koupit deset kusů helikoptér CH-47F Chinook. Cena za ně má být 830 milionů dolarů (19,3 miliardy korun.). V průběhu schvalovacího procesu se však může ještě změnit. SAE již provozují 19 Chinooků, které koupily z druhé ruky v Libyi (pořízené v 70. letech z Itálie).

Pro společnost Boeing, jež ikonické vrtulníky vyrábí, je export do zahraničí způsobem, jak udržet výrobu vrtulníků v chodu. Investovala totiž do linky na stavbu nejmodernější verze CH-47F a verze pro speciální operace MH-47G. Počítala přitom s velkou zakázkou od americké armády. Ta však nepřišla.

Armáda původně chtěla nakoupit 542 vrtulníků CH-47F a 69 vrtulníků MH-47G, a to v nejnovější verzi Block II. U verze Block II se počítalo s výkonnějšími motory (+ 20 %), kompozitními listy rotorů (odvozených z vrtulníku RAH-66 Comanche), s novým palivovým systémem, výkonějším zdrojem elektrické energie a také s preciznějším přenosem točivého momentu mezi oba rotory.

Vše se odrazilo na větší maximální startovací hmotnosti, a to z 22 680 kg u CH-47F/MH-47G Block I na 24 000 kg u CH-47F/MH-47G Block II.

Tyto vlastnosti nakonec armáda využije jen u vrtulníků MH-47G Block II, které hodlá nakoupit. Vrtulníky CH-47F Block II ale americká armáda nenakoupí a verzi CH-47 přestane po roce 2020 nakupovat úplně. 

Hlavním důvodem zrušení zakázky na CH-47F Block II je úspora finančních prostředků. Vojáci chtějí vložit peníze raději do vývoje úplně nových vrtulníků programu FVL (Future Vertical Lift), jež mají nahradit zejména stroje UH-60 Black Hawk and AH-64 Apache. 

Pro výrobní linku Chinooků znamená omezení kontraktu existenční problém. Společnost Boeing se ho snaží zmírnit prodejem helikoptér CH-47 zahraničním zákazníkům. Na exportu vrtulníků má paradoxně zájem i americká armáda, která je sama odmítla nakoupit. Počítá totiž s využíváním různých variant Chinooku až do konce padesátých let jednadvacátého století.

Chinook v podvěsu dokáže přepravit houfnici M777

Dlouhá historie

Pokud k tomu opravdu dojde, Chinook zůstane ve službě skoro sto let. Poprvé se odlepil od země v roce 1962. Vojenských letounů, které slouží víc než půl století, je víc. Patří k nim například průzkumný U-2 Dragon Lady nebo B-52 Stratofortress. Letoun U-2 poprvé letěl už v roce 1955, bombardér B-52 dokonce už v roce 1952. Jen málo strojů se ale zároveň udrželo i ve výrobě. Vedle Chinooku je to třeba nákladní turbovrtulový letoun C-130 Hercules, jenž se poprvé vznesl v roce 1954. Boeing má kromě Emirátů možnost vyvést Chinooky i do Spojeného království.

Ve vzdálenější budoucnosti lze snad počítat i se zakázkou od afghánské armády. Vrtulník CH-47 se totiž k provozu ve vysokohorském afghánském terénu výborně hodí. Ani jeden z těchto potenciálních obchodů však problém Boeingu s udržením linky na stavbu Chinooků v provozu nevyřeší. 

„Je závislá na objednávkách od americké armády,“ řekl Defence News Randy Rotte, který má v Boeingu prodej a vývoj nákladních helikoptér na starosti. „I kdyby se všichni mezinárodní zákazníci rozhodli upgradovat na Block II, pořád bude problém udržet produkční základnu.“ Na světě létá víc než devět stovek Chinooků, z čehož 542 provozuje právě americká armáda 

Chabá útěcha

Vrtulníky pro SAE ještě nepatří k sérii Block II. První stroje této varianty totiž dokončí operační testy až v roce 2021. Boeing má jako na potvoru v současnosti potíže také na trhu s dopravními letadly. Jako chabá útěcha mu může posloužit skutečnost, že Abú Zabí má zájem koupit společně s vrtulníky i hromadu příslušenství. Emiráty chtějí kromě samotných helikoptér koupit ještě 26 náhradních kusů turbohřídelových motorů Lycoming T55, čtyřiadvacet navigačních systémů, po dvaceti kusech kulometů M134 a M240, vysílačky atd.

CH-47F Chinook

Americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) vydala k nákupu prohlášení. Píše se v něm, že  Chinooky pomohou „vylepšit operační a obranné schopnosti SAE, aby lépe hájily zájmy národní bezpečnosti USA a Spojených arabských emirátů v této oblasti.“

Letectvo SAE už provozuje americké stíhačky F-16 Fighting Falcon. Obě země mají tradičně velmi dobré vztahy. SAE vznikly v roce 1971 po odchodu britských vojsk z oblasti. Spojené státy byly třetí zemí, která SAE uznala. Spolupráce Abú Zabí s Washingtonem se dál prohloubila po válce v zálivu. V současnosti mají Američané ve Spojených arabských emirátech tři vojenské základny.

Pragmatičtí spojenci

Lodě amerického námořnictva jsou častými hosty v přístavech SAE. V roce 2009 uzavřely obě země jadernou dohodu. Emiráty se v ní vzdaly vlastního obohacování uranu. Výměnou získaly přístup k americkým poznatkům o mírovém využití atomové energie. Neznamená to, že by mezi oběma státy panoval absolutní soulad. Ve SAE dochází k porušování lidských práv. Bičování i kamenování je legální, za homosexualitu hrozí trest smrti. Svoboda slova je omezená. Média podléhají cenzuře. Problém je i se svobodou shromažďování a náboženského vyznání. 

Washington však tyto skutečnosti vesměs přehlíží na úkor vojenské spolupráce. Vrtulníky Chinook ostatně dosud používá bývalý americký spojenec v oblasti, který se stal zavilým nepřítelem: Írán. Chinook se osvědčil v mnoha válečných konfliktech a našel využití i v civilu. Původně ho vyráběla společnost Vertol.

Ta byla v minulosti známá také pod jménem svého zakladatele Franka Piaseckiho, coby Piasecki Helicopter Corporation. Chinook vznikl jako zvětšená verze vrtulníku Vertol V-107, jež se stal základem i pro o něco menší CH-46 Sea Knight.  Nejzajímavějším rysem Chinooku je tandemové uspořádání nosných rotorů.

Výsadek z vrtulníků Chinook

Rychlost a síla 

Chinook má několik výhod. Přední a zadní vrtule se točí opačným směrem, takže vrtulník nepotřebuje pomocný rotor, který brání jeho otáčení okolo svislé osy. Helikoptéra se dvěma rotory je oproti tradiční jednorotorové stabilnější, když visí nad jedním místem. Je také méně citlivá na změnu těžiště, což se hodí při zvedání nákladů. Nevýhoda tandemového řešení je, že vrtulníky potřebují velmi složitou převodovku, která se stará o koordinaci rotorů.

Musí být synchronizované, aby se navzájem nesrazily, a to ani v případě selhání motoru. Chinook má motory dva. Pokud se jeden porouchá, druhý dokáže dál pohánět obě vrtule. Díky tandemovému uspořádání je Chinook také jeden z nejrychlejších vrtulníků na světě. Dokáže vyvinout rychlost až 315 kilometrů za hodinu.

Úplně nejrychlejší vrtulník je Eurocopter X3, který v roce 2013 neoficiálně překonal rychlost 472 kilometrů za hodinu. Chinooky jsou proslulé i svou nosností. Uzvednou devět a půl tuny. Američané je poprvé nasadili ve Vietnamu, kde přepravovaly těžká děla na vrcholky kopců, přístupných jen ze vzduchu. Uplatnily se také při vyzvedávání trosek sestřelených letadel.

Jedna poznámka k Armádě ČR. O vrtulnících Chinook lze uvažovat také jako o náhradě vrtulníků Mi-17 po roce 2030. Pokud nebude fungovat výrobní linka, neměl by to být problém. Tajemník armády Ryan McCarthy uvedl, že americká armáda má o 10 % více Chinooků, než potřebuje. Tyto Chinooky lze modernizovat, možná i na zmíněnou verzi CH-47F Block II.

Zdroje: Defense News, 2, 3, 4