ROZHOVOR: Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky
-
15. 7. 2015
-
12 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Jana Černochová: "Největší hrozbou je, že budeme k bezpečnosti a obraně přistupovat stejně hazardním způsobem, jako tomu bylo doposud."
Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová je již druhým volebním obdobím členkou sněmovního Výboru pro obranu. Patří k poměrně úzké skupině poslanců zabývajících se otázkami obrany, armády a bezpečnosti, které jsou ve veřejné debatě v porovnání s daňovou či sociální problematikou upozaděny, ale v poslední době se stávají stále významnějšími.
Je tomu tak nejen kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě, ale také například díky tomu, že v Parlamentu začala diskuse o dlouho očekávané novelizaci branné legislativy, v níž hlas Jany Černochové patří k těm výraznějším.
AN: Paní poslankyně, když se podívám do Vašeho životopisu, spojení Jana Černochová – armáda nepůsobí příliš uvěřitelně. Do Parlamentu jste byla zvolena coby úspěšná komunální politička. Před vstupem do politiky jste působila v bankovnictví. Váš profil na Facebooku se ale jen hemží fotkami ze setkání s veterány, z cvičení aktivních záložníků nebo z Bahen. Jak lze vysvětlit ten kontrast?
JČ:Je pravdou, že před zvolením do Poslanecké sněmovny v roce 2010 můj kontakt s armádním prostředím nebyl nijak intenzivní. Bezpečnostní otázky mi ale vždy byly poměrně blízké a armádu či obranu země jsem vnímala velmi pozitivně především s ohledem na své silné vlastenectví a pocit spoluodpovědnosti za to, aby naše země byla v případě ohrožení schopna se bránit.
Mám ráda historii, válečné filmy a už jako malá holka jsem raději lezla po stromech a hrála bojovky v roztrhaných teplácích venku, než abych si oblékala princeznovské šaty. Část mojí rodiny pochází z Polska, takže zřejmě i jisté genetické vybavení pro bojovnost po předcích. Proto pro mě bylo úplně přirozené, že jsem se stala členkou tehdy sloučeného Výboru pro obranu a bezpečnost, kde jsem se utvrdila ve svém přesvědčení, že armáda je pro naši zemi nesmírně důležitou složkou a že obranu není možné podceňovat.
Po rozdělení výboru na samostatný branný a bezpečnostní jsem po nějaké době zůstala pouze členkou Výboru pro obranu a je tomu tak dodnes. A to zejména proto, že jsem za tu dobu poznala celou řadu osobností z řad velení AČR, ale i jejích dalších složek včetně aktivní zálohy, kteří jsou skutečnými profesionály, svou službu nevykonávají pouze jako běžnou práci a jsou opravdu ochotni položit za naši zemi život. A já se jako politik chci zasadit o to, aby tito lidé měli pro svou službu důstojné podmínky a patřičné společenské uznání. Na obranyschopnosti České republiky mi velmi záleží a záleží mi na tom, aby lidé vnímali svůj díl odpovědnosti za ni.
AN:To je jistě ideální představa, ale obávám se, že poněkud naráží na realitu. Např. nedávno publikovaný výzkum veřejného mínění, který si nechalo zpracovat Ministerstvo obrany v souvislosti s projednávanou novelizací branné legislativy, ukazuje, že trend je zcela opačný. Tedy že lidé nejsou příliš ochotni k nějaké aktivitě ve vztahu k obraně země. Máte Vy osobně nějakou představu, jak by bylo možné tento trend zvrátit?
JČ: Ano, to je bohužel smutný fakt. Zastávám názor, že profesionalizace armády byl krok správným směrem, ale v tomto ohledu nenyl zcela domyšlený, protože ve společnosti vyvolal pocit, že „odteď máme profesionály, kteří nám zajistí mír a bezpečí, a my se nemusíme už o nic starat".
Profesionalizace měla být od začátku doprovázena promyšlenou strategií, jak veřejnost motivovat k zájmu o otázky obrany země, k dobrovolné participaci na ní a určité skupiny lidí také ke vstupu do profesionálních armádních složek. Je skutečně tristní, že za více než deset let jsme se v tomto směru skoro nikam nepohnuli. A čím déle bude tento stav pokračovat, tím déle bude trvat jeho náprava. Přitom si nemyslím, že by recept byl nějak složitý. Je třeba se zaměřit především na mladou generaci.
Umím si představit, že součástí středoškolské výuky by měla být např. nějaká forma osvěty v oblasti obrany země. Takové snahy tu již jsou, ale je třeba je zintenzivnit. Stejně tak již máme aktivní zálohu, se kterou se ale bohužel příliš nepracuje. Je nutné ji zatraktivnit a více propojit s profesionálním jádrem armády. Ze služby v armádě je třeba učinit skutečně prestižní záležitost. K tomu všemu dá určitý prostor právě projednávaná novelizace branné legislativy, ale to není samospásný krok. Je to především o práci a realizaci jednotlivých kroků. A v tom dle mého názoru stále přešlapujeme na místě.
AN: V souvislosti s novelou branného zákona je snad nejdiskutovanější otázkou znovuzavedení povinných odvodů. Právě od tohoto kroku si Ministerstvo obrany slibovalo, že by do jisté míry mohl znamenat obrácení pozornosti mladší generace k oblasti obrany. Vy jste tento krok poměrně ostře kritizovala, z jakých důvodů?
JČ: Já skutečně nesdílím optimismus ve vztahu k obnovení odvodů v podobě, jak je schválila vláda České republiky. Odvody bez povinných cvičení by absolutně nic nevyřešily! Naopak se domnívám, že by to bylo pro mladé lidi ještě více demotivující: formální akt, pouze papírová válka... Mladí lidé se musí motivovat jinak.
Za cestu správným směrem považuji například povinné branné kempy pro středoškoláky, nebo větší podporu ze strany státu i obcí ve prospěch různých army spolků, skautských oddílů, které přirozenou cestou v mladé generaci vybudí zájem a něco je naučí. Fyzická kondice mladých lidí není také valná, takže za užitečné bych považovala třeba i rozšíření hodin tělocviku, nebo brannou výchovu na základních školách.
V neposlední řadě je velice důležitá osvěta od samotných rodičů, kteří by měli svým dětem trpělivě vysvětlovat, že každý občan naší země má pomyslnou Společenskou smlouvu se státem, ze které vyplývá celá řada výhod, ale i povinností. Ochota každého z nás, přispět nějakou formou k obraně naší země, musí být prostě mladým lidem přirozeně vštěpována už od dětství, ideálně od rodičů, prarodičů, pedagogů.
Původně navrhovaná varianta odvodů však již v tuto chvíli není velmi pravděpodobně aktuální, neboť Ministerstvo obrany se pod tlakem poslanců rozhodlo pro alternativní řešení. Jeho finální podobu neznáme, ale mělo by se jednat o jakousi formu dobrovolných odvodů s následným povinným výcvikem. Během následujícího měsíce se dozvíme víc. Bez ohledu, jaký nový návrh bude, se domnívám, že bychom neměli dál ztrácet čas a urychleně se musíme zaměřit na stávající formy možné účasti na obraně země a ty rozvíjet. Institut aktivní zálohy je formou v zahraničí osvědčenou. Stojí také na bázi dobrovolnosti, tak proč vytvářet něco nového na podobném principu? Ale o tom ještě samozřejmě povedeme ve Sněmovně debatu.
AN: Aktivní zálohu zde zmiňujete opakovaně. Z čeho ale plyne Vaše přesvědčení, že je to koncept, který by mohl fungovat? Když se podíváme například na počty záložníků, zdaleka neodpovídají počtům, které by armáda potřebovala. Proč tomu tak je?
JČ: Ano, neodpovídají, stejně jako počty příslušníků armády jako takové. Já jsem se v rámci přípravy na svou úlohu zpravodajky zákona o aktivní záloze rozhodla právě pro prověření stávající praxe. Absolvovala jsem již celou řadu schůzek a setkání se záložníky, jak jste uvedla, zúčastnila jsem se také několika jejich cvičení a ve Výboru pro obranu se mi podařilo otevřít širší diskusi o této problematice tak, že se informace o realizaci koncepce aktivní zálohy stala pravidelným bodem našeho jednání.
Můj poznatek je ten, že sice máme představu jak na to, ale děláme jen velmi málo pro to, aby ta představa byla naplněna. Mám pocit, že přístup armády k aktivním záložníkům je poměrně laxní a že je na ně nahlíženo jen jako na partu nadšenců, které ale zas tolik nepotřebujeme. To se bohužel projevuje v materiálním zabezpečení, nedostatečné koordinaci cvičení s cvičeními profesionálů, nízké míře popularizace existence aktivní zálohy atd. To vše a mnohé další je třeba změnit. Nelze tvrdit, že něco nefunguje, když pro to nic neděláme.
AN: Z toho, co říkáte, se zdá, že záložníci získali v Parlamentu poměrně významného spojence. Nebo máte pocit, že Váš hlas není mezi ostatními kolegy z Výboru pro obranu ojedinělý? Jak se k této problematice staví ostatní poslanci?
JČ: Mám dojem, že se ta situace začíná měnit. Ale samozřejmě to není jen o Černochové a jejím aktivismu. K intenzivnější diskusi o obraně a nápravě stavu naší armády a záloh nás přirozeně nutí také okolnosti a narůstající bezpečnostní rizika. Zcela jistě nejsem jediný poslanec, který chce k těmto otázkám přistupovat se vší vážností. Musím říct, že na Výboru pro obranu se vede skutečně seriózní a věcná debata, v níž nejde o nějaké politikaření. To mi dává určitý optimismus, že i když už je poměrně pozdě, stále je možné postavit naši armádu na pevné nohy.
AN: Povinnost zvyšovat obranyschopnost armády pro nás plyne už ze samotného závazku souvisejícího s naším členstvím v Severoatlantické alianci. Myslíte, že nejen občané, ale i politikové dostatečně chápou, že je třeba sjednané závazky plnit, že je každá mezinárodní smlouva součástí našeho právního pořádku? Vy se při práci poslankyně setkáváte i se zahraničními delegacemi, jaký dojem podle vás v tomto směru na mezinárodní scéně vytváříme? Vypadáme jako hodnověrní spojenci?
JČ: Myslím si, že jsme se v tomto ohledu hodně poučili a že tragické důsledky hubených let, kdy rozpočet na obranu byl při škrtání státních výdajů "první na ráně", jsou pro všechny zástupce demokratických stran mementem, že obranu nelze podceňovat. I proto vznikla v Poslanecké sněmovně v loňském roce iniciativa, kdy se všechny demokratické strany rozhodly připojit k závazku narovnat obranné výdaje na úroveň našich závazků.
Jako opozice jsme chtěli, aby tím vytčeným cílem byla ona kýžená 2 % HDP, což je právě alianční závazek. Vládní strany to ale odmítly a navrhly navýšení obranných výdajů na úroveň 1,4 % HDP do roku 2020. To je však nedostatečné a tato změna vládního postoje byla důvodem, proč jsme se jako ODS k výsledné dohodě nepřipojili. Neznamená to však, že zvyšování obranného rozpočtu nepodpoříme, jen by mělo být dle našeho názoru vyšší.
Vůle k plnění závazků zde tedy je a vnímám ji od všech demokratických stran i hnutí. Čas od času samozřejmě vláda potřebuje v určitých ohledech popíchnout k větší aktivitě, o což se jako opoziční politička snažím.
No a pokud jde o náš obraz v zahraničí, tak jednoznačně patříme mezi spolehlivé a důvěryhodné spojence. To jsem si opakovaně ověřila nejen při výjezdech parlamentních delegací za našimi vojáky působícími v zahraničních misích. Jsou to právě oni, kteří se o naše pozitivní vnímání zasluhují velmi významnou měrou. Přestože tedy v oblasti výdajů na obranu a vybavenosti naší armády máme určitý deficit, a nutno podotknout že v rámci Aliance to není jen problém České republiky, výkon našich profesionálů ve spojeneckých misích je naopak kvalitní a dělá nám velmi dobré jméno.
AN: Mezinárodní bezpečnostní situace je skutečně velmi aktuální otázkou. V čem spatřujete největší hrozbu pro Evropu? Kde podle Vás hrozí největší riziko konfliktu?
JČ: Největší hrozbou jsme pro sebe paradoxně my sami. Největší hrozbou je, že budeme k bezpečnosti a obraně přistupovat stejně hazardním způsobem, jako tomu bylo doposud. Potenciální válečný konflikt například na východě nebude tak rizikový, pokud budeme plnit své obranné závazky, pokud budeme investovat do našich ozbrojených sil a pokud zastavíme erozi naší obranyschopnosti. To není žádné štvaní k válce, ale realistický pohled na mezinárodní politiku stojící na osvědčeném principu „chceš-li mír, připravuj se na válku".
Zároveň se musíme bránit dalšímu oslabování naší vnitřní bezpečnosti, s čímž úzce souvisí také velmi aktuální otázka imigrace. Já jednoznačně odmítám politiku otevřené náruče a zároveň zcela jistě nejsem ani xenofobem, který by vyzýval k torpédování lodí s imigranty směřujícími k evropským hranicím, jak je mi často podsouváno. Jen zkrátka tvrdím, že masivní imigrace není bez rizik. A nerozumím tomu, proč bychom si je neměli otevřeně přiznat. Nevidím za každým přistěhovalcem teroristu. Za riziko lze přeci považovat i to, že důsledkem otevření hranic mohou být různé sociální nepokoje, polarizace společnosti či vzestup extremistů. A to vše znamená další snížení odolnosti Evropy vůči těm vnějším hrozbám.
AN: V části společnosti se ozývají hlasy, které volají po uzavření hranic, vláda je některými vyzývána k okamžitému vypovězení schengenské smlouvy. Navíc se tak děje formou ultimat, které padají na náměstí za přítomnosti maket šibenic a výhrůžek vládě, včetně výzev k organizování domobrany. Těchto aktivit se účastní i váš poslanecký kolega Tomio Okamura. Jste ochotna diskutovat s občany pod nátlakem, který tato uskupení signalizují?
JČ: Populistům a extremistům, kteří chtějí současnou imigrační krizi zneužít, je třeba vzít vítr z plachet právě onou otevřenou diskusí. Radikalismus není řešením stejně jako jím nejsou na druhé straně kvóty a přerozdělování uprchlíků. Řešením jsou v prvé řadě kroky stabilizující situaci v zemích původu přistěhovalců a opatření proti pašerákům a obchodníkům s lidmi. Vláda by si ušetřila zesilující extrémistické tendence, kdyby k nastalé situaci přistupovala racionálně a především kdyby držela své slovo a byla konzistentní.
Bohužel se ale rozhodla ustoupit tlaku z Bruselu, což se dalo čekat, a vyšla vstříc nedobrovolnému přijetí většího množství imigrantů, byť se tváří, že šlo o dobrovolný krok. Je logické, že to vyvolává napětí, které situaci neprospívá. Další ústupky už si ale nemůžeme dovolit, a to ani právě kvůli naší vnitropolitické situaci. Tedy nečiňme žádné zbrklé kroky pro ani proti přijímání přistěhovalců, dejme prostor otevřené veřejné debatě a hledejme řešení s chladnou hlavou.
Mgr. Jana Černochová
poslankyně Parlamentu České republiky
členka výboru pro obranu, místopředsedkyně podvýboru pro válečné veterány
Související články
ROZHOVOR: Generálmajor Blaško o armádě
Diskuze o roli a smyslu armády je jednou z věcí, které se na stránkách Armádních novin pravidelně ...
-
05.11.2013
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
ROZHOVOR: Ředitelka Národního úřadu pro vyzbrojování
Národní úřad pro vyzbrojování (NÚřV) zaštíťuje nákup vojenské techniky pro českou armádu. Od května ...
-
29.06.2014
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
ROZHOVOR: Josef Klíma - autor Hymny pěšáků
Již řadu měsíců koluje internetem píseň Hymna pěšáků, která se stala oficiální hymnou 7. ...
-
02.06.2015
-
8 komentářů
-
Jan Grohmann
Luboš Dobrovský: K otázkám obrany České republiky
V polovině června proběhla na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií na ...
-
14.07.2015
-
17 komentářů
-
Redakce AN
Já bych pro EU rozhodně nehlasoval, z současné EU by ponechal pouze Evropský hospodářský prostor a Schengen, stejně tak bych zrušil euro, od jeho zavedení zadlužení států eurozóny ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych pro EU rozhodně nehlasoval, z současné EU by ponechal pouze Evropský hospodářský prostor a Schengen, stejně tak bych zrušil euro, od jeho zavedení zadlužení států eurozóny velice stouplo, Řecko budou následovat další státy. Když státy měli vlastní měny problémy nebyly.
Co bude za 10, 20 let nevíme, bude-li ještě existovat Nato, proto bychom měli posilovat svoji obranyschopnost. Současné možnosti armády bránit samostatně území čr jsou velice chabé bez vycvičených záloh nemůže být o možnostech vlastní obrany států vůbec řeč.
EU bude pozvolna zničena svoji vlastní imigrační politikou, s rostoucím počtem imigrantů poroste terorismus, zločinnost, občanské nepokoje, občanská válka mezi islamisty a pacifistickou nevycvičenou evropskou původní populací.
Místo podpoření porodnosti vymírající původní populace, podpory mladých lidí v založení rodiny EU financuje import a integraci islamistů, černochů z Afriky. Nemůžeme přece přijmout 2 miliardy ekonomických uprchlíků, jejíž příjem je nižší, než 2 dolary za den.
Bohužel vymírající bílou Rasu v Evropě pravděpodobně čeká stejný osud, který potkal Indiány v USA.
Třeba Maďarská vláda není hájí zájmy národa a kvoty pro uprchlíky odmítla, staví plot proti imigrantům z Bosny a Albánie. Sobotkova vláda proti tomu dělala jen na oko ramena, navíc všichni jeho poslanci hlasovali v europarlamentu pro kvoty, stejně jako lidovci.Skrýt celý příspěvekGavl : Já hlasoval pro Unii a hlasoval bych znova. To, že plodí hovadiny a její migrační politika je zoufale nebezpečná, neznamená, že bych zatratil tuto instituci. Co se týče ...Zobrazit celý příspěvek
Gavl : Já hlasoval pro Unii a hlasoval bych znova. To, že plodí hovadiny a její migrační politika je zoufale nebezpečná, neznamená, že bych zatratil tuto instituci. Co se týče nynější vlády, tak věřte tomu, že být tam kdokoliv jiný a to včetně pana Okamury, tak ty kvóty také povolí. Do zahraniční politiky může upřímně mluvit jen ten, který ji neřídí. Taková je zahraniční politika. Rozhodují mocnější, tak to bylo a bude. Takže vaše slova jsou logická a svým způsobem zní pravdivě, ale jsou čistě podle mne naprosto mylná a to bez urážky. Kategorizoval bych to na výkřiky agitace bez znalosti problematiky.Skrýt celý příspěvek
Pokud nás zaplaví migrační vlna bude to zodpovědnost nejen naší vlády, ale i všech lidí , kteří hlasovali ANO pro vstup do EU a všech lidí, kteří zvolili současnou vládu.
Pokud nás zaplaví migrační vlna bude to zodpovědnost nejen naší vlády, ale i všech lidí , kteří hlasovali ANO pro vstup do EU a všech lidí, kteří zvolili současnou vládu.
Left: To, že Černochová říká, co chceme slyšet, nic neznamená. Není to poprvé, co je vidět a její dosavadní působení mě nenechává v rozpacích říct, že je to jenom další všehoshopná ...Zobrazit celý příspěvek
Left: To, že Černochová říká, co chceme slyšet, nic neznamená. Není to poprvé, co je vidět a její dosavadní působení mě nenechává v rozpacích říct, že je to jenom další všehoshopná politička a nic víc. Pomalu každé její vystoupení je směšné. Nebo by bylo, kdyby nešlo o představitele státu.Skrýt celý příspěvek
Muhaha: To je nesmysl. Výdaje na armádu byly 2% naposledy v roce 2003. Od té doby každá vláda, kromě té poslední, výdaje na armádu jenom snižovala. A to zkátka proto, že se z ...Zobrazit celý příspěvek
Muhaha: To je nesmysl. Výdaje na armádu byly 2% naposledy v roce 2003. Od té doby každá vláda, kromě té poslední, výdaje na armádu jenom snižovala. A to zkátka proto, že se z jejího rozpočtu tak snadno škrtá, když není kam brát! Ano, koupily se Gripeny, koupily se Pandury... a je to dobře. Jenomže skoro každý takový nákup byl kontroverzní. Zároveň, kromě těchto okázalých akcí, docházelo k naprostému (a zřejmě úmyslnému) přehlížení samotnému vyzbrojování. Nebyla munice, nebyla výstroj. Diletantské a lehkomyslné vedení MO postupně armádu skoro odepsalo.Skrýt celý příspěvek
To Muhaha: Je vidět že paní Černochovou absolutně neznáte (přestože jste zaznamenal některé detaily a dokázal je krásně využít pro vaše "závěry"). Je jedna z mála, která jen ...Zobrazit celý příspěvek
To Muhaha: Je vidět že paní Černochovou absolutně neznáte (přestože jste zaznamenal některé detaily a dokázal je krásně využít pro vaše "závěry"). Je jedna z mála, která jen nemluví, ale i se aktivně snaží současný stav měnit. Většina nejen, že nic nedělá, ale ani nemluví...
Paní Černochová možná v oblasti obrany není "stará garda", ale o to víc má v posledních letech motivace a odhodlání udělat něco se současným tristním stavem obrany ČR.
Myslím si, že bychom jí naopak měli vyjádřit podporu, protože ve Sněmovně (a ve vládě tuplem) opravdu moc lidí, které by obrana nějak zajímala, není.Skrýt celý příspěvekZ dosavadní práce paní poslankyně jsem získal dojem, že největší hrozbou bezpečnosti jsou chřipkové bacily ve sněmovně, a červíčci v policii. Je ovšem třeba paní občanské ...Zobrazit celý příspěvek
Z dosavadní práce paní poslankyně jsem získal dojem, že největší hrozbou bezpečnosti jsou chřipkové bacily ve sněmovně, a červíčci v policii.
Je ovšem třeba paní občanské demokratce přiznat, že za ministrování Parkanové, Bartáka, Vondry, Peake a Nečase měla obrana jiné grády. V té době byla bezpečnost naší země zajištěna, neb z rozpočtu přitékalo do obrany 2% HDP, ne-li více.
Od bankovní přepážky expertem na obranu snadno a rychle.
Stačí se naučit několik obecných frází (tepajících nešvary - jste-li v opozici, oslavujících úspěchy - jste-li ve vládě) a držet stranickou linii.Skrýt celý příspěvekBohužel vláda se ale rozhodla ustoupit tlaku z Bruselu, což se dalo čekat, a vyšla vstříc nedobrovolnému přijetí většího množství imigrantů, byť se tváří, že šlo o dobrovolný ...Zobrazit celý příspěvek
Bohužel vláda se ale rozhodla ustoupit tlaku z Bruselu, což se dalo čekat, a vyšla vstříc nedobrovolnému přijetí většího množství imigrantů, byť se tváří, že šlo o dobrovolný krok...to je jen první kapka, kvóta 3% ze statisíců, co se dostanou do EU, to se máme na co těšit.
Bohužel už nejsme suverénní stát, ale kolonie Bruselu, navíc máme slabou vládu, která se EU nedokáže postavit, i když přijetí muslimských imigrantů je jednoznačně proti zájmům ČR i proti vůli drtivé většiny občanů.
Za zmínku stojí, že EU nyní na plno rozjíždí svůj dlouhodobý plán Euro-Mediterranean Partnership importu 50-80 milionů muslimů do roku 2050, mnozí si naivně mysleli, ze EU od něj upustila, ale teprve nyní nastaly vhodné okolnosti pro jeho realizaci.Skrýt celý příspěvekDobry den p. Cernochova, mam maly dotaz k teto vete: "V neposlední řadě je velice důležitá osvěta od samotných rodičů, kteří by měli svým dětem trpělivě vysvětlovat, že ...Zobrazit celý příspěvek
Dobry den p. Cernochova,
mam maly dotaz k teto vete:
"V neposlední řadě je velice důležitá osvěta od samotných rodičů, kteří by měli svým dětem trpělivě vysvětlovat, že každý občan naší země má pomyslnou Společenskou smlouvu se státem, ze které vyplývá celá řada výhod, ale i povinností. Ochota každého z nás, přispět nějakou formou k obraně naší země, musí být prostě mladým lidem přirozeně vštěpována už od dětství, ideálně od rodičů, prarodičů, pedagogů."
Ja si myslim ze vsechno souvisi se vsim a vy jste vyrkla Cil, ale myslim si ze si moc neuvedomujete jaka cesta vede k tomuto cili. Dle meho skromneho odhadu minimalne 35-45let, a to za predpokladu ze by se kompletne predelal koncept socialniho, zdravotniho a duchodoveho systemu rekneme do 4-5let...
Kdyz se mne zeptate na to, jestli jsem hrdy na to ze podpora fungujici rodiny(oba jsou manzele a vydelavaji penize) se tremi(dve a mene je spatne, Indie a Cina rostou obyvatelstvem exponencialni radou v porovnani se stredo a vychodoevropskymi zememi. A ctyri a vice by bylo pro statni rozpocet moc) detmi je v teto republice nulova a ze podpora svobonych matek a otcu s jakymkoliv poctem deti je vydatnejsi nez soucet prijmu obou manzelu - rodicu, tak Vam musim odpovedet ze NE.
Kdyz se mne zeptate na to, jestli jsem hrdy na system zdravotni solidarity kdy muj syn mel jet do lecebnych lazni, me a manzelciny odvody zdravotni pojistovne jsou velmi nad prumernou mesicni mzdou a zdravotni pojistovna nam lecebny pobyt zamitla s tim ze je pred synem dalsich nekolik uchazecu(pozdeji jsem zjistil ze dva neplatici z celkovych peti co byli pred synem) a naseho syna "nezbyde", tak Vam musim rict ze synovi jsem zaplatil lazne ze sveho, presel k jine pojistovne a rozhodne hrdy na ceske obcanstvi NEJSEM. Protoze to uz neni solidarita, ale okradani druhych kdyz je odeprena lecba tem, co plati...
Kdyz se mne zeptate na to, jestli jsem hrdy na duchodove pilire(ktere jsou matematicky nefunkcni), tak verte ze se spoleham sam na sebe, protoze mi je jasne ze az me bude 67 let, bude odchod do duchodu prenastaven nekam okolo 85 let a toho se opravdu uz dozije malokdo...
Kdyz se mne zeptate na to, jestli jsem hrdy ze si pres 20 let platime 200 zakonodarcu(200 lidi co maji davat dohromady zakony), kteri maji produkovat zakony kete jsou smysluplne a odstranuji ekonomicke nesmysly z byvaleho rezimu, tak Vam musim rict ze i 10 odborniku by za 20 let narovnalo vetsinu nesmyslu v zakonech. Pro jistotu: z toho vypliva ze hrdy na to NEJSEM.
Pritom v dobe elektronickych databazovych systemu by sla socialni, duchodova a zdravotnicka reforma predelat celkem jednoduse. Jedinec odvadi SOC, ZDRAV, v prubehu zivota sem tam neco cerpa z tech odvodu, a na konci zivota se mu to secte a podtrhne, a co mu na ucte zbyde z toho bude mit duchod.... Vidite nekde na tomto systemu problem, ze by sel tento system dostat do minusu, jak to ted delaji svobodne matky a svobodni otci? Elektronickym databazovym systemem by se oddelili platici od neplaticu, a k neplaticum by se mohlo pristupovat "jinak". Takto je to cerna dira kterou sponzorujeme my vsichni(tedy i Vy, ale Vas to trapit nemusi my Vas platime vcetne Vaseho duchodu) a ktera se financne stale rozpina a roste, ale na ukor rozvoje ceskeho naroda protoze pocet obyvatelstva ceskeho naroda stagnuje.... Pristehovaleckou politiku rozebirat uz vubec nebudeme, nicmene by si ekonomickou napravu take zaslouzila.
Ten koncept je daleko rozsahlejsi a promyslenejsi a je dokonce i solidarni a hlavne nastavitelny, jen jsem ho tu naznacil aby bylo videt proc nejsem hrdy na ceske obcanstvi....
V cem se citim pravym Cechem ktery fandi a pomaha do roztrhani, je ceska akademicka puda - hlavne veda a pak ceskemu sportu, ti vsichni to delaji "ciste" bez moralniho pospineni. Armada se nachazi na neutralni pude, tam je jasne ze za nic nemuze, ale stejne tak bohuzel nemuze ocekavat nejake hromadne nadseni pro armadu kdyz tu mame daleko dulezitejsi zivotni problemy... Koho chce armada branit kdyz tu ve skutecnosti neni podporovana "plnohodnotna rodina" ale pouze svobne matky a svobodni otci. To chce armada osvetu detem z neuplnych rodin??? Vite kolik je k tomuto roku evidovano svobodnych matek???
Ja si myslim, ze nejdrive by se meli dat dohromady daleko dulezitejsi veci, aby dnesni deti vubec meli oboji rodice a prarodice, ne jen matky, babicky a sem tam i nejake otce a dedy.....
Vite jedna z mala veci ktere jeste dlouho budou pravdou at uz ji vyrkne bolsevik nebo kapitalista, je ze "rodina je zaklad statu". A kdyz mate spatne zaklady, tak se na tech zakladech proste stavet neda, protoze se ta stavba driv nebo pozdeji rozsype a me prijde ze presne to vy ted chcete po zodpovednych rodicich...
S uctou a pozdravem Taurion.
PS: Doufam ze stat uz brzy zacne plnit sve povinosti vuci lidu v podobe opravdovych reforem(ktere jsme si uz davno predplatili u politiku radoby zakonodarcu), abych ja mohl byt hrdy Cech na celou spolecnost(a ne jen na nektera odvetvi jak je tomu doposud) a zacal vychovavat deti k ucte a povinosti k armade. Stat je na tahu uz pres dvacet let a ja stale cekam....Skrýt celý příspěvekJsem rád, že v Parlamentu ČR existují osoby jako je paní poslankyně Černochová. Když chlapi selhávají je pro nás normální občany "klika", že tady ještě máme rozumné ženy, které ...Zobrazit celý příspěvek
Jsem rád, že v Parlamentu ČR existují osoby jako je paní poslankyně Černochová. Když chlapi selhávají je pro nás normální občany "klika", že tady ještě máme rozumné ženy, které jsou navíc schopny s bezpečností ČR něco pozitivního udělat a ne jen strkat hlavu do písku jako premiér Sobotka a další žvanilové. Je mně 65 let, tak už toho z vojenského hlediska moc nepředvedu, i když bych rád nějak přispěl, tak zatím aspoň držím paní poslankyni palce a přeju úspěch jejímu konání.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...