Kontroverzní tanker KC-46A Pegasus vstupuje do služby

Související články

• KOLT

  10:06 27.09.2018

  • 0
  • 0

  Souhlas. Jenom škoda je, že stránky ukazují pouze několik posledních komentářů, díky čemuž člověk často mine nějaký komentář u staršího článku, pokud cíleně neprojíždí jednotlivé ...Zobrazit celý příspěvek

  Souhlas. Jenom škoda je, že stránky ukazují pouze několik posledních komentářů, díky čemuž člověk často mine nějaký komentář u staršího článku, pokud cíleně neprojíždí jednotlivé diskuse. Kdyby se aspoň u každého článku na titulní stránce uživateli zobrazovalo, jestli od posledního zobrazení daného článku přibyl komentář. To by nemělo být tak těžké naprogramovat, ne?Skrýt celý příspěvek
• Clanek

  08:53 27.09.2018

  • 1
  • 0

  A pro tohle ma smysl (nektere) zdejsi diskuse cist. Diky!

  A pro tohle ma smysl (nektere) zdejsi diskuse cist. Diky!
• Starlight

  01:22 27.09.2018

  • 3
  • 0

  8) Plovoucí ráhno (flying boom) Ještě jedna zajímavost ohledně odlišností KC-767 oproti KC-46A. Je to odlišné plovoucí ráhno. Při pozorném sledování je to nejlépe vidět ...Zobrazit celý příspěvek

  8) Plovoucí ráhno (flying boom)
  
  Ještě jedna zajímavost ohledně odlišností KC-767 oproti KC-46A. Je to odlišné plovoucí ráhno. Při pozorném sledování je to nejlépe vidět (například řídící plochy) při doplňování paliva za letu, kdy je vysunuto do pracovní polohy.
  
  Video KC-767A: https://www.youtube.com/watch?...
  Videa s KC-46A jsou v článku.
  Video KC-135: https://www.youtube.com/watch?...
  Video KC-10A: https://www.youtube.com/watch?...
  
  Letouny KC-767A/J jsou vybaveny ráhnem, které vychází z provedení na letounech KC-135. Jsou sice inovované o moderní systém elektronického řízení FBW. Stejně jako na KC-135 je schopné přečerpávat palivo rychlostí až 900 US galonů za minutu (3 400 litrů za minutu). Pracovní obálka teleskopického ráhna je pak následující: rozsah vysunutí je až 3,7 metru, rozsah vertikálního pohybu je 20° (-20° až -40° od horizontu) a rozsah stranového pohybu je 20°( -10°až +10°).
  
  Letouny KC-46A jsou vybaveny výkonnějším ráhnem, které vychází z provedení na tankerech KC-10A. Ty už v 70. letech měly elektronické řízení. Je schopné přečerpat palivo rychlostí až 1 200 US Galonů za minutu (4 500 litrů za minutu) a má výrazně větší obálku pohybu teleskopického ráhna: rozsah vysunutí je až 4,5 metru, rozsah vertikálního pohybu je 20° (-20° až -40° od horizontu) a rozsah stranového pohybu 50° ( -25°až +25°).
  
  Použití koncepce ráhna z letounu McDonnell Douglas KC-10A současným Boeingem je tak trochu dějinný paradox. Koncem 70. let McDonnell Douglas s typem DC/KC-10 porazil Boeing s typem KC-747 v soutěži na Advanced Tanker Cargo Aircraft Program na velké tankery pro USAF. Tehdejší KC-10 měl už tehdy dobře hodnocené moderní ráhno, kdežto KC-747 používal stále staré převzaté z Boeingu KC-135. Jediným uživatelem modifikované exportní verze KC-747 se nakonec stalo jen Iránské letectvo, které koupilo 2 kusy. Jeden dosud létá. A když v roce 1997 ale Boeing koupil firmu McDonnell Douglas, tak převzal i program KC-10.Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:49 24.09.2018

  • 4
  • 0

  7) Cena KC-46A Tradičně jedno z nejoblíbenějších témat. Trochu upřesním článek. Podle poslední zprávy marického nejvyššího kontrolního úřadu GAO z roku 2018 cena za celý program ...Zobrazit celý příspěvek

  7) Cena KC-46A
  
  Tradičně jedno z nejoblíbenějších témat. Trochu upřesním článek. Podle poslední zprávy marického nejvyššího kontrolního úřadu GAO z roku 2018 cena za celý program KC-X klesla (!) od roku 2011 do konce roku 2017 o 14%. Z původních 51,7 miliard UDS (FY2011) na nynějších 44,4 mld USD (FY2017). Vše v cenách odpovídající příslušnému roku. Z toho 5,8 mld. je na vývoj, 35,5 mld. na nákup a 3 mld. na rekonstrukci infrastruktury základen.
  
  Při počtu 179 letadel (4 EMD prototypy (2 x 767-2C a 2 x KC-46A) a 175 sériových KC-46A ve výrobních dávkách Lot 1 až 13) to nově vychází průměrně na 248 mil USD nákladů na jedno letadlo se vším. Ve skutečnosti je průměrná nákupní systémová cena (Weapon System Cost) jednoho sériového letounu kalkulována na 177 mil USD. Celkem tak nákup 175 sériových letounů s moduly, logistikou atd. bude stát 30,1 mld. USD. Pokud se ze systémové ceny odečtou všechny ostatní náklady (výměnné moduly a podvěsy, logistika, výcvik + simulátory), tak průměrná jednicová cena (Flyaway Cost) letounu je 146 mil USD. Nákup 175 sériových letounů tak bude u Boeingu stát 25,6 mld USD. Vše v cenách FY 2016.
  
  Ve FY2019 bude USAF objednávat 15 letounů. USAF nákup jednoho letoun s moduly, logistikou, atd. stojí průměrně 170,6 mil USD (Weapon System Cost). Z toho se u Boeingu objednává jeden téměř kompletní letoun KC-46A za 146,5 mil USD (Flyaway Cost).
  
  Pro srovnání: aktuální ceníková cena (2018) za jeden civilní Boeing 767-300F (respektive -300ER) je 212 mil USD (respektive 210 mil USD). Bohužel v komerční sféře se zveřejňují jen tyto ceníkové ceny. Skutečné ceny, které platí zákazníci, bohužel podléhají obchodnímu tajemství a nejsou oficiálně známy. Prý ale není neobvyklé, že lze dosáhnou slevy až několik desítek procent v závislosti na velikosti objednávky, pozici zákazníka, pozici a strategii výrobce (může být důležité trumfnout v počtech konkurenční Airbus), atd.
  
  - Konec -Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:48 24.09.2018

  • 4
  • 0

  6) Víceúčelovost KC-46A Letouny KC-46A USAF budou plnit ještě větší spektrum úkolů, než je běžně prezentováno. Kromě již v lčánku popsaného doplňování paliva za letu, přepravy ...Zobrazit celý příspěvek

  6) Víceúčelovost KC-46A
  
  Letouny KC-46A USAF budou plnit ještě větší spektrum úkolů, než je běžně prezentováno. Kromě již v lčánku popsaného doplňování paliva za letu, přepravy osob a nákladu a strategického vzdušného zdravotnického odsunu (STRATEVAC) budou letouny připraveny plnit i roli létajícího datového a komunikačního uzlu. Díky svému velkému doletu a vytrvalosti mohou totiž vysoko letící tankery pracovat jako retranslačního vysílač poblíž bojiště nebo přímo nad bojištěm.
  
  Už v základu je KC-46A vybaven bohatým hlasovým a datovým komunikačním vybavením. To umožňuje spojení jak na civilních tak i vojenských šifrovaných komunikačních a datových sítích. Letouny by měly být vybaveny minimálně 3 radiostanice v pásmu VHF, 2 radiostanicemi v pásmu UHF, 2 radiostanicemi v pásmu HF, jednou radiostanicí pro satelitní spojení (UHF SATCOM) a jedním satelitním telefonem.
  
  Letouny KC-46A USAF budou dále vybaveny (podobně jako italské KC-767A) terminály systému MIDS (datalink Link-16). To umožnuje obrovsky zvýšit situační přehled posádky tankeru. Kromě zjištěných pozic protivníka uvidí i vlastní letouny zapojené v síti včetně množství jejich paliva. A naopak vlastní stíhací letouny, bombardéry, atd. uvidí skutečnou polohu tankeru (plány na jejich polohu mohou po začátku bitvy vzít za své) včetně množství skutečně disponibilního paliva. To vše bez nutnosti hlasové rádiové komunikace, zapínání palubních radary pro vyhledání tankeru nebo zapínaní naváděcího radiomajáku systému TACAN na vlastním tankeru.
  
  Další málo inzerovaným vybavením letounů KC-46A budou přijímací modemy AFTRS-R datového systému Integrated Broadcast Service (IBS). Modemy slouží k příjmu šifrovaných dat z velitelských středisek daleko za radiovým horizontem, které nad bojištěm vysílají vojenské komunikační satelity. Data by měly obsahovat tisíce až miliony reportů o poloze vlastních sil, protivníka, poloze sestřelených posádek, atd.
  
  Letouny KC-46A budou také připraveny pro instalaci datového serveru pro automatickou retranslaci dat na velké vzdálenosti, kterou USAF označuje jako „Roll-On Beyond-Line-of-Sight (ROBE) capability“.
  
  Nejedná se o zcela nový koncept. Už během letecké války nad severním Vietnamem speciálně upravené tankery KC-135 plnilo roli retranslace rádiové komunikace z letounů AWACS nad Tonkinským zálivem stíhačkám rozprostřeným nad severním Vietnam.
  
  K této myšlence se v inovované USAF vrátilo během války nad odlehlým Afghánistánem, který byl velmi daleko od pozemních velících středisek a jejich infrastruktury. 40 letounů KC-135 bylo modifikováno, aby mohly nosit automatické retranslační servery označované právě jako Roll-On Beyond-Line-of-Sight (ROBE). USAF si pořídilo celkem 20 těchto sad. Jejich úkolem je automatický přenos dat mezi různými datovými sítěmi kosmických, leteckých a pozemních jednotek (satelitní komunikace, Link-16, SADL,..). V rámci programu KC-X budou touto schopností disponovat všechny tankery KC-46A.Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:47 24.09.2018

  • 4
  • 0

  5) KC-46A - dolet a množství předaného paliva USAF obecně pro tankery KC-46A požaduje (bez doplňování paliva za letu vlastnímu tankeru) schopnost předávat paliva dalším letounů ...Zobrazit celý příspěvek

  5) KC-46A - dolet a množství předaného paliva
  
  USAF obecně pro tankery KC-46A požaduje (bez doplňování paliva za letu vlastnímu tankeru) schopnost předávat paliva dalším letounů v rozsahu vzdáleností 500 až 2500 námořních mil (900 až 4600 km) od základny.
  
  Data o doletech a množství předaného paliva tankerů USAF nepatří mezi běžně zveřejňované informace a proto lze na internetu lze nalézt řadu odlišných čísel. Naštěstí pro nás, USAF přeci jen zveřejnila nějaká základní komparativní data pro své tankery KC-46A, KC-135R a KC-10A:
  
  Maximální množství paliva (KC-46A / KC-135R / KC-10A) = 96 / 91 / 154 tun (zaokrouhleno)
  
  Maximální přeletový dolet bez doplňování paliva tankeru z letu (KC-46A / KC-135R / KC-10A) = 7 400 / 8 300 / 8 600 námořních mil (13 700 / 15 400 / 15 900 km)
  
  Množství předaného paliva ve vzdálenosti 1 000 námořních mil (1 850 km) od základny + 4 hodiny v prostoru předávání paliva (KC-46A / KC-135R / KC-10A) = 48 / 48 / 91 tun (zaokrouhleno).Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:47 24.09.2018

  • 4
  • 0

  4) KC-46A Změny na letounech KC-46A pro USAF jsou ale mnohem větší než na exportních KC-767. KC-46A sice také „vychází“ z 767-200ER, ale nakonec výchozí civilní verzi (USAF ...Zobrazit celý příspěvek

  4) KC-46A
  
  Změny na letounech KC-46A pro USAF jsou ale mnohem větší než na exportních KC-767. KC-46A sice také „vychází“ z 767-200ER, ale nakonec výchozí civilní verzi (USAF platilo její certifikaci u FAA) označily jako 767-2C. Tedy nikoliv jako 767-200LRF, jak uvádí ruský zdroj použitý v článku. To bylo označení verze, kterou Boeing nabídnul do soutěže proti A330-220/KC-45 v roce 2007, kterou Airbus vyhrál, ale soutěž byla zrušena (viz článek).
  
  KC-46A má MTOW zvýšenou na 188 tun. Maximální přistávací hmotnost je také zvýšena na 140 tun (oproti 136 tunám u modelu -200ERú. Trup je oproti -200ER prodloužený o cca 2 m a koncová část trupu je z modelu -400ER. Opět má navíc nákladové dveře, nákladní podlahu a skluzavku s přípojkou pro doplňování paliva za letu. Jak už je uvedeno v článku, tak křídlo a podvozek je z většího a těžšího typu -300F a horizontální stabilizátor z typu -400ER.
  
  Také motory Pratt & Whitney PW4062 jsou z modelu -400ER jsou silnější a mají tah po 275 kN (drží tah až do teploty 30°C, tento režim je omezen na 5 minut během startu). Letoun s těmito motory je certifikován na prodloužený nouzový let na jeden motor po dobu 180 minut (ETOPS 180).
  
  Každý motor je osazen výkonějším 120 kVA elektrickými generátorem (místo 90kVA z modelu -200ER). V ocasní části trupu je pak výkonnější pomocná energetická jednotka APU (také o výkonu 120 kVA), které je opět převzatá z modelu -400ER.
  
  Jak už bylo v článku uvedeno, tak letová avionika a podoba pilotního prostoru je převzata z nejmodernějšího Boeingu 787 Dreamliner (dosud vyrobeno/objednáno cca 1 400 kusů). Tím je kromě modernosti zaručena i dlouhodobá podporovatelnsot a udržitelnost této avioniky
  
  Množství paliva se díky dalším trupovým nádržím zvýšilo až na 96 tun, jak už je uvedeno v článku (z toho lze 94 tun lze přečerpat plněným letadlům). KC-46A na MTOW by měl být schopen odstartovat na dráze kratší než 8 500 stop (2 600 metrů).Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:46 24.09.2018

  • 4
  • 0

  3) Geneze exportních KC-767 a) KC-767A Prvním zákazníkem, který si skutečně objednal tankovací letouny na bázi Boeingu 767 bylo italské letectvo. Čtyři letouny KC-767A si ...Zobrazit celý příspěvek

  3) Geneze exportních KC-767
  
  a) KC-767A
  
  Prvním zákazníkem, který si skutečně objednal tankovací letouny na bázi Boeingu 767 bylo italské letectvo. Čtyři letouny KC-767A si objednalo v roce 2002, ale vývojové problémy s tankovacími podvěsy WARP na konci křídel zpozdily dodávky letounů italskému letectvu až do roku 2011. Italské KC-767A jsou postaveny na základě verze 767-200ER, ale vzhledem k častějším vzletům a přistáním na větších hmotnostech mají pevnější vztlakové klapky z modelu 767-400.
  
  Další drakové úpravy mimo jiné zahrnovaly nákladové dveře, zesílenou nákladní válečkovou palubu a skluz s přípojkou pro doplňování paliva za letu z jiného tankeru pomocí řiditelného plovoucího ráhna.
  
  Italské KC-767A mají motory General Electric CF6-80C2B6F o tahu po 270 kN. Nákladová paluba je v konfiguraci kombi, tedy umožnuje převážet pasažéry (200 + bagáž) nebo náklad (19 palet 463-L) nebo jejich kombinaci (100 pasažérů + 10 palet).
  
  V palivových nádržích v křídle a trupu(centroplánu) z modelu -200ER může být až 73 tun paliva. MTOW letounu KC-767A je také shodná s civilním modelem -200ER, tedy 179 tun. Protože jsou tyto tankovací letoun vybaveny celkem 4 tankovacími body (3 x stabilizovaná hadice, 1 x plovoucí ráhno), tak jsou to dnes nejuniverzálnější tankery zavedené do provozu v NATO.
  
  b) KC-767J
  
  „Druhým“ zákazníkem byla japonské letectvo. To jako vlastník AWACSů E-767 diskutovalo s Boeingem možnost pořízení tankerů KC-767 už v 90. letech, ale ekonomická krize z konce 90. let tyto plány odsunula. Japonsko nakonec objednalo 4 letouny KC-767J važ roce 2003. Letouny pak převzalo v letech 2008-2010. Protože japonské stroje mají jen jeden tankovací bod (plovoucí ráhno), vyhnuly se jim problémy italských strojů.
  
  Další změnou je, že letouny neumožnují kombinovanou přepravu pasažérů a nákladů. Všechny tyto hmotnostní úspory umožnily zvětšit trupové palivové nádrže a celková hmotnost převáženého paliva se tak zvýšila až na 88,5 tuny.Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  22:45 24.09.2018

  • 4
  • 0

  Po čase se vrátím k hlavnímu tématu článku – tankovacímu letounu Boeing KC-46A Pegasus. Tentokráte opět pokračování věčného seriálu „Jak se Cernakus mýlil o …“. V tomto případě ...Zobrazit celý příspěvek

  Po čase se vrátím k hlavnímu tématu článku – tankovacímu letounu Boeing KC-46A Pegasus. Tentokráte opět pokračování věčného seriálu „Jak se Cernakus mýlil o …“. V tomto případě zřejmě úplně ve všem :-)))).
  
  1) Boeing 767
  
  Letoun Boeing 767 vstoupil na trh počátkem 80. let jako reakce na Airbusy A300 a A310. Byl to první dopravní Boeing s širokým trupem (wide-body) a pouze dvěma motory, který byl určen k transkontinentální a interkontinentální dopravě. Tato dvoumotorová koncepce (s certifikací na prodloužený let v nouzi jen na jeden motor = ETOPS) se během následující let natolik osvědčila, že je dnes dominantní v dálkové letecké dopravě.
  
  Letounů řad 767-200/300/400 se dosud vyrobilo cca 1 200 kusů. A přestože vrchol popularity/objednávek 767 byl už v 80. a 90. letech, tak se pro civilní trh vyrábí dodnes. Od počátku tohoto desetiletí ale pasažérské verze už nejsou v katalogové nabídce Boeingu (až na jednu výjimku), protože je nahradily větší a dražší letouny 787 Dreamliner. Pokračuje ale výroba nákladní verze 767-300F. Největším zákazníkem je americký FedEx, jehož stávající objednávky budou splněny až okolo roku 2023. Do té doby zůstává v katalogové nabídce i pasažérská verze 767-300, přestože na ni nejsou už několik let žádné objednávky.
  
  Není bez zajímavosti, že k oživení zájmu o 767-300F přispěla i účast a vítězství Boeingu v programu KC-X. To dalo civilním provozovatelům jistotu, že linka bude otevřená a letoun podporován ještě dalších několik desetiletí. A naopak civilní objednávky umožnují držet běžící výrobní linku do doby, něž bude ukončen vývoj KC-46A a sériová linka naběhne na plnou produkci. Tedy synergický efekt, který má příznivý vliv na cenu pro všechny zákazníky.
  
  2) Boeing 767-200ER
  
  Všechny dosud realizované tankery řady KC-767/KC-46 jsou konstrukčně založeny na základě více nebo méně upravených civilních pasažérských letounů Boeing 767-200ER (Extended Range).
  
  Jen pro zajímavost: letoun 767-200ER má maximální vzletovou hmotnost (MTOW) 179 metrických tun, pojme 73 tun paliva a s 218 pasažéry ve dvou třídách doletí více než 6 500 námořních mil (12 000 km). Maximální přeletový dolet bez pasažérů/nákladu je pak okolo 8 000 námořních mil (14 800 km). Všechny údaje jsou s rezervou 200 NM, v bezvětří a v podmínkách MSA. V reálu 767-200ER obsluhovaly například tratě jako New-York – Peking, Los Angeles – Moskva, Madrid-Peking a nejdelší Tel-Aviv – Miami.Skrýt celý příspěvek
• Argel

  08:47 16.09.2018

  • 0
  • 0

  @UnionPacific Je veřejně známo, že NATO bylo založeno ze 3 prostých důvodů. 1. Udržet USA v Evropě 2. Udržet Rusko (dříve se jednalo o SSSR) mimo Evropu 3. Udržet Německo při ...Zobrazit celý příspěvek

  @UnionPacific
  Je veřejně známo, že NATO bylo založeno ze 3 prostých důvodů.
  1. Udržet USA v Evropě
  2. Udržet Rusko (dříve se jednalo o SSSR) mimo Evropu
  3. Udržet Německo při zemi, aby neudělali potřetí bordel ve světě (což se té bábě podařilo)
  Takže založení NATO a vstoupení do této organizace jsme s tímto souhlasili. Ačkoli nějaké cíle se změnili (boj proti terorismu), tak některé cíle ne. A staří blázni jako Petr Pavel a jemu podobní tomu nepomáhají a stále žijí ve studené válce. Nechci tady rozdmýchávat, kdo chrastí zbraněmi u čích hranic. Já jsem toho názoru, že obě strany stále se popichují a ukazují svaly, ale ani jedna není připravená na skutečný konflikt(hlavně Rusko ekonomicky, ačkoli věřím, že Ruská populace není tak "rozmazlená"(nevěděl jsem jaké jiné slovíčko použít) jako ta západní, takže by tu chudobu, co by nastala nějak ustáli lépe než západní svět.) a vůbec ten konflikt nechce.
  Každopádně cíl udržet USA v Evropě zůstal(Ochránci Evropy), protože GB+FR již nedokážou zaručit bezpečnost a rovnováhu v Evropě(GB ztratila svůj velmocenský status po WWII a Francii jsem osobně nikdy nevěřil(Mnichov)). A cíl udržet Rusko VOJENSKY mimo Evropu také zůstal. Ačkoli podporuji myšlenku ekonomické spolupráce mezi zeměmi(Evropou a Ruskem) a zrušení sankcí, tak nesouhlasím s tím, aby Němci měli pod palcem klíčky od kohoutku plynu do Evropy(Nord Stream).
  NATO potřebuje restrukturalizaci a změny, aby se posunuli do 21. století. EU mi po některých vystoupeních soudruha Schultze přijde jako fantasmagorický projekt. EU má v základu dobrou myšlenku, ale potřebuje přebudovat od základů.
  A buďme k sobě upřímní. Když to jde koupit a vyrobit kompletně doma a podpořit americké firmy, tak proč bych kupoval v zahraničí? USA není Indie, kde pokulhává kvalita domácí výroby. Kdybych to měl srovnat s tendrem na BVP v ČR, tak věřím, kdyby Wolfdog byl již hotový, tak dost lidí v ČR by chtělo domácí BVP, kdyby mělo slušné výsledky při testování.Skrýt celý příspěvek
• cejkis

  20:06 14.09.2018

  • 0
  • 0

  Tendr na tento stroj připomíná hlasování o Lisabonské smlouvě :D

  Tendr na tento stroj připomíná hlasování o Lisabonské smlouvě :D
• Nesher

  17:51 14.09.2018

  • 3
  • 0

  UnionPacif
  Srovnávat Rusko a USA je jako srovnávat ČR a Makedonii.
  To do toho netahej, USA si to mohou dovolit, Rusko nikoliv.

  UnionPacif
  Srovnávat Rusko a USA je jako srovnávat ČR a Makedonii.
  To do toho netahej, USA si to mohou dovolit, Rusko nikoliv.
• Nesher

  17:45 14.09.2018

  • 3
  • 0

  Pasovali, protože někdo to dělat musel a nikdo jiný po ruce nebyl. Ostatně to evropským státům náramně vyhovovalo, být schovaný za americkými zády, budovat si za ušetřené peníze ...Zobrazit celý příspěvek

  Pasovali, protože někdo to dělat musel a nikdo jiný po ruce nebyl. Ostatně to evropským státům náramně vyhovovalo, být schovaný za americkými zády, budovat si za ušetřené peníze socialismus a po straně Američanům nadávat. Přitom nebýt Američanů a jejich přítomnosti v Evropě, tak by měl rusák o hezkých pár kolonií víc a o nějaké evropském poválečném hospodářském zázraku by se nikomu ani nezdálo. Jen jak by bez USA dopadl Západní Berlín? Takže vzdechy jak jsou Američané zlí, protože nechtějí svoje peníze používané i na ochranu evropských zemí utrácet ve Francii a Německu je přinejmenším chucpe.Skrýt celý příspěvek
• UnionPacific

  17:35 14.09.2018

  • 0
  • 5

  Nesher : Je to sranda ale keď Rusko vyrába technológie ktoré môže nakúpiť v zahraničí tak sa mu smejú za neefektivitu a zbytočnú snahu o sebestačnosť...a keď USA kúpi horšie ...Zobrazit celý příspěvek

  Nesher : Je to sranda ale keď Rusko vyrába technológie ktoré môže nakúpiť v zahraničí tak sa mu smejú za neefektivitu a zbytočnú snahu o sebestačnosť...a keď USA kúpi horšie lietadlo len aby podporili svoje firmy tak vtedy sa to zdôvodňuje ochranou pracovných miest...Skrýt celý příspěvek
• UnionPacific

  17:30 14.09.2018

  • 0
  • 6

  Lenže USA sa sami pasovali do úlohy ochrancu Euröpy a v Európe sme sa podľa toho zariadili. Ja byť napr nemecký kancelár tak určite nedám na armádu viac než 1 % ked USA majū v ...Zobrazit celý příspěvek

  Lenže USA sa sami pasovali do úlohy ochrancu Euröpy a v Európe sme sa podľa toho zariadili. Ja byť napr nemecký kancelár tak určite nedám na armádu viac než 1 % ked USA majū v Nemecku 40 000 vojakov ,obrovské pozemné sily , letectvo a jadrové zbrane. Inak k tomu lietadlu, ten kto prehral je americký daňový poplatník...Skrýt celý příspěvek
• Nesher

  16:36 14.09.2018

  • 5
  • 0

  UnionPacific To spojenectví je poněkud jednostranné, USA zajišťují bezpečnost Evropě, nikoliv Evropa USA. Takže celkem dává smysl, že když už utrácejí peníze i za evropskou ...Zobrazit celý příspěvek

  UnionPacific
  To spojenectví je poněkud jednostranné, USA zajišťují bezpečnost Evropě, nikoliv Evropa USA. Takže celkem dává smysl, že když už utrácejí peníze i za evropskou bezpečnost, tak je chtějí utrácet doma.Skrýt celý příspěvek
• UnionPacific

  16:29 14.09.2018

  • 0
  • 2

  KOLT : Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa ...Zobrazit celý příspěvek

  KOLT :
  
  Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa by se k tomu postavila minimálně podobně.
  
  Takže nakoniec vyložíme karty na stôl a každý hráme sami za seba. Hlavná vec že máme plnú hubu transatlatickėho spojenectva. Pokiaľ takto vyzerá spolupráca v čase mieru tak radšej ani nechcem vedieť ako budeme spolupracovať až zase dôjde nebodaj k vojne.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  10:07 14.09.2018

  • 0
  • 0

  Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa by se k ...Zobrazit celý příspěvek

  Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa by se k tomu postavila minimálně podobně.Skrýt celý příspěvek
• cernakus

  09:49 14.09.2018

  • 0
  • 0

  Maco, maco, kdyby jsi umel cist. Jasne to ve svem prispevku pisi. I ty by jsi to mel umet pochopit.

  Maco, maco, kdyby jsi umel cist. Jasne to ve svem prispevku pisi. I ty by jsi to mel umet pochopit.
• Maco

  08:39 14.09.2018

  • 0
  • 0

  Cernakusi cernakusi... keby si si aspon clanok precital a nehadzal veci od brucha... Nejvyšší vzletová hmotnost KC-46A je 188 tun, maximální hmotnost přepravovaného paliva 96 tun ...Zobrazit celý příspěvek

  Cernakusi cernakusi... keby si si aspon clanok precital a nehadzal veci od brucha...
  Nejvyšší vzletová hmotnost KC-46A je 188 tun, maximální hmotnost přepravovaného paliva 96 tun (94 tun lze přečerpat).Skrýt celý příspěvek