Ruský tank T-14 Armata stále utajován
-
25. 3. 2015
-
86 komentářů
-
Jan Grohmann
Podoba a technické detaily nového ruského hlavního bojového tanku postaveného na univerzální pásové platformě Armata jsou stále utajovány. Tank se poprvé představí veřejnosti 9. května na moskevské vojenské přehlídce ke Dni vítězství. Avšak ne tak docela...
Ruská armáda plánuje odebrat 2300 tanků T-14 Armata. Podle původních plánů měla ruská armáda všechny tanky T-14 získat do konce roku 2020. Tento plán však počítal se zahájením sériové výroby v příštím roce.
Armáda v únoru obdržela 20 tanků T-14 pro účely testování. Státní zkoušky jsou naplánovány na rok 2016. Pokud půjdou testy dobře, zahájení sériové výroby se očekává v roce 2017 nebo 2018.
„Statní zkoušky ještě nebyly provedeny, jsou naplánovány na rok 2016," řekl na konci minulého roku Oleg Bočkarev, místopředseda ruské Vojensko-průmyslové komise při vládě Ruské federace. „Získané informace (z armádních testů – pozn. redakce) využijeme k přípravě státních testů, které potrvají do konce roku 2016."
Problémy se značením. Ruské zdroje jako Sputnik News nebo Russia Today, které ctí názorovou a politickou linii Kremlu, označují nový tank jako T-14. Podle jiných zdrojů však T-14 není oficiální označení nového tanku.
Armata se stane jediným v aktivní službě nasazeným tankem ruské armády. V mobilizačních zálohách však zůstane řada původních tanků T-72, T-80, T-90. Otázkou však je, v jakém poměru a v jakých počtech.
Připomeňme, že Rusko má v aktivní službě 2255 tanků T-72 a v mobilizačních zásobách dalších 8000 kusů. Z aktivní služby odejde v tomto roce 1400 tanků T-80 a připojí se k dalším 3000 kusům T-80 v rezervách. V aktivní službě je také 930 tanků T-90.
Poprvé si návštěvníci prohlédnou nový tank 9. května v den vítězství. Tank však bude zahalen do maskovací sítě, která naruší jeho siluetu a znemožní prozkoumat technické detaily tanku.
Pravděpodobný prototyp tanku T-14 Armata.
Před několika dny se na YouTube objevilo video ukazující s největší pravděpodobností prototyp tanku Armata. Video bylo zachyceno vedle závodu Uralvagonzavod v Nižnij Tagilu, mezi areálem závodu a testovacím tankovým polygonem (Street View).
Armatu usvědčuje sedm pojezdových kol a ostře řezaná, moderně vypadající korba. Podvozek se sedmi koly jsme mohli poprvé vidět na prototypu tanku Object 640 (Černý Orel) v 90. letech minulého století. Právě na konstrukci tanku „Černý orel" nový ruský tank navazuje.
Věž vypadá podlouhlá a úzká, bližší detaily ale kryje plátěné maskování. Dělo vypadá tvarově jednoduše. Je možné, že tanková věž s dělem je pouze technologický demonstrátor, nebo se jedná pouze o účelovou nástavbu k testování klíčových elektronických a elektromechanických systémů.
Důležitý je ale především podvozek, resp. univerzální pasová platforma Armata. Na novém pásovém podvozku Armata postaví Rusko své budoucí těžké mechanizované síly. Kromě tanku T-14 vznikne na platformě Armata i těžké bojové vozidlo pěchoty, obrněný transportér, samohybné dělo, odtahové vozidlo a další pásová vozidla.
Zdroj: SputnikNews
Související články
Ruský tank Armata na scéně
Vývoj nové ruské pásové platformy Armata směřuje do cílové rovinky. Již dnes ji poprvé spatří na ...
-
24.09.2013
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
Nový ruský tank Armata v roce 2016
Na našich stránkách probíhala před pár dny velká diskuse o souboji ruské a západní tankové školy. ...
-
15.12.2013
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Armata: Ruská tanková revoluce v mlze
Zpráv o novém ruském tanku založeném na platformě Armata je pramálo. Polský vojenský magazín ...
-
07.07.2014
-
5 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský tank T-14 Armata v roce 2015
Ostře sledovaný projekt nové ruské tankové platformy Armata vstupuje do závěrečné fáze. Nový ruský ...
-
15.10.2014
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Takýe oficiální obrazky vozidel na platformě armaty + Kurganec 25 a ...Zobrazit celý příspěvek
Takýe oficiální obrazky vozidel na platformě armaty + Kurganec 25 a bumerang.
http://politikus.ru/army/48440...
Konec dohadu. Samozřejmě zaplachtovane věže.
R.Skrýt celý příspěvekŘidič tedy sedí vlevo a ten druhy poklop je střelec? A prostřední periskopy bez poklopu, patří veliteli tanku? Když nemusejí tak silně pancéřovat celou korbu, tak asi ušetří dost ...Zobrazit celý příspěvek
Řidič tedy sedí vlevo a ten druhy poklop je střelec? A prostřední periskopy bez poklopu, patří veliteli tanku? Když nemusejí tak silně pancéřovat celou korbu, tak asi ušetří dost na váze.
Ta věž vypadá obrovská. To asi ještě nebude finálně zamýšlená výzbroj že?Skrýt celý příspěvekJirkaM: určitě tank funguje jako faradayova klec. Jenže citlivé přístroje jako je třeba termovize a jiné snímací systémy, zobrazovací systémy, počítače a čidla, cívky v motoru, ...Zobrazit celý příspěvek
JirkaM: určitě tank funguje jako faradayova klec. Jenže citlivé přístroje jako je třeba termovize a jiné snímací systémy, zobrazovací systémy, počítače a čidla, cívky v motoru, baterie atd... jsou citlivé i na magnetismus který je nedílnou součástí EMP a na to se faradayova klec nevztahuje. Je docela obtížné odstínit tuto část elektromagnetického pole, nejlíp celouzavřenou konstrukcí z magneticky vodivého materiálu, ale to neze, protože snímače už ze své podstaty musí být umístěny venku, a nelze je tedy kompletně uzavřít. Další a podstatný problém je anténa, která když je během provozu zasáhnuta EMP tak je stínění vodičů a přístrojů stejně nanic. Ale na to existují různé odpojovače.
Proto mě zajímá také odpověď od belda, kdo dělá, a na jakém základě certifikaci proti silnému EMP.Skrýt celý příspěvekNěkde jsem četl, že Armata má být první ruský tank ve kterém bude zaměřovač řešený přes kameru (a ne jen přes optiku), takže zrovna u něj by ten EMP mohl být výrazně větší problém ...Zobrazit celý příspěvek
Někde jsem četl, že Armata má být první ruský tank ve kterém bude zaměřovač řešený přes kameru (a ne jen přes optiku), takže zrovna u něj by ten EMP mohl být výrazně větší problém než u těch starších.
Houby tomu rozumím, ale zrovna ocelový tank by snad mohl fungovat jako faradayova klec.Skrýt celý příspěvekBeld: "Ono je tezke o necem diskutovat s clovekem , ktery neni vubec v obraze a nahrazujeto google skilem", to jo no, ono není lehké být v "obraze" ve všem, takže lecos musím ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: "Ono je tezke o necem diskutovat s clovekem , ktery neni vubec v obraze a nahrazujeto google skilem", to jo no, ono není lehké být v "obraze" ve všem, takže lecos musím googlit a vytahovat vzpomínky z dokumentárních filmů atd... Akorát že jste neřekl o moc víc, než jsem postnul předtím. Třeba ta záloha, že je šestinásobná, je velice zajímavé, takto mnohonásobně mají zálohovány jen kritické systémy?
Únik radiace u fukušimi je problémem v tom, že voda v primárním okruhu chlazení uniká do moře a cesium z fukušimi je i u ryb z oblasti západního břehu severní ameriky, tudíš oblast zamoření je vcelku velká. Nebo slavný mrak z černobylu, cesium je dnes stále v přírodě na šumavě detekovatelné u určitých druhů hub a pak u kanců, co ty houby pojídají. Co udělá cesium nahromaděné v těle, je také jasné.
Můžete mi dát odkaz na certifikaci proti EMP? To by mě docela zajímalo...Skrýt celý příspěvekOno je tezke o necem diskutovat s clovekem , ktery neni vubec v obraze a nahrazujeto google skilem . Tak znovu , vsechny zalozni generatory u JE maji nejvyzsi certifikaci odolnosti ...Zobrazit celý příspěvek
Ono je tezke o necem diskutovat s clovekem , ktery neni vubec v obraze a nahrazujeto google skilem . Tak znovu , vsechny zalozni generatory u JE maji nejvyzsi certifikaci odolnosti vcetne EMP , ( mimochodem vyrazne vyzsi nez vetsina military vybaveni) . Kazdy z nich ma navic nekolik ridicich jednotek a cely system je jeste diky poctu generatoru nekolikanasobne zalohovan .( u JETE 6x) . Diskutovat o tom , ze je to jen stroj a priroda si najde cestu neni moc produktivni . Souhlasim s tim , ze statisticky treba u jednoho z tech stovek v evrope by problemy byt mohly .
btw: Obecne se problem uniku radiace hodne precenuje ( vcetne fukusimy) .Skrýt celý příspěvekProč nejde editovat vlastní příspěvky, alespoň bych zamaskoval vlastní češtinářskou hloupost... Belde, abyste to pochopil, neoznačuji Vás jako hloupého (a dle vašich příspěvků ...Zobrazit celý příspěvek
Proč nejde editovat vlastní příspěvky, alespoň bych zamaskoval vlastní češtinářskou hloupost...
Belde, abyste to pochopil, neoznačuji Vás jako hloupého (a dle vašich příspěvků ani nemůžete být) ale myslím tím to, že JE jsou jedny z nejchráněnějších objektů na zemi a přesto dochází jednou za čas k jejich haváriím. Nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá, tím spíše né ochrana JE. Na jejich stavbě a provozu participuje spousta lidí a každý zná svůj obor, jenže ten druhý už jeho obor nezná (nebo alespoň ne do té hloubky jako předchozí odborník) a proto může snadno svojí prací narušit práci druhého (s tímto se setkávám denodenně). A k tomuto může dojít kdykoliv. Navíc obor ochrany proti EMP (zvláště pak proti magnetické složce pulsu) je docela delikátní záležitostí.
pet.rok:
"zda sa mi ze ucinky EMP trochu precenujete: jednak najvacsie prudy vznikaju v dlhych vedeniach", tímto jste popsal účinek geomagnetické bouře, nikoliv však dostatečně pro EMP.
Jen taková malá vsuvka, citace, od jednoho elektrikáře z jiného webu:
Ochrana proti E-bombě, to je ale úplně jiný případ než solární bouře. Jedná se o VF energii vyzářenou v krátkém impulzu, nikoliv o konstantním kmitočtu, ale o proměnném stoupajícím od nižších frekvencí vzhůru až směrem k milimetrovým vlnám. A ta proměnnost kmitočtu je současně bohužel i její hlavní destruční vlastnost. Jejím hlavním cílem je při svém stoupajícím kmitočtu se strefit na rezonanci drátů a součástek, "naindukovat se" a zničit citlivé součástky v přístrojích (typicky polovodičové přechody) takto naindukovaným napětí.
Protiopatřením je tedy plošné VF stínění (závit nakrátko), znemožnění jakékoli rezonance a případného naindukování. Stínící kryt pro VF by měl být především z elektricky výborně vodivého materiálu (ideálně postříbřená měď, magnetické stínění není primární podmínkou) a vše souvisle spájeno nebo jinak plošně propojeno. Nikde nesmí být dírka či škvíra !! Kritické místo je vždy plocha mezi víkem a skříní. Tam by se vše mělo vzájemně vodivě dotýkat po velkém obvodu. Což samozřejmě nelze a tak se to dělá alespoň tak, aby tam vznikl velký vzájemný přesah víka i skříně a tím dostatečná kapacita - blokovací kondenzátor (viz. dvířka od mikrovlnky).
Pokud jde o dokonalou ochranu (pokud lze o něčem takovém vůbec hovořit), tak prý je nejlepší ochrana dvouplášťová. Jeden plášť totiž může být na určitých kmitočtech, které odpovídají jeho mechanickým rozměrům v rezonaci a tak se do něj může něco nežádoucího naindukovat a projít. Když jsou ale dva měděné pláště v sobě a mezera mezi nimi (asi 2 cm) je vyplněna nacpanými nerezovými drátěnkami na nádobí, neprojde dovnitř už takřka nic. Vnější plášť je stínění, ale protože se dotýká těch drátěnek, které se chovají jako obsorbční rezistor (nerez má dobrý kontakt mědí, ale sám o sobě velký vnitřní odpor), zatlumují v plášti jakékoliv parazitní rezonace, pohlcuje a mění na teplo to, co plášť nezvládl odrazit ven a pláštěm prošlo. (Trik s drátěnkou, případně pěchovaným grafitem či jinými vodivými pilinami se používá i na tlumící baluny plášťových proudů koaxiálů napájejících vysílacích antény.) Vnitřní plášť dělá druhou stínící bariéru a protože se taktéž dotýká drátěnek, má také potlačenou vlastní rezonaci. A i kdyby částěčně nejakou měl, tím, že má menší rozměr, ležela by jeho rezonace na jiném kmitočtu než rezonace pláště vnějšího, takže šance na prostup VF energie by výrazně klesla.Skrýt celý příspěvekBeld: btw: A je to vec stara skoro 20 let ... To je zase "diskuze".. Pokud vím, účinek EMP je znám poněkud déle, ale stále se sním pracuje. Třeba rusové do všeho vojenského cpali ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: btw: A je to vec stara skoro 20 let ... To je zase "diskuze"..
Pokud vím, účinek EMP je znám poněkud déle, ale stále se sním pracuje. Třeba rusové do všeho vojenského cpali elektronky (někdo to využívá jako argument primitivismu sssr) protože ty jsou vůči EMP téměř imunní. Tenhle obor dotáhli téměř k dokonalosti.
"Nechapu o cem se to vubec bavite . Vsechny generatory modernich JE jsou samozrejmne proti podobnym vecem chraneny , neni to nic sloziteho . "
Jojo, to říkalo i o fukušimě, černobylu, jaslovských bohunicích, three mile island... Vůbec to není složité, je to jednoduché jak facka. JE jsou chráněny proti všemu, jen né proti lidské hlouposti, a ta je společně s vesmírem nekonečná, i když o vesmíru panují jisté pochybnosti - tím nechci říci, že byste byl Belde hloupí, myslím např. projektanty kteří žádné složité věci u JE asi tedy neřeší.Skrýt celý příspěvekpet.rok: diesel motor má elektrické obvody stejně jako každý jiný motor. Sice jeho funkce není závislá na jiskře svíce těsně před horní úvratí pístu v motoru, ale má např. žhavící ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok: diesel motor má elektrické obvody stejně jako každý jiný motor. Sice jeho funkce není závislá na jiskře svíce těsně před horní úvratí pístu v motoru, ale má např. žhavící svíčky bez kterých taktéž nenastartuje.
Fukušima taky byla dělaná na vlnu tsunami a na nejhorší případy. Stejně to podcenili. Účinek EMP v obydlené oblasti a v takovém rozsahu nikdo nevyzkoušel takže se úroveň ochrany stejně jen odhaduje.
V roce 1859 zemi zasáhla geomagnetická bouře, která je svými účinky velice podobná EMP a ta vyřadila celou telegrafní síť ve spojených státech. Dnes by stejná bouře poslala do temnoty a chaosu půlku světa, přestože máme velice dobré pozorovací a predikční schopnosti těchto jevů, stínění, automatické odpojovače a jiné vychytávky a stejně odhady hovoří o několika denním až několikaletém blackoutu a to hlavně z důvodu zničení transformátorů. Myslím, že přenosová soustava není na takovéhle "pecky" projektována.
Historie je v tomto ohledu plná podceněných následků mimořádných událostí a odpálení jh v ionosféře jí určitě je.
Vojenskou techniku nechme stranou - nejlepší ochrana před elmag pulsem je kovová uzemněná klec.Skrýt celý příspěvekA spousta vojenské techniky je proti EMP také velmi dobře chráněna, takže účinek na vojenské schopnosti protivníka by nebyl tak veliký, jak si spousta lidí myslí. Prostě Mi-24 by z ...Zobrazit celý příspěvek
A spousta vojenské techniky je proti EMP také velmi dobře chráněna, takže účinek na vojenské schopnosti protivníka by nebyl tak veliký, jak si spousta lidí myslí. Prostě Mi-24 by z oblohy nepršely jak v CoD ;-)Skrýt celý příspěvek
Nechapu o cem se to vubec bavite . Vsechny generatory modernich JE jsou samozrejmne proti podobnym vecem chraneny , neni to nic sloziteho . btw: A je to vec stara skoro 20 let ...Zobrazit celý příspěvek
Nechapu o cem se to vubec bavite . Vsechny generatory modernich JE jsou samozrejmne proti podobnym vecem chraneny , neni to nic sloziteho .
btw: A je to vec stara skoro 20 let ... To je zase "diskuze"..Skrýt celý příspěvekIndigho: diesel nema sviecky, zmes sa nezapaluje elektricky Firefighther: zalozny system ma zrejme okrem automatickeho riadenia aj "manualny" rezim. navyse je projektovany ako ...Zobrazit celý příspěvek
Indigho: diesel nema sviecky, zmes sa nezapaluje elektricky
Firefighther: zalozny system ma zrejme okrem automatickeho riadenia aj "manualny" rezim. navyse je projektovany ako velmi odolny voci vsetkym moznym vplyvom.
zda sa mi ze ucinky EMP trochu precenujete: jednak najvacsie prudy vznikaju v dlhych vedeniach, cize najvacsie ucinky by boli badatelne v elektrickej prenosovej sustave ktora je ale na velke prudy a napatia najlepsie "nachystana". Dalej by utrpeli najma polovodicove zariadenia ktore z principu nevydrzia vacsie prekrocenie prudovych a napatovych limitov.
Ale dostatocne EM odtienene autonomne zariadenia (ktore nie su pripojene na elektricku siet) maju velku pravdepodobnost prezitia aj silneho EMP.Skrýt celý příspěvekPokud si pamatuji tak EMP přepálí cívky, takže by měl přepálit i svíčky, respektive zařízení které vydává jiskru k zapálení pohonné směsi. Jediná možnost je svíčky nahradit, ale to ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud si pamatuji tak EMP přepálí cívky, takže by měl přepálit i svíčky, respektive zařízení které vydává jiskru k zapálení pohonné směsi. Jediná možnost je svíčky nahradit, ale to u dnešních moderních zařízení není úplně jednoduché. Jedna z možností je zaplavit reaktor, což ale nejde všude, záleží na systému chlazení. Můj názor je, že tak u dvou až tří jaderných elektráren z 50-ti by nastal skutečně velký problém/kolaps a únik radioaktivity. Vezmeme-li v potaz že protistrana o výbuch nebude předem informována a nebude tak znát příčinu problému, dostáváme se na čísla rapidně vyšší. EMP je super věc ale je potřeba ji použít v malém měřítku a hlavně usměrnit pulz. Dokud to nezvládneme, je použití EMP stejný, spíše větší risk, než použití bojových plynů (které se mohou stočit po směru větru, nebo na některých místech zůstat) za 1WW.Skrýt celý příspěvek
Pet.rok Samotný dieselagregát ano, to je jen mechanika. Ale tam se využívá soustava diesel agregát, baterie, pumpy, řídící jednotka... Takže to není jen o tom motoru, ale o celé ...Zobrazit celý příspěvek
Pet.rok Samotný dieselagregát ano, to je jen mechanika. Ale tam se využívá soustava diesel agregát, baterie, pumpy, řídící jednotka... Takže to není jen o tom motoru, ale o celé soustavě.Skrýt celý příspěvek
pet.rok, Petr M: no každopádně výbuch jh v ionosféře způsobí i mimojiné výpadek veškerého radiové spojení, zničí nejbližší satelity (z čehož by mohlo dojít k domino efektu na nízké ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok, Petr M: no každopádně výbuch jh v ionosféře způsobí i mimojiné výpadek veškerého radiové spojení, zničí nejbližší satelity (z čehož by mohlo dojít k domino efektu na nízké oběžné dráze a k vyřazení dalších satelitů zde se nacházejících) a u těch elektráren. Ty mají záložní dieselelektrické agregáty na nouzové okruhy chlazení, které by byli velmi pravděpodobně po zásahu EMP nefunkční.Skrýt celý příspěvek
Petr: ze by to vyradilo elektronicke riadiace systemy je pravdepodobne, ze by vybuchli reaktory o tom pochybujem. verim tomu ze nudzove okruhy chladenia maju velku cervenu paku a ...Zobrazit celý příspěvek
Petr: ze by to vyradilo elektronicke riadiace systemy je pravdepodobne,
ze by vybuchli reaktory o tom pochybujem.
verim tomu ze nudzove okruhy chladenia maju velku cervenu paku a mechanicke ovladanie :)Skrýt celý příspěvekAmeričané odpálili roku 1962 1.4 MT hlavici ve výšce 400 km, EMP způsobil škody ještě ve vzdálenosti cca. 1500 km od epicentra. Takže pokud by k něčemu podobnému došlo nad ...Zobrazit celý příspěvek
Američané odpálili roku 1962 1.4 MT hlavici ve výšce 400 km, EMP způsobil škody ještě ve vzdálenosti cca. 1500 km od epicentra.
Takže pokud by k něčemu podobnému došlo nad Evropou, nebo jinde, byl by to totální kolaps, nefundovalo by vůbec nic. Radioaktivní spad by byl zanedbatelný, ale jak by to přežily jaderné elektrárny je ve hvězdách, i přes jištění je možné, že by vybuchly desítky reaktorů, které by nikdo nehasil....
http://en.wikipedia.org/wiki/S... Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...