Námořní tankovací dron MQ-25 Stingray postaví Boeing

Prototyp Boeing MQ-25 Stingray; větší foto / Boeing 

Program námořního tankovacího bezpilotního letadla MQ-25 Stingray zná vítěze. Americké námořnictvo udělilo počáteční kontrakt firmě Boeing na vývoj, výrobu, testování a dodávku prvních čtyř předsériových dronů Stingray. Úvodní kontrakt má hodnotu 805 milionů dolarů.

„Jako společnost jsme investovali do našeho týmu i do bezpilotních letadel, které splňují požadavky námořnictva na letecké doplňování paliva,“ uvedla v tiskovém prohlášení Leanne Caretová, generální ředitelka divize Boeing Defense, Space & Security. „Skutečnost, že se již chystáme na první let, je zásluhou našeho skvělého týmu, který chápe potřeby námořnictva a jeho potřebu získat na paluby letadlových lodích tuto výhodu [tankovací dron - pozn. red.].“

Firma Boeing v programu soupeřila s konkurenčními společnostmi Lockheed Martin a General Atomics. Boeing ale jako jediný soutěžící ukázal reálný letuschopný prototyp bezpilotního tankeru Stingray. Dron od Boeingu vychází z konceptu Sea Ghost (upravená verze dronu RQ-170 Sentinel).

Pro Boeing jde o významné vítězství, protože na poli bojových letounů v posledních letech se stíhačkami F-22A Raptor a F-35 Lightning II dominovala firma Lockheed Martin, a v oblasti bojových bezpilotních letounů (Predator, Reaper) General Atomics.

Celkově námořnictvo poptává 72 bezpilotních tankerů Stingray v hodnotě (včetně komplexního provozního zázemí na letadlové lodi, výcvikových kapacit, servisní podpory, náhradní díly, atd.) za 13 miliard dolarů. Drony Stingray nahradí v provozu stíhačky F/A-18 upravené pro letecké tankování (s palivovými tanky a tankovací hadicí) a uvolní je pro bojové mise. Na letadlové lodi slouží čtyři letky F/A-18E/F Super Hornet (4×12 letadel), a přitom 20 až 30 % F/A-18 je vždy vyhrazeno pro letecké tankování. Oproti F/A-18 se u tankeru Stingray dále očekávají nižší provozní náklady, nižší nároky na servis a větší operační tempo.

Počátečních operačních schopností (IOC) tankery Stingray na palubách letadlových lodích dosáhnou v roce 2024 (původně 2026). Boeing počítá s prvním letem svého prototypu dronu Stingray ještě v letošním roce. První předsériový Stingray vzlétne v roce 2021 a před dosažením IOC námořnictvo provede testování dronů Stingray na palubách letadlových lodí, modernizuje lodě pro provoz dronů (stanice operátorů, tankovací systémy, obslužné zařízení atd.), vyškolí palubní a letecký personál nebo připraví robustní a udržitelný logistický řetězec.


EA-18G tankuje z tankovacího Super Hornetu.

„Je to historický den,“ uvedl k výběru dodavatele dronů Stingray šéf námořních operací (Chief of Naval Operations) admiral John Richardson. „Když se v budoucnu podíváme na tento den, uvědomíme si, že tato událost představuje dramatický posun v tom, jak definujeme potřeby válečníků, jak pracujeme s průmyslem, jak zavádíme bezpilotní a pilotovaná letadla, a jak zvyšujeme ničivost leteckého křídla ‒ vše s odpovídající rychlostí.“

Podle Richardsona je celý program ukázkou skvělé spolupráce mezi námořnictvem a průmyslem ‒ oproti klasickým programům je program Stingray od zadání zakázky do začátku IOC urychlen o několik let. Klíčem bylo udržet na uzdě požadavky námořnictva na to, co musí tankovací dron umět. Průmysl tak mohl rychle přijít s konstrukčním návrhem pro jasně definovaný úkol, tedy tankování ve vzduchu.

Hlavním úkolem dronů Stingray je zvýšení dosahu leteckého křídla letadlové lodě. Jeden MQ-25 Stingray ve vzdálenosti 800 km od letadlové lodě, resp. útočného svazu letadlové lodě CSG (Carrier Strike Group), poskytne letounům 8328 l (2200 galonů) paliva. Díky MQ-25 se tak zdvojnásobí bojový dolet stíhaček F/A-18E Super Hornet.

Podle americké nevládní organizace Federace amerických vědců FAS (Federation of American Scientists) je bojový dolet F/A-18E Super Hornet (v útočné konfiguraci) se čtveřicí bomb o hmotnosti 460 kg, dvojicí střel vzduch-vzduch Sidewinder a dvojicí přídavných nádrží o objemu 1800 litrů (480 galonů) více než 620 km. 


Boeing dodává americkému námořnictvu letouny již 90 let.

Stingray ale prodlouží dolet i letounům radioelektronického boje EA-18G Growler a námořním stíhačkám páté generace F-35C Lightning II. Bojový dolet F-35C je 965 km – není ale známo, zda v čisté aerodynamické konfiguraci se zbraněmi uvnitř zbraňové šachty nebo i se zbraněmi na pylonech pod křídly.

Velký dolet je kritický především v případě nasazení CSG v Tichém oceánu a v Jihočínském moři, kde musí americké lodě čelit čínským protilodním zbraním velmi dlouhého dosahu. Čím dále se CSG drží od hrozby, tím více mají posádky lodí čas reagovat na hrozbu.

Výhodou Boeingu MQ-25 je především objemný nákladový prostor, který se ukázal vhodný pro instalaci palivové nádrže podle poadavků námořnictva. Stingray od Boeingu navazuje (resp. využívá jejich technologie) na demonstrátory X-45A a X-45C, které firma Boeing testovala po roce 2000. Nicméně Boeing MQ-25 se konstrukčně zásadně liší – trup je podobný X-45A, ale s tím rozdílem, že Boeing MQ-25 má štíhlá křídla a také dvě svislé ocasní plochy tvarované do velmi širokého “V”.

V budoucnu námořnictvo počítá s úpravou dronů Stingray pro průzkumné, sledovací a zpravodajské (ISR) operace. K celému programu se navíc přistupuje tak, že provozní a obslužné zázemí, včetně řídících a kontrolních systémů a klíčových konstrukčních uzlů lze využít pro jiné (větší) námořní bezpilotní platformy. Námořnictvo tak může velmi rychle získat drony pro ISR operace i pro provádění leteckých úderů.

Zdroj: USNI NewsDefense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

MQ-25 Stingray: Bezpilotní tanker od General Atomics?

Americká firma General Atomics (GA) před dvěma týdny představila vizualizaci bezpilotního tankeru pro program amerického námořnictva MQ-25 Stingray. Šance GA na úspěch v programu se dramaticky zvýšila ...

Válka dronů: MQ-9 Reaper získá zbraně vzduch-vzduch

Americké letectvo (USAF) letos vyřadí z výzbroje ikonická bezpilotní letadla MQ-1 Predator. Standardním bojovým dronem letectva zůstane MQ-9 Reaper, který navíc získá zbraně vzduch-vzduch.

Bezpilotní tanker MQ-25 Stingray od firmy Boeing

Reportéři Defense News si mohli poprvé ve vývojovém závodě Boeing Phantom Works v St. Louis prohlédnout vyvíjený bezpilotní tanker MQ-25 Stingray. Při této události firma Boeing uvolnila první fotky ...

Námořní dron MQ-25 Stingray od firmy Lockheed Martin

Americká firma Lockheed Martin představila svůj koncept víceúčelového námořního bezpilotního tankeru MQ-25 Stingray. Na rozdíl od firmy Boeing, zřejmě hlavního konkurenta ve jmenovaném programu, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • logik
    19:37 02.09.2018

    gagnut:
    1) Odpověděl jsi jen na to nejméně podstatnou námitku ze všech - to, že ten vstup stejně není stealth, takže tam odlučovač mohl být od začátku, Ti Tvojí odpověď jaksi rozbíjí.

    2) takže namodelovat to a následně vyzkoušet, že simulace byla správná, protože CFDčku se věřit nedá..., to je práce na měsíce (s tím bych i souhlasil - ale . Ale to, že tady problém s mezní vrstvou bude, zatímco např. v inletech F-35 není, to vidíš od pohledu z jedné fotky, na které ten vstup ani moc dobře vidět není....

    3) Jaksi od změny požadavků je to dva a půl roku.... Takže by se to stihlo, kdyby to byl takovej průšvih....

  • gangut
    19:01 02.09.2018

    logik
    Ano.
    Ano je to konštrukčne jednoduchšie spočítať a nasimulovať prudenie pri roznych uhloch nábehu, inštalovať orezávače alebo odsávanie medznej vrstvy miesto napríklad predľženia sacieho kanálu. škoda, že sa na to neprišlo skor.
    A ano niekde vo vašom svete som tvrdil že niečo nefunguje.

  • logik
    16:43 02.09.2018

    gagnut: Proč se čertíš? Já také diskutuji klidně.

    - Jenže ono jaksi v tendru na tanker (UCAAS) Stealth požadováno nebylo - a MQ-25 stealth podle všeho VLO prostě není. Takže Tvůj důvod je mimo.

    - A kdybys chtěl tvrdit, že to je "dědictví po Stealth konstrukci", tak to také neobstojí. Ten vstup nevypadá jako stealth: je tam poměrně dost míst, kde bude odrážet a které by snadno šli "zašpičatit". Tedy ochrana před radarem je tam řešena evidentně pouze polohou. Tedy, kdyby byla v daném případě mezní vrstva problém, tak by nebyl problém tam dát její separátor.
    To jsou inženýři Boeningu tak blbí, že to neudělali - obzlášť když se změnili podmínky tendru, VLO požadováno nebylo a naopak byl požadován co největší kapacita paliva (a tedy co nejmenší spotřeba)?

    - Celej problém s Tvým názorem je, že ho stavíš dogmaticky - že něco nejde vyřešit, že to vždycky funguje takhle.. Jenže aerodynamika je rozhodně bohatší, než pár dogmat, a tak může existovat i taková podle Tebe nemožnost, jako např. bump inlet u F-35, který nemá oddělovač mezní vrstvy a je přilepenej přímo na trup.

    - Co naopak NEJDE, je OD POHLEDU VYŘEŠIT SLOŽITÉ CFD ROVNICE, a tedy od pohledu tvrdit, že pro daný tvar bude nebo nebude mezní vrstva problémem. Nebo ty chceš tvrdit, že seš takovej machr, že od pohledu dokážeš říci, proč u F-35 vstup přímo na trupu funguje, zatímco u MQ-25 nemůže?

    - Btw. ta studie je z roku 82, kdy stealth bylo v plenkách a motivace pro umístění vstupů nahoře nebyla stealth, ale stejně jako u F107 bylo motivací zjednodušení konstrukce letadla - teda výhoda kterou si popíral. A ta studie ukazuje, že to umístění má podstatně více rozdílů oproti jinému umístění, a že Tvé jednoduché funguje/nefunguje se na to aplikovat fakt nedá.

    "Ďalej, pri vačšom uhle nábehu bude takto konštruovaný vstup ovplyvňovaný/"tienený" "
    A četl jsi alespoň kus toho, co jsem napsal? Odkdy potřebuje tanker nějaké extrémnější úhly náběhu? Fakt nechápu, proč tady argumentuješ furt dokolečka stíhačkama, jejichž aerodynamika vyžaduje podstatně jiné vlastnosti, než jaké jsou vyžadovány od tankeru. Notabene právě když USN ustoupilo od bojového využití dronu PRÁVĚ PROTO, ABY ZEJDNODUŠILO JEHO KONSTRUKCI A MAXIMALIZOVALO JEHO VHODNOST JAKO TANKERU.

  • gangut
    15:10 02.09.2018

    logik
    A vy ste imbecil alebo čo?

    "Koneckonců - Tvoje tvrzení v podstatě zní: není důvod, aby měl MQ-25 vstup nahoře. To fakt tvrdíš, žes chytřejší než inženýři Boeingu? "
    O tom sa tu predsa od začiatku bavíme.

    INŽENÝŘI BOEINGU UMIESTNILI VSTUP NA HORNÚ STRANU Z DOVODU POŽIADAVKY NA STEALTH!!!

    A verím, že to majú"zmáknuté".
    Nevýhodnosť spočíva v tom, že každá plocha pred vstupom bude ovlivňovať prúdenie vo vstupe tvorbou medznej vrstvy.Preto sa používajú tzv. rezače medznej vrstvy. T.j. vstup je od trupu oddelený medzerou. Na F-16, Phantome, L-39, MIG-23/25/29.... Ďalej, pri vačšom uhle nábehu bude takto konštruovaný vstup ovplyvňovaný/"tienený" prednou časťou trupu. To pri umiestení vstupu na špičke, na spodku, na boku trupu alebo pred nábežnou hranou krídla nehrozí.

  • logik
    13:47 02.09.2018

    gagnut: Právě proto, že letadla létají různými způsoby při různých rychlostech a že design vstupů a následného vedení podstatně ovlivňuje proudění kolem a do vstupu, tak Tvoje obecné tvrzení:

    "Vstup zhora nemá absolutne žiadnu konštrukčnú výhodu a je aerodynamicky nevýhodný. "

    je IMHO nesmyslné. Stejně jako bylo nepravdivé Tvé tvrzení o tom, že se nedělají letadla se vstupem nahoře. Ano, můžeme se bavit o přesné poloze vstupů, a jelikož jednomotorových samokřídel je jako šafránu, tak u každého nakonec najdeš nějakej rozdíl, se kterým to shodíš. Ale těch konstrukcí bylo X a každá měla vstupy řešené jinak, ať už vezmeme trijety, An-72, Be-200 HondaJet, VFW-614 nebo koneckonců SR-71 (ani u něj nejde umístění vstupů zdůvodnit požadavkem na stealth, anžto je křídlo v podstatě vůbec nekreje), nebo, světe div se, velmi úspěšný Phantom, že je evidentní, že konstruční výhody neumístění vstupu pod letadlem jsou (proč by jinak u tolika typů ho dávali nahoru, že), a že aerodynamiku vstupu dobře řešit lze.

    Max můžeš svoje tvrzení zredukovat, že umístění pro tento tvar vztlakového tělesa přesně na tomto místě trupu má aerodynamické nevýhody - ale
    - to je jednak už úplně jiné tvrzení, než co si tvrdil původně
    - jednak si pro to nepřinesl jediný důkaz či důvod, proč by tomu mělo být
    - jednak tvrdit takto něco od pohledu bez CFD simulace a modelu ve windtunelu je IMHO blbost. Proč by to zrovna u tohodle konkrétního tvaru nemělo fungovat, když to u X jiných tvarů funguje....

    Koneckonců - Tvoje tvrzení v podstatě zní: není důvod, aby měl MQ-25 vstup nahoře. To fakt tvrdíš, žes chytřejší než inženýři Boeingu?

    A pokud nevěříš mě, co takhle věřit alespoň odborníkům, co tuto problematiku studovali?
    https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19810015531.pdf
    "These characteristics infer that although top inlets many not pose a viable design option for aircraft requiring a high degree of supersonic maneuverability, they have distinct promise for vehicles with subsonic and transonic maneuver capabilities. "


    PS: A to jsem Ti ještě "neomlátil o hlavu" :-) nesmyslnou argumentaci F-107, protože jaksi na subsonické a supersonické vstupy jsou úplně jiné požadavky, a na vstup pro létající tanker nepotřebující supermanévrovatelnost a na vstupy pro dnešní stíhačku jsou také naprosto jiné parametry - u něj jaksi nehrozí odtrtžení proudnic při vysokých AoA.

    A navíc v nevýrobě SuperSabre měla pravděpodobně dost roli politika, sami testovací piloti Thudu přiznávali, že SuperSabre bylo lepší letadlo než Thud. Takže ani v tomto ohledu se Ti argumentace příliš nepovedla.

  • gangut
    07:28 02.09.2018

    logik
    Nemá význam niečo vám vysvetlovať keď si nedokážete uvedomiť ani rozdiel voči AN-72. Ten má vstup do motora pred krídlom. Bolo by to stašne nadlho a pochybujem, že by to malo nejaký efekt.
    Asi ťažko pochopíte, že lietadlá lietajú pri roznych rýchlostiach pod roznymi uhlami nábehu, že sa vytvára nejaká medzná vrstva a aké problémy sposobuje pre prácu kompresoru.

  • logik
    19:21 01.09.2018

    gagnut:
    - Což takhle nějaký argument, když tvrdíš, že nemám pravdu. Třeba se opravdu pletu, ale urážkama přesvědčíš leda sám sebe.

    - Ano po světě zatím neběhá moc dronů, stejně jako konstrukcí blízkých samokřídlu. Takže argumentace počtem konstrukcí je nevypovídající.

    - MQ-25 je řešejen jako vztlakové těleso celý, v podstatě celý tvoří křídlo. Takže má také vstup defakto "nad křídlem". Teda spíš v křídle - ale pokud bys chtěl tvrdit, že ta zmiňovaná hodna má motory na pilonech, aby nebyly přímo "na křídle", tak co např. An-72?

    - A pokud bys fakt trval na tom trupu, tak neznáš trijety? Snad všechna velká trojmotorová civilní dopravní letadla maj třetí motor nahoře na trupu a ne pod ním....

  • gangut
    18:45 01.09.2018

    logik
    Tak bohorovne dokážete písať také kraviny...
    Tento stroj nemá motor nad krídlom. On má motor v trupe a inlet ne vrchnej strane trupu. Okrem nových stealth konštrukcií viem akurát o F-107 ktorá bola takto riešená. Vyrobili sa asi 3 kusy. Prečo asi?
    Asi najvačším aerodynamickým problémom tu nieje podtlak na hornej ploche krídla/trupu ,ale vyriešiť ovplyvňovanie prúdu vzduchu do motora pri roznych uhloch nábehu.

  • Czertik
    18:04 01.09.2018

    supreme
    ano, pri presnosti 10m na 4k km je ta zbran uzasne presna, ale jak sem se docet, cela tahle sranda stala 69 mil USD (otazka co vsechno v tom bylo, jestli jen cena testu, bez ceny zbrane apod, nebo tam bylo zapocitano uplne vse).
    Ted je otazka kolik stoji ty cinske rakety.. a ano, jejich presnost lze jen odhadovat, protoze cinani sami nikdy nerknou o jak moc se minuly. Byt pokud by se priblizili tem 10m, tak by to bylo k chlubeni. A dosahnout pro balsitickou raktu presnost 10m na 4k km neni velky problem. U poslednich verzi amickych raket se ta presnost takova udava (no mozna max 50m, pisu z pameti).

  • logik
    17:59 01.09.2018

    Gagnut::

    1) proč tak agresivně?

    2) ve spodku trupu je podvozek, kudy bys chtěl teda ten vzduch poslat? Koukni např. na F16 - podvozek se tam jentaktak vejde a stejně omezuje tvar vstupu
    http://cdn.welingelichtekringen.nl/wp-content/uploads/2015/01/doden-door-crash-f-16-in-spanje1422290417.jpeg
    Ne, že by to nešlo - ale málo místa Tě zas třeba nutí dělat kompromisy v konstrukci vstupu (za což platíš efektivitou), nebo v konstrukci podvozku (za což platíš váhou).

    3) s tou aerodynamickou nevýhodou to není zdaleka tak jasné. Jasně, nad křídly je menší tlak, takže méně vzduchu do motoru. Ale to je trochu taková "školácká poučka" - realita je složitější. Když je vstup hodně vepředu, tak tento faktor zas takovou roli nehraje (vzduch tam nestihne tak rychle docestovat) - a naopak odčerpává vzduch z "nadletadla" a tedy tak generuje vztlak, takže celková bilance nemusí bejt zdaleka záporná.

    Existují i letadla se sáníma nahoře - kde to funguje dobře. Např. Honda staví své malé tryskáče cíleně s motory co nejvýše nad křídly a tvrdí, že to šetří palivo:
    https://www.hondajet.com/hondajet/innovations

    Takže Stealth není zdaleka jediný důvod, proč se dělají intake nahoře - další je např. ochrana motorů, viz A-10, nebo jako v případě Hondy, že jim to prostě tak aerodynamicky vychází nejlépe.

    Důvody, proč se takových letadel dělá málo je zas opět aerodynamika (někdo to dobře nevychází), ale především je to opravdu problém s kabinou - jednak je na vstup nad kabinou zpravidla málo místa, jednak u bojových ér to může kriplit výhled, jednak kvůli katapultáži pilota.

    Viz také
    https://www.quora.com/Aerodynamics-Why-are-jet-engine-inlets-located-under-the-wing-and-not-the-top-of-the-aircraft

  • Czertik
    17:40 01.09.2018

    Vi nekdo jak jer to s mistem na LL ? Ty drony tam jen tak pribudou, protoze je dostatek mista, nebo musi vysoupnout nejake letouny/vrtulniky aby bylo misto ?
    A kolik jich ma byt na 1 LL ? Pocetne me vychazi 7 na 1 lod + 2 v rezerve pro vsechny.

  • gangut
    17:02 01.09.2018

    logik
    Blbosť. Vstup zhora nemá absolutne žiadnu konštrukčnú výhodu a je aerodynamicky nevýhodný. Toto riešenie sa používa pri strojoch s charakteristikami stealth lietajúcimi vo veľkých výškach. Vstupné ústrojenstvo je pri pohľade zo zeme tienené konštrukciou. Príkladom budiž B-2.

  • logik
    16:33 01.09.2018

    Vzstup vzduchu zezhora má IMHO jednoduchý důvod. Dole je podvozek, takže nahoru se vejde líp. Kabina, která by toto řešení normálně znemožnila, tu není, tak proč ten vzduch neposlat do motoru nejjednodušší cestou....

  • gangut
    20:35 31.08.2018

    Supreme
    DF-26 je balistická protizemná strela. Protilodnou ju bude robiť navádzané návratové teleso. O tom som sa na Wiki nedozvedel nič. Strela DF-21 s protilodnou hlavicou má označenie DF-21D.

    Dušan
    Vstup vzduchu zvrchu nemá na lietadlovej lodi vobec žiadne opodstatnenie. Na palube lietadlovej lode je minimálna možnosť nasať nejaký predmet. Tento stroj konštrukčne vychádza z RQ-170 Sentinel a ten nebol navrhovaný na prevádzku z lietadlových lodí.

  • dusan
    20:00 31.08.2018

    Superme, gangut

    Čínske protilodné balistické rakety DF-21D a údajne i DF-26 sú zatiaľ schopné zasahovať americké LL len v počítačových simuláciách. Keby to bolo ináč, tak to Číňania s radosťou predvedú, ale ešte neprišli na to ako dostať cieľovú loď pod tú padajúcu raketu : )


    gangut

    Určite je to tak, i keď to sanie z hora je výhoda pre prevádzke na LL.

  • Superme
    18:55 31.08.2018

    gangut: https://en.wikipedia.org/wiki/DF-26 to není ona? "anti-ship strike roles"

  • gangut
    18:37 31.08.2018

    Superme
    https://en.wikipedia.org/wiki/DF-21#DF-21D
    Protilodná verziaDF-26 nie je na Wiki popisovaná

  • Superme
    17:53 31.08.2018

    svang - Jen pro zajímavost.
    Podle anglické wiki (proto za informaci neručím) je přesnost DF-26 v rozmezí 150-450 metrů. Když Američané v roce 2011 testovali AHW, letěli rychlostí Mach 8 35 minut a cíl trefili na vzdálenost 4000 km s přesností 10m. Navíc byla schopna manévrovat, což nevím zda DF-26 dokáže. Někdy v tu dobu testovali i HTV-2, která dosáhla rychlosti Mach 22.

  • gangut
    17:38 31.08.2018

    dusan
    Nezmysel. Vstupné ústrojenstvo na vrchu je kvoli požiadavke ne stealth charakteristiky.

  • svang
    16:55 31.08.2018

    "Velký dolet je kritický predevším v prípade nasazení CSG v Tichém oceánu a v Jihocínském mori"

    Tak problem v Jihocinskem nebo Filipinskem mori nove tankery neresi naprosto vubec. Cinske DF-26 s rychlosti 10 machacku maji dostrel 4000 km a nejvzdalenejsi cile zasahnou do 20 minut. Pri letmem pohledu na mapu je zrejme, ze dostreli na vsechny americke zakladny v oblasti az po Guam, Papuu Novou Guineu a z Hainanu az k severnimu pobrezi Australie. Nove instalace DF-26 na Spratlyovych ostrovech pak posouvaji pasmo zasahu o dalcih 1500 km dale.

  • dusan
    15:12 31.08.2018

    petr.svetr

    Dôvod sania z hora je jednoduchý. Morská voda je mimoriadne agresívna na konštrukcie draku lietadla a preto je lepšie mať sanie motora tam, kde je najmenšia pravdepodonosť nasania vodnej triešte či vlhkosti a do stroja sa dostane čo najmenej soľných zlúčenín.

    I celý stoj musí byť chránený, ale najhoršia je morská voda vo vnútri ronu.

  • peto150
    14:04 31.08.2018

    logik: nemyslel som presne takyto ale aj velky povedzme tie co maju len bez osadky z môjho pohladu musia zaskolit pilotov obsluhu atd velmi vela personalu len k jednemu tankeru ak by to bol dron pripadne roboticky bolo by to minimalne uvolnenie pilotov....

  • KOLT
    13:52 31.08.2018

    logik, jasný, jsou to jen spekulace, ale je zajímavé se nad tím zamýšlet. Mně třeba nenapadlo, že NG možná nechtělo jít s cenou až tak dolů.

  • logik
    13:42 31.08.2018

    petr svec: Neni tam kokpit, to se to pak konstruuje....

    peto150: Pro USAF mají pořád největší smysl "velké tankery", kde není problém s místem pro posádku. Na LL, kde je třeba šetřit každej metr, dává takovejdle dron daleko větší smysl.

    Pla-men: To nevím, ale vzhledem k tomu, že když je nahoře tanker, je nahoře stíhací krytí tak jako tak, tak bych řekl, že zas až tak není důvod dávat další stíhací krytí tankeru.
    Navíc stingray bude mít alespoň částečně VLO vlastnost (byť pravděpodobně bude jen LO a ne VLO), takže potencionální útočník se k němu bude muset dostat relativně blízko.
    Z toho, co píšu Koltovy pak IMHO plyne, že bude s největší pravděpodobností neozbrojenej.

    Kolt: Námořnictvu to IMHO byla konstrukce jedno, je zajímají vlastnosti. Jeden z názorů, proč X-47B odstoupil bylo právě to, že z UCLASS se nakonec stalo jen CBARS - tedy námořnictvo nechce útočný dron, ale jen tanker, takže s největší pravděpodobností (RFP jsem ale nečetl, jen hádám) neozbrojený a s nižšími požadavky na stealth.
    Pravděpodobně to byla reakce na odhadovanou "příliš velkou" cenu X-47B. A Northroop pravděpodobně zas nechce jít s cenou "bojového drona" dolů jen na cenu tankeru - ať už proto, že by to bylo pod náklady, nebo proto, že doufá, že ten stroj někomu prodá jako bojový dron.

    Ale také je to možná úplně jinak, jen "fabuluju" :-)

  • KOLT
    12:27 31.08.2018

    Zajímavý byl odchod NG s jejich X-47B. Buď proto, že Námořnictvo preferovalo "klasickou" konstrukci trupu s křídly, nikoliv celokřídlo, nebo to mělo souvislost s vítězstvím NG v programu B-21 – ať už skutečně proto, že by nestihli připravit letoun s požadovanými vlastnostmi v termínu (jak zněla oficiální verse) nebo jim bylo natvrdo řečeno, že dostanou výrobu B-21 za předpokladu, že odstoupí z UCLASS, čímž dají šanci právě Boeingu. Po odstoupení X-47B, který byl hodně daleko v konstrukci a byl testován na LL, takže byl považován za horkého kandidáta, měl Boeing slušnou šanci vyhrát. A Boeing už dlouho nevyhrál žádný tendr na vojenské éro... tedy krom tankerů, jenže to a) jsou v podstatě překopané civilní stroje, nikoliv nová konstrukce; b) ten tendr nevyhrál, ale po prohře s Airbusem byl tendr zrušen a znovu vysoutěžen – teprve tehdy Boeing "vyhrál" :-)

  • petr.svetr
    11:43 31.08.2018

    To sání vzduchu k motoru ze shora mě velmi překvapuje ,zajímavé řešení.

  • Pla-men
    11:08 31.08.2018

    Má to nějak vyřešeno vlastní obranu a sledování okolí? Aby se nemusely vyčleňovat stíhačky k jejich obraně. A co třeba nějakým způsobem to zkusit sledovat zpět k LL..

  • Superme
    10:48 31.08.2018

    dusan - Tak na vodě se s vyhledáváním ponorek do budoucna nejspíš počítá se Sea Hunter, ve vzduchu evidentně s MQ-25. Byl k tomu nedávno testován i Reaper.

  • peto150
    10:18 31.08.2018

    Plánuje zaviesť tankovacie drony aj USAF prípadne v EU? bol by to velký skok v pred a možno aj šetrenie nákladov. Možno skôr ďalšie drony by mohli byť nákladné i ked zrovna zacali s namornymi CV-22.... Možno blbá otázka ale jedná sa stále o pilotovaný dron alebo už robotický s umelou inteligenciou?

  • dusan
    10:01 31.08.2018

    X-krát tu boli preberané nové ruské protilodné strely či ich nosiče. Dron-tanker umožní zväčšiť odstup operačného zväzu lietadlových lodí od bráneného na vzdialenosť, kedy ho bude možné napadnúť maximálne z ponoriek, alebo letectvom. Hladinové plavidlá či pozemné raketové systémy budú pre veľkú vzdialenosť nepoužiteľné. Ponorky ostanú najväčším problémom a zrejme ďaľšími dronmi na palubách lietadlových lodí budú hliadkové, hlavne protiponorkové drony, ktoré budú vykonávať túto zúfalo nudnú, ale zároveň zúfalo potrebnú službu. V kombináci s tankovacími dronmi budú schopné "prečesávať" oceány vo veľkých množstvách na veľké vzdialenosti.