Náhorní Karabach: Temná budoucnost Arménie
-
26. 10. 2020
-
163 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruští vojenští odborníci Ruslan Puchov, šéf moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií (CAST) a Michail Barabanov, redaktor časopisu Zbrojní export, zveřejnili v ruských médiích společný článek o současném stavu ázerbajdžánsko-arménského konfliktu. Vývoj bojů i celkové rozložení sil nevěští pro Arménii nic dobrého.
Překážející Arménie
Nejdříve upozorněme na právě uzavřenou dohodu o dočasném pozastavení palby. Je zajímavé, že k uzavření dohody nedošlo k Moskvě, ale ve Washingtonu. Dohodu vyjednal americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který se ve Washingtonu postupně sešel s ázerbajdžánským a arménským ministrem zahraničí. Arménie a Ázerbájdžán se ale již stihly vzájemně obvinit z „hrubého porušování“ pozastavení palby a lze tak brzy očekávat obnovení bojových operací.
Současná válka o Náhorní Karabach začala 27. září, kdy Ázerbájdžán zaútočil na arménskou armádu zakopanou na vyvýšených pozicích Náhorního Karabachu. Cílem Baku je prolomit status quo trvající pro prohrané válce s Arménii v roce 1994. Před čtvrtstoletím Ázerbájdžán přišel o území Náhorního Karabachu ve prospěch Arménie. Od té doby mezi oběma státy docházelo často ke krvavým střetům.
Stojí za pozornost, že hranice Náhorního Karabachu, stejně jako hranice moderních zemí Středního východu nebo Afghánistánu, kdysi velmoci doslova „načmáraly na mapy“ bez ohledu na etnické zastoupení. Ostatně v Náhorním Karabachu žijí především Arméni, avšak podle mezinárodního práva a OSN území patří Ázerbájdžánu.
S okupací Náhorního Karabachu se ´´Azerbajdžán nikdy nesmířil. Náhorní Karabach je ale pro Armény strategicky důležitý – kontrolou Náhorního Karabachu Arméni zabraňují hrozbě svého odříznutí od Íránu (viz dále). Arménie je ale v extrémně nevýhodné pozici prakticky ve všech ohledech. Arménie má necelé tři miliony obyvatel a národní HDP pouze 33 miliard dolarů. Arménie je tak počtem obyvatel a svým HDP srovnatelná s Albánii (ve skutečnosti je Albánie ještě bohatší). Ázerbájdžán má 3,5× více obyvatel a pětkrát větší ekonomiku.
Navíc Arménie nemá kolem svých hranic žádné spojence. Jediným papírovým spojencem je Rusko, s kterým je Arménie součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Ázerbájdžán v OSKB není. Rusko má také v Arménii velkou 102. vojenskou základnu se systémy protivzdušné obrany (PVO) S-300V, letouny MiG-29, vrtulníky Mi-24P a Mi-8MT. Rusko ale Arménii zatím na pomoc nepřišlo.
Despite several provocations, the ceasefire is generally being maintained. The #Armenian side will continue to strictly adhere to the ceasefire regime.
— Nikol Pashinyan (@NikolPashinyan) October 26, 2020
Arménský premiér Nikol Pašinjan již obvinil Ázerbajdžán z porušování příměří.
Arménie je malý stát, bez přístupu k moři, který toho nemá příliš co nabídnout (kromě své pozice). Arménie nemá ropu, plyn, nerostné suroviny, nemá technologie ani ekonomickou sílu. Z obou stran je Arménie sevřená nepřátelskými státy, Ázerbájdžánem a silným Tureckem. Není zřejmě nutné připomínat, že Turci v letech 1915 až 1918 povraždili 1,5 milionu Arménů a Arméni považují (podle průzkumu veřejného mínění) Turecko za větší hrozbu než Ázerbájdžán.
Arméni se nemohu ani spoléhat na své severní sousedy. Gruzie například uzavřela hranice s Arménii, takže své zemi nemohli přijít na pomoc Arméni žijící v Gruzii. Také šíitský Írán se zda, i když se oficiálně víceméně staví v konfliktu neutrálně, tíhne více na stranu většinově šíitského Ázerbájdžánu. Saeed Khatibzadeh, mluvčí íránského ministerstva zahraniční, 5. listopadu vyzval k „respektování ázerbájdžánské územní integrity.“
Ázerbájdžán se snaží nejen osvobodit Náhorní Karabach, ale zřejmě také provést průnik (dříve nebo později) kolem íránských hranic a spojit se s Nachičevanskou autonomní republikou, což je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu
Tímto krokem Ázerbájdžán přetne spojení Arménie a Íránu. To povede k přerušení obchodních styků mezi Arménií a Íránem, a Baku dostane pod kontrolu arménsko-íránská elektrická, ropovodná a plynovodná spojení. Arménie má dostatek elektrické energie z jaderných a plynových elektráren, ale nemá žádné vlastní zásoby ropy a plynu. Většina plynu pro výrobu elektrické energie a vytápění Arménie získává z Ruska. V roce 2006 ale došlo k otevření plynovodu z Íránu, odkud každý rok proudí 2,3 miliardy krychlového plynu. Za každý kubický metr plynu Arménie posílá do Íránu 3 kWh elektrické energie.
Ázerbajdžánská armáda nyní zřejmě zamíří na sever podél arménské hranice po silnici směrem k městům Lacin a Suša.
V každém případě, pokud se Ázerbájdžánu podaří spojit s Nachičevanem, Arménie se dostane do zcela fatálních existenčních potíží a lze očekávat dříve či později kolaps celého státu. To pochopitelně umožní Turecku a Ázerbájdžánu, jak se obávají Arménie (a to je také důvod jejich zuřivého odporu), „civilními způsoby“ dokončit genocidu ze začátku 20. století. Vzhledem k animálnímu nepřátelství mezi všemi zúčastněnými jde o velmi reálný scénář.
Podle všeho se nyní ázerbajdžánská armáda zastavila u jižní arménské hranice a sledujte silnici, která tvoří (a často ji na mnoha místech protíná) hranici mezi Íránem a Arménií. Ázerbájdžán zřejmě nebude nyní útočit přímo na arménské území, ale (pokud mu na to stačí rezervy, viz dále) otočí se k severu a povede ofenzívu tzv. Ločinským koridorem podél hlavní komunikace k městům Lacin, Susa a do hlavního města Náhorního Karabachu Stěpanekertu. Po ovládnutí této komunikace jsou Ázerbájdžánci pány Karabachu.
Následující dva odstavce jsou spekulací Armádních novin:
Po tomto kroku může Turecko a Ázerbájdžán dřív nebo později zaútočit na jižní cíp (v nejužším bodě pouze 26 km široký) Arménie a odříznout ji od Íránu. Ostatně toto riziko je jedním z hlavních geopolitických důvodů, proč Arménie o Náhorní Karabach bojuje.
Tímto krokem se vytvoří celistvý pás propojující Turecko s Kaspickým mořem, a dále na Turkmenistán (není v OSKB) na celou střední Asii. Dá se tedy očekávat, že po porážce Arménie poroste vliv Turecka ve Střední Asii, který je ostatně centrem turkických národů. Dlouhodobým cílem pak může být vytvoření suchozemského strategického spojení s Čínou.
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním; větší foto / Atilim Gunes Baydin, CC BY 2.5
Ruslov a Barabanov
Nyní ke zmíněnému ruskému článku. Podle obou ruských autorů Ázerbájdžán využil svého ekonomického rozvoje a rozhodl se pomstít za porážku ve čtvrt století staré válce. Cílem Ázerbájdžánu je navrácení ázerbájdžánského území okupovaného Arménii a vytvoření neustálého tlaku na Arménii. Baku tak rozhodně nemá v úmyslu přistoupit na úplné příměří podle hranic z roku 1994.
„Důležitým vojensko-politickým rysem nové války v Karabachu je plná podpora Ázerbájdžánu z Turecka, který zásobuje Baku moderními zbraněmi a poskytuje širokou zpravodajskou, informační, personální a poradenskou podporu. V Ázerbájdžánu je několik stovek tureckých vojenských pracovníků, byly nasazeny stíhačky F-16 tureckého letectva a turecký vojenský personál z ázerbájdžánské strany zřejmě přímo ovládá bezpilotní prostředky. Turecko také přijalo a vyslalo do Ázerbájdžánu značné množství syrských a libyjských bojovníků,“ tvrdí Puchov a Barabanov.
Oba ruští autoři uvádí, že turecko-ázerbajdžánská operace proti Arménii využívá současnou chaotickou mezinárodní situaci. Také Rusko nijak přímo nepodporuje Arménii jakožto svého spojence OSKB. Arménie je navíc extrémně izolovaná země a přesuny techniky na její území jsou prakticky nemožné. Ostatně i Rusko je od Arménie odděleno Gruzií a Rusko a Arménii (přes Gruzii) spojuje jediná cesta.
Rusko své vojenské kapacity soustředí v Sýrii, na východní Ukrajině, Krymu a u Pobaltí. Je tedy otázkou, zda Rusko má vůbec sílu nějak zasáhnout na Náhorním Karabachu bez rizika vlastních těžkých ztrát.
Další věcí je neoblíbenost arménského premiéra Nikola Pašinjana v Rusku, který je obviňován z korupce, populismu a všudypřítomného nepotismu. Ostatně to je možná také důvodem, proč Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev souhlasili s americkým, nikoliv ruským plánem o zastavení palby. Arménie také rozhodně není nadšená z toho, že Turci od Ruska dostali systémy PVO S-400.
Civilní satelitní snímek tureckých stíhaček F-16 na ázerbajdžánské základně Gabala; větší foto / Maxar Technologies
„Objektivně je arménská strana izolovaná a Baku má volnou ruku, aby pokračoval v aktivním nepřátelství, což je ku prospěchu ázerbájdžánské strany,“ píšou oba autoři.
Puchov a Barabanov uvádí, že z počátku se Ázerbájdžán pokoušel o rozhodné průlomy v arménské obraně. Po velký ztrátách ale Baku přešlo k salámové metodě ukrajování území neuznané arménské republiky Arcach. Podle obou autorů kvantitativní převaha ázerbájdžánských pozemních sil není jednoduše dostatečně velká na to, aby „provedla masivní průlomy, obchvaty a obklíčení operativního rozsahu arménských sil v Karabachu.“
Ázerbájdžánskou taktikou je oslabování arménské obrany a rezerv především pomocí vytrvalých dělostřeleckých a raketových úderů. Zásadní roli v konfliktu hrají ázerbájdžánské drony, které provádějí průzkum i zaměřování cílů. Drony předávají koordináty cílů raketovým a dělostřeleckým jednotkám, kamikadze dronům a současně vyhodnocují účinnost palby. Navíc pomocí vlastních přesných zbraní ničí postavení PVO, obrněnou techniku, postavení dělostřelectva, opevnění i koncentrace arménských vojáků. Po dělostřelecké a raketové přípravě ofenzívu provádějí ázerbájdžánské speciální jednotky a pěchota, s podporou obrněných vozidel, přičemž se dosahuje velké početní převahy ve vybraných sektorech ofenzívy.
Ázerbájdžáncům se podařilo provést především průlom, jak jsme uvedli výše, na poměrně rovinatém jihu podél íránské hranice. Zda budou mít dostatek sil k provedení rozhodného postupu na sever a obklíčení arménských vojsk, je otázka.
Ázerbájdžán používá také izraelské protitankové řízené střely Spike-LR
Podle obou ruských autorů Arméni nyní sází na vyčerpání sil ázerbajdžánské armády v horských oblastech, kde nemohou používat svou vojensko-technickou převahu a s postupným nástupem podzimního počasí lze očekávat také výrazné omezení nasazení dronů. V nejbližších dnech ale v oblasti bude panovat pěkné počasí.
Právě masivní nasazení high-tech dronů je typickým rysem druhé války o Náhorní Karabach. O rozsahu používání dronů jsme psali v článku Arménská protivzdušná obrana proti ázerbájdžánským dronům. Hlavní leteckou údernou silou Ázerbájdžánu v tomto konfliktu je turecký bojový dron Bayraktar TB2. Ázerbájdžán sice plánoval nákup těchto dronů, ale nikdy neoznámil jejich nákup. Nasazené drony Bayraktar TB2 tedy zřejmě patří turecké armádě a jsou ovládány tureckými operátory z Ázerbájdžánu. Turecké drony používají především malé laserem naváděné pumy MAM-L (22 kg) a MAM-C (8,5 kg). Ruští autoři tvrdí, že MAM-L je v podstatě protitanková řízená střela bez raketového motoru a MAM-C laserem naváděná střela ráže 70 mm, rovněž s „odříznutým“ raketovým motorem.
Turecké drony Bayraktar TB2 a izraelské kamikadze drony způsobily arménské straně masivní ztráty. K 22. říjnu jen ze zveřejněných videí lze napočítat na 60 zasažených tanků T-72, 20 obrněných vozidel, 11 samohybných houfnic, 15 tažených děl, 30 raketometů, 20 kompletů PVO, pět radiolokátorů a minimálně jedno odpalovací vozidlo systémů PVO S-300PS. Ze zveřejněných videí drony zabily stovky arménských vojáků.
Za Armádní noviny uveďme, že zasažený cíl nerovná se zničený ‒ zejména minimálně část zasažených tanků T-72 půjde nepochybně opravit. Při takto těžkých ztrátách se tak ukazuje důležitost odtahových vozidel a robustního servisního zázemí, které dokáže poškozenou techniku opravovat.
Zničení S-300 izraelskou raketou LORA. Dron, zřejmě turecký Bayraktar TB2, zadal souřadnice zhruba ze vzdálenosti 25 km.
Stojí za pozornost, že Ázerbájdžán nepoužívá letouny MiG-29, Su-25 a vrtulníky Mi-24. Arménská PVO je sice poměrně zastaralá, ale udržovaná a funkční. Nasazení klasických letadel a vrtulníků by vedlo nevyhnutelně k těžkým ztrátám. Naopak pomalé a malé drony představují pro arménskou PVO vážný problém. Z jednoho videa je ale patrné, že na dronem označený cíl zaútočilo letadlo s těžkou laserem naváděnou municí, spekuluje se o ázerbajdžánském Su-25.
Bayraktar TB2 působí mimo dosah většiny současných arménských prostředků PVO a pomocí svých senzorů zajišťuje koordináty postavení PVO nebo přímo komplety PVO značkuje laserem (dosah laserového značkovače na Bayraktar TB2 není ale znám). Na zaměřené postavení PVO pak lze navést palbu dělostřelectva, raketometů, bojových dronů, ale i bojových vrtulníků a letadel.
„Boje v Náhorním Karabachu tedy jasně prokázaly, že moderní ozbrojené síly čelí dvěma velkým úkolům: na jedné straně vytvoření široké škály bezpilotní munice a bezpilotních prostředků, včetně maximálního zvýšení jejich počtu, zavedení algoritmů pro taktiku rojení [swarming] a integraci s dalšími bojovými prostředky. Na druhé straně vytvoření účinných prostředků boje proti těmto bezpilotním prostředkům, včetně zohlednění probíhající miniaturizace bezpilotních systémů a možnosti jejich stále masivnějšího využívání,“ uvedli na konci článku oba autoři.
Cit vs. Rozum
Za Armádní noviny na závěr uveďme, že z hlediska České republiky válka v Náhorním Karabachu je klasickým soubojem citu a rozumu. Cit stojí na straně osamocené a bránicí se Arménie. Rozum nám říká, že Arménii nelze skutečně a trvalé pomoci, a navíc snaha pomoci Arménii České republice nic nepřinese. Mnohem výhodnější a rozumnější pro Českou republiku je připojit se na stranu Izraele a stát po boku na ropu a plyn bohatého a rozvíjejícího se Ázerbájdžánu.
Pozice Arménie není udržitelná a poté, co Ázerbájdžán s Tureckem dříve nebo později odříznou Arménii od Íránu, hrozí zejména během zimních měsíců kolaps Arménie. Turecku se tak podaří dokončit to, co začalo před sto lety. A svět se omezí maximálně na rozhořčené příspěvky na Twitteru a velmi důrazné diplomatické nóty. Proč by také někdo bojoval za nějakou Arménii…
Zdroj: BMPD
Související články
Náhorní Karabach – zamrzlý konflikt ožívá
Náhorní Karabach je území rozkládající se vysoko v horách Malého Kavkazu. Přestože se jedná o oblast ...
-
29.10.2015
-
9 komentářů
-
Markéta Kabuďová
Su-30SM vstupuje do špirály zbrojenia medzi Arménskom a Azerbajdžanom
Arménske ministerstvo obrany oznámilo nákup štyroch viacúčelových bojových lietadiel Su-30SM, ktoré ...
-
11.03.2019
-
24 komentářů
-
Marek Kačmár
Pohled z Ruska: Ázerbájdžán pomalu ukusuje území Arménie
Ruslan Puchov, ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií CAST (Centre for ...
-
29.09.2020
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Arménská protivzdušná obrana proti ázerbájdžánským dronům
Ázerbájdžán v probíhajícím vojenském střetu s Arménii masivně nasazuje bojové a kamikaze drony. ...
-
05.10.2020
-
82 komentářů
-
Jan Grohmann
Alijevova "putinovská" reč o neexistencii Arménska neveští nič ...Zobrazit celý příspěvek
Alijevova "putinovská" reč o neexistencii Arménska neveští nič dobrého:
https://twitter.com/Sprinter99...
https://twitter.com/Maks_NAFO_...
Irán varuje pred pokusmi o zmeny hraníc:
https://twitter.com/Megatron_r... Skrýt celý příspěvekDo Arménska bolo vraj vyslaných 12k Wagnerovcov, aby urobili prevrat:
https://twitter.com/region776/...
Akurát v pondelok sa Putin stretoll s Erdoganom...Do Arménska bolo vraj vyslaných 12k Wagnerovcov, aby urobili prevrat:
https://twitter.com/region776/...
Akurát v pondelok sa Putin stretoll s Erdoganom...Boli zatiaľ identifikované tri rôzne taktické značenia na azerbajdžanských vozidlách:
https://twitter.com/xNewsMonit...Boli zatiaľ identifikované tri rôzne taktické značenia na azerbajdžanských vozidlách:
https://twitter.com/xNewsMonit...
Zaujímavé článok o arménskom neúspechu:
https://bulgarianmilitary.com/...Zaujímavé článok o arménskom neúspechu:
https://bulgarianmilitary.com/...Nějak na mě dolehla potřeba opět napsal nějakou kravinu o věci které vůbec nerozumím. Já bych ještě přehodnotil motivaci Ázerbajdžánu. Jako válka je vždy skvělá věc, ale "není ...Zobrazit celý příspěvek
Nějak na mě dolehla potřeba opět napsal nějakou kravinu o věci které vůbec nerozumím.
Já bych ještě přehodnotil motivaci Ázerbajdžánu. Jako válka je vždy skvělá věc, ale "není to málo Antone Pavloviči?" Tak nějak mě nenapadá moc dalších přínosů v tomto dobrodružství pro Azery než "uspokojit svoji touhu vítězit a zabíjet", ale je pravděpodobné, že na to koukám pohledem prohnilého západního konzumu.
Zajímalo by mě co si politická reprezentace Azerů (či veřejnost) od toho slibuje? V Náhorním Karabachu je dle obecných informací jedno velký h.vno. Není tam žádná surovina, není tam žádná hodnotná technologická základna a tím pádem ani kvalifikovaná práce, nejsou tam asi ani velká kulturní centra a zázemí, tedy žádné vyžití(nevím na Prahu to tam asi nemá?) Tedy splňuje definici "vyloučené lokality", odkud na prohnilém západě spíše lidé odcházejí (za prací a vyžitím), než že by se tam toužili usadit. Pravda cestovní ruch tam nejspíš pojede ve velkém.
Na potenciálně nově získané územím už i to "nic" bude definitivně rozbito, nebo si to odvezou sebou utečenci. Aby se tam vůbec dalo lidsky fungovat(mělo smysl se tam nastěhovat v současném kapitalistickém zřízení světa = musí tam být práce) tak budou potřeba opravdu masivní investice do základní infrastruktury a místní ekonomiky. I ta uvažovaná genocida obyvatelstva bude něco stát a nějakou dobu trvat a určitě neodstraní všechny. Tyto aktivity budou tak probíhat za neustálého napadání od "teroristů" právě z řad místních. A k samotné válce, od začátku bylo evidentní, že to nebude žádná procházka v parku, ale regulérní jatka kde lze očekávat, že budou obrovské ztráty na živé síle (= mladé ekonomicky aktivní populaci), technice i vlastní infrastruktuře.
Počkat neviděli jsme už ve světě něco podobného?
Zde se dále přidává, že vojensky strategická lokalita to pro Azery rovněž není, neb Arménie není pro okolní státy vojenská ani ekonomická hrozba. Jako z mého pohledu je toto "dobrodružství" naprostá nezodpovědnost pro zemi s ekonomikou Ázerbajdžánu a to i s přihlédnutím k historický křivdám a náboženské motivaci. Myslím že na to sami velice brzo přijdou a stane se z toho jejich noční můra, zejména pokud se jim podaří obsadit nějaké významně velké území. Nedivil bych se, že je do toho vysloveně nahnal Erdogan kvůli vlastním problémům (když mám problémy já, tak proč bych je nepřenesl na souseda) a to bylo možné jen kvůli současné autokratické vládě, která to ale také nemusí (politicky) přežít.Skrýt celý příspěvekWar in Nagorno-Karabakh is a gamechanger in Russian-Turkish relations : https://infobrics.org/post/320... ... a len tak mimochodom: Turkey has a plan for the invasion of Greece, ...Zobrazit celý příspěvek
War in Nagorno-Karabakh is a gamechanger in Russian-Turkish relations : https://infobrics.org/post/320...
... a len tak mimochodom:
Turkey has a plan for the invasion of Greece, secret documents reveal : https://www.nordicmonitor.com/... Skrýt celý příspěvekMezinárodní právo je jako Bůh, každý se ho dovolává, ale nikdo ho nikdy neviděl.
Mezinárodní právo je jako Bůh, každý se ho dovolává, ale nikdo ho nikdy neviděl.
Veřejná diskuse presidenta Azerbadžánu a premiéra ...Zobrazit celý příspěvek
Veřejná diskuse presidenta Azerbadžánu a premiéra Arménie:
https://securityconference.org... Skrýt celý příspěvekmá to krásnou atmosféru, jak je to celé narychlo uspořádané snad někde na chodbě
má to krásnou atmosféru, jak je to celé narychlo uspořádané snad někde na chodbě
Ale oba si melou svoje, arménský premiér jede svoje s Tigranem II. Velikým (95–55 BC), azerbajdžánský předseda vlády cituje rezoluce. Ani jeden totálně nevypadl z role, ale musím ...Zobrazit celý příspěvek
Ale oba si melou svoje, arménský premiér jede svoje s Tigranem II. Velikým (95–55 BC), azerbajdžánský předseda vlády cituje rezoluce. Ani jeden totálně nevypadl z role, ale musím uznat, že Azer byl podstatně lépe připraven.Skrýt celý příspěvek
...azerbajdžánský prezident, samozřejmě.
...azerbajdžánský prezident, samozřejmě.
jestli je Azer rozumný, bude se snažit o nějakou reálnou dlouhodobou dohodu samozřejmě, kdyby takové jednání vyvolali Arméni před 10 lety, když měli navrch, mohli pro sebe vyjednat ...Zobrazit celý příspěvek
jestli je Azer rozumný, bude se snažit o nějakou reálnou dlouhodobou dohodu
samozřejmě, kdyby takové jednání vyvolali Arméni před 10 lety, když měli navrch, mohli pro sebe vyjednat mnohem víc než dneskaSkrýt celý příspěvekArmeni naivne spoliehali na Rusakov, pritom stacila jednoducha vec - zabezpecit do oblasti mierove jednotky OSN - tie by udrzali status quo, ktore vyhovovalo Armenom.
Armeni naivne spoliehali na Rusakov, pritom stacila jednoducha vec - zabezpecit do oblasti mierove jednotky OSN - tie by udrzali status quo, ktore vyhovovalo Armenom.
Podrobná reportáž českých novinářek ze Stěpanakertu s širšími souvislostmi. https://www.info.cz/zpravodajs... Azerbajdžán od začátku konfliktu ...Zobrazit celý příspěvek
Podrobná reportáž českých novinářek ze Stěpanakertu s širšími souvislostmi.
https://www.info.cz/zpravodajs...
Azerbajdžán od začátku konfliktu bombarduje civilní cíle ve městech raketami, kazetovými bombami. Zásahům neušla ani katedrála v Šuše. Jsou to válečné zločiny.
O téhle pečlivě připravené válce lžou Azeři už od začátku, že prý Arméni zaútočili jako první, že města nebombardují, že příměří neporušují, jen pak večer Aliev oznámí jaké další vesnice jsou pod jejich kontrolou. Zabíjejí zajatce, bojují za ně radikálové ze Sýrie. Prostě nechápu jak někdo může být na azerské straně..Skrýt celý příspěvekReportáž jako taková se mi skutečně líbila, nicméně právě ty podávané souvislosti jsou líčeny jednostranně. Ale to u autorek není nic nového, naprosto stejně psali třeba o nebohých ...Zobrazit celý příspěvek
Reportáž jako taková se mi skutečně líbila, nicméně právě ty podávané souvislosti jsou líčeny jednostranně. Ale to u autorek není nic nového, naprosto stejně psali třeba o nebohých Kurdech, ale už vůbec nepřipouštěli, jak to vlastně měli Kurdové s terorismem.
V případě stávajícího konfliktu o N.Karabach a dalších územních zisků, které Arméni získali v době okolo rozpadu SSSR to rozhodně nevnímám jako nějaké sportovní utkání s možností výběru té správné strany.
Ty územní zisky Arménie z 90.let bohužel dopadly tak, že z těch území odešlo nebo bylo vyhnáno asi 200.000 Azerů. To je moc čerstvá rána, aby se za ní udělala tlustá čára nebo zůstala bez odezvy. To se potom i politikům těžko vyjádří nějaká podpora, i když za ni arménské diaspory demonstrují.
O vzájemně krvavé historii ani nemluvě. Historie Kavkazu je masakrů plná, vzájemná nevraživost neustupuje ani po dávných generacích a místní lidé mají horkou krev.
U Arménie mě trochu překvapuje jejich nepřipravenost, možná i naivita. Nemohli přeci počítat, že konflikt navěky skončí tím, že využijí momentální slabosti svého podstatně silnějšího souseda, obsadí vytoužená území, zbaví se nepohodlné populace a budou doufat, že se jim povede se plně stylizovat do polohy oběti a nějak si své zisky uhájí. Také mne celkem překvapilo, že s jejich možným/logickým spojencem, totiž Gruzií také nemají zrovna příznivé historické ani současné vztahy.
Aby bylo jasno, nechci hájit nebo vinit ani jednu stranu. Spíš mi to přijde jako Jeden za 18, druhý bez dvou za 20, vedle sebe asi nejsou schopni ani ochotni normálně fungovat a žít. V konfliktech chytají na první šlápnutí a jsou navíc velice náchylní se ochotně stát hračkami v různých velmocenských hrátkách.
Řešení konfliktu bohužel nevidím, možná se někomu podaří konflikt na nějakou dobu umrtvit, aby propukl při další příležitosti znovu. A budou umírat mladí lidé dalších generací za prastaré křivdy spáchané na jejich praprarodičích. Vůle ke kompromisu prakticky neexistuje, obě strany chtějí vše.
Přál bych místním lidem klid a prosperitu. A hlavně si přeji, aby se současná situace nerozvinula do nějaké další genocidy, jak už je to na Kavkaze zvykem.Skrýt celý příspěvekAno, v ˇÁzerbajdžánu i Turecku vládnou (skoro) diktátoři, jenomže na Azerské straně je mezinárodní právo. Azerbajdžán dobývá svá území. Co se týká zabíjení civilistů, podobné věci ...Zobrazit celý příspěvek
Ano, v ˇÁzerbajdžánu i Turecku vládnou (skoro) diktátoři, jenomže na Azerské straně je mezinárodní právo. Azerbajdžán dobývá svá území.
Co se týká zabíjení civilistů, podobné věci se dějí i na druhé straně, i když v menší míře, protože Arménie neútočí. (viz ostřelování Gjanži)Skrýt celý příspěvekNevim proč by se za status quo měli brát hranice, které nějaký bolševik zakreslil před 100 lety do mapy? Dle mezinarodního práva to je jenom proto, že se rohodlo nemíchat do ...Zobrazit celý příspěvek
Nevim proč by se za status quo měli brát hranice, které nějaký bolševik zakreslil před 100 lety do mapy? Dle mezinarodního práva to je jenom proto, že se rohodlo nemíchat do vnitřního deleni SSSR a Yugoslavie a uznat hranice tak jak byli hranice federativnich republik, bez ohledu na historicke a etnicke realie.
Hezky to zhrnul Karel Schwarzemberk, ktery v roce 1992 z funkce kancléře vedl první delegaci OBSE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem a tedy do problemu vidi trochu vic nez zdejsi mudrlanti.
"Před sto dvaceti lety napsal vynikající rakouský socialistický státník a myslitel doktor Karl Renner, který ostatně pocházel z Dolních Dunajovic u Mikulova, knihu o národnostních problémech, která tehdy vzbudila velkou pozornost. Tak velkou, že dokonce mladý Josif Vissarionovič Stalin, který měl národnostní otázky v rámci ruské komunistické strany na starosti zajel do Vídně, pobyl tam několik týdnů, aby toto dílo studoval a od Rennera se zaučil. Dodnes to připomíná jedna pamětní deska na Schönbrunner Straße ve Vídni.
Když potom psal sovětskou ústavu, protože Sovětský svaz bylo podobně mnohonárodnostní stát jako staré Rakousko, tak se více méně přidržel knihy a filozofie doktora Karla Rennera. Ale poněvadž to byl Stalin, udělal tam dvě změny. Za prvé, zakotvil v sovětské ústavě princip demokratického centralismu, čili že nejvyšší špičky strany rozhodovaly o všem a všude a za druhé umístil do každé svazové republiky jednu menšinu, aby měl páku, jak původní obyvatelstvo vydírat či na ně zatlačit. On byl nejen masový vrah, ale také velký pokrytec.
Tak se stalo, že se byl Náhorní Karabach většinově obývaný Armény včleněn do území Ázerbájdžánu. Ovšem v osmdesátých letech došlo v Ázerbájdžánu k pogromu vůči Arménům a tudíž, když se Sovětský svaz rozpadl a Azerové a Arméni se osvobodili ze sovětského jha, Arméni se snažili také osvobodit od azerského útlaku a založili samostatnou a dodnes mezinárodně neuznanou republiku Náhorní Karabach.
Mezinárodní společenství vycházelo ze zásady, že při rozpadu Sovětského svazu, tak jako posléze v Jugoslávii, se uznávají bývalé svazové republiky jako budoucí státy a jejich hranice se nemají měnit. Odtud pochází všude proklamovaná teorie, že Karabach patří k Ázerbájdžánu.
Ano, zajisté je to tak, pokud uznáváme stalinské svinstvo, které on způsobil a kterým vědomě poštval tyto národy proti sobě. Pokud bychom tedy uznali začlenění Náhorního Karabachu do Ázerbájdžánu, pak Josif Vissarionovič zvítězil. Pokud ale přece jenom vycházíme z práva na sebeurčení a že Náhorní Karabach je území se složitou historií obývané Armény, pak mají plné právo na samostatnost a tedy nebýt součástí Ázerbájdžánu, kde na nich bylo spácháno už několik pogromů.
Tolik ve zkratce k historii tohoto konfliktu. Myslím, že my v Čechách bychom měli stát na straně těch, kteří jsou utlačováni. Tak jako jsme byli my ohroženi hitlerovským Německem a Sovětským Svazem, tak jsou dnes Arméni v Náhorním Karabachu ohrožováni Azery, kteří se toto území snaží vší silou a tureckou pomocí dobýt.
Pomozme nejstaršímu křesťanskému národu na světě."
http://blog.aktualne.cz/blogy/... Skrýt celý příspěvekTo, co napsal KSch. je také dost úzký a navíc emotivní pohled na věc. Národnostní struktura osídlení sporných oblastí se v novodobých dějinách měnila, a to tak, že radikálně. V ...Zobrazit celý příspěvek
To, co napsal KSch. je také dost úzký a navíc emotivní pohled na věc. Národnostní struktura osídlení sporných oblastí se v novodobých dějinách měnila, a to tak, že radikálně. V době předsovětské to vypadalo takto:
"V souvislosti s patronátem carského Ruska nad křesťanskými menšinami na blízkém východě, docházelo už v 16. století k migraci arménského obyvatelstva z osmanské říše do kaspické oblasti ovládané křesťanským Ruskem. K nejvýraznější migrační vlně došlo mezi lety 1823–1832 v reakci na rusko-perskou válku. V této době došlo k dramatickým změnám v etnickém složení obyvatelstva oblasti Náhorního Karabachu. Dle M. I. Šavrova v roce 1823 arménské rodiny představovaly 1,5 tisíc z 20 tisíc rodin karabašské provincie (území bývalého karabašského chanátu). V roce 1832 již Arméni tvořili 34,8 % obyvatel provincie, zatímco Azerové 64,8 %. Arméni dosáhli 53% většiny v roce 1897, kdy počet Azerů v provincii klesl na 45 %"
(zdroj Wikipedie)
Nějaká tlustá čára za minulostí by asi prospěla, ale ani jedna strana ji nedopustí viz. to vystoupení prezidenta Azerbajdžánu a premiéra Arménie. To je jak hluchý a slepý.
A tu výzvu nakonec: "Pomozme nejstaršímu křesťanskému národu na světě." -
nechám raději bez komentáře. Toto není náboženský konflikt.Skrýt celý příspěvekV zásadě jsou dvě možnosti: - buď budeme respektovat platné hranice, tak jak byly v minulosti narýsovány (u nás se tak stalo v roce 1918 a ve válce o Těšínsko 1919) - nebo se ...Zobrazit celý příspěvek
V zásadě jsou dvě možnosti:
- buď budeme respektovat platné hranice, tak jak byly v minulosti narýsovány (u nás se tak stalo v roce 1918 a ve válce o Těšínsko 1919)
- nebo se budou hranice určovat silou, to znamená válkami: v roce 1994 tu hranici určila silnější Arménie, teď ji určuje silnější Azerbajdžán, a v budoucnosti se to v další krvavé válce třeba zase otočí ve prospěch Arménie
"Pokud ale přece jenom vycházíme z práva na sebeurčení a že Náhorní Karabach je území se složitou historií obývané Armény, pak mají plné právo na samostatnost a tedy nebýt součástí Ázerbájdžánu, kde na nich bylo spácháno už několik pogromů."
Tak tohle by se dalo aplikovat i na Sudety, kde Němci žili 1000 let.Skrýt celý příspěvekVše podepisuji, jen dodám - proč tedy v našem případě nejít až ke Keltům nebo i dále, pokud bychom tedy věděli, kam se ty pravěké kmeny nebo národy na našem území poděly nebo spíše ...Zobrazit celý příspěvek
Vše podepisuji, jen dodám - proč tedy v našem případě nejít až ke Keltům nebo i dále, pokud bychom tedy věděli, kam se ty pravěké kmeny nebo národy na našem území poděly nebo spíše jak se na tehdejší teritoria odkázat.
Stejná utopie je se domnívat, že Arméni, kteří do oblasti NK dorazili v 19.století jsou ti praví autochtonní Arméni, kteří ta území obývali před stovkami nebo tisíci lety.
Je vidět, že Azerové splnili domácí úkol, cca. 25 let počkali, zajistili si spojence, diplomatickou podporu nebo neutralitu, ekonomicky se zmohli, vyzbrojili armádu a teď neváhají splnit své strategické cíle.
Arménie podle mne usnula na vavřínech, příliš spoléhala na pomoc Ruska, genocidu z roku 1915 používali jako podpůrný zdroj. Ale svět se změnil. Budou to mít hodně těžké, ale snad totálně nepadnou.Skrýt celý příspěvek
... a dokedy tu má vlastne platiť revanšizmus? Ktorý dátum vezmeme za základ, aby sa ku tomu dňu vyskladali hranice? Či chceme, či nechceme, Arméni si to privolali sami svojím ...Zobrazit celý příspěvek
... a dokedy tu má vlastne platiť revanšizmus?
Ktorý dátum vezmeme za základ, aby sa ku tomu dňu vyskladali hranice?
Či chceme, či nechceme, Arméni si to privolali sami svojím násilím v 90-tych rokoch. Teraz len žnú "plody" svojej práce. Chybu urobili v tom, že sa dve krajiny pri rozpade nedohodli....Skrýt celý příspěvekV tomto prípade to je ale revenšizmus zo strany Azerbajdžanu, 1.) Karabach bol historicky Armensky, 2.) Ziju tam v sucasnosti vylucne Armeni, 3.) Ovladaju ho Armeni. Jedine o čo ...Zobrazit celý příspěvek
V tomto prípade to je ale revenšizmus zo strany Azerbajdžanu, 1.) Karabach bol historicky Armensky, 2.) Ziju tam v sucasnosti vylucne Armeni, 3.) Ovladaju ho Armeni.
Jedine o čo Azeri opieraju svoj narok je historicke delenie vnutornych hranic ZSSR, co je teda velmi slaby argument.
Aj Taiwan takto bez kecov vydame Číně?Skrýt celý příspěvek@mudry.udrzbar 1) 2) 3) se tady řeší pořád dokola, nechci do toho zabředávat ... v každém případě až to území Azerbajdžán dobude a etnicky vyčistí, situace bude přesně opačná - ...Zobrazit celý příspěvek
@mudry.udrzbar
1) 2) 3) se tady řeší pořád dokola, nechci do toho zabředávat ... v každém případě až to území Azerbajdžán dobude a etnicky vyčistí, situace bude přesně opačná - Azerové ho budou ovládat a budou tam žít výlučně Azerové.
Podle mezinárodního práva nemá Čína na Taiwan žádný nárok. Za druhé světové války patřil Taiwan Japonsku, po válce připadl Čankajškově Číně. Když Mao vyhlásil ČLR, bylo to bez Taiwanu a Mao se navíc odmítl jakékoli právní závazky po Čankajškově Číně.Skrýt celý příspěvek
Protože to jsou hranice mezinárodně uznané. Neexistuje nějaký moudrý nestranný soudce, který určí, kde je ta jedině správná a spravedlivá hranice. Buďto je hranice určena válkou - ...Zobrazit celý příspěvek
Protože to jsou hranice mezinárodně uznané. Neexistuje nějaký moudrý nestranný soudce, který určí, kde je ta jedině správná a spravedlivá hranice. Buďto je hranice určena válkou - kdo vyhraje, ten to dostane, nebo dohodou.
Pro nás je lepší, kdy je to dohodou, válku bychom asi nevyhráli proti žádnému ze sousedů, kdyby na to došlo.Skrýt celý příspěvek
Se zdá, že Azerbajdžán lobboval i v ...Zobrazit celý příspěvek
Se zdá, že Azerbajdžán lobboval i v ČR:
https://www.info.cz/zpravodajs...
https://www.irozhlas.cz/zpravy... Skrýt celý příspěvekTak přeci Turci koukají na Střední Asii. Co na to Rusko?
https://twitter.com/301_AD/sta...Tak přeci Turci koukají na Střední Asii. Co na to Rusko?
https://twitter.com/301_AD/sta...Myslím, že nějaké spojené armády turkických zemí jsou utopie. Každá turkická země má naprosto odlišné zájmy a navíc v některých zemích již převažují zájmy čínské. Ale zajímalo by ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že nějaké spojené armády turkických zemí jsou utopie. Každá turkická země má naprosto odlišné zájmy a navíc v některých zemích již převažují zájmy čínské. Ale zajímalo by mne, jak se na stávající konflikt dívají početné muslimské a/nebo turkické menšiny v Rusku.Skrýt celý příspěvek
Nějaký turecký pravicově konzervativní list volá po vytvoření společné armády, tedy po něčem jako je společná armáda EU. U nás Haló noviny volají po vystoupení z NATO. Z takových ...Zobrazit celý příspěvek
Nějaký turecký pravicově konzervativní list volá po vytvoření společné armády, tedy po něčem jako je společná armáda EU.
U nás Haló noviny volají po vystoupení z NATO.
Z takových věcí nelze nic vyvozovat.Skrýt celý příspěvekPoliticky sa tam intenzívne snažia vytvoriť protiváhu voči Rusku prostredníctvom Turkickej rady: ...Zobrazit celý příspěvek
Politicky sa tam intenzívne snažia vytvoriť protiváhu voči Rusku prostredníctvom Turkickej rady: https://www.insideover.com/pol...
Čo je ale pre Rusko ešte vážnejšie, budú sa ho Turci snažiť zatlačiť aj na Kaukaze (aktuálny konflikt) a v čiernomorskej oblasti. Evidentne sú Turci už jedna ruka s Gruzíncami a nadviazali strategickú spoluprácu s Ukrajinou (mimochodom niekdajšími časťami osmanského impéria) - to už potenciálne hrozí skorou likvidáciou Rusmi vytvorená "ľudových republík".
https://southfront.org/turkish...
V tomto smere už turecké ambície môžu narážať nielen na ruskú sféru vplyvu, ale aj na poľské sny o vytvorení Trojmoria.Skrýt celý příspěvekA teraz pozerám, že sa do Turkickej rady snaží dostať popri Maďarsku aj Ukrajina: https://www.haberturk.com/ukra...
A teraz pozerám, že sa do Turkickej rady snaží dostať popri Maďarsku aj Ukrajina: https://www.haberturk.com/ukra...
PavolR, tak Ukrajina sleduje vlastné ciele, ale po tom ako viaceré vyspelé štáty EU a NATO zastavili transfer a spoluprácu vo vojenských technológiách a zbraňových systémoch s ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR, tak Ukrajina sleduje vlastné ciele, ale po tom ako viaceré vyspelé štáty EU a NATO zastavili transfer a spoluprácu vo vojenských technológiách a zbraňových systémoch s tureckými firmami . Podobne prehodnotil svoj vzťah k Turecku aj Izrael. Tak Ukrajina začala veľmi čulo spolupracovať s Tureckom a práve cez nich sa Turci dostávajú napríklad k vyspelým raketovým technológiám ... V súčastnosti je vidieť kvalitu tureckých zbraňových systémov, ktorá pramení práve z technologickej spolupráce so Západom. Ešte dlho z toho budú turecké firmy profitovať... A čo sa týka Maďarska, tak Orbánov FIDES koketuje s Turkickou radou, čo môže byť pre náš región značné riziko , hlavne ak by došlo ku "karanténe" Maďarska zo strany EU.Skrýt celý příspěvek
To pro Arménii nevypadá 2x povzbudivě. Mají reálně vůbec nějakou šanci uhájit územní zisky z ranných devadesátek? Pokud by Arméni napadli např. produktovody, tak bych spíš ...Zobrazit celý příspěvek
To pro Arménii nevypadá 2x povzbudivě. Mají reálně vůbec nějakou šanci uhájit územní zisky z ranných devadesátek?
Pokud by Arméni napadli např. produktovody, tak bych spíš počítal s výraznou eskalací konfliktu, ale mají vůbec Arméni v kapse nějakou výhodu, nějakého žolíka?Skrýt celý příspěvekVyhod nie je vela: obrann´á zmluva s Ruskom, zranitelnost Azerskych produktovodov a rakety Iskander. Rusko by zasiahlo pravdepodobne len v pripade utoku na uzemie Armenska. Azeri ...Zobrazit celý příspěvek
Vyhod nie je vela: obrann´á zmluva s Ruskom, zranitelnost Azerskych produktovodov a rakety Iskander.
Rusko by zasiahlo pravdepodobne len v pripade utoku na uzemie Armenska. Azeri nie su tak hlupi, aby to urobili a Putin to ma s Erdoganom aj tak dohodnute. Putin Armenov vylozene podrazil a oni boli hlupi, ze sa 25 rokov na Rusakov spoliehali. Aspon opat raz vidime aky je Rus spojenec...
Armeni zatial nemozu utocit na ropne zariadenia, lebo potrebuju udrzat PR a dojem obete. Nakoniec im to bohuzoal nebude aj tak nic platne...Skrýt celý příspěvekTáto vojna nie je tak úplne v réžii Azerov. Pokiaľ sa Erdogan rozhodne zatlačiť Putina do kúta výmenou za výhody v Sýrii a Líbyi, tak jeho žoldnieri bez váhania zaútočia na ruské ...Zobrazit celý příspěvek
Táto vojna nie je tak úplne v réžii Azerov. Pokiaľ sa Erdogan rozhodne zatlačiť Putina do kúta výmenou za výhody v Sýrii a Líbyi, tak jeho žoldnieri bez váhania zaútočia na ruské jednotky, rozmiestnené na arménskych hraniciach. Rusi si totiž eskaláciu konfliktu neprajú a ani veľmi nemôžu dovoliť a to ich robí potenciálne vydierateľnými.Skrýt celý příspěvek
Možná to s těmi Barayktary nebude až tak horké. Článek sice lehce zavání oblíbeným "samyj lučšij v mire", ale zmíněné informace už jsem četl dříve i z jiných ...Zobrazit celý příspěvek
Možná to s těmi Barayktary nebude až tak horké. Článek sice lehce zavání oblíbeným "samyj lučšij v mire", ale zmíněné informace už jsem četl dříve i z jiných zdrojů.
https://asiatimes.com/2020/10/... Skrýt celý příspěvek"Náhorní Karabach je ale pro Armény strategicky důležitý – kontrolou Náhorního Karabachu Arméni zabraňují hrozbě svého odříznutí od Íránu (viz dále)." Arménie má spojení s ...Zobrazit celý příspěvek
"Náhorní Karabach je ale pro Armény strategicky důležitý – kontrolou Náhorního Karabachu Arméni zabraňují hrozbě svého odříznutí od Íránu (viz dále)."
Arménie má spojení s Iránem i ve svých mezinárodně uznaných hranicích, nepotřebuje k tomu Karabach.
"Ázerbájdžán se snaží nejen osvobodit Náhorní Karabach, ale zřejmě také provést průnik (dříve nebo později) kolem íránských hranic a spojit se s Nachičevanskou autonomní republikou, což je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu"
Zajímalo by mne, na základě čeho je to tak "zřejmé".
Já si to nedovedu vůbec představit. Zvlášť když Rusko se přihlásilo ke svým závazkům bránit Arménii v jeho mezinárodně uznaných hranicích, na základě Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.Skrýt celý příspěvekJe vidět, že toho o Kavkaze moc nevíte. Arméni moc dobře ví, jaké sousedy mají v podobě Turecka a Azerbajdžánu. Nezapomněli na Tureckou genocidu v r. 1915, kterou mimochodem Turci ...Zobrazit celý příspěvek
Je vidět, že toho o Kavkaze moc nevíte. Arméni moc dobře ví, jaké sousedy mají v podobě Turecka a Azerbajdžánu. Nezapomněli na Tureckou genocidu v r. 1915, kterou mimochodem Turci dodnes neuznali ani se za ni neomluvili a v roce 1920, kdy Turecko zaútočilo na Arménii, aby si opět ukrojili kus arménského území. Je to před sto lety, nicméně historie poměrně nedávná. Proto také hranice mezi Arménií a Tureckem hlídají ruští vojáci. Azerbajdžán na tom není o nic lépe. Jestli si myslíte, že Turci by po obsazení Náhorního Karabachu dali pokoj, tak jste asi upadl na hlavu. Samozřejmě že jim jde o propojení Karabachu s Nachičevanem. Proč by se jinak Turecko angažovalo v boji, do kterého mu nic není? Proč by pomáhalo jinému státu řešit jeho problémy? Proč by investovalo miliony dolarů do vojenské techniky? S bratrské lásky ke spřízněné zemi? Ale no tak.. Je trochu zarážející, že Aliejovi nevadí, že jeho zemí fakticky řídí prezident jiné země, ale zřejmě mu stačí peníze z nafty a zbytek neřeší. Azerbajdžánskou armádu te´d řídí turečtí generálové, azerbajdžánský lid je potěšen vyhlídkou "starých časů" na Karabachu a všichni jsou spokojení.Skrýt celý příspěvek
Ještě bych dodala, že stačí sledovat politiku Turecka, kdy si Erdogan hraje na novodobého sultána, zabírá si území, kde ho napadne, vrtá si v moři, kde ho napadne a nikdo proti ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě bych dodala, že stačí sledovat politiku Turecka, kdy si Erdogan hraje na novodobého sultána, zabírá si území, kde ho napadne, vrtá si v moři, kde ho napadne a nikdo proti tomu nezmůže vůbec nic. Stačí mu, když EU pohrozí, že pustí uprchlíky a všem okamžitě zklapne.Skrýt celý příspěvek
- souhlasím, že si Erdogan hraje na Sultána - souhlasím, že před 100 lety se Turecko dopustilo genocidy ale nevidím moc souvislost s tím, co jsem napsal - Azerbajdžán postoupil ...Zobrazit celý příspěvek
- souhlasím, že si Erdogan hraje na Sultána
- souhlasím, že před 100 lety se Turecko dopustilo genocidy
ale nevidím moc souvislost s tím, co jsem napsal
- Azerbajdžán postoupil podél hranic Iránu už na dosah hranic s Arménií, kde jsou na outpostech ruští vojáci a vlaje tam ruská vlajka. Vážně tvrdíte, že Azerbajdžán plánuje ty ruské vojáky pozabíjet?
- Turecko se angažuje, protože chce získat doma body jako ochránce turkických národů, a současně chce získat v Azerbajdžánu vliv. Je to stejný důvod jako když se Rusko v 90. letech angažovalo v relativně vzdáleném Moldavsku
- Československo se taky v roce 1945 dopustilo možná ne přímo genocidy, ale určitě etnického čištění. Určitě bych z toho nevyvozoval, že v současnosti plánujeme invazi do Německa
;) když to shrnu, myslím že jste to vy kdo upadla na hlavuSkrýt celý příspěvek
A jeste mozna pohled na vojenskou situaci Armenie. Ta je naprosto tragicka a zive sledujeme naprosto tragickou porazku a naproste plytvani mladymi lidskymi zivoty, kteri mohli ...Zobrazit celý příspěvek
A jeste mozna pohled na vojenskou situaci Armenie. Ta je naprosto tragicka a zive sledujeme naprosto tragickou porazku a naproste plytvani mladymi lidskymi zivoty, kteri mohli predstavovat budoucnost Armenie (vetsina padlych je rocnik 2000+). Ac to rikam nerad (ale snad objektivne), tak propaganda na Armenske strane je mnohem vetsi, nez na strane AZ. Podivame zpet do minulosti, co stalo za uspechem v prvni valce. Nedilnou soucasti uspechu byla znacna cast Armenskych vojaku, kteri bojovali v Afghanistanu - kde nabyli znacne zkusenosti s bojem v hornatem terenu a v te dobe "moderni" valce. Po rozpadu SSSR jim pripadlo dost sovetske techniky a v samotne valce s AZ na jejich strane taky bojovali ruzni vojaci z Afganu (z ostatnich zemi SSSR). Bohuzel od te doby se nezmenilo vubec nic. At se to Armenum libi, nebo ne, ale jediny kdo je tam muze nejak podrzet je Rusko, ale ono to vypada ze soucasna vlada pro-ruska rozhodne neni a spise naopak v poslednich letech se od Ruska spise distancovali (rusili se skoly, ruske tv programy atd.) - k memu zjisteni situace v AZ byla opacna. Rovnez pocet Azeru / Armenu zijicich v Rusku je temer stejny (2-3 mil). Otazka tedy je, proc by Rusko melo pomahat Armenii proti AZ? Chapu ze tam vule neni a Armenie se vlastni vinou ocitla na pokraji zniceni. A ted k samotne situaci na frontu. Za 25 let Armeni dokazali zakopat techniku na staticke pozice, postavit bunkry z pneumatik a vybavit vojaky uniformou a helmou SSH68(!!!) - narazim na "slavnou" fotku delostrelce, ktery je uz mimochodem po smrti. A zatimco AZ zvysoval vydaje na obranu a kupoval moderni zbrane, co udelala Armenie? Vubec nic. Asi se spolehali, ze jim pomuze Rusko a tady nastava otazka jak oni pomohli Rusum v poslednich letech? Za "kopcem" maji v Syrii relativne moderni konflikt, mohli tam poslat znacny kontingent vojaku, kteri by nasbirali zkusenosti, mohli poslat sve PVO operatory do Hmeimimu aby se podivali jak se vede obrana proti dronum, mohli tam poslat zdravotniky, "specnaz" nebo proste aspon neco udelat a verim ze by se jim rusove "odvdecili" nejakou technikou na uver...ale neudelali vubec nic, zamrzli v case. Kdyby si aspon za tech 25 let udelali podzemni tunely a lepsi opevneni, ale ne...i proto vidime nespocet videi jak 20+ vojaku v otevrenem zakopu rozthra na molekuly jedna rana.
Dale bych mohl napsat o tom jak ustupuji - to neni ustup ale utek. Vesnice ve kterych pozuji AZ jsou naprosto bez znamek boju, nejsou zaminovane, nejsou tam zadne IED, zpetne je neostreluji...AZ nema problem napochodovat na namesti a fotit se tam, protoze proste ani neocekavaji delostreleckou palbu. Je to bohuzel pro AR opravdu ostuda, sice maji vuli, ale vyzyvat civilisty k mobilizaci je mrhani lidskymi zivoty. Civil se zbrani ma na modernim bojisti sanci tak 5:95. Armenie by mela ve svem zajmu co nejdrive pristoupit k podminkam kapitulace v Karabachu.Skrýt celý příspěvekNo on ten azerský postup za měsíc zase není nic obrovského. Obsadili rovinaté části na jihu a tam to prostě Arméni postupně vyklidili, protože tam to asi ubránit nešlo. Teď v ...Zobrazit celý příspěvek
No on ten azerský postup za měsíc zase není nic obrovského. Obsadili rovinaté části na jihu a tam to prostě Arméni postupně vyklidili, protože tam to asi ubránit nešlo. Teď v horách to bude jiná, na jiných úsecích na západě a severu se fronta skoro nehnula.
Je možné že se ztrátou jihu se Arméni smíří, není to Karabach, byl skoro neosídlený a nešel dlouhodobě ubránit. Kdyby se Arménům v dalším průběhu podařilo Azerům způsobit velké ztráty, tak by to mohl být základ míru. Azeři si nechají dobytý jih a Arméni vlastní Karabach s koridorem k Arménii.Skrýt celý příspěvek
25 let, se konflikt v této oblasti více méně přehlížel. 25 let s tímto konfliktem nikdo nic nedělal, a to ani země, které se pasovali do role arbitra. 25 let nikdo nevynaložil ...Zobrazit celý příspěvek
25 let, se konflikt v této oblasti více méně přehlížel.
25 let s tímto konfliktem nikdo nic nedělal, a to ani země, které se pasovali do role arbitra.
25 let nikdo nevynaložil ani minimální snahu nějakým způsobem donutit dvě nacionálně vedení a znepřátelené strany ke smíru.
25 let nikdo neuznal nezávislost Náhorního Karabachu a to ani Arménie a ani Rusko.
Před měsícem víc jak 90% obyvatelstva ani nevěděla, že nějaký Náhorní Karabach vůbec existuje.
A nyní se všichni diví a každý hledá rychlé a nesmyslné řešení.
Bohužel věci už se daly do pohybu. Nyní bude celý svět jen čekat a vyhlížet jak se situace bude dál vyvíjet.
Každopádně jakékoli zásahy z venčí budou stejně nesmyslné jako zásahy Turecka v tomto konfliktu. Reálně nic nevyřeší a jen prodlouží válečnou agónii.
Čas na řešení této situace bylo víc než dost. Teď bohužel můžeme jen sledovat jak se ta oblast ničí.
A západ. Ten nemůže udělat vůbec nic.
Kavkaz je Ruská zahrádka, a je to Rusko, které se pasovalo v této oblasti do role arbitra. Ono tam má největší slovo a řešení jde za Ruskem tak jak v roce 1994.Skrýt celý příspěvekKavkaz je zahrádkou tří zemí. Ruska, Íránu a Turecka.
Ze strany Azerbajdžánu je tedy zapotřebí nepošlapat cizí záhonky a bude v bezpečí.Kavkaz je zahrádkou tří zemí. Ruska, Íránu a Turecka.
Ze strany Azerbajdžánu je tedy zapotřebí nepošlapat cizí záhonky a bude v bezpečí.25 let byl relativní mír. Mohli to tak nechat ještě 250 let. Arméni a Azerbajdžánci se nesnesou. Jejich historie je plná vzájemných konfliktů. Je potřeba tam udělat "tlustou zeď" ...Zobrazit celý příspěvek
25 let byl relativní mír. Mohli to tak nechat ještě 250 let.
Arméni a Azerbajdžánci se nesnesou. Jejich historie je plná vzájemných konfliktů. Je potřeba tam udělat "tlustou zeď" a oddělit je. A nebo nechat, ať se povraždí - ale bez vnějších zásahů (Turecko).
Rusové tyto spory řešili historicky spíše ve prospěch Azerbajdžánu.Skrýt celý příspěvek
Konflikt se snazim sledovat denne a s nekteryma bodama v clanku bych nesouhlasil. Hlavne ten o primeri, ktere se podepsalo ve Washingtonu - to v praxi nema zadny vliv, boje jedou ...Zobrazit celý příspěvek
Konflikt se snazim sledovat denne a s nekteryma bodama v clanku bych nesouhlasil. Hlavne ten o primeri, ktere se podepsalo ve Washingtonu - to v praxi nema zadny vliv, boje jedou dal a primeri ma stejny efekt, jak to, co bylo podepsane predtim v Moskve. Proste jako by se nic nestalo. Vzhledem k tomu, ze v USA zije nekolik set-tisic Armenu a prezidentske volby jsou za dverma, jsem ocekaval mnohem silnejsi kroky od Trumpa, mozna i nejake bubu zbranemi, ale nestalo se v podstate vubec nic. O to vice je to prekvapujici, protoze i zapadni svet v poslednich dnech uznal, ze AZ se dopousti valecnych zlocinu (poprava dvou zajatcu, ostrelovani civilistu kazetovou munici)
Co se tyce konfilktu, tak to vubec neni o AZ a AR ale o tom, jak se dohodli mocnosti, v tomto pripade Turecko a Rusko. Nikdo nevi jake jsou podminky, kazdopadne je to Rusko, kdo bude rozhodovat co se smi a co ne. Rozhodne si nemyslim, ze v nejblizsi dobe dojde k propojeni pevniny jak se pise v clanku - to Rusko v soucasne chvili nedovoli. Ostatne jizni cast podel Iranske hranice je jiz dobita a ten uzky pas neni pro Armenii ani nahodou ubranitelny. Proto jsou na jizni hranici Armenie s Karabachem jiz vyvesene Ruske vlajky u postu. Jinak by to AZ propojil behem nekolika dnu max tydne. Zatim AZ nema povoleno dobyvat suverenni uzemi Armenie a myslim ze ani povolenku nedostane.
Ani nesouhlasim s poslednim odstavcem...Koho zajima Armenie? A koho bude zajimat CR/SK?Skrýt celý příspěvekTrump má štěstí, že do voleb je málo času a Američany zajímá jen vnitřní politika a aby nebyla další válka. Arméni nestihnou přesvědčit veřejnost, že USA musí zasáhnout. Erdogan to ...Zobrazit celý příspěvek
Trump má štěstí, že do voleb je málo času a Američany zajímá jen vnitřní politika a aby nebyla další válka. Arméni nestihnou přesvědčit veřejnost, že USA musí zasáhnout. Erdogan to měl dobře načasované.
Jak se zachová Biden nebo spíše jeho poradci, pokud by vyhrál - to je otázka.Skrýt celý příspěvek
S článkem souhlasím, ale některé komentáře tady jsou k pláči. Nejdříve si, pánové, řádně nastudujte historii, než se začnete vyjadřovat k tak složitým geopolitickým tématům jako je ...Zobrazit celý příspěvek
S článkem souhlasím, ale některé komentáře tady jsou k pláči. Nejdříve si, pánové, řádně nastudujte historii, než se začnete vyjadřovat k tak složitým geopolitickým tématům jako je právě Náhorní Karabach. Náhorní Karabach byl vždycky arménský, dokud jej před vznikem SSSR nedobyl Ázerbájdžán spolu s Nachičevanem (ale jasně, to se nepočítá, to už je moc dávno ;) ). Celkem podrobná historie je tady: https://special.novinky.cz/kar... Po rozpadu SSSR zůstal součástí Ázerbájdžánu (přece se nebudou překreslovat hranice) a v r. 1988 ho Arménie dobyla ZPĚT. Tolik k oné "okupaci". A bohužel vás musím zklamat, ale nepřátelské síly (tj. vojáci Ázerbájdžánu, Turecka, žoldáci ze Sýrie, Libye, Afganistánu a Pákistánu) už jsou přímo na území Arménie min. od včera.. Vím to, neb jsem manželkou Arména a mám větší info, než to, co se píše u nás ve zprávách. Už to, že na Arménii útočí Ázerbájdžán spolu s Tureckem, které je členem NATO je šílené a nikdo neřeší nějaké mezinárodní sankce vůči Turecku. Arménii nezbývá nic než bojovat až do konce, jinak nastane řež a pokud přijdou o Karabach, nebudou vůbec chráněni. Mezinárodní společenství udělá na Turecko max. nějaké "ty, ty, ty" a to je tak všechno.Skrýt celý příspěvek
Chápu pohled Arména, ale tak úplně pravdu nemá. Dané území střídavě patřilo Persii, Osmanům, Rusku, o nezávislosti se nedá hovořit. Různé chanáty které tam vznikaly, nelze ...Zobrazit celý příspěvek
Chápu pohled Arména, ale tak úplně pravdu nemá. Dané území střídavě patřilo Persii, Osmanům, Rusku, o nezávislosti se nedá hovořit. Různé chanáty které tam vznikaly, nelze považovat za nezávislé státy a už vůbec ne Arménii.
O složitosti situace patří i fakt, že zatímco Arménie si nárokuje Náhorní Karabach, Azerbajdžán má Nachičevanskou republiku na druhé straně arménského území. Arménie by asi taky nebyla nadšená, kdyby si přes její území vybudoval koridor, jako to udělala Arménie do Náhorního Karabachu.
Hranice spousty zemí se měnily, bez ohledu na etnicitu obyvatelstva a evropské zkušenosti s národními rozbroji vedoucími až k druhé světové válce nám radí etnicitu jako právo na oddělování území radši nepoužívat - viz zde se vyskytující narážky na Kosovo, což je přesně ten samý problém.
Máte pravdu, Kavkaz je z našeho pohledu daleko, jestli tam nějaký stát vznikne nebo zanikne nás v podstatě nepálí. Kdyby to bylo za rohem, kdyby uprchlíci z oblastí bojů plnili naše města, to bychom se o věc zajímali, ale takto?Skrýt celý příspěvekČekám, kdy si Rakousko "vezme zpět" Česko.
Česko bylo totiž vždycky rakouské a 1918 určitě není dávno, to je vlastně před chvilkou.Čekám, kdy si Rakousko "vezme zpět" Česko.
Česko bylo totiž vždycky rakouské a 1918 určitě není dávno, to je vlastně před chvilkou.Správná připomínka, ale vlastně naprosto nesprávná. :D Reálně má na České území nárok spíše Habsburkové, plus další šlechta než Rakousko jako stát nebo spíše jako republika. Ta ...Zobrazit celý příspěvek
Správná připomínka, ale vlastně naprosto nesprávná. :D
Reálně má na České území nárok spíše Habsburkové, plus další šlechta než Rakousko jako stát nebo spíše jako republika. Ta vznikla ve stejné době jako Československá republika.
Proto tak nějak říkám, že ty historické nároky, které si některé země nárokují do data před rokem 1918 jsou nesmysl, protože před rokem 1918 ve valné části světa prostě společnost fungovala jinak a i majitelem půdy byl někdo jiný než republika.
Bohužel tu nesmyslnou rétoriku "historického nároku" používají převážně nacionalisté.Skrýt celý příspěvekSprávný postřeh. Takže kdybychom si přece jen zvolili za představitele státu Karla von Habsburg, mohli bychom si my nárokovat Rakousko :) Tedy my ne, on, ale mohli bychom se u ...Zobrazit celý příspěvek
Správný postřeh.
Takže kdybychom si přece jen zvolili za představitele státu Karla von Habsburg, mohli bychom si my nárokovat Rakousko :)
Tedy my ne, on, ale mohli bychom se u toho šklebit.Skrýt celý příspěvekNo zajímavá teorie, ale silně zjednodušeně až ad absurdum by se dalo říct, že by to tak mohlo být. A ne jen to, mohlo by toho být teoreticky mnohem víc :D :D Má to ale jeden ...Zobrazit celý příspěvek
No zajímavá teorie, ale silně zjednodušeně až ad absurdum by se dalo říct, že by to tak mohlo být. A ne jen to, mohlo by toho být teoreticky mnohem víc :D :D
Má to ale jeden háček. S příchodem národnostních států se historie defakto restartovala a to co bylo předtím tak nějak už neplatí a platit nikdy nebude.
Ale jinak nápad dobrý :)Skrýt celý příspěvek
Chcel by som doplniť autora článku Jana Grohmanna, ohľadom postoja Gruzínska voči Arménsku. Pýtal som sa na to svojho gruzínskeho kamaráta, a on my vysvetlil, že medzi týmito ...Zobrazit celý příspěvek
Chcel by som doplniť autora článku Jana Grohmanna, ohľadom postoja Gruzínska voči Arménsku. Pýtal som sa na to svojho gruzínskeho kamaráta, a on my vysvetlil, že medzi týmito štátmi je historická nevraživosť a urazenosť. Žiaľ Arméni si to vo vzťahu s Gruzínskom pokazili v období 7. - 31. decembra 1918, keď napadli gruzínské územia, ktoré vyprázdnila Osmanská ríša, a viedli spolu vojnu. Arméni takto získali územia Borchali / Lori , ktoré dodnes tvoria súčasť Arménského štátu. Dodnes sa za to Gruzíncom neospravedlnili, neurobili ústretový krok. (je to niečo také ako konflikt z roku 1918 medzi ČSR a Poľskom o Tešínsko) https://en.wikipedia.org/wiki/...
Gruzínsko v tomto konflikte zaujalo neutrálny postoj, kedže ekonomicky žije aj z exportu Azerbajdžanskej ropy a zemného plynu, elektrickej energie. Žije z tranzitu medzi Tureckom a Azerbajdžanom, Arménsko tieto energo-trasy úplne obchádzajú.
Podľa aktuálanej mapy konfliktu https://caucasus.liveuamap.com... Azerom sa podarilo obsadiť v podstate celé južné územia Náhorného Karabachu - údolie rieky Bazarçaj smerom k mestu Qubadli. Vďaka tomuto smeru sa azerbajdžanské sily približujú k Lačinskému koridoru (tak na 30-50km), čo je hlavná ekonomická tepna spájajúca Arménsko a Karabach. Zároveň odrezali Karabach od Iránu, čím reálne hrozí, že Arménsko stratí dôležité ekonomické priechody. Nemyslím si, že Azerbajdžan sa pustí do vojenského konfliktu napadnutím priamo Arménského územia a spojenia sa s Nachičevanskom, čo je Azerbajdžanské územie oddelené práve hranicami Arménska. Tu by už riskovali konflikt s Ruskom, kedže to sa zaviazalo zmluvou chrániť územie Arménska. Ale zatiaľ je postoj Ruska značne alibistický. Zatiaľ to s Arménskom nevyzerá dobre, a ani z dlhodobého pohľadu.Skrýt celý příspěvekOspravedlňujem sa za gram.chyby a preklepy. To je tak keď máte chytrý telefón, ktorý myslí za vás a generuje vám slová... :)
Ospravedlňujem sa za gram.chyby a preklepy. To je tak keď máte chytrý telefón, ktorý myslí za vás a generuje vám slová... :)
Tak daleko věci ale nezajdou. Putin čeká na moment kdy Turecko napadne Arménii samotnou a poté Rusko napadne Ázerbájdžán. Rusové prostě Baku srovnají se zemí se stejně jako Groznyj ...Zobrazit celý příspěvek
Tak daleko věci ale nezajdou. Putin čeká na moment kdy Turecko napadne Arménii samotnou a poté Rusko napadne Ázerbájdžán. Rusové prostě Baku srovnají se zemí se stejně jako Groznyj nebo města v Sýrii. Ještě navíc zničí celkově ázerbájdžánskou ekonomiku v opotřebováci válce. Azerům nepomůže ani turecké PVO. Rusové si vyzkouší Kinžaly, Avantgardy a Iskandery. Pokud Rusko vstoupí na území Ázerbájdžánu, tak budou anektovat západ Ázerbájdžánu s městem Gandža jako hlavním městem. S Azerů budou pouze teroristé jako z Čečenců ale ani to jim nepomůže. Šíítsky Írán také nedovolí Turecku odříznout Írán od přístupu ke Kaspickému moři. O to vlastně jde Turecku nejvíce. Po Sadamu Husajnovi by s Iránem válčil další sunnita teď zase Erdogan. Putin prostě čeká až se Pašinjan sesype a přileze po kolenou prosit o pomoc a Putin rád pomůže už jen proto aby ukázal Erdoganovi že Turecko není velmoc jako Rusko.Skrýt celý příspěvek
- Rusko si nic takového nemůže dovolit; Rusko je na Turecku závislé kvůli Bosporu
- Turecko nemá důvod napadat samotnou Arménii- Rusko si nic takového nemůže dovolit; Rusko je na Turecku závislé kvůli Bosporu
- Turecko nemá důvod napadat samotnou Arménii- režim v Bosporu je řešen smluvně a Turecko nemá právo jej omezovat - pokud nebude ve válečném stavu; Istanbul je v případě konfliktu rukojmí - Rusko má lepší vztahy s ...Zobrazit celý příspěvek
- režim v Bosporu je řešen smluvně a Turecko nemá právo jej omezovat - pokud nebude ve válečném stavu; Istanbul je v případě konfliktu rukojmí
- Rusko má lepší vztahy s Azerbajdžánem, než Arménií. Azerbajdžán má peníze a nakupuje v Rusku. Pokud dojde k významnému napadení Arménie, tak a) Rusko odstraní horké turecké hlavy v Baku, b) Rusko ještě chvíli nechá Arménii smažit ve vlastní šťávě - až do vyvolání politických změn a nastolení proruské vlády
- Erdogan si zahrává s myšlenkou konečného vyřešení Arménské otázky a nevěřím, že má dost rozumu, aby to neudělal;
V Azerbajdžánu se již SSSR jednou spálil (https://www.armadninoviny.cz/c... takže čekám spíše opatrnost.
Je možné, že tento konflikt je v rámci dohody mezi Ruskem a Tureckem. Tj. Azerbajdžán dostane Náhorní Karabach a Rusko dostane Arménii.Skrýt celý příspěvek
Proč by to Putin dělal? Teď je s Erdoganem největší kamarád...
Nemluvě o tom, že Azerové Arménii samotnou nenapadnou, přeci jen zatím pořád bojují na svém vlastním území.Proč by to Putin dělal? Teď je s Erdoganem největší kamarád...
Nemluvě o tom, že Azerové Arménii samotnou nenapadnou, přeci jen zatím pořád bojují na svém vlastním území.
Co se týká toho "rozum nebo cit". V článku to sice zaznělo, ale nebylo to vůbec akcentováno a v diskuzi to zaznělo spíše okrajově. Dovolím si to tedy znovu připomenout. Náhorní ...Zobrazit celý příspěvek
Co se týká toho "rozum nebo cit". V článku to sice zaznělo, ale nebylo to vůbec akcentováno a v diskuzi to zaznělo spíše okrajově. Dovolím si to tedy znovu připomenout. Náhorní Karabach je dle mezinárodního práva součástí Azerbajdžánu. Ať se nám to může líbit nebo ne, je to Arménie, kdo násilně uzmul část území Azerbajdžánu.
Celý konflikt je samozřejmě daleko složitější, ale na toto hledisko by se při jeho hodnocení nemělo zapomínat a i city by nás měly varovat před nekritickou podporou agrese.Skrýt celý příspěvekNavíc Náhorní Karabach není celý Karabach - Arménie v roce 1994 obsadila i území okolo Náhorního Karabachu, kde žili Azeři. Pokud bychom byli nestranní (a považovali na prvopočátek ...Zobrazit celý příspěvek
Navíc Náhorní Karabach není celý Karabach - Arménie v roce 1994 obsadila i území okolo Náhorního Karabachu, kde žili Azeři. Pokud bychom byli nestranní (a považovali na prvopočátek situaci v době rozpadu SSSR), pak je Azerbajdžán v právu a Arménie svou podporou separatistů v Náhorním Karabachu je agresor.
Ale zase - historie je delší, vztahy jsou propletenější, v tuto chvíli se cítí být v právu obě země.
Nezávislost Náhorního Karabachu neuznal nikdo, dokonce ani Arménie ne. Válka patrně skončí uznáním územní celistvosti Azerbajdžánu, jak budou řešena práva Arménů v Náhorním Karabachu, to je otázka.Skrýt celý příspěvekJak jsem srozuměn, N.Karabach není součástí Arménie a vznikl po bojích mezi Arménii a Azerbajdžánem, kdy ty války byly už za Sojuzu. Takže mi to spíše něž okupace přijde k ...Zobrazit celý příspěvek
Jak jsem srozuměn, N.Karabach není součástí Arménie a vznikl po bojích mezi Arménii a Azerbajdžánem, kdy ty války byly už za Sojuzu. Takže mi to spíše něž okupace přijde k podobenstvím s Kosovem. Tak, jak víme, šlo také o střet etnický, a také víme, jak se to řešilo.
A pokud dále píšete o uzmutí území, co říkáte na Golany? Tak, kdo je ten dobrý a kdo ten zlý? Já bych řekl, že v obou případech je to historicky Západ, jak v článku správně napsal pan Grohmann. Ten....... kdysi velmoci doslova „načmáraly na mapy“ bez ohledu na etnické zastoupení. ".Skrýt celý příspěvekPo bojích mezi Arménií a Azarbajdžánem nevznikl v roce 1994 Karabach, ale Arcach. Arcach je tvořen Karabachem a dalším původně Azerbajdžánským územím. Golany si Izrael přivlastnil ...Zobrazit celý příspěvek
Po bojích mezi Arménií a Azarbajdžánem nevznikl v roce 1994 Karabach, ale Arcach. Arcach je tvořen Karabachem a dalším původně Azerbajdžánským územím.
Golany si Izrael přivlastnil poté, co se jej sousedé pokusili vymazat z mapy, a argumentoval potřebou zajistit svou bezpečnost. Naopak Azerbajdžán na Arménii v 80. a 90. letech nezaútočil.
Analogie ke Kosovu by odpovídala, pokud by invazi do Kosova uskutečnila Albánie, a nikoli OSN.Skrýt celý příspěvekKe schválení invaze do Kosova OSN došlo až dodatečně, nikoliv před útokem. Navíc, válka nebyla vedena pod hlavičkou OSN, ale NATO přece. Nepřekrucujte, prosím.
Ke schválení invaze do Kosova OSN došlo až dodatečně, nikoliv před útokem. Navíc, válka nebyla vedena pod hlavičkou OSN, ale NATO přece. Nepřekrucujte, prosím.
Scotty Nic na to nemění to, že se tu NATO postaralo o další muslimskou enklávu na bázi terorismu a nelegálnímu obchodu s drogami bílým masem a lidskými orgány. Jen měli albánci ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Nic na to nemění to, že se tu NATO postaralo o další muslimskou enklávu na bázi terorismu a nelegálnímu obchodu s drogami bílým masem a lidskými orgány.
Jen měli albánci štěstí, že to bylo před 11. září 2001.Skrýt celý příspěvek
vše co popisujete je důkazem toho, že mezinárodní právo určuje pouze síla a ochota ji použít, nikoliv smlouvy nebo právo.
vše co popisujete je důkazem toho, že mezinárodní právo určuje pouze síla a ochota ji použít, nikoliv smlouvy nebo právo.
A kdy to tak nebylo? Mezinárodní právo funguje jen tehdy, pokud si ho můžete vynutit... silou. Ne nutně vojenskou, ale jde pořád o možnost donutit druhou stranu k povolnosti a ...Zobrazit celý příspěvek
A kdy to tak nebylo? Mezinárodní právo funguje jen tehdy, pokud si ho můžete vynutit... silou. Ne nutně vojenskou, ale jde pořád o možnost donutit druhou stranu k povolnosti a vnutit ji svou vůli. K tomu ten druhý musí vždy vědět, že ho můžete kdykoliv rozmašírovat.
Jak se říká: Usmívej se buď milý a zdvořilý, ale v ruce drž vždy velký klacek a buď připraven ho kdykoliv použit.Skrýt celý příspěvek
Izrael je ideově národnostním státem a Golanské výšiny nebyly osídleny Židy, takže zde analogie není. Anexe Golan je z pohledu Izraele čistě strategicko-vojenským aktem, kdy si ...Zobrazit celý příspěvek
Izrael je ideově národnostním státem a Golanské výšiny nebyly osídleny Židy, takže zde analogie není. Anexe Golan je z pohledu Izraele čistě strategicko-vojenským aktem, kdy si Izrael vytvořil obrannou linii vlastním Izraelem a Sýrií, se kterou je formálně stále ve válce.
Náhorní Karabach je naproti tomu osídlen Armény, takže Arménie si jej nárokuje na základě etnicity (a náboženství).
Spíše je to tedy podobné situaci v Kosovu, ale Kosovo se nepřipojilo k Albánii (mimochodem, Albánci jsou údajně spřízněni s Azery), jen se odtrhlo od Srbska, což by se nestalo, pokud by předtím Srbsko nevedlo deset let trvající válku s ostatními částmi bývalé Jugoslávie. Z tohoto pohledu je Kosovo nejpodobnější Čečensku, které také v době rozpadu SSSR vyhlásilo samostatnost na ústřední části rozpadajícího se státu (Rusku).Skrýt celý příspěvekAle strategický je pro Arménii i náhorní Karabach. Stačí se kouknout na mapu. A jestli Srbsko vedlo 10 let s Kosovem válku, to jsem na pochybách, protože ještě v lednu 1999 byla ...Zobrazit celý příspěvek
Ale strategický je pro Arménii i náhorní Karabach. Stačí se kouknout na mapu. A jestli Srbsko vedlo 10 let s Kosovem válku, to jsem na pochybách, protože ještě v lednu 1999 byla UCK vedena na americkém seznamu teroristických organizací a vymazáno z něj byla před samotným útokem. Tož tak!Skrýt celý příspěvek
Dovolim si malou konspiraci. Dle myho nazoru se turek chyta do pasti od izraele a az armenii porazi a zacne genocida tak se proti nim obrati unisono cely svet a rozprasi turecko ...Zobrazit celý příspěvek
Dovolim si malou konspiraci. Dle myho nazoru se turek chyta do pasti od izraele a az armenii porazi a zacne genocida tak se proti nim obrati unisono cely svet a rozprasi turecko navzdy.Skrýt celý příspěvek
Není na světě nikdo, kdo by rozprášil Turecko navždy. Musel by mít důvod - v ohrožení vlastní existence. Žádný slabší důvod není dost silný. Pokud Turci Arménii porazí, a ...Zobrazit celý příspěvek
Není na světě nikdo, kdo by rozprášil Turecko navždy. Musel by mít důvod - v ohrožení vlastní existence. Žádný slabší důvod není dost silný. Pokud Turci Arménii porazí, a zlikvidují stejně jako před 100 lety, tak se z Turecka stane další KLDR - tj. sankce, diplomatická izolace, nasvícení Eiffelovy věže v barvách Arménie, ale ne vojenský zásah na území Turecka.
Rusko to navíc nenechá dojít tak daleko, aby skončila Arménie. Arméni budou nuceni vyklidit Náhorní Karabach, ale Arménie zůstane. Vztahy Ruska a Arménie ale nejsou jednoznačně oboustranně pozitivní.Skrýt celý příspěvekTaky si myslím. Turecko nechce Arménii zničit, z toho by mnoho nezískalo. Ale staví se do pozice ochránce muslimů v Azerbajdžánu.
Je to čistě Erboganovo PR.Taky si myslím. Turecko nechce Arménii zničit, z toho by mnoho nezískalo. Ale staví se do pozice ochránce muslimů v Azerbajdžánu.
Je to čistě Erboganovo PR.
Načítám diskuzi...