ROZHOVOR: Marek Vinárek o fyzické kondici vojáka
- 29. 7. 2014
- 4 komentářů
- Jan Grohmann
Bc. Marek Vinárek je trenér sportovního, kondičního a funkčního tréninku, instruktor TRX Suspension Training, trenérem Taekwon-do I.T.F. a držitelem II. Danu. S Markem jsme si popovídali o zásadách správné fyzické kondice i o tom, na jakou část tréninku se má zájemce o službu v armádě zaměřit.
AN: Ahoj Marku. Můžeš se čtenářům ve zkratce představit?
MV:Zdravím všechny čtenáře. Jméno už jste si přečetli v úvodu, takže jen pár vět o mě a mému vztahu ke cvičení. Aktivně se věnuji sportu od 12 let, kdy jsem začal s fotbalem. V 91 roce jsem však propadl bojovému umění Taekwon-do ITF. Přihlásil jsem se ve 14 letech do oddílu v Opavě. Už od svých 18 jsem zde působil jako trenér a to mi vydrželo aktivně do roku 2012. Vedle Taekwon-do jsem se věnoval od 14 let posilování, rozvoji své kondice a okrajově dalším pohybovým aktivitám.
V roce 2011 jsem se začal věnovat tzv. funkčnímu tréninku a během 3 let jsem se dopracoval k otevření vlastního privátního fitness se zaměřením na funkční trénink, kondiční a zdravotní cvičení. Vedle sportu a cvičení mám zkušenosti také s bezpečnostními složkami, jelikož jsem v letech 1999 až 2008 pracoval u Policie ČR. Absolvoval jsem samozřejmě také vojenskou službu, takže mám i trochu představu, co je to vojna :).
AN: Není tajemstvím, že současný pohodlný a sedavý životní styl má nepříznivý vliv na kondici mladých lidí. Ty jako trenér, kde vidíš největší problémy a mezery ve fyzické kondici mladých lidí? Kde je „jádro pudla" ?
MV: Je evidentní, že se doba mění a vztah k pohybu u mladých lidí není prioritou. Největší problém vidím ve výchově a společnosti. Za mých mladých let jsem měl pohybu dost a nemusel mě k tomu nikdo vést. Tak nějak jsme měli všichni potřebu pořád něco dělat a sportovat. Dnešní mládež je však chycená do moderního světa nabitého technologiemi a různými lákadly, které umí vytvořit skvělou zábavu bez námahy (mobilní telefony, sociální sítě, počítačové hry).
A jádro pudla je v motivaci. Na skvělý telefon nabitý funkcemi, na PC hru nebo na skvělou party umí mladé lidi namotivovat byznys a svět kolem nás prostřednictvím reklam a díky cílenému marketingu firem.
Ale co má motivovat náctiletého kluka nebo holku, aby sportoval? Prioritně by to měl být rodič, který jde příkladem. Pak škola, kde by měli působit profesionálové, kteří, tak jako leadeři velkých firem ve světe obchodu, by měli mít za úkol motivovat děti a vést je k pohybu. Za třetí by to měla být sportovní organizace, která, když už dítě získá, by s ním měla co nejvíce profesionálně pracovat. Takže opakuji jádro pudla je v nedostatečné motivaci.
AN: Spousta lidí má zkreslené představy o ideální fyzické kondici, resp. směru, kterým se jejich trénink má ubírat. Ve svých trénincích například kritizuješ klasické posilování. Přitom právě posilování a kulturistiku někteří berou jako ideální způsob k získání perfektní postavy a fyzické kondice.
MV: Vysvětleme si nejdříve pojem klasické posilování. U mě tento pojem znamená posilování většinou metodou opakování cvičení na strojích nebo s činkami, kde se z větší části cvičí izolovaně jednotlivé svalové partie. Zpravidla se cvičí jeden cvik po několika opakování v několika sériích dle zacílení tréninku. Takto cvičí ještě celá řada lidí, protože je to jedna z cest a metod nárůstu svalové hmoty a síly. Já osobně jsem takto cvičil více jak 10 let.V čem je ale problém.
Já jsem cvičil v posilovně doplňkově při cvičení Taekwon-do. Byla to v té době pro mě nejlepší kompenzace pro nabrání síly a zlepšení postavy. Ovšem bylo důležité právě to spojení s Taekwon-do, kde se cvičilo s vlastním tělem, trénovala se výbušnost, rychlost a balance při nácviku jednotlivých technik a vedení boje. Výsledkem do dnešní doby je dobrá koordinace pohybů, ve svém věku relativně dobře vypracované tělo a dobré zdraví.
Problém, který je důvodem kritiky klasického fitness je ten, že existuje spousta lidí, kteří se věnují jen této činnosti a zpravidla začínají s posilováním v době, kdy jim třeba naroste břicho, přiberou, nebo je začnou bolet záda. V tomto případě je klasické cvičení metodou opakování jednotlivých izolovaných cvičení ne zrovna vhodné.
Největší potíž u těchto cvičenců je, že trpí absencí zapojení hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP) a řadou svalových dysbalancí. Takovíto lidé by měli navštívit fyzioterapeuta a cvičení, které se věnuje tzv. CORE tréninku (cvičení na hluboký stabilizační systém), který bývá často spojen s tzv. funkčním tréninkem.
Funkční trénink je cvičení, které se odlišuje právě od klasické posilovny tím, že co nejvíce eliminuje izolované cvičení a zapojuje cviky, které aktivují tělo jako celek a jde souhrnné cvičení zapojující do činnosti maximální množství svalových skupin. Co je důležité, že zde nesmí chybět správná technika, držení těla a zapojení HSSP. Celkově pak dochází ke zlepšení koordinace, případně odstranění bolestí zad, flexibilitě a komplexnímu posílení celého těla.
Video: Marek předvádí některé ze cviků funkčního treninku. / YouTube
AN: Jak ty vidíš klasické posilování vs. služba v armádě a u policie. Má zde klasické posilování své místo?
MV: Pokud bereme, že voják potřebuje mít svalovou hmotu a zároveň chce dobře vypadat, pak ano, posilování je, tak jak jsem jej popsal výše, jednou z metod. Ale to je většinou osobní potřeba vojáka a otázkou je spíše jakou kondici má voják mít, aby byl fyzicky a psychicky připraven jít do boje a plnit dnes velice náročné mise. Na základě toho by si měl každý voják určit, co potřebuje v rámci své fyzické kondice zlepšit a co bude nejvhodnější metodou cvičení.
AN: V přijímacích testech do Armády ČR se setkáváme s klasickými cviky jako leh-sedy, shyby nebo kliky. Uchazeč o vstup do armády prokazuje dovednosti při skoku z místa, hloubky předklonu v sedu a sálový test („rotoped"). Je taková kombinace podle tebe ideální a říká něco o schopnosti uchazeče vykonávat povolání vojáka?
MV: Testy, tak jak je popisuješ, jsou dle mého názoru přežitek a pro mě většina nemá žádnou vypovídající hodnotu. Já vidím vojáka v akci, v boji, kde se musí během nebo často i plazením přesunovat z místa na místo, nebo musí zraněného kolegu pod palbou při zemi táhnout třeba 50 m do bezpečí. Takže v rámci takovéto akce jde o zapojení celého těla paralelně s odvahou a psychickou odolností jedince. Já osobně bych viděl přijímací test formou překážkové dráhy, podobně jako při adrenalinovém závodě Spartan Race. Lidi si tam sáhnou na dno a ukážou svou vytrvalost, sílu, vůli a odolnost.
AN: Ale například počet kliků na čas je všeobecně přijímaným fyzickým kriteriem u bezpečnostních složek po celém světě. Jak jinak by si chtěl otestovat sílu horní polovinu těla?
MV: No vidíš. Jsem asi divný. Já bych netestoval horní polovinu nijak. Testoval bych, jak jsem říkal, celkovou koordinaci, sílu, vytrvalost a vůli v komplexu nějakého pohybového úkolu, jako např. běh, překonaní překážky (např. síť, stěna), plazení s tahaním figuríny (imitace zraněného vojáka), tlačení břemene (imitace odstranění překážky). Mě osobně by to určitě více motivovalo než si ničit záda při lehu sedu se zapřenýma nohama nebo jízdě na rotopedu.
Video: Kondiční a funkční trénink. / YouTube
AN: Pracoval jsi také jako policista, takže máš přehled o fyzických potřebách členů ozbrojených složek. Řekni nám svou vizi nebo pohled, na co se má zájemce o službu v armádě zaměřit? Jaké dovednosti je třeba rozvíjet?
MV: Já jsem byl na oddělení, kde fyzický stav kolegů byl až na výjimky katastrofální. Výcvik nebyl skoro žádný, protože na něj nebyly peníze a většina policistů neměla ani potřebu se nějak fyzicky udržovat. To platí dodnes a byl to taky jeden z důvodů, proč jsem od policie odešel.
Zájemce o vstup do armády nebo k policii musí hlavně vědět, co tato práce obnáší. Nebudu se vyjadřovat k policii, ale voják musí počítat s tím, že půjde nasazovat svůj život. Musí být připraven jak po odborné, tak po psychické a fyzické stránce. Rozvoj dovedností vychází z potřeb v rámci svého zařazení. V rámci pohybu by se měla zařazovat cvičení nejen na rozvoj síly a vytrvalosti, ale také na rozvoj koordinace, stability a flexibility.
AN: Doporučíš čtenářům nějaký trénink, případně tipy, jak si člověk se zájmem o službu v armádě vylepší svou fyzickou kondici správným směrem?
MV: Konkrétní trénink nedoporučím, protože každý je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Obecně doporučuji komplexní cvičení zaměřené na celé tělo. Moderní jsou dnes funkční tréninky, které jsou velice různorodé a pestré. Já osobně mám v oblibě TRX Závěsný systém. Je to unikátní a efektivní nástroj. Doporučím také např. CrossFit nebo cvičení s Kettlebellem. Tato cvičení dokážou uspokojit i výkonnostně zaměřené borce. Pro vojáka je určitě aktuální i běh. Obecně jde o uvažování smysluplnosti a efektivity cvičení. Můj slogan zní: ,Dej tělu pohyb, co má smysl!". Tím bych se chtěl s čtenáři i rozloučit.
AN: Díky za rozhovor.
Související články
Boj s obezitou v armádě
Představa laika o americkém vojákovi je na základě filmů nebo televizních zpráv následující: ...
- 24.06.2013
- 33 komentářů
- David Slevinský, PR článek
Posilujte jako elitní vojáci
Od vojáka se očekává špičková fyzická kondice. Zapomeňte na kila svalů, který odebírají drahocenný ...
- 06.04.2014
- 12 komentářů
- Komerční sdělení
NÁZOR: Výroční přezkoušení z tělocviku, hodně nedoceněná část služby
Období pro mnohé vojáky z povolání dost nepopulární, je tady. Výroční přezkoušení z tělesné ...
- 03.06.2014
- 4 komentářů
- Zdeněk Koza
NÁZOR: Úlevy - modla mnoha profesionálních vojáků
Dnes otevřeme další z mnoha kontroverzních témat naší profesionální armády. Jsou to úlevy a ...
- 09.06.2014
- 2 komentářů
- Zdeněk Koza
flanker.jirka : Čím více svalové hmoty ( více hmoty neznamená větší síla ), tím horší plavecké výkony - za a) svaly jsou těžké a "táhnou ke dnu" (bavíme se o hmotě) a za b) čím ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka : Čím více svalové hmoty ( více hmoty neznamená větší síla ), tím horší plavecké výkony - za a) svaly jsou těžké a "táhnou ke dnu" (bavíme se o hmotě) a za b) čím větší hmota svalu, tím větší kyslíková náročnost. Proto u sportu, čím je třeba větší vytrvalost, tím méně hmoty sportovci mají.
A u armády, pokud vím, se na hmotu právě z důvodu velké náročnosti na "udýchání" nehraje. Důležitá je vytrvalost, výbušnost, pružnost a efektivní síla (vzpěrač uzvedne víc, ale jen jednou, voják musí uzvednout relativně méně ale mnohem vícekrát).
To neznamená, že by vojáci měli být sušinky, proti většině z nás to jsou "korby", ale nejde o hory svalů z fitka... A když půjdete do posilky a řeknete si o radu, hned se vás zeptají, jestli chcete mít hmotu a nebo sílu a kondici ;-)Skrýt celý příspěvekBylo by moc dobře, když by se někdo zamyslel nad celkovou koncepcí přezkoušení z TV. Například otázka zda dělat kliky na čas (30 sekund). V armádě jsou trosky, které za tu dobu ...Zobrazit celý příspěvek
Bylo by moc dobře, když by se někdo zamyslel nad celkovou koncepcí přezkoušení z TV. Například otázka zda dělat kliky na čas (30 sekund). V armádě jsou trosky, které za tu dobu dají sotva 20 kliků, kolik asi dají kliků na jeden zátah - přesně těch 20 a ani o jeden více, nebylo by průkaznější mít limit na delší časový limit, například 2 minuty a za tuto dobu dát, například, alespoň 40 kliků na jeden zátah, i když si borec pak zvolí pomalejší tempo, ale dá větší počet kliků tak to bude svědčit o lepší kondici?
Lehy sedy jsou kapitolou sama pro sebe, dodnes snad není nikdo schopen prosadit změnu - tento cvik s opřenými nohami není moc dorbý pro záda.
Naopak hodně průkazný prvek o fyzické kondici jsou přítahy nadhmatem k hrazdě. Také bych se přimlouval i za povinné zapracování plavání, je dobré na rozvoj koordinace pohybu, dýchání a náročnějsí na techniku. Běžně se mi v bazénu stává, že sypače a bobuláře z fitka si dávám, při své rachitické postavě, na první délce a pak už jen počítám o kolik bazénu je natáhnu, nehledě na to, že i když jsou samý sval tak kolikrát ani neudýchaj 300 metrů plavání.Skrýt celý příspěvektak asi záleží na konkrétním zařazení jedince...ale pro policejní práci (a to jak u policie, tak u armády, která dnes na misích policii často supluje) je aspoň nějaká hrubá síla ...Zobrazit celý příspěvek
tak asi záleží na konkrétním zařazení jedince...ale pro policejní práci (a to jak u policie, tak u armády, která dnes na misích policii často supluje) je aspoň nějaká hrubá síla paží/ramen nutná, například při poutání a zadržení pachatele. Takže ty kliky jsou na to docela dobrý (i když neprověří sílu předloktí a sílu úchopu)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...