REPORTÁŽ: Bezpečnost budoucnosti – budoucnost bezpečí
-
20. 2. 2015
-
100 komentářů
-
RNDr. Václav Cílek, CSc.
Dne 17. února 2015 proběhla v Poslanecké sněmovně jednodenní konference na výše jmenované téma. Není možné, ani účelné převyprávět přednesené příspěvky, ale mohu, alespoň subjektivně vybrat některá témata a myšlenky.
Společnost neví, co chce
Martina Kocianová, která konferenci moderovala, uvedla, že před dvěma lety zde seděla podobná skupina lidí a hovořila o zdánlivě nadnesených rizicích, ale mezitím se spíš ukázalo, že to, co vypadalo jako podněcování paniky, bylo krotkou verzí dnešní ukrajinské a blízkovýchodní situace.
Petr Gazdík řekl, že u nich na Valašsku starosta kdejaké malé obce má vizi na dalších deset let či ještě delší dobu dopředu, ale že v současné vysoké politice to je spíš výjimečné. Miroslav Bárta později dodal, že „Společnost neví, co chce, proto neví, co nechce, tedy netuší jak, proč a před čím by se měla bránit".
Petr Pavel na úvod uvedl příměr o lodi, pod jejíž čarou ponoru se rýsují první díry, ale na palubě je dosud veselo. Schází politický kontrakt mezi armádou a společností a je nutné se bez větších ohledů na politickou korektnost bavit o tom, jak se věci skutečně mají.
Dynamika komplexních společností
Úvodní přednášku o dynamice komplexních společností pronesl egyptolog Miroslav Bárta. Kromě témat, která jsou zpracována v kolektivních knihách „Kolaps a regenerace" (zatím se prodalo neuvěřitelných 25 tisíc výtisků) a „Civilizace a dějiny", mne zaujala úvaha, proč je tak obtížné odhadnout dobu nějakého převratu, jakým např. bylo arabské jaro.
Umíme totiž vypozorovat rostoucí napětí. To se pohybuje v nějaké sinusoidě, roste a klesá. Je to víceméně zákonitý proces, ale spouštěčem tohoto napětí bývá nějaká náhodná událost, která je nepředvídatelná – může to být třeba rostoucí cena cibule, počasí nebo policejní násilí.
Tento spouštěč však není příčina. Bárta dál řekl, že čím je systém složitější, tím rychleji kolabuje a že angličtina v tomto světě již není cizí jazyk, ale nástroj, jak se domluvit. O boji s korupcí říkal, že se nedaří, protože bojujeme s funkcí systému, místo toho, abychom změnili samotný systém.
V brilantní přednášce Martina Kováře se jednalo o to, jak lidé prožívají bezpečí. Na několika příkladech ukázal, jak se historicky obelháváme.
Pro španělského obchodníka v roce 1587 byla budoucnost skvělá. Vypadalo to, že Francie se zničí sama, holandští povstalci budou brzy poraženi, španělská flotila Armada konečně udolá hůře vyzbrojenou Anglii. Jenže Francie se vzpamatovala, flotilu zničilo bouřlivé počasí, Holanďané zvítězili a samotné Španělsko se ocitlo na pokraji státního bankrotu a čekal je pád do nevýznamnosti.
Mírnější verzi zažily USA v 90. letech minulého století, kdy se jevily jako jediná světová velmoc, která to teď světu ekonomicky a politicky ukáže. Změnilo to 11. září a z evropské současné perspektivy možná útok na Charlie Hebdo.
Může se stát, že další roky budeme prožívat islámský radikalismus stejně jako kdysi útoky Irské armády nebo baskických organizací. V diskuzi zaznělo, že dnešní evropská armáda je samý papír a žádný „Churchill" a že je zapotřebí přímo ukazovat na věci, které nám škodí.
M. Kovář upozornil na knihu Christophera Clarka „Náměsíčníci" pojednávající o době před rokem 1914. Dává ji číst svým studentům, kteří se jej pak ptají, jestli je vůbec rozdíl mezi námi a lidmi, kteří v roce 1914 žádné riziko nespatřovali.
Radek Mařík na příkladu matematického modelu Handy ukázal, že je docela dobře možné modelovat další vývoj společnosti, ale predikce bodů zlomu je nemožná. Model velmi zhruba řečeno pracuje s přírodními zdroji, jejich kumulací a rozdělováním. Podle toho společnost směřuje buď k nějaké klouzavé rovnováze, nebo do systému kmitů či jednoho velkého kolapsu.
Poprvé v životě jsem viděl relativně důvěryhodný matematický model chování společnosti. Ukazuje se např., že oddálená rozhodnutí nás směrují do kmitavého nebo kolapsového režimu.
V okamžiku, kdy společnost má zdroje (peníze), tak krizi nevěří, protože by musela hodně investovat do změny a tím by se jí zkrátily zisky. V okamžiku, kdy se krize blíží, už nemá sílu něco podstatného změnit. Zažíváme to na příkladu Ukrajiny.
Pánové Petr Pavel a Michal Žantovský pak diskutovali o zpoždění, které je dáno kumulací zdrojů, o pojmu společenská zodpovědnost i o tom, že konvenční symetrické konflikty jsou v této době méně pravděpodobné. Z diskuzí o přestávce mně nejvíc zaujaly úvahy o tom, co plánuje Vladimir Putin.
Na jednu stranu se objevuje názor, že je mu stále obtížnější rozumět a tím se i dohodnout. Na druhou stranu lidé, kteří sledují ruská média v ruštině, oponují, že Rusové jsou naprosto čitelní, že řeknou, co udělají, pak to udělají a svět na ně překvapeně kouká. Vypadá to tak, že lidé západu panu Putinovi rozumí čím dál méně, ale jeho vlastní lidé čím dál víc.
Armádní blok
Vystoupili v něm pánové Jiří Baloun, Karel Řehka, Otakar Foltýn a František Šulc. Hlavním motivem celého bloku byly nekonvenční způsoby vedení války a zejména koncept tzv. „hybridních válek", tedy konfliktů, kterých se účastní vládní vojáci, soukromé bezpečnostní agentury, různé milice a další složky.
Konflikt má několik stádií, kdy dochází k destabilizaci měny, podkopání důvěry lidí ve stát a vytvoření neprůhledného prostředí, kdy si už nejste jisti ničím. Nevšimnete si proto, že jste v prvních stádiích vedení konfliktu. Ale např. baltské státy si již vyhodnotily, že se proti nim vede stejný typ konfliktu jako proti Ukrajině před rokem.
V angličtině se pro hybridní války častěji používá sousloví „hybrid warfare", kde slovo warfare znamená „válčení" i ve smyslu vojenské strategie. K. Řehka tak hovořil o tom, že už jsme ve válce, ale nevšimli jsme si toho.
Média pochopitelně takto chytlavou větu použijí jako nadpis, ale její smysl je jiný. Klasické dělení na útočníka a obránce už přestává platit, ale místo toho se stále víc zejména na Síti objevuje vztah predátor-kořist.
Antivirový program si nezačnete shánět ve chvíli, kdy máte dojem, že vás někdo napadne, protože v podstatě souvislé „útočení" se stalo součástí mocenské hry.
Média se v této hře stávají nikoliv pozorovateli, ale přímo účastníky dění. Hranice mezi mírem a válkou se smazávají. Část konfliktů má neletální průběh, ale vede k oslabení země nebo nějakého jejího sektoru, jako je např. energetika či bankovnictví.
Ve skutečně krvavých válkách se však zvyšuje počet obětí ze stran civilního obyvatelstva (90 % obětí), což ukazuje, kam je namířena skutečná agrese a kdo je cílem. Rizika pro ČR zatím nejsou velká. Jedná se spíš o neurčité hrozby a možná cvičné cíle.
Nejsme ve válce, ale válčení okolního světa se nás dotýká stále citelněji. Koncepci nových hybridních válek světu představil ruský generál, veterán čečenské války Valerij Gerasimov. Z několika stran jeho textu se o světě kolem nás dozvíte víc než z mnoha politologických studií.
Intenzita konfliktů není o moc větší než v minulosti, ale společnost se víc bojí, takže rizika vnímáme mnohem víc. Bojíme se, ale nejednáme. Nerozptylujeme strachy nějakými konkrétními kroky, ale zapomínáním a vytlačováním. Často se setkáváme s tím, že čím méně jsou lidé ochotni udělat něco pro bezpečnost, tím víc kritizují ty ostatní.
Stát má primární a sekundární funkce. Ty primární se vždy týkaly vnitřní a vnější bezpečnosti, ty sekundární zejména sociální politiky. Čím víc peněz se rozděluje na sociální služby, tím méně zbývá na primární funkci, tedy na armádu a bezpečnost (i když obě složky mají velké vnitřní rezervy).
Dochází tak ke klasické situaci wellfare/warfare situaci, která se někdy popisuje jako dilema máslo/zbraně. Navíc když je málo peněz, tak v rámci samotné armády či policie dochází mezi jednotlivými složkami k „bratrovražednému" boji o prostředky.
Poloviční vítězství západní ideologie
Západ nad ostatním světem zvítězil v tom, že se všude rozšířila tržní ekonomika a prohrál globálním úpadkem demokracie. Růstový model, jak ukazuje Petr Robejšek, se vyčerpal.
Nízké úroky ukazují, že lidé si vypůjčují na spotřebu, ale ne na výstavbu nových podniků a továren. Státy simulují neexistující růst tím, že se zadlužují. Míra dluhů dosahuje takové výše, že začínají být nesplatitelné, ale dají se „umazat" vysokou inflací nebo měnovou reformou.
V roce 2009 na západě proběhl mocenský puč, při kterém banky využily stát a finančně jej ovládly. Krize je vlastně samovolná destrukce.
P. Robejšek navrhuje, že je zapotřebí:
1. zpomalit
2. slevit z nároků na řiditelnost společnosti, protože velké celky řídí nás a ne my je
3. na druhou stranu potřebujeme víc řídit to, co se dá změnit
4. je nutné posilovat malé struktury a vrátit se k lokálnímu měřítku.
Z obsáhlého, čísly a grafy podloženého příspěvku Dany Drábové vybírám jednu klíčovou větu" Éra levné energie skončila". Zdroje ve své levné variantě docházejí.
Matyáš Zrno hovořil o průběhu bojů v Sarajevu a slíbil, že příspěvek sepíše. Díky němu jsme pochopili, jak může probíhat evropský konflikt a jakou roli v něm hrají dobrovolníci, milice, černý trh, organizovaný zločin a vlastenectví.
Myslivci, Svazarm a spartakiáda
Ve svém příspěvku jsem navrhl, aby pod nějakým novým jménem byly obnoveny některé dřívější organizace a pro ty staré hledány nové funkce:
Myslivců je víc než aktivních policistů a vojáků dohromady. Vyskytují se v lesích a obcích, zatímco policie hlavně ve městech. Myslivci jsou na určité úrovni, mají nějakou kázeň, uniformu a zbraň.
V okamžiku kdy např. krajinou potáhnou tlupy utečenců, které snadno projdou děravou hranicí zhrouceného Řecka a v Maďarsku jim dají najíst, jen aby je dostali dál na západ, tak mohou představovat jediný mocenský stabilizační činitel.
Myslivci jsou něco jako pohraničníci a všímají si poměrů v lese i na vesnici. Je třeba s nimi počítat v systému decentralizované civilní obrany.
Spartakiáda: je asi neobnovitelná, už kvůli odporu rodičů a žáků, ale stejně potřebujeme nějaký systém, jak fyzicky koordinovat nedisciplinované zlenivělé individualisty.
Svazarm: měl by mít nejméně dvě funkce. Ta první je vědět a být informován o sdruženích jako jsou potápěči, motorkáři, kynologové, lesní militanti a paintballisti. Mnoho z těchto lidí má armádu rádo, uvítali by cvičení nebo seznámení s vojenskou technikou. Jsou to adepti hybridních válek.
Druhá funkce by měla směřovat na školy, aby se mladí chlapci naučili střílet třeba jen ze vzduchovky. Usnadní to později nábor kvalitních lidí do armády. Dalším krokem by mělo být zapojení dívek.
Místní knihovny: je jich víc jak 5 tisíc a kromě toho, že půjčují knihy, tak stále víc slouží k informování veřejnosti. Po síti místních samospráv se jedná o druhý hlavní a prakticky všude přítomný informační kanál.
Vybavil bych je rádii na kliku (emergency radio) pro případ blackoutu, možná velkým, komunálním filtrem na vodu a čekal bych od nich, že budou znát místní vzdělance, ze kterých se v dobách krize stávají sociální aktéři. Součástí vzdělanosti je i bezpečnostní vzdělanost.
Závěr
Vcelku mezi přenášejícími panovala shoda, že se doba v řadě aspektů láme právě v těchto letech a že v měřítku 5-10 let už můžeme žít v jiných podmínkách. Všude kolem nás se zvyšují bezpečnostní hrozby v ČR zatím zejména ve sféře mediální manipulace, kyberzločinu, uprchlictví a vnitřním rozkladu státu.
Války či válčení budoucnosti budou vedeny nekonvenčními prostředky, takže je zapotřebí vytvářet nové modely obrany, zdvojování infrastruktury či informování obyvatel (kteří vesměs nechtějí být informováni). Za zásadní je nutné do této „hry" zatáhnout další aktéry a víc se věnovat branné připravenosti. O té by mohla být i příští konference.
Související články
NÁZOR: Porovnání ruských vojenských doktrín 2010 a 2014
Server On War | On Peace na svých stránkách přinesl porovnání ruských vojenských doktrín z roku 2010 ...
-
30.12.2014
-
145 komentářů
-
František Šulc
NÁZOR: Válka podle jména růže
Smích a humor nás odlišuje od zvířat. Smích léčí, uvolňuje endorfiny, "už staří Řekové", tedy ...
-
08.01.2015
-
134 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Nejsem Charlie - porozumět arabskému světu
Arabskému světu a islámu pravděpodobně nelze porozumět bez znalosti přírodního prostředí a dlouhé ...
-
19.01.2015
-
26 komentářů
-
RNDr. Václav Cílek, CSc.
NÁZOR: Evropa - pštros s hlavou v pouštním písku
Po teroristických útocích ve Francii následovaly spontánní i organizované jak projevy solidarity s ...
-
23.01.2015
-
52 komentářů
-
Mgr. Hana Zelená
Jo, ale problém lidí je, že nemají valnou důvěru ve velení. Důstojníci jsou pro ně gumy a jenerálové korytáři...po Ukrajině se důvěra v armádní velení ještě sníží. Proč by do toho ...Zobrazit celý příspěvek
Jo, ale problém lidí je, že nemají valnou důvěru ve velení. Důstojníci jsou pro ně gumy a jenerálové korytáři...po Ukrajině se důvěra v armádní velení ještě sníží. Proč by do toho někdo dobrovolně lezl. Máte to hrozně "zhora".Skrýt celý příspěvek
Pánové, někteří se snažíte vymýšlet už dávno vymyšlené - to co jsem popsal AZ 1. a 2. třídy funguje ve Francii a variace na toto téma jsou v dalších zemích. Je potřeba dostat 10 ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové, někteří se snažíte vymýšlet už dávno vymyšlené - to co jsem popsal AZ 1. a 2. třídy funguje ve Francii a variace na toto téma jsou v dalších zemích.
Je potřeba dostat 10 - 15 tisíc dobrovolníků, kteří by byli provozně levnější než profesionálové a najít platformu, jak mít hned připraven dostatečný počet IT specialitů, právníků, řidičů, ostrahu objektů, etc..
Část "nespecializovaných" dobrovolníků by se během pár let navíc dostala na úroveň pěšáků, kteří by strčili do kapsy většinu branců s 3 až 4 měsíčním kurzem.
Stále jsou tu vyvolávány LM, s těmi prosím jděte k šípku. To byla jen "ozbrojená pěst" komunistické strany. Miliční systémy demokratických zemí jsou apolitické a jsou založeny na principech občanských a vlasteneckých (prosím neplést s nacionalisty).
Vnitro má svých sil dost a je potřeba využít dobrovolníků, kteří jsou ochotni pro svůj stát obětovat svůj čas a energii, aby v případě potřeby se byli schopni důstojně postavit po bok profesionální armády.
Miliční systémy jsou efektivní právě proto, že je založena na dobrovolnících, kteří jsou dlouhodobě vysoce motivovaní a bojují z přesvědčení a nikoliv z donucení státní mocí.Skrýt celý příspěvekÚčinný systém už tu kdysi byl a nebyly to zrovna Lidové milice. Byla jím Stráž Obrany Státu (SOS), nesmírně chytře a přitom jednoduše organizovaná "domobrana". V době míru ...Zobrazit celý příspěvek
Účinný systém už tu kdysi byl a nebyly to zrovna Lidové milice. Byla jím Stráž Obrany Státu (SOS), nesmírně chytře a přitom jednoduše organizovaná "domobrana". V době míru podléhala vnitru a členy byli někteří policisté, četníci, financi, železničáři, pošťáci a záložníci nad 40let, aby se neoslabovala I. mobilizační záloha. Výzbroj a výstroj byla uložena v zapečetěných bednách na četnické stanici, vč. zapečetěné obálky s rozkazy na provedení záseků na silnicích, demolicí mostů a místu nasazení. V případě vyhlášení ostrahy hranic dokázali nastoupit v řádu hodin (bydleli v místě nasazení) a po vyhlášení války přešli do podřízení MO. Jejich úkolem bylo zadržet útok nepřítele do rozvinutí mobilizované armády a pak položit život za vlast. Počet členů byl přes 30tis. Na mnoha místech dokázali v roce 1938 doslova v pár jednotlivcích zadržet stovky tehdejších zelených mužíčků.
Dnes máme státních zaměstnanců habaděj, jen policistů je přes 30tis., vojenské cvičení párkrát v roce by jim neuškodilo (ani zaměstnavatel by nekladl překážky) a pár zapečetěných beden s PTŘS a PLŘS by se na policejní stanici taky vešlo. Přidalo by se k nim pár celníků, železničářů. Do bedny by se též umístila zapečetěná obálka s rozkazem trefit každého zeleného mužíka, který by se objevil.Skrýt celý příspěvekMyslím, že bychom se mohli poučit hodně v dnešním Izraeli, tam už bojují s asymetrickymi bojůvkami dlouho, lidé jsou plošně vyzbrojeni soukromými zbraně které mohou mít i ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že bychom se mohli poučit hodně v dnešním Izraeli, tam už bojují s asymetrickymi bojůvkami dlouho, lidé jsou plošně vyzbrojeni soukromými zbraně které mohou mít i silnějšího kalibru, vojna jaka je víte asi všichni a hlavně národní duch je na jiném stupni než u násSkrýt celý příspěvek
Omlouvám se, chtěl jsem napsat, že v průseru je "nošení" zbraně nelegální. Ještě bych také upravil tuhle větu: Ano, bavme se o ochraně státu jako o ochraně rodiny, majetku, obce, ...Zobrazit celý příspěvek
Omlouvám se, chtěl jsem napsat, že v průseru je "nošení" zbraně nelegální.
Ještě bych také upravil tuhle větu:
Ano, bavme se o ochraně státu jako o ochraně rodiny, majetku, obce, regionu a státu.
Jinak si to ideálně představuji - ruční zbraně a donucovací prostředky na radnici + třeba PT zbraně bez munice. S nimi by se ideálně cvičila dovednost. Při menším průseru by se použily pouze donucovací prostředky a ruční zbraně. Při větším průseru a vyhlášení ještě vážnějšího stavu by z KVV bylo rozvezeno i PT střelivo.
P.S. právě nám na náměstí zastřelili koně, krávu a medvěda...to jsou ty zbraně mezi lidmi :)Skrýt celý příspěvekSe zbraněmi při výjimečném stavu je to jinak. Není nelegální je mít, stát má ale právo je od občanů "vybrat" (ať už plošně nebo adresně). Pokud by došlo ke zhroucení systému, nemá ...Zobrazit celý příspěvek
Se zbraněmi při výjimečném stavu je to jinak. Není nelegální je mít, stát má ale právo je od občanů "vybrat" (ať už plošně nebo adresně). Pokud by došlo ke zhroucení systému, nemá je pochopitelně kdo vybrat :-) Tohle opatření v zákoně není ani tak pro válečný stav, jako spíš pro situaci, kdy by došlo k nějakým zásadním nepokojům, (třídním) bouřím ap. Logika je dvojí. Jednak v takových chvílích mohou střelné zbraně mezi lidmi eskalovat situaci. Jednak si tím politici mohou zajistit, aby je občané nepostříleli. První důvod je legitimní, druhý pro politiky dobře pochopitelný...Skrýt celý příspěvek
Ľudové milície, partizánsky typ boja, to je jediné čo nás môže zachrániť v prípadnom konflikte v našich podmienkach. Táto schopnosť by mala byť medzi obyvateľstvom udržaná všetkými ...Zobrazit celý příspěvek
Ľudové milície, partizánsky typ boja, to je jediné čo nás môže zachrániť v prípadnom konflikte v našich podmienkach. Táto schopnosť by mala byť medzi obyvateľstvom udržaná všetkými možnými spôsobmi. Starých netreba zahadzovať, tvoria akúsi dumu v takejto komunite, zatiaľ čo mladý poľovníci s miestnou políciou tvoria hlavnú silu. Takáto kombinácia zamedzuje aby sa v lokalite vyskytla neznáma radikálna sila ktorá by bola schopná verbovať a vytvárať aktivity postavenej proti vláde/štátu/systému.Skrýt celý příspěvek
Torong: Víte, jak fungují na vsi dobrovolní hasiči? Mají vedení od předškolního věku, s politikou to nemá co dělat. Učí se praktickým dovednostem a budují vazby s ostatními. V ...Zobrazit celý příspěvek
Torong:
Víte, jak fungují na vsi dobrovolní hasiči? Mají vedení od předškolního věku, s politikou to nemá co dělat. Učí se praktickým dovednostem a budují vazby s ostatními. V zásahovém sboru jsou pak starší chlapi, mladší chlapi i mladí kluci. Když u nás v noci chytla hospoda pod radnicí, byli tam za 6 minut...okresní za 17 min, ale už bylo v podstatě hotovo.
Všichni se znají ze zásahů, zábavy i hospody. Můžou mít jiné politické názory, ale tím, že je to obecní spolek s praktickým cílem, tak táhnou za jeden provaz. Navíc tím, že se znají, tak se hrany omelou. To, že je mezi obcemi nějaká zdravá rivalita na závadu není. Když ten tomu druhému třeba strčí na soutěži krabičku od cigár do proudnice...taky se to může stát, ale vyjímečně... Ale když je akce, tak spolupracují.
Ano, bavme se o ochraně státu jako o ochraně rodiny, majetku, obce, regionu.
Proto se mi líbí myšlenka obecních ostrostřelců. A zbraně v sejfu na radnici. O nasazení by musela hlasovat rada (spíš), nebo i zastupitelstvo. Vždyť tu Maximus napsal, že v průseru je pak držení zbraně nelegální...to je hrozně nebezpečný, protože stavíte zodpovědné po bok lapků (i když chápu, proč to tak je a je to dobře).
Právě v tu chvíli by měla fungovat lokální ochrana...né vozit něco z kraje (tam se ani nedohodnou)...Skrýt celý příspěvekTorong: Principy ochrany objektů bez schopnosti armády to zajistit nelze přiřazovat pouze k lidovým milicím a spojovat to s nimi. Jiná možnost není a vždy bude nejlepší mix ...Zobrazit celý příspěvek
Torong:
Principy ochrany objektů bez schopnosti armády to zajistit nelze přiřazovat pouze k lidovým milicím a spojovat to s nimi. Jiná možnost není a vždy bude nejlepší mix zkušeností a rozvahy starších s aktivností a energií mladých.
UCK působila jako albánská ozbrojená síla na území Kosova financovaná z drog atp.
Počet Albánců se v letech 1948 - 1991 v Kosovu ztrojnásobil a mnozí Srbové a Černohorci se začali cítit izolovaně poté, co mnoho vesnic bylo tvořeno Albánci a Slované zůstávali jen v počtu několika málo rodin. . Růst albánské populace spolu s krizí konce 70. let mělo za následek, že albánské rodiny s velkým počtem dětí se ocitly v chudobě, byl nedostatek bydlení.
------------------
Dnes je stav takový, že chudoba s 50% nezaměstnaností v Kosovu které je centrem drogového překupnictví pro Evropu žene 10 000 kosovských albánců do Maďarska odkud chtějí na "západ". Myslíte, že by se jim měl opět vybudovat nový prostor jak se to udělalo po 300 000 vyhnaných srbů z Kosova ? já si to nepřeji. je to cesta do rozvratu.Skrýt celý příspěvekJojo srbská genocida, říkali to prej v televizi .. Počtěte si, kdy vznikla UCK a jestli to s vaším tvrzením tak trochu nekoliduje. ...Zobrazit celý příspěvek
Jojo srbská genocida, říkali to prej v televizi .. Počtěte si, kdy vznikla UCK a jestli to s vaším tvrzením tak trochu nekoliduje. http://cs.wikipedia.org/wiki/K... Skrýt celý příspěvek
Vidíte pane hovorko, já bych jako podmínku viděl, aby tam NEBYLI staří a zkušení, alespoň ne ti, které máte na mysli. Opravdu nemám zájem o reinkarnaci lidových milicí. K tomu ...Zobrazit celý příspěvek
Vidíte pane hovorko, já bych jako podmínku viděl, aby tam NEBYLI staří a zkušení, alespoň ne ti, které máte na mysli. Opravdu nemám zájem o reinkarnaci lidových milicí. K tomu Azovu a UCK, by jste ještě mohl dodat i to že vznikly jako REAKCE na na separatisty a Srbskou genocidu Albánců.Skrýt celý příspěvek
Články pana Robejška čtu již déle a je poznat že se snaží maximálně porozumět současnému stavu na rozdíl od drtivé většiny různých "komentátorů" viděných v tisku a televizi kteří ...Zobrazit celý příspěvek
Články pana Robejška čtu již déle a je poznat že se snaží maximálně porozumět současnému stavu na rozdíl od drtivé většiny různých "komentátorů" viděných v tisku a televizi kteří jdou s žádaným proudem.
Myslím, že něco na způsob bývalého SVAZARMu by bylo velmi dobré pro mladé, kde by si osvojili základní znalosti s fyzickou přípravou, soutěžemi atd. Byl by to i dobrý základ pro výběr vhodných adeptů do armády.
Zřejmě by bylo i dobré zachovat vyřazené palné zbraně pro novou složku, která by měla možnost v případě ohrožení hlídat významné objekty a civilní obyvatelstvo. Podmínkou by bylo rozsáhlé věkové spektrum, které by jistilo možnost sklouznutí k radikalismu u mladých a nezkušených. Bránilo by to podobným nájezdům radikálů jako UCK v bývalé Jugoslávii proti obyvatelstvu, nebo nyní ozbrojeným skupinám od oligarchů jako je Azov atd na Ukrajině, kteří usilují o převzetí moci od armády a nastolení radikálnější vlády než je dnes. Co dokáží už předvedli v Oděse.Skrýt celý příspěvekPročetl jsem si všechny příspěvky a musím říct, že závěr toho o čem všichni tak nějak píší je to, co řekl prof. Robejšek: "Západ nad ostatním světem zvítězil v tom, že se všude ...Zobrazit celý příspěvek
Pročetl jsem si všechny příspěvky a musím říct, že závěr toho o čem všichni tak nějak píší je to, co řekl prof. Robejšek:
"Západ nad ostatním světem zvítězil v tom, že se všude rozšířila tržní ekonomika a prohrál globálním úpadkem demokracie. Růstový model, jak ukazuje Petr Robejšek, se vyčerpal."
.. no, ale nyní vyvstává otázka, co s tím? Víme všichni, že je něco blbě ale hádáme se, kdo by to měl řešit. Já myslím, že bychom to v rámci svých životů měli řešit my sami.
Dále dodávám, že obrana vlasti- tedy vlastenectví by nikdy neměla být zaměňována s obranou politického systému, s tou či onou vládou, atp. To jsou rozdílné pojmy. Bránit vlast je přece to samé, jako bránit vlastní rodinu.Skrýt celý příspěvekřekl bych, že Rusko se nesnaží o destabilizaci západu, ale o jeho nejednotnost. V tom je velký rozdíl. Nic jiného ale nedělaly USA, když do změny režimu na Ukrajině a vzniku ...Zobrazit celý příspěvek
řekl bych, že Rusko se nesnaží o destabilizaci západu, ale o jeho nejednotnost. V tom je velký rozdíl. Nic jiného ale nedělaly USA, když do změny režimu na Ukrajině a vzniku Majdanu investovaly min. 5 miliard USD. A to byla ta vláda demokratiky zvolena. Jedny oligarchy, kteří nešli na ruku, vyměnili za jiné oligarchy. Že je to stejná pakáž je vidět na tom, co se poslední rok děje a v jakém stavu jsou instituce a armáda na Ukrajině. Líbil se mi příměr, že USA a EU bojují s Ruskem o Ukrajinu do posledního Ukrajince.Skrýt celý příspěvek
To cejkis: Osobně souhlasím, jen s tvrzením: "Pokud by se povedl Zemanův puč v ČSSD, měli bychom zde dnes Majdan. " nesouhlasím, resp. si to nedokážu představit. Je ale naprosto ...Zobrazit celý příspěvek
To cejkis: Osobně souhlasím, jen s tvrzením: "Pokud by se povedl Zemanův puč v ČSSD, měli bychom zde dnes Majdan. " nesouhlasím, resp. si to nedokážu představit. Je ale naprosto jasné, že se Rusko snaží o destabilizaci celého Západu - po dlouhá léta se nikdy tolik kvůli zahraniční politice nerozhádal... Řecko chce dokonce Putin de facto uplatit, jelikož se zrovna vynořila příležitost vzhledem k nové řecké politické reprezentaci. Těch případů je ale víc...
To Maximus: Je otázka, do jaké míry je pravdou, že hlavním problémem UA bylo nezvládnutí první fáze mobilizace. Je známý fakt, že z 100 000 armády byli zprvu schopni poskládat jen něco okolo 5 000-8 000 – čili naprosto zásadní problém to byl. Na druhou stranu se ale i přesto dařilo až do srpna povstalce vytlačovat a bylo už jen otázkou času, kdy je zatlačí až k hranicím. Ten zlom nastal právě v srpnu - od té doby už je trend opačný a UA své území jen ztrácí.Skrýt celý příspěvekcejkis: Co to je? Nějak se v tom nevyznám a uniká mi smysl. Připadá mi to jako zvratky... tak v nich nepoznám co je pivo a co žaludeční šťávy. Nějak to prosím rozveďte a ...Zobrazit celý příspěvek
cejkis: Co to je? Nějak se v tom nevyznám a uniká mi smysl. Připadá mi to jako zvratky... tak v nich nepoznám co je pivo a co žaludeční šťávy.
Nějak to prosím rozveďte a vysvětlete (doložte) pro méně informované.
DěkujiSkrýt celý příspěvekHybridní válka byla vedena v oblasti energetiky proti celé střední Evropě po dobu 10 let. Jejím společným jmenovatelem bylo zamezení alternativ k distribuci plynu a ropy. Pak ...Zobrazit celý příspěvek
Hybridní válka byla vedena v oblasti energetiky proti celé střední Evropě po dobu 10 let. Jejím společným jmenovatelem bylo zamezení alternativ k distribuci plynu a ropy.
Pak přišla druhá fáze. Hledání prorusky smýšlejících politiků a ovlivňování veřejného mínění.
Vrcholem úspěchu ruských aktivit bylo zvolení Miloše Zemana za prezidenta. Jeho kampaň financovaná z ruských zdrojů. Jeho volební manažer z Lukoilu už po předchozí mediální masáži nikoho nepřekvapil.
Pokud by se povedl Zemanův puč v ČSSD, měli bychom zde dnes Majdan.
Děkuji panu Chovancovi, že do tohoto komplotu hodil vidle ať už byl jeho důvod jakýkoliv.
Díky.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...