Jaké jsou zájmy mocností v syrské válce?

Zničený tank syrské armády (2012); větší foto; ilustrační foto / Christiaan Triebert, CC BY 2.0

Jen pár dní po tom, co Donald Trump avizoval stažení amerických vojsk ze Sýrie, přichází zcela opačná rétorika, naznačující vůli k útoku. Příznačné je, že se tak děje (opět) na základě doposud neprokázaných obvinění o použití chemie a charakteristický je i princip hledání záminky.

Může se tak dít ale i proto, že více zahraničních oponentů prezidenta Asada vyhodnotilo, že pro případnou intervenci je nejen dotvořeno zázemí, ale může to být také naposledy, co se taková příležitost „legitimně“ nabízí. Popis aktuálních pozic jednotlivých hlavních hráčů osvětlí víc:

 

 

Spojené státy

USA plní v syrském konfliktu poměrně nejasnou roli, kdy průběžně oscilují od plánů na masivní a aktivnější zapojení až k myšlenkám na úplné stažení vojsk. Předmětem zájmu Američanů může být v Sýrii cokoli – od ropy až po aplikaci demokracie západního střihu. Slabinou je jejich v zásadě chaotický postup a zmatené působení navenek, reflektující zřejmě vnitřní rozhádanost vyšších pater americké administrativy.

 

Poslední dobou se nicméně zdá, že se k většímu slovu dostává Trump a jestřábi kolem něj. Překlad ve vztahu k Blízkému Východu zní: špatné zprávy pro Írán. To by vysvětlovalo mnohé, v neposlední řadě i americkou snahu najít sebeobhájitelnější příčinu proč se začít vojensky plněji angažovat v Sýrii. USA přitom nejsou samy, kdo zemi vnímá jako předpolí íránských regionálních zájmů – ať již protiizraelských či ryze regionálně-hegemonistických.
 

Západní Evropa

Hlavní státy Evropské unie, které mají své více či méně přiznané zájmy v Sýrii a zároveň mají za sebou dějiny, jež je určitým způsobem provázaly s islámem, si v posledních letech prošly svou malou verzí společenského chaosu, určitou malou Sýrii roku 1982. Toto se odrazilo v mínění veřejnosti a přispělo k diskreditaci vládnoucích elit několika posledních let.

 

Zároveň se zdá, že pragmatičtěji myslící političtí oponenti takových elit se postupně začínají konsolidovat: starší politická generace (Merkelová, Mogheriniová apod.) je tak postupně zastiňována lidmi typu Emmanuel Macron, který se na Blízkém Východě prezentuje jako velmi aktivní hráč. Čile zde jedná se všemi od Saúdské Arábie až po Libanon , a vrací tak Francii do nejvyšší geopolitiky jako jasného zástupce (jinak zcela nečitelné a nevýrazné) Evropy pro danou oblast.

 

Stále víc se přitom mluví i o plánované (či dokonce již dlouhodobě tajně realizované) přítomnosti francouzských vojsk v Sýrii, velmi pravděpodobně coby doplnění (či dokonce nahrazení) oddílů amerických, doposud přítomných zejména ve východní části země (oblast al-Džazíra a kurdská „Rožava“). Má-li se tak skutečně stát, snaží se tím Francouzi možná navázat na „historický nárok“ (který ovšem zejména Syřané vlastním vlasteneckým odbojem od 20. – 30. let minulého století zásadně zpochybnili), hlavně se vypořádat s frustrací z let čerstvě minulých: „Jak to, že my, kdo jsme již cca 40 let druhým domovem hlavních syrských dezertérů a disidentů, jsme teď do Sýrie zcela ztratili přístup?!“ 

 

Že se kvůli tomu francouzští diplomaté i politici údajně velmi rádi otírají o své (s Damaškem „normálně“ komunikující) české kolegy (či Čechy na nejrůznějších bruselských pozicích obecně), má příčinu mimo jiné ve vlastnostech ryze „chevalierských“ – uražené hrdosti a žárlivosti.

 

Po letech, kdy na Blízkém východě aktivně působily jen nižší stupně (navíc nekonsolidované) západní síly – části armád a velvyslanectví jednotlivých států, která rozhodně nejednala jako sehraný orchestr – se tak zdá, že se Francie začíná chápat otěží. Naopak tradiční koloniální velmoc, Spojené království, v současné brexitové atmosféře působí spíš jen jako apendix, s nímž se počítá snad už skutečně „pouze“ vojensky.

 

Saúdská Arábie (KSA)

Tím, že si v  Louvru prohlédl obnaženou „Svobodu na barikádě“ od Delacroixe, jakoby princ Muhammad bin Salmán (MBS) symbolicky dokončil své ideologické obrození i vůči Evropě.

 

To kromě obchodních dohod přinese:
a) posílené páky na Írán (přičemž nejen silové, ale hlavně co do „soft-power“, jíž nově zatraktivněná KSA bude díky svému zásadnímu přerodu disponovat);
b) tolik potřebnou „morální“ legitimitu pro ospravedlnění jakéhokoli (budoucího) paktu Západu (a/i Izraele) s KSA.

 

Byl-li nukleární deal „Mogheriniové“ (a dalších zástupců) se Zarífem (za Írán) před několika lety považován za vrchol západních strategií vůči Teheránu, dokázal MBS symbolickým vyzněním kvalitativní proměny své země (tj. něčeho, co se „ještě včera“ zdálo nemožné) zastínit nejen tento deal, ale i jeho autory.

 

Dochází k tomu přitom v době, kdy:
a) Izrael si mnohé sympatizanty v Evropě získal díky (mediálně klasicky zjednodušenému, a tedy ne vždy přesně interpretovanému) ráznému přístupu k migrantům a/i muslimským menšinám;
b) Íránu výrazně neprospělo, že se – coby přiznaně „islámská“ země – s negativním vyzněním migračních námětů (s nimiž ovšem zas tolik do činění nemá) v určité zjednodušené zkratce prostě svezl.

 

Zde stojí možná za zmínku, že v přístupu k islámským radikálům a vůli po fungování státu či vlastního teritoria je tzv. „syrský režim“ v zásadě na stejné vlně jako četní (západní) odpůrci imigrační politiky, která svou vstřícností v Evropě v jeden moment téměř popřela svrchovanou moc zákona. Právě pro podobné nastavení, co do věcí správy státu i chápání občanských práv a povinností, jsou vládu v Damašku velmi dobře s to pochopit především země Visegrádu.

 

Bohužel, neshoda je tam právě ve dvou „detailech“ – pohledu na Izrael a na Írán. Toto vnáší do věci řadu bizarních a zdánlivě nelogických prvků, kdy stejný evropský politik může vykazovat slabost pro Izrael i pro syrskou vládu zároveň, zatímco další se – stejně paralelně – zastává jak Íránu (= šíité, kteří žijí přes tisíc let v pocitu, že jim sunnité ukřivdili a nadále křivdí), tak syrských uprchlíků (= sunnité, kteří ve své většině nesnášejí Írán).

 

Jedině americký prezident v tom, zdá se, má opět jasno: protože údajně byli chemicky eliminováni lidé (mimochodem ti samí muslimové, které ve své zemi svého času nechtěl ani vidět), avizuje div ne vyhlášení války státu, který má v lecčems velmi podobné postoje jako on sám. Bohužel tento stát je podporován Íránem, jenž je arcinepřítelem Saúdské Arábie (která svého času byla patronem těch samých muslimů, které k sobě Trump nechtěl pouštět), hlavně ale Izraele – a je tedy zřejmě zapotřebí ukázat mu co proto.


 

Turecko

Velké sny Ankary o pádu Baššára Asada a historickém zadostiučinění (tj. „sunnizaci“ Sýrie za patronace a významné asistence Turecka) se s průběhem syrského konfliktu v zásadě redukovaly na úpornou prevenci ohrožení ze strany Kurdů. Poměrně dobře fungující partnerství se Západem se za posledních několik let vlády Erdoğanovy vládnoucí strany AKP dostalo i kvůli jeho islamizujícímu panosmanství do určité slepé uličky.

Vynahrazeno bylo stále větším příklonem Turecka k Rusku. Takový příklon nejen popírá mnohasetleté pravidlo určitého „paktu“ Turecka se Západem proti Rusku, ale je pro Západ poměrně drastickou představou.

 

Přesto tu ale dost možná platí, že zvyk je železná košile – je totiž stále otázkou, ke které straně by se Turecko v případě jakékoli možné eskalace syrské situace nakonec přiklonilo. Marek Čejka sice uvádí, že existuje i jakási osa Turecko – Katar , kterou staví bezmála na roveň hlavní ose (šíité vs. sunnité), ovšem je podobnou otázkou, nakolik efektivní a životaschopná tato osa je. Podle mého názoru budou v nejbližší době turecké snahy maximálně napřeny (v rámci dalšího z hesel o košili – nyní té, která je bližší než kabát) do syrského Idlibu a jej obestupujícího syrsko-tureckého příhraničí.

 

Daná oblast je jednak stále víc ekonomicky, kulturně i silově manipulována směrem k Ankaře, jednak představuje jednu výsep, o nichž mohou Turci uvažovat jako bodech prevence scelení a případné další expanze kurdského elementu. Stejně tak se samozřejmě dívají na Afrín či Džarábulus, resp. daným prizmatem vnímají v zásadě celou oblast syrského severu.

 

Ekonomický vliv je přitom spíš jen vedlejším bonusem, a to i proto, že s sebou stejně ponese jedno podstatné negativum – nutnost vypořádat se nějakým způsobem z nepřeberným množstvím různorodých opozičníků včetně islamistů, kteří byli v průběhu posledních let do idlibské provincie převezeni a kteří zde jistě neplánují začít spořádaný rodinný život: buď se budou chtít vrátit do těch částí Sýrie, ze kterých přišli, nebo se naopak pokusí proniknout do Turecka, a to i s vidinou toho, že by se mohli dostat dál, například do Evropy. Tím ostatně může Turecko časem začít zase hrozit (zejména najde-li k tomu věrohodný spouštěcí důvod a vhodnou příležitost).


 

Libanon

Libanon syrským konfliktem dlouhodobě trpí a domácí politici to samozřejmě vidí. Zemi sužuje kritický pokles výkonnosti ekonomiky, úbytek investorů, obchodních i pracovních příležitostí. Nejasná je (či ještě donedávna byla) podpora ze strany Západu (tj. Francie), podobně jako ze strany tradičního sponzora libanonských sunnitů, KSA.

 

Oč víc tito sponzoři v posledních letech přerušili s Bejrútem kontakt, o to aktivnější v Libanonu byly mocnosti podporující Damašek – v první řadě (domácí) šíité (Hizballáh, a tedy i Írán). Ještě v roce 2017 se zdálo, že Íránem podporované frakce mají dobře nakročeno k tomu, aby i v Libanonu získaly hlavní slovo.

 

Letošek je naopak ve znamení výrazně reverzního trendu, který významně souvisí s již několikrát nepřímo zmíněným „znovuobrozením“ západně-saúdského establishmentu – zaštítěného částečně Trumpem, hlavně ale Macronem a MBS. Tomu odpovídá zcela nečekané vyztužení (sunnitského) libanonského premiéra Saada Harírího poté, co se ještě celkem nedávno zdál být na odpis; podobně i mlčení (křesťanského prezidenta) Míšála Awna i (šíitského předsedy parlamentu) Nabíha Birrího.

 

Jdeme-li po konkrétních příkladech, nacházíme i zde:
a) na jedné straně podmítnutí smlouvy o vojenské spolupráci, kterou Rusko nabízelo libanonské armádě (a která by z ní konečně vytvořila armádu schopnou účelné akce či obrany);
b) na straně druhé ovšem o překotný zájem o sponzorskou („žebrací“) akci „CEDRE“, jejímž cílem bylo nalít do vyprahlé libanonské ekonomiky několik (většinou původně evropských) miliard euro.

 

Tím zároveň libanonské mocenské elity vyslaly jasný vzkaz: Raději s armádou neschopnou efektivní obrany proti Izraeli, ale s finanční injekcí, která nám toto kompenzuje.  Zároveň – protože si místo „ruského klubu“ takovým tahem vybereme (selektivní) neutralitu (s jasným příklonem k Západu a KSA) –, budeme od toho samého Západu a KSA (kteří jsou teď vlastně s Izraelem skoro jedna ruka) snad vůči němu v bezpečí.

 

Na druhé straně je férové poznamenat, že mnozí z těch, kdo se vůči vojenskému dealu s Ruskem vymezili, jsou skutečně ryze prozápadně (a někdy možná i proizraelsky) naladění Libanonci, podobně jako se dá říci, že Rusko může pociťovat určité zadostiučinění z toho, že bude velmi pravděpodobně jednou z tří zemí, která bude u libanonských břehů těžit tamní ropu a plyn.

 

To ale nic nemění na tom, že na skutečně vlivovém a mocenském poli se role Ruska (a do značné míry i Íránu) v Libanonu nijak „fatálně“ nezafixovala – tedy alespoň ne natolik, aby se Libanon z potenciální proíránské bašty nemohl na poslední chvíli změnit na další z hradeb, které se kolem Sýrie postupně vrší.
 

Izrael

Tel Aviv vnímá Sýrii především jako:
a) buď jako zázemí případného útoku či tlaku šíitských jednotek a milic loajálních revolučním myšlenkám části íránského kléru;
b) nebo jako jedno z bitevních polí v případě střetu s nimi. Po vlastní ose je dlouhodobě připraven udělat cokoli, co by takovou variantu odvrátilo či aspoň oddálilo, po ose kooperační je ochoten spolupracovat s kýmkoli, kdo mu v tomto úsilí pomůže či je dokonce motivován podobnými zájmy.

 

Byl-li Trump velmi pravděpodobně již získán tělesem pro tuto činnost v USA nejpověřenějším (tj. AIPACem; Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti), je dalším logickým krokem (přinejmenším obdobného významu) navázání strategických vazeb se (stejně) zainteresovanými státy regionu. I toto vysvětluje neustále oteplování vztahů Izraele s KSA, potažmo státy Zálivu, případně v českém tisku příliš nezmiňovanou dlouhodobou izraelskou vojenskou a materiální podporu islamistickým skupinám přítomným a operujícím na jihu Sýrie.
 

Írán

Má-li jeho vedení skutečně záměr dobýt Jeruzalém, začíná být s postupujícím časem stále víc staveno před nevyřčenou výzvu, aby se (už konečně) předvedlo. Neboť nepředvedení se znamená na Blízkém východě ztrátu tváře, počítá (i z tohoto důvodu) Izrael s tím, že Írán se předvést skutečně bude chtít.

Írán je nicméně dost pravděpodobně poněkud vyčerpán svým syrským angažmá, podobně jako v předsálí Izraele stále ještě jaksi pevně neuchycen – ať již se to projevuje neustálým handrkováním o své jméno a podporu Hizbulláhu v Libanonu, případně obdobně namáhavé a klopýtavě vydobyté (ne)úspěchy v Iráku.

 

O Húsíjích a Jemenu či případně trablích jeho souvěrců, sympatizantů (a nezřídka i samotných operativců Revolučních gard) v zemích Zálivu ani nemluvě. Obtížné jsou ale i dohady v rámci tria Rusko, Turecko a Írán – Teherán je zde navíc místy tak trochu jako páté kolo u vozu a íránští vyjednavači mívají občas pocit, že zbylí dva partneři jejich aspirace, vize a nároky neberou vždy s takovou měrou priority, jakou jí přisuzují právě oni sami.
 

Rusko

Moskva má kromě geostrategických zájmů v Sýrii rozjednáno velmi slušné průmyslové portfolio, zejména v energetice a petrochemii. V „paktu“ s Tureckem a Íránem je Rusko s přehledem hlavním moderátorem, podobně je tomu v Sýrii samotné – vše podstatné se děje buď s jeho souhlasem, anebo tak, že o tom Rusové vědí; vděk a respekt mocenských struktur je vůči nim značný.

 

V rozletu (zejména obchodním), který Ruská federace v celém regionu zažívá, se ale může schovávat i určité riziko: Moskva obecně dost spoléhá na země, které mu mohou (například pod tlakem Američanů) jím naplánované (hlavně vojenské) dealy poměrně snadno vypovědět (např. Egypt, Turecko, KSA; již uvedený Libanon – kde ovšem deal nepokročil za rámec výhledové smlouvy).

 

Rusko musí dál samozřejmě počítat i s tlaky z Izraele, pro jehož rozhodování je mimochodem stěžejní vědět i to, na kterou stranu by se Rusko v případě eskalace syrského konfliktu postavilo. Otázka je nicméně zodpovězena dopředu: pokud se stane cokoli, bude Rusko stát na straně Sýrie – podobně jako Írán. Zatímco v případě Íránců jde o životní boj a projekt, jde v případě Ruska o důležitosti nemenšího významu: udržení výhodné geostrategické polohy a masivní ekonomicko-vlivový postup v celé oblasti MENA (Střední východ a Severní Afrika).
 

Sýrie

Armádě se podařilo v posledních týdnech prakticky eliminovat základny rebelů na severovýchodním okraji Damašku a většinu z islamistických opozičníků přesídlit do okrajových části země, zejména do Idlibu nebo Džarábulusu (na severních cípech při hranici s Tureckem). Uvnitř Sýrie tak prakticky zůstává jediná kapsa rebelů, a to venkovská oblast zhruba mezi městem Rastan a severním okrajem Homsu. Jinak je většina rebelů dislokována na okrajích země – ať již na severním, či jižním (hlavně Dar´á).

 

Je přitom otázkou, jestli skutečně platí, že se jich Sýrie přesunem na okraj zbavila, nebo jestli spíš nedošlo k tomu, že právě na daných „okrajích“ příslušní jedinci jen ještě víc neposílí řady těch, kdo Sýrii svým způsobem tak trochu obléhají – na severu Turecko; na západě čerstvě Západ a Saúdské Arábii loajální Libanon; na jihu Jordánsko s americkými a britskými vojenskými základnami. Jde-li o situaci na východě, představuje jak Džazíra, tak Anbár v podstatě stále porózní kraj kombinující protichůdné tendence státní, kurdské, beduínské (většinou, ale ne nutně sunnitské) i Teheránu loajální šíitské – stejně jako americké, ruské, potažmo saúdské či irácké zájmy.
 

Euforie z eliminace bašty rebelů na severovýchodě od Damašku (Ghúta) tak netrvala dlouho. Přibližně do té doby, dokud protivníkům Damašku nedošlo, že s odchodem rebelů z dané oblasti ztrácejí jednu z posledních možností jak chytit centrální vládu tak říkajíc „na švestkách“ (a to i kdyby šlo o to tam ty švestky nainstalovat). Pokud by zlověstné Trumpovo vyhrožování skutečně přešlo do akce, která si následně vyžádá (nejpravděpodobněji vládní či ruskou) reakci, může situace rychle eskalovat.

 

Unavenost z války

Současná konfigurace je přitom taková, že komukoli už je skutečně v zásadě jedno, co kdy a jak bylo či kdo byl v právu a kdo ne – hlavní je, aby se „už všechno nějak vyřešilo“. Pokud bylo syrskému konfliktu (například za účelem přerušení íránského vlivu západním směrem) aspoň do určité míry „napomoženo“, plní se tak dost možná jeden z hlavních kýžených scénářů, které lze v takovém plánu předpokládat: a sice ten o nutnosti určité „neadresnosti“ cíle, resp. „anonymitě autorství“.

 

Jinými slovy: pokud mohl mít kdokoli zájem na tom rozpoutat v místě a čase rozkol, musel činit tak, aby nebyl identifikovatelný nejen viník, ale i konečný cíl – kterým by v takovém případě byl stejně Írán.

 

Zároveň nebylo možné konflikt vyvolat tak, aby měl Írán:
a) důvod obvinit kohokoli konkrétního;
b) aby se minimalizovala pravděpodobnost, že by Írán (či kdokoli jiný – nedej bože Rusko) přišel opřekot Sýrii na pomoc.


Postupný vývoj přinesl takovou míru provázaností, která nyní dává skutečně možnost tvrdit, že byla-li jedním z dílčích strategických cílů ztráta „autorství“ i „adresnosti“, pak se obojí spolehlivě podařilo. Konflikt tak dospěl do „luxusu“ nabízejícího možnost, že jakákoli strana do něj může vstoupit, aniž by to bylo považováno za agresi čistě proti Sýrii či naopak snahu eliminovat íránské antisionistické tendence apod.

O to se ovšem stává nebezpečnějším právě kvůli kterékoli chvíli, kdy se taková příležitost naskytne; o tom, když se nabídne „přirozeně“ (jako nyní při chemickém útoku v Ghútě), pak raději ani nemluvě.

 

Armádní noviny publikují článek v rámci mediální spolupráce s online zpravodajstvím Rebuildsyria.cz, provozovaným společností Dealtrade Group.
 

Ondřej Krátký: Absolvent orientalistiky a etnologie na ZČU v Plzni. Zakladatel a majitel obchodně-zprostředkovatelské a konzultační firmy Dealtrade Group . Od roku 2009 jako externí konzultant převážně českých a slovenských firem na Blízkém Východě. Autor monografie „ Blízkovýchodní internacionála: Milníky šíitské aktivizace ve 20. století “. Zakladatel serveru „ Rebuildsyria.cz “ – přispěvatel, redaktor, autor designu a fotograf. Autor řady novinových článků a specializovaných statí pro různá online média.

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Desítky mrtvých Rusů po útoku na pozice USA v Sýrii

Boje v syrské provincii Dajr az-Zaur v noci ze 7. na 8. února se podle ruských médií nestaly ...

Su-57 v Sýrii: Marketing nebo další fáze testování?

Minulý týden se k ruským leteckým silám v Sýrii přidalo několik stíhacích letounů páté generace ...

Ukrajinské systémy aktivní ochrany Zaslon-L pro turecké tanky v Sýrii

Turecko urychleně vybaví své tanky bojující v Sýrii aktivním systémem ochrany APS (Active Protection ...

Izrael odtajnil detaily útoku na syrský jaderný reaktor al-Kibar

V noci z 5. na 6. záři 2007 bylo při leteckém úderu zničeno syrské jaderné centrum al-Kibar. K útoku ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • fenri
    21:15 11.04.2018

    Logiku, to už je choroba: -pokud se bavíme o zdůvodnění toho, že USA mají mít ůprávo" prohlížet ruské základny na základě možného útoku v Dúmě, je logické, že je řeč o letošním ...Zobrazit celý příspěvek

    Logiku, to už je choroba:
    -pokud se bavíme o zdůvodnění toho, že USA mají mít ůprávo" prohlížet ruské základny na základě možného útoku v Dúmě, je logické, že je řeč o letošním roce v Důmě a ne o lošnkém na druhé straně Syrie. Chápete to? Halo, bavíme se o letošku, proberte se.

    Dtto ta komise:
    Rusko chtělo OPCW a USA chtělo JIM, která ale neexistuje, protože nemá mandát. NEZAČALA by pracovat dříve, než v řádnu týdnů.

    Dvě vaše lži a jedna moje omluva, i kdybyste to překroutil o 3600°.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    21:09 11.04.2018

    Fenri: jo, omlouvám se, máš pravdu, to třetí Tvoji výtku jsem přeskočil: "Já tvrdím, že je legitimní, pokud existují potvrzené zprávy od OPCW, že Asad útočil chemickými ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri:
    jo, omlouvám se, máš pravdu, to třetí Tvoji výtku jsem přeskočil:
    "Já tvrdím, že je legitimní, pokud existují potvrzené zprávy od OPCW, že Asad útočil chemickými zbraněmi...
    lžete, žádné potvrzené zprávy o tom, že Asad útočil v Dúmě chemickými zbraněmi neexistují."

    Bohužel pro tebe, tato výtka je mimo stejně jako ty zbylé dvě. Protože já jsem netvrdil, že OPCW potvrdilo Assadův útok V DÚMĚ. Tvrdil jsem, že OPCW potvrdilo dřívější Asadovy chemické útoky. Respektive přesněji (to jsem i psal) nepotvrdilo je přímo, ale potvrdila fakta, která nutně ukazují na Asada (např. shoz barelů z vrtulníků).
    Důkaz toho jsem tu už dával - reporty FFM OPCW.

    ===

    a btw. co se týče té komise - tak ty jsi psal, cituji:
    "jenže ta rezoluce, kterou odmítlo Rusko s OPCW neočítala",
    takže i když třeba nebudeš souhlasit s mým předchozím rozborem, tak stejně si byl mimo, protože JIM s OPCW jaksi počítala - a to je rozhodně podstatnější fakt, než formální handrkování, jestli to, že někdo na pár měsíců přijde o mandát znamená, že zanikl a bude další měsíce vznikat....


    Takže promiň, že jsem se spletl, ne dvě ze dvou, ale tři ze tří. Ale že na to ještě upozorňuješ :-) :-)

    PS: A opět - ty si fakt myslíš, že jsem tu jednu Tvoji výtku umýslně nezapočítal? To je pro Tebe lež tak běžná, že ji čekáš u ostatních i v takových naprosto nesmyslných případech?
    Předpokládám, že ne - tak se prosím chovej slušně a nepleť si lež a omyl.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:59 11.04.2018

    1) Ano, JIM by musela znovu získat mandát - ale to by netrvalo měsíce, jak tvrdí Spencrová, ani by tím nevznikla nová organizace - a už vůbec by, jak tvrdí Spencrová, nevzniKALA ...Zobrazit celý příspěvek

    1) Ano, JIM by musela znovu získat mandát - ale to by netrvalo měsíce, jak tvrdí Spencrová, ani by tím nevznikla nová organizace - a už vůbec by, jak tvrdí Spencrová, nevzniKALA měsíce. Stejně jako např. Junák či Sokol byly za komunismu zakázany a po revoluci založeny ale nikdo netvrdí, že to jsou nové organizace z roku 1990...

    Dále pak není pravda, že JIM zcela neexistuje, protože JIM byla založená na FFM OPCW, a ta co vím funguje stále, je nemá mandát OSN. Tedy ani tvrzení, že by se muselo něco znovu VZNIKAT se nezakládá na pravdě. Existujícímu se pouze rozšíří mandát. Není to o nic (nebo o nepodstatné něco) administrativně náročnější, než ustanovení komise v rámci OPCW, protože vše potřebné je připraveno.

    To, že si tady Spencrová ty měsíce zcela vymýšlí a vaří z vody je krásně vidět na tom, že ač JIM dostal mandát v srpnu 2015, v řijnu vydal report z jara 2015, tedy v podobném termínu, jako v roce 2014. K žádnému zdržení nedošlo. Proč by tomu teď mělo být jinak??

    2) To, že je prokázaný Asadův útok v Dumě jsem pak nikde nepsal (nebo alespoň nezamýšlel psát, jestli něco takto vyznělo). Psal jsem, že existují poměrně silné důkazy, že ten útok proběhl, které by bylo možné zfalšovat, ale musel by to udělat hodně zkušený tým přímo na místě, což by znamenalo, že šlo o delší dobu připravovanou akci, do které někdo nalil hodně peněz.


    PS: A co takhle začít mluvit slušně a nepodezírat se navzájem ze lží, ale prostě napsat, že jsem se druhý plete, napsal nepravdu, atd... Napsat o někom, že lže, je poměrně dosti velká verbální agrese a chce to poměrně silné důkazy o úmyslu a do diskuse nepatří. Když se evidentně narozdíl od jiných snažíš bavit o faktech (což oceňuji), tak to zbytečně Tvůj post snižuje.Skrýt celý příspěvek

  • JirkaT
    20:56 11.04.2018

    Chválím článek, který je pouze konstatováním. A nám všem zde diskutujícím přeji, abychon nohli ohnivě diskutovat, nad mnoha dalšími.. :)

    Chválím článek, který je pouze konstatováním. A nám všem zde diskutujícím přeji, abychon nohli ohnivě diskutovat, nad mnoha dalšími.. :)

  • Luky
    20:47 11.04.2018

    @PavolR Je celkem škoda, zbytečně přicházet o lidské zdroje a materiál. Mě to přijde normální, že se budou přesouvat. @Econ Jestli ti jde o mezinárodní právo, tak jsem pro. Ať ...Zobrazit celý příspěvek

    @PavolR
    Je celkem škoda, zbytečně přicházet o lidské zdroje a materiál. Mě to přijde normální, že se budou přesouvat.

    @Econ
    Jestli ti jde o mezinárodní právo, tak jsem pro. Ať se Syřani dohodnou s Kurdama na jejich ochraně proti Turkům a Amíci, Francouzi a Britové opustí své nelegální základny. Domluví kamarádským despociím ze zálivu, Izraeli a svým tajným službám, že nebudou tolerovat rozdmýchávání sektářského násilí v Sýrii.
    Udělají se volby pod dohledem a pak postavíme Sýrii znova... všichni se tam rádi vrátí. Super Mupy mup.Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    20:42 11.04.2018

    Nerozumiem, prečo USA plánuje “odvetný” útok, keď nepoznajú viníka. Aj bez ohľadu na to, čo urobí UN. Najskôr sa chcú stiahnuť, aj keď tam USA nemá čo hľadať a teraz toto. UN vôbec ...Zobrazit celý příspěvek

    Nerozumiem, prečo USA plánuje “odvetný” útok, keď nepoznajú viníka. Aj bez ohľadu na to, čo urobí UN. Najskôr sa chcú stiahnuť, aj keď tam USA nemá čo hľadať a teraz toto. UN vôbec nerešpektuje, tak to žiadne UN nemusí byť predsa, nerešpektuje ho USA, Rusko, Čína a iný (nemyslím len ohľadom Sýrie).
    Ako každý ma svoje záujmy, ale celé UN je úplne zbytočné. Ale to je žiaľ vojna a v tej pravidlá neexistujú, akurát potom si to všetko zlizne porazený.

    O tom či to použil Asad, kľudne by to mohol použiť aj on. Prečo by nemohol? Len preto, že vyhráva, tak to nemôže použiť alebo že to nedáva význam, logiku, zdravý rozum alebo že by západ toho hneď využil...? SAA je vyčerpaná, má málo jednotiek, techniky atď. Čiže pomôcť si môže rôznymi zbraňami, ktoré majú a ktoré by ušetrili ďalšie straty. Nech je to čokoľvek a je to nehumánne alebo to nie je podľa vojenského pŕava, ale to je žiaľ vojna a tam nie sú pravidlá. Aj keď to vyhrá, tak ešte do vtedy stratí veľa vojakov a po vojne tiež treba zabezpečiť krajinu a bez armády alebo s unavenou po vojne sa toho mic neochráni a hlavne v Sýrií je x hráčov, čo majú svoje záujmy. Takže o tom, že by bola takticka/strategicka blbosť využívať ZHN mi príde trochu mimo.

    No a samozrejme to mohli urobiť “narafičiť” povstalci alebo akákoľvek iná strana. Každý tam má svoje záujmy a či to využit takticky alebo strategicky, každému komu sa to hodí.

    Určiť kto je za to zodpovený, to sa možno ani nedozvieme. Môže to byť aj vykonštruované, ale to už je skôr konšpirácia. Ale podľa môjho názoru by to mohli byť povstalci. Nebolo to ani po prvykrát, ani posledný. Ale to je tiež momentálne konšpirácia.
    V každom pripade nesúhlasim s následnou reakciou či už USA, FR, GB a iných voči Sýrii.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:39 11.04.2018

    Logik to JirkaT: no vidíte a už zase lžete. Píšete:"le jedinou konkrétní výtku měl fenri, a obě výtky byly totálně mimo" To je kom ické - píšete, že JEDINOU výtku měl Fenri a OBĚ ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik to JirkaT: no vidíte a už zase lžete. Píšete:"le jedinou konkrétní výtku měl fenri, a obě výtky byly totálně mimo"
    To je kom ické - píšete, že JEDINOU výtku měl Fenri a OBĚ byly mimo. Jenže Fenri měl TŘI výtky a mimo byla jen jedna.
    Vy jste schopný spát nesmysly a protimluvy v jedné větě.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    20:39 11.04.2018

    Luky: No ja neviem, keď si vezmeme, koľko pripadalo minulý rok mŕtvych na koľko dopadnuvších Tomahawkov, tak mi tá reakcia príde trocha prehnaná ...

    logik: A kde front nie je?

    Luky: No ja neviem, keď si vezmeme, koľko pripadalo minulý rok mŕtvych na koľko dopadnuvších Tomahawkov, tak mi tá reakcia príde trocha prehnaná ...

    logik: A kde front nie je?

  • Econ
    20:38 11.04.2018

    Promiňte, ale článek neodpovídá realitě. Proto mi to nedalo a reaguji. Jak už to tak bývá, je tu pár faktů, ale kolem toho jsou nabalena vymyšlená tvrzení a výsledkem je vyznění ...Zobrazit celý příspěvek

    Promiňte, ale článek neodpovídá realitě. Proto mi to nedalo a reaguji.
    Jak už to tak bývá, je tu pár faktů, ale kolem toho jsou nabalena vymyšlená tvrzení a výsledkem je vyznění odlišné od reality.

    Např. USA a údajná snaha se vojensky angažovat v Sýrii. V USA měli plnou hlavu obchodní války s Čínou. Představa, že by v tuto chvíli hledali záminku pro větší zapojení do Sýrie je naprosto směšná.
    Chemický útok přišel pro USA ve velmi nevhodnou dobu. Proto ale také asi byl proveden právě nyní, že?

    Z dalšího nasazení chemických zbraní nemá v civilizovaném světe nikdo radost a v tuto chvíli se řeší, že OSN neplní svou funkci. A co dál, zda rezignovaně nechat některé země používat zakázané zbraně, nebo nikoli.
    Proto případná angažovanost USA je z tohoto pohledu vynucená (i když mají možnost volby, ovšem možností jen několik a všechny z jejich pohledu špatné).
    Podobně představa, že Francie stojí najednou o větší angažovanost v konfliktu, kde prohrávající strana ztrácí poslední zbytky území je sci fi.

    V tuto chvíli je bohužel na stole otázka, zda nechat některé země beztrestně porušovat mezinárodní právo, nebo ne a jít do konfliktu. Pokud je necháte, je to špatná volba, protože se podobné jednání rozšíří jako rakovina po celém světě. Pokud půjdete do konfliktu, je to také špatná volba. Otázkou tedy je, co je nejlepší z dlouhodobého hlediska. Co byste zvolili vy?Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:37 11.04.2018

    Logik: omlouvám se za omyl se Švédskem. mea culpa. Na vašich ostatních lžích trvám. Komise JIM je bez mandátu a tedy neexistuje. Musela by se znovu ustanovit, získat mandát, atd. ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik:
    omlouvám se za omyl se Švédskem. mea culpa. Na vašich ostatních lžích trvám. Komise JIM je bez mandátu a tedy neexistuje. Musela by se znovu ustanovit, získat mandát, atd. atd. Znovu říkám, že už včera, předevčírem mohla OPCW odebírat vzorky v Dumě.
    A stejně tak je lež vaše tvrzení, že je prokázaný Asadův útok v Dumě. Není.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:35 11.04.2018

    JirkaT: Prosím, nešlo by to konkrétně? Co konkrétně jsem napsal nepravdivě? Skákáte tady jako čertíci z krabičky, ale jedinou konkrétní výtku měl fenri, a obě výtky byly totálně ...Zobrazit celý příspěvek

    JirkaT: Prosím, nešlo by to konkrétně? Co konkrétně jsem napsal nepravdivě?
    Skákáte tady jako čertíci z krabičky, ale jedinou konkrétní výtku měl fenri, a obě výtky byly totálně mimo.

    Je možný, že jsem mimo také - rozhodně nejsem neomylnej - ale nešlo by místo osobních útoků diskutovat? Teda napsat: s tím a tím nesouhlasím, protože to a to?

    S Razielem jsme se aspoň shodli na něčem, o čem se jde konrkétně bavit: jak jsou věrohodné závěry OPCW. Zkus prosím najít nějaké podobné konkrétní téma, v kterém se mýlím, a přinést mi nějaký důkaz, že se mýlím. Ale prosím, dej si s ním více práce, než Fenri....Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:31 11.04.2018

    Luky, Pavol: IMHO nejlepší je se stáhnout pár desítek/stovek (prostě do bezpečný vzdálenosti) metrů od základny. Tomahawky budou mít určitě fixní cíle, a zároveň mohu základnu ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky, Pavol: IMHO nejlepší je se stáhnout pár desítek/stovek (prostě do bezpečný vzdálenosti) metrů od základny. Tomahawky budou mít určitě fixní cíle, a zároveň mohu základnu hlídat.

    Pokud nepůjde o základnu přímo na frontě, měla by jít uhlídat i tak....Skrýt celý příspěvek

  • JirkaT
    20:30 11.04.2018

    Logik: Už to nešlo a musím se ozvat. Trochu mi připomínáš politruky když jsem byl na vojně za sociku. Koho myslíš, že přesvědčíš, když je to už tak do očí bijící, čí je jaká role. ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Už to nešlo a musím se ozvat. Trochu mi připomínáš politruky když jsem byl na vojně za sociku. Koho myslíš, že přesvědčíš, když je to už tak do očí bijící, čí je jaká role. Závěr je jednoduchý, jestli to amíci přeženou a rusové se pochlapí, tak tobě to, pak může být jedno, protože pokud se to zvrtne, tak se uč zapalovat oheň pomocí klacku a dřeva. Vše zapadá do kontextu událostí, které proběhly v poslední době. Kdo to nechce vidět jen sobě lže. Je to stále stejné i němci pod lživou záminkou napadli Polsko....Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:29 11.04.2018

    strikehawk: Děkuju za kádrový profil. A teď konkrétně - co konrkétně v mém rozboru článku Spencrové nebyla pravda? Chceš také tvrdit jako fenri a štěpán, že rezoluci podávali ...Zobrazit celý příspěvek

    strikehawk: Děkuju za kádrový profil. A teď konkrétně - co konrkétně v mém rozboru článku Spencrové nebyla pravda?

    Chceš také tvrdit jako fenri a štěpán, že rezoluci podávali švédi? I když na webu UN je napsáno, že Rusové? Nebo víc věříš fenriho dva měsíce starým "věšteckým článkům"?
    A pokud tedy jsem měl pravdu já, proč kritizuješ mě, a ne Fenriho, který evidentně uvěřil nepravdě jen na základě toho, že se mu hodila do krámu?

    Že by proto, že také kádruješ lidi ne podle toho, jestli mluví pravdu, ale podle toho, jestli mají stejné vídění světa jako ty?Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    20:27 11.04.2018

    @PavolR
    Byl by to zajímavý fígl, udělat humbuk a pak přepadnout opuštěné základny fousáčema...nadruhou stranu nechat si na hlavě přistát tomahawk je taky nic moc.

    @PavolR
    Byl by to zajímavý fígl, udělat humbuk a pak přepadnout opuštěné základny fousáčema...nadruhou stranu nechat si na hlavě přistát tomahawk je taky nic moc.

  • strikehawk
    20:24 11.04.2018

    Logik není objektivní.....jakýkoliv jeho názor ať už na politické události nebo vojenské záležitosti je zatížen propagandistickým nanosem a jeho problém je ze překračuje únosnou ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik není objektivní.....jakýkoliv jeho názor ať už na politické události nebo vojenské záležitosti je zatížen propagandistickým nanosem a jeho problém je ze překračuje únosnou míru a je velmi průhledný takže ačkoliv rada jeho příspěvku je zajímavých svým tendencnim postojem se diskvalifikuje z rozumné diskuzeSkrýt celý příspěvek

  • PavolR
    20:14 11.04.2018

    Len taká otázka čisto vojenského charakteru do pléna: Je podľa vás správnou reakciou poopúšťať základne, z ktorých mnohé po celú dobu vojny držali ako zábezpeku udržania kontroly ...Zobrazit celý příspěvek

    Len taká otázka čisto vojenského charakteru do pléna: Je podľa vás správnou reakciou poopúšťať základne, z ktorých mnohé po celú dobu vojny držali ako zábezpeku udržania kontroly nad jednotlivými oblasťami a tak nejako nemožno počítať, že z nich v rýchlosti poodnášali všetky zbrane a muníciu?
    https://svet.sme.sk/c/20801560... Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:13 11.04.2018

    stepan: Jasně, s logikem se nemá cenu hádat, zpráva z 22. února jasně dokazuje, o čem se na RB OSN jednalo 10. dubna. Krásně ukazuješ, jak nějaká pravda je úplně jedno, ...Zobrazit celý příspěvek

    stepan: Jasně, s logikem se nemá cenu hádat, zpráva z 22. února jasně dokazuje, o čem se na RB OSN jednalo 10. dubna.

    Krásně ukazuješ, jak nějaká pravda je úplně jedno, podstatné je, jestli to je pro nebo protiruské....Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:12 11.04.2018

    fenri: Obávám se, že já jsem své tvrzení doložil přímo z webu UN. https://news.un.org/en/story/2... cituji: "The Council rejected a third text – also proposed by ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Obávám se, že já jsem své tvrzení doložil přímo z webu UN.
    https://news.un.org/en/story/2...
    cituji:
    "The Council rejected a third text – also proposed by Russia - which concerned the work of the OPCW Fact-Finding Mission (FFM). "
    Ty jsi evidentně na ten odkaz ani nešel - a hned mne obviňuješ ze lži - na základě obskurních eurozpráv z 22. a lidovek a 24. února!!!!, který jaksi se asi nebude vztahovat na rezoluci týkající se vyšetření útoku ze 7. dubna a hlasování z 10. dubna, že????

    Tak a teď se Fenri ukáže, jestli jsi chlap a dokážeš se za to nařčení ze lži omluvit, nebo ne....

    Druhá moje údajná lež je také jen Tvoje neznalost: "ta nějaká speciální komise, která by teprve vznikla." není nic jiného, než prodloužení mandátu JIM
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    tedy společný podnik OSN a UN, který v Sýrii působil dva roky, než mu vypršel mandát, protože jeho další působení Rusko už počtvrté vetovalo.
    Tedy jen opakuješ Spencrové nepravdy, že má jít o nějakou novou komisi....Skrýt celý příspěvek

  • stepan
    20:05 11.04.2018

    edit: "fakta" v druhem odstavci maji byt mezi uvozovkami

    edit: "fakta" v druhem odstavci maji byt mezi uvozovkami

Načítám diskuzi...

Stránka 7 z 10