Lodě US Navy chrání dýmová clona z uhlíkových vláken

Panddara Fog 

Americké námořnictvo jižně od Guamu v Tichém oceánu testovalo techniku a taktiku generování „uhlíkové“ dýmové clony. Testování probíhalo za účasti americké armády US Army a amerického letectva US Air Force.

Speciální dýmové generátory dokáží v libovolném směru vypouštět clonu obsahující ukliková vlákna. Podle US Navy je clona schopná pohlcovat a rozptylovat radarové paprsky a maskovat tak loď před zaměřovacími radary nepřátelských střel.

Americké Velitelství pro rozvoj námořního válčení (Naval Warfare Development Command) testovalo techniku a taktiku dýmových clon mezi 21. a 25. červenem. Smyslem cvičení bylo zjistit, zda lze clonu Panddara s úspěchem využívat a zařadit ji do vícevrstvé protiraketové obrany amerických lodí.

„Pandarra Fog je příkladem rychle integrovaného taktického a technického vývoje tak, aby flotila zvládla elektromagnetické válečné manévry a zajistila přístup společným silám,“  řekl admirál Robert L. Thomas Jr., americký velitel 7. Flotily.

"Mlha Pandarra ukázala hodnotu rychlé spolupráce vědeckých a společných sil k řešení těch nejtěžších problémů válčení," řekl Antonio Siordia, vědecký poradce 7. Flotily. "To není jen kouř nebo dipólové odrážeče, je to high-tech krycí prostředek, který může být účinný proti raketovým naváděcím systémům.“

Samozřejmě, kouřová clona není samospasitelná. Jde jen o další prostředek v komplikované taktice boje proti protilodním řízeným střelám."Hloubková obrana má mnoho výhod. Nejen, že víme, že clona je účinná, ale přidává také míru nejistoty a nepředvidatelnosti do rovnice,“ vysvětluje Thomas.

Lodě proti řízeným střelám

Řízené střely, ať už podzvukové nebo nadzvukové, jsou smrtelnou hrozbou pro válečné lodě. Americké lodě využívají vícevrstvou obranu skládající se z aktivních a obraných prostředků.

Aktivní obranu tvoří například rotační kanon krátkého dosahu Phalanx CIWS nebo nejnovější raketový systém RIM-116 RAM (Rolling Airframe Missile). V blízké budoucnosti uvidíme v této roli laserové nebo elektromagnetické zbraně.

Pasivní ochrana je tvořená různými rušicími prostředky. Poslední „zoufalou“ obranou jsou pak nejrůznější klamné cíle, jako jsou fléry (proti infračerveně naváděným střelám) nebo dipólové odrážeče.

Na druhé straně stojí pokročilé řízené střely. Špičku tvoří ruské systémy jako je vysoce nadzvuková střela P-800 Oniks. Střela se ke svému cíli blíží rychlostí až Mach 4,5 ve výšce pouze 10 metrů nad hladinou moře. Můžeme také zmínit podzvukovou střelu s plochou dráhou letu Ch-53.

Čína zase před několika lety zavedla do výzbroje protilodní balistickou střelu DF-21D ASBM (Anti-Ship Ballistic Missile) nazývanou "Zabiják letadlových lodí". Střela DF-21D je odvozená od rakety Dong-Feng 21.

Dolet DF-21D je až 3000 kilometrů a rychlost letu Mach 10. Americké námořnictvo přiznává, že proti této střele neexistuje zatím žádná účinná ochrana. Jednou z metod obrany je právě radarová clona, jež dokáže zmást naváděcí systém čínských raket.

Zdroj: 7th Fleet