Kanadský vojenský pilot se stal vesmírnou Superstar

Tým kanadských astronautů, první dole zleva plukovník Christopher "Chris" Austin Hadfield, Canadian Space Agency, CSA Headquarters, John H. Chapman Space Centre, 6767 Route de l'Aéroport, Saint-Hubert, Quebec, Canada / Autor

Zkušený kanadský vojenský pilot, který létal na amerických stíhacích letounech F-16 a kanadských CF-18, se stal vesmírnou Superstar poté, co na Mezinárodní vesmírné stanici natočil vůbec první videoklip, pořízený ve vesmíru.

Kanadský vojenský pilot, plukovník Chris Hadfield se díky svým mimořádným schopnostem při létání na vojenských strojích, stal později astronautem. Celkem třikrát se podíval do vesmíru. Naposledy byl velitelem šestičlenné posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Ve vesmíru strávil celkem sto šedesát pět dní.

V ruce kytara, v pozadí modrá planeta Země

Nestal se první člověkem ve vesmíru jako Jurij Gagarin, ani nevstoupil první na Měsíc jako Neil Armstrong, přesto se z něho stala doslova vesmírná Super Star.

Na své poslední misi ve vesmíru natočil videoklip a nazpíval píseň "Space Oddity". Píseň je od známého hudebníka britského původu Davida Bowieho, který ji nazpíval před více jak čtyřiceti lety, kdy o Mezinárodní vesmírné stanici nebylo ani vidu ani slechu. Videoklip trvá okolo pěti minut a jde o první videoklip, který byl na oběžné dráze natočen.

Slova v písni jsou z původního textu lehce upravená. Ve videoklipu Hadfield zpívá o tom, jak se loučí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a jak se za pár dní vrací zase zpátky domů na Zemi po pěti měsíčním pobytu na vesmírné stanici.

Na závěr písně dodává poděkování zpěvákovi Davidu Bowiemu, jehož píseň ho inspirovala. V pozadí je planeta Země. Zpěvák David Bowie odpověděl Hadfieldovi slovy "Hallo Spaceboy", což je také název z jedné jeho dalších písní.

Velitel posádky. Hvězda nejen na internet a twitteru

Při jeho posledním dlouhodobém pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici začal pravidelně natáčet a zveřejňovat na sociálních sítích videa, kde se věnoval otázkám života ve stavu beztíže.

Zájemcům o vesmírný program na svých videích z oběžné dráhy předváděl, jak se ve vesmíru jí, pije, vaří, čistí zuby, holí apod. Dokázal tak příjemným způsobem zpopularizovat vesmírný program, který běžnému životu na Zemi přináší mnohem rychlejší vědecký pokrok.

Svými experimenty, komentáři fotografiemi a videi zaujal mnoho lidí. Ze své pětiměsíční mise dokázal vytvořit zábavnou reality show o kterou se dělil na sociálních sítích nebo na video kanálu YouTube. Natočil více jak sto různých videí z oběžné dráhy stanice.

Videoklip "Space Oddity" měl okamžitě úžasnou odezvu, dnes má počet shlédnutí více jak dvacet miliónů. Znají ho lidé od Tokia po Honolulu. Na sociální síti Twitter má více jak jeden a půl miliónů fanoušků a na facebooku jen o polovinu méně.

Hudba jako odreagování při nebezpečné práci astronauta

Přesto, že v životě Chrise Hadfielda má hudba velmi důležitou roli, hraje nejen na kytaru a zpívá, ale společně s některými bývalými i současnými astronauty založili kapelu. Pořádají dokonce pravidelná turné.

Při dlouhodobých misích na Mezinárodní vesmírné stanici, které trvají pro jednotlivé astronauty přibližně okolo šesti měsíců, se rozhodli lékaři ze střediska pilotovaných letů v NASA, že by mohli na stanici společně s astronauty poslat také nějaký hudební nástroj, tím se později stala kytara.

Velice omezený prostor vesmírného raketoplánu, který dopravuje nejen astronauty, ale také zásoby pro vesmírnou stanici však neumožňoval vzít nějaký větší sofistikovanější hudební nástroj.

Nakonec bylo rozhodnuto poslat společně s astronauty jeden druh kytary s menším tělem. Kytara je již na orbitální stanici nějaký ten rok a za tu dobu stihla obletět Zemi přibližně sto tisíckrát.

Mimochodem s kytarou se nesetkal na oběžné dráze Hadfield poprvé. V roce 1995 si ji vezl na palubě amerického raketoplánu také německý astronauta Thomas Reiter, který směřoval společně s Hadfieldem k orbitální stanici Mir. Tehdy však k požadavkům na přepravu raketoplánem kytaru moc nepřipomínala.

Sám Chris Hadfield uvedl: "Jedna z nejzvláštnějších věcí, když hrajete na kytaru ve vesmíru je, že během hraní prostě lítáte prostorem a náhodně vrážíte do okolního prostředí. Když jste daleko od domova a navíc ještě k tomu ve vesmíru, je velmi důležité nestarat se pouze o techniku, ale i o psychické zdraví našich astronautů." 

Vůbec první videoklip, který se snažil na orbitální stanici vytvořit, byla píseň s názvem "Jewel in the Night". Mělo se jednat o první pokus natočení videoklipu. S textem a znělkou písně mu tehdy ještě na Zemi pomáhal Ed Robertson, jeho dlouholetý kamarád. Právě Ed Roberston je známý především díky vytvoření úvodní znělky k známému seriálu "Big Bang Theory".

Zkušený vojenský pilot

Hadfield se narodil ve městě Sarnia v Kanadě, v provincii Ontario. Dnes je po něm v této kanadské provincii pojmenováno místní mezinárodní letiště.

Když jako dítě sledoval první přistání lidí na Měsíci, rozhodl se, že se stane vojenským pilotem a třeba i astronautem. Většina tehdejších astronautů byli právě vojenští piloti. Teprve jako šestnáctiletý kluk složil úspěšně pilotní zkoušky na motorová letadla, rok předtím na kluzáky.

Později vystudoval Royal Roads Military College, kde získal titul inženýra. Současně nastoupil ke kanadskému armádnímu letectvu, kde se zúčastnil kurzu pro stíhací piloty.

Pilotní kurz na stíhací letouny dokončil jako jeden z nejlepších. Nastoupil do služby ke čtyřistadvacáté páté kanadské letecké peruti. Létal na kanadských strojích CF-18 a amerických nejznámějších bojových letounech F-16.

Později nastoupil na známou americkou základnu zkušebních pilotů "Edwardsova letecká základna". Jako jeden z prvních pilotů se ve vzduchu setkal se sovětským bombardovacím letounem Tupolev Tu-95.

V pozdějších letech byl zapojen do společného kanadsko-amerického projektu na ochranu vzdušného prostoru Severní Ameriky, známým pod zkratkou NORAD.

Sloužil na další americké vojenské letecké základně Patuxen River Naval Air Station. Mezitím vystudoval další vysokou školu, kde se zaměřil na letecké systémy.

Z pilota astronaut

Výběr astronauta NASA nebo Kanadskou vesmírnou agenturou je velice důkladný a přísný. Kandidát musí splňovat náročné fyzické a psychické testy, ale také mít odborné znalosti z některých prestižních vysokých škol, výborný intelekt a dobré komunikační schopnosti.

V roce 1992 úspěšně prošel náročným více-kolovým výběrovým řízením na pozici astronauta u Kanadské vesmírné agentury. Byl vybrán z celkového počtu pěti tisíc kandidátů.

Začal pracovat pro NASA, kde se věnoval testovacím letům se specializací na stabilizaci letounů za letu. Pro skvělé výsledky zahájil ve stejný rok základní výcvik pro astronauty, ve kterém získal kvalifikaci pro let raketoplánem.

Poprvé letěl do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis, který měl za úkol se spojit s dnes již zaniklou ruskou orbitální stanicí Mir. Stal se tak prvním a jediným kanadským občanem, který se na Mir podíval.

Po zkušenostech z prvního letu dostal příležitost letět do vesmíru po druhé a dostat se tak na palubě raketoplánu Endeavour na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, kde bylo za úkol dopravení dalších zásob a vybavení pro stanici.

Celkem čtyři roky zastával funkci vedoucího oddílu kanadských astronautů, bylo to v letech 1996 až 2000.

Se svými zkušenostmi sloužil ve funkci letového ředitele ve středisku pilotovaných letů v Houstonu. Později také ve funkci ředitele letových operací NASA ve Hvězdném městečku v Rusku, které se soustřeďuje zejména na přípravu budoucích kosmonautů. Díky nadprůměrných schopnostem získal jako jeden z mála zahraničních astronautů kvalifikaci na pilota ruské vesmírné lodi Sojuz.

Naposledy se do vesmíru podíval na celkem pětiměsíční misi na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Stal se velitelem celé vesmírné mise, byl tak vlastně po belgickém astronautovi Frank De Winne druhým astronautem, který nebyl americkým nebo ruským velitelem stanice.

Momentálně nejslavnější astronaut Chris Hadfield je v současnosti opět zpátky na Zemi a užívá si vysněného volna po půlroční náročné vesmírné misi

Nahlásit chybu v článku


Související články

CST-100: Vesmírná loď od společnosti Boeing

Ve Spojených státech v rámci programu CCDev vyvíjí několik společností nové vesmírné lodě. Jednou ze ...

EmDrive: Vesmírný pohon budoucnosti nebo velká blamáž?

EmDrive je experimentální pohon pro vesmírné lety slibující způsobit revoluci ve vesmírných letech. ...

Vojenský raketoplán od Northrop Grumman a Virgin Galactic

V rámci programu XS-1 (Experimental Spaceplane 1) hledá americká agentura pro pokročilé obrané ...

Technologie vesmírného pohonu EM Drive

Technologii mikrovlnného kosmického pohonu EM Drive v současné době testuje NASA, resp. texaské ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Horner
    10:34 20.09.2015

    Jo, a už docela dávno :) Hadfield je třída :) jeho Space Odity mám radši než originál :D

    Jo, a už docela dávno :) Hadfield je třída :) jeho Space Odity mám radši než originál :D

Načítám diskuzi...