REPORTÁŽ: Kvalifikační kurz u 601. skupiny speciálních sil

Stát se operátorem 601.skss

Po příjezdu na základnu do Prostějova, odkud armáda působí již téměř 100 let, jsme se setkali s velitelem 601. skss plukovníkem Davidem Frantou. Ten nás nejen přivítal, ale také připomenul jasná bezpečností pravidla - mohli jsme fotit bez omezení, ale na konci jsme museli všechny fotky předat k “sanitizaci.”

Cílem naší návštěvy bylo nahlédnout do jednoho dne kurzu taktické přípravy 12 nových příslušníků 601. skss. Jedna se o skupinu lidí, kteří v minulém roce úspěšně prošli výběrovým řízením.

Noví příslušníci k prostějovským speciálům nastoupili prvního ledna a prakticky až do konce roku je čeká komplexní a intenzivní výcvik - kvalifikační kurz SFQC (Special Forces Qualification Course) nebo také “přeškolovák” .

Po konci kvalifikačního kurzu, pokud jej vojáci úspěšně zvládnou, ale není výcvik rozhodně u konce. Bude trvat minimálně tři nebo čtyři roky, než příchozí vojáci projdou veškerým výcvikem a desítkami kurzů. Ale to předbíháme, zpět na začátek.

Pokud zájemce chce sloužit u bojových skupin 601. skss, musí podstoupit vstupní týdenní výběrové řízení . Kromě psychických a mentálních předpokladů je určující perfektní fyzická zdatnost.

Test fyzické zdatnosti nemá jen otestovat sportovní schopnosti uchazeče. Pokud uchazeč neudělá pár shybů, i když věděl, že minimum je 15, rozhodně to něco vypovídá o fyzické a psychické vhodnosti uchazeče o službu u 601. skss, ale také o jeho motivaci.  

V minulém roce úspěšně prošlo třemi výběrovkami 12 lidí. Běžně se na jedno výběrové řízení hlásí kolem 20 lidí, projdou však jen tři nebo čtyři. Stalo se však také, že neprošel nikdo.

Dokud dýchám, doufám. / Autor

Důvod neúspěchu? Jak nám říká náš průvodce kapitán M.K., někteří uchazeči mají prostě “dobrodružnější” představy o speciálních jednotkách. “Někteří, kteří přijdou si myslí, že budou běhat po domech a likvidovat nepřátele tlumičem, nebo dělat jinou čistou práci. Ale když zjistí, že mají vzít těžký batoh a vydat se na několik dní do lesa, být tam několik dní promočený, tak to není to, co čekali,” říká kapitán M.K.

Avšak právě snášet nepohodlí, útrapy a fyzickou bolest, být pod stresem, ale vytrvat, mít jasnou mysl a být schopný okamžitého správného rozhodnutí, to je to, co dělá opravdového příslušníka speciálních sil. Až přijde na řadu ostrá akce, kdy se voják bude muset vypořádat s útrapami, bolestí, únavou, ale třeba i smrtí spolubojovníků, nemůže říct jednoduše: ”Dost, končím.”

Co ale žene adepty, aby vydrželi útrapy a strádání? Je to motivace být nejlepší z nejlepších a posunout své schopnosti, sebepoznání a dovednosti daleko za hranice běžného výcviku v armádě. Cesta do 601. skss ale není rozhodně procházka růžovou zahradou .

Uchazeč dostane při výběrovém řízení pouze staré jehličkové uniformy, čutoru a gumový samopal. Malá pikantnost - jehličková uniforma vz. 60 je zvolená proto, že je extrémně nepohodlná. Po nasáknutí vodou je těžká a nepohodlná, ale i to je způsob, jak otestovat odolnost uchazeče.

Opodál srubového tabora Harmy se jiní příslušníci 601. skss zdokonalovali ve střelbě. / Autor

Vojáky po úspěšném absolvování výběrového řízení čeká zmíněný roční kvalifikační kurz - “nejnáročnější a nejintenzivnější výcvik, který lze v armádě České republiky absolvovat. Tento kurz, známý také pod pojmem „přeškolovák“, trvá 12 měsíců. Během této doby prochází příslušníci kurzu speciálním výcvikem zaměřeným na získávání znalostí, schopností a dovedností, kterými disponují všichni příslušníci speciálních sil,” dočteme se na webových stránkách 601. skss.

V prvních etapách instruktoři vštěpují novým vojákům základní vojenské dovednosti - například topografickou, zdravotní, střeleckou a taktickou přípravu. Následující fáze se soustředí na stmelování týmů a práci jednotlivců v kolektivu.

Vrcholem kvalifikačního kurzu je pak výcvik boje v zalesněné oblasti, boj v horách, boj v zastavěném prostoru FIBUA/CQB (Fight In Built-Up Area, Close Quarters Battle) a především bojové ostré střelby ve dne i v noci za použití brýlí nočního vidění a infra značkovačů. Výcvik se přitom maximálně přibližuje reálnému kontaktu s nepřítelem.

Velmi intenzivní je celoroční střelecký výcvik. Ročně příslušník 601. skss vystřílí asi 5000 nábojů z útočné pušky, 2500 nábojů z pistole a několik tisíc nábojů z kulometů, i z těžkých “fifty-calů” (M2HB QCB Browning). Střelby jsou navíc vedeny z různých pozic a s různým taktickým námětem.

Dolaďování útoku na základnu, která se skládala... / Autor

Přepadení základny v lese

Při naši návštěvě u 601.skss jsme zastihli nové vojáky na konci osmitýdenního (rozděleného do dvoutýdenních bloků) kurzu taktické přípravy. Pestrost a intenzitu výcviku u 601. skss jsme tak viděli na vlastní oči.

Vojáci dostali za úkol naplánovat a provést přepadení malé základny nepřítele. Tu tvořily dva stany, dvě tatrovky a šest nepřátel, které hráli členové logistiky a spojaři ze 601. skss. Právě členové nebojových jednotek často v rámci výcviku hrají síly nepřítele.

Tentokrát měli uchazeči na plánování a realizaci přepadení několik dní. Ale jak nám zdůrazňuje kapitán M.K., v reálném světě není někdy na tak pečlivé plánování čas a akce se musí provést během hodin nebo dokonce desítek minut - tak jak se to stávalo při nasazení 601. skss v Afghánistánu při ostrých akcích.

Foto... z několika vozidel a stanů. / Autor

Samotné provedení akce předcházel pečlivě vypracovaný bojový rozkaz (plánování), který se skládá z pěti základních oblastí - situace, úkolu (kde, kdo, kdy, jak a proč), provedení akce, administrativa/zabezpečení a spojení/velení.

Zde opět kapitán M.K.připomíná některé mylné představy uchazečů o práci u speciální jednotky. “Někteří si myslí, že to je jenom o střílení. Ale z pětidenní mise je 95 % příprava a třeba jen 30 minut akce a vyzvednutí,” vysvětluje kapitán M.K.

Vojáci při vypracování bojového rozkazu nesmí zapomenout na žádné podstatné věci. “Jdete třeba na akci na pozorování a získání informací, ale na místě zjistíte, že se k cíli nedostanete blíž než na 200 m, ale vy jste si třeba vzali méně výkonný dalekohled nebo slabý objektiv na foťák,” potvrzuje kapitán M.K. známe rčení, že “čert je ukrýt v detailech.”

Vše je nutno pečlivě naplánovat.

Vojáky 601.skss jsme objevili v lese v kruhové obraně pomocí GPS a vysílačky. Uprostřed právě velitel týmu dolaďoval na základě nových zjištění bojový rozkaz - vydával tzv. částečný bojový rozkaz FRAGO (FRAGmentary Order).

Zde je nutno zdůraznit, že ve velení v rámci kvalifikačního kurzu se postupně (zpravidla) vystřídají všichni vojáci. Cílem je vytvořit profil každého vojáka a zajistit, zda má patřičné kvality pro velení.

Vojáci byli na místě již několik dní, během kterých tajně pozorovali základnu, sledovali pozice jednotlivých objektů a vzorce chování nepřátel.

Přesun na pozici k útoku. / Autor

Zaujala nás podrobnost a pečlivost plánování akce. Zde se opět ukazují kvality příslušníků speciálních sil.  Klidně můžete mrznout a moknout v lese několik dní, moc toho nenaspíte (resp. vůbec), ale přesto během plánování musíte být dokonale soustředěný, pamatovat si desítky detailů a především - na nic důležitého nezapomenout.

Na co lze zapomenout? Například se klidně při akci může stát, že při kontrole jednotlivých vozidel a stanů (a likvidací nepřátel uvnitř) základny se operátoři 601. skss dostanou do vzájemné křížové palby. Nutno je tak pečlivě naplánovat i časovou posloupnost i pohyb jednotlivých (v tomto případě dvojčlenných) skupin.  

Samozřejmě, veškerý postup vojáků sleduje pečlivě instruktor a zapisuje si všechny své postřehy. Ty pak poslouží nejen k vyhodnocení úspěšnosti akce, ale také jednotlivých vojáků.

Pohyb v táboře byl pečlivě naplánován. / Autor

Později v rámci polního výcviku, tzv. “patrollingu”, se používá laserový značkovací systém, což napomáhá reálnosti výcviku. Patrollingy jsou vrcholem taktické přípravy a jsou celkově tři (3x10 dní). Účelem je prověřit příslušníky kurzu jak velí a plní úkoly velitele pod tlakem a při změně situace. Úkoly jsou plněny s leteckou podporou.

Ale zpět k naší návštěvě. Útoku jsme se dočkali bezmála po hodině. Vojáci si totiž naplánovali obchvat a útok ze zadní strany ze dvou směrů. Vojáci se navíc několik posledních desítek nebo snad stovek metrů museli plazit do pozice pro útok.

Útok nejdříve spustila skupina palebné podpory z kulometů a pancéřovek. Skupina vyřádila všechna vozidla (jeden Land Rover a dvě tatrovky) a postřelovala tábor. Z dalšího směru pak ve dvojčlenných družstvech postupovali vojáci do tábora - před vstupem do tábora velitel nařídil družstvu palebné podpory ukončit palbu.

Mrtvý nepřítel a kontrola kabiny LandRoveru. / Autor

Instruktorům šlo především o to, aby vojáci ukázali schopnost taktického pohybu a chování v táboře. Tedy kontroly jednotlivých objektů, vzájemné krytí, zajištění před případným protiútokem (proti příjezdu posil), prohlídka mrtvol (padlí vojáci, a to i vlastní, byli důsledně označováni jako “mrtvoly”), pořízení foto dokumentace, likvidace zbraní nebo odchod z tábora.

“Pečlivá” byla práce s mrtvolami. Vojáci například při otáčení padlých nepřátel počítali s tím, že pod svým trupem mohou ukrývat granát. Byla pořízená také fotka tváře mrtvých pro pozdější vyhodnocení.

Po úspěšném přepadu se pak vojáci po naplánované trase stáhli do bezpečí. My jsme nasedli do Land Roveru a jeli na další místo akce. Den totiž ještě neskončil a instruktoři připravili na příslušníky kurzu léčku.

Kontrola zbraní a vybavení protivníka. / Autor

Léčka

Vojáci se po úspěšném dobytí základny vrátili zpět na svou pozici, zabalili si skryté batohy a vydali se k čekající tatrovce, která je měla odvést do domovského srubového tábora Hamry. Vojáky však čekalo překvapení v podobě léčky.

Instruktoři na cestě nastražili pyrotechniku k simulování improvizovaného výbušného zařízení (IED) a několik “nepřátel” se připravilo v lese k zahájení palby. Cílem léčky bylo prozkoumat reakce vojáků a otestovat jejich připravenost - přeci jen mohla vojáky ukolébat (tak, jako v reálu) myšlenka teplé sprchy v táboře.

Při padnutí do léčky je nutné se velmi rychle a rázně rozhodnout. Napadení vojáci mají v podstatě dvě možnosti - okamžité provedení protiútoku (hlavně pokud je útok z blízka) nebo pokusit se stáhnout.

Vojáci si vybrali útok.

V místě léčky čekal instruktor, který dál pokyn řidiči tatrovky, aby zpomalil a následně odpálil nálož. Okamžitě se na tatrovku sneslo imaginární krupobití střel. Nejprve došlo ke krátké střelbě z korby a hned poté vyskákali vojáci ven, zalehli za kulatiny dřeva povalující se u cesty, a opětovali palbu. Přepadení vojáci se nakonec rozhodli pro útok.

Za vzájemného krytí palbou začali postupovat kupředu a ničit nepřítele. Zaujalo nás vcítění vojáků do akce. Razance a naléhavost pokřiků a rozkazů si nezadala s opravdovou ostrou akci.

Přepad, jako v reálu, se neobešel bez ztrát. Instruktoři označili tři padlé a jednoho zraněného. Vojáci tak museli po úspěšném protiútoku ukázat, jak se zachovat v situaci a jak se postarat o mrtvé - vzít zbraně, munici, vysílačky a mapy. Na nic se nesmí zapomenout.

Samozřejmě ještě dříve bylo třeba vytvořit kolem tatrovky kruhovou obranu, postarat se o raněné, zhodnotit situaci, spojit se s velením a naplánovat cestu domů. Nad vším přitom bdí oko instruktora. Opět, i když je voják k smrti unaven, nevyspán a už už si myslí, že bude na základně, nesmí ani na vteřinu polevit. “Pokud jste v bojové zóně, nikdy nesmíte povolit na ostražitosti,” říká kapitán M.K.

Roky výcviku

601. skss je elitní útvar Armády České republiky - nejen způsobem výběru svých příslušníků, ale také kvalitou a intenzitou výcviku. Operátoři z Prostějova jsou především vysoce motivovaní a připraveni na sobě pracovat. Chtějí být nejlepšími a vše potřebné tomu obětují.

Kvalifikační kurz je v podstatě vstupním testem a slaďovacím výcvikem pro nové členy 601. skss. Na konci roku instruktoři napíší posudek o každém vojákovi a vypracují doporučení pro jeho další působení, nebo dokonce nepůsobení v jednotce.

Co může způsobit negativní zprávu? “Problém není to, když voják udělá chybu, ale když ji i na opakované upozornění opakuje a nepracuje na tom, aby ji už nedělal,” vysvětluje úskalí výcviku kapitán M.K.

Velitel 601. skss se na konci roku rozhodne o dalším osudu vojáka - třeba zda bude dobrý velitel, spojař, potápěč, odstřelovač nebo jiný specialista.

Nové členy 601.skss ale opravdový a intenzivní výcvik teprve čeká. Po přidělení k dané skupině vojáka čeká doslova roky kurzů, výcviků, školení a dalšího sebezdokonalování. Po několika letech intenzivního výcviku se “nový” voják stane plnohodnotným členem 601.skss a bude připraven pro bojové operace speciálních sil - například v Afghánistánu nebo v Africe.

Fotogalerie