Kanada se soustředí na Arktidu

První akvizicí je v rámci programu A/OPS (Arctic/Offshore Patrol Ship) nákup tří arktických hlídkových lodí třídy Harry DeWolf v ceně 3,5 miliardy kanadských dolarů. Celkově se plánuje (podle výše rozpočtu) pořízení až šesti lodí třídy Harry DeWolf .

Plavidla mají svůj konstrukční základ v norských lodích třídy Svalbard. Výtlak lodí Harry DeWolf je téměř 6500 tun pří délce 103 metrů. Posádku tvoří 65 námořníků.

Třída Harry DeWolf slouží především k hlídkování a průzkumu kanadských výsostných vod v Arktidě. Loď pojme malé čluny i námořní vrtulník CH-148. Pro vlastní obranu slouží dálkově ovládný 25mm rychlopalný kanón.

Samozřejmostí je také nejmodernější velitelský, kontrolní, komunikační, počítačový, zpravodajský, průzkumný a sledovací systém typu C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).

Modernizací dále projde čtveřice transportních, pátracích a záchranných turbovrtulových letounů de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter (CC-138). Letouny slouží především pro transport osob a nákladu v Arktidě.

Harry DeWolf / National Defence and the Canadian Armed Forces

Cena modernizace dosáhne 20 milionů až 49 milionů dolarů. Poslední modernizovaný letoun převezme kanadské letectvo do roku 2020.

Modernizované CC-138 překlenou období do příchodu nového užitkového letadla. Kanada nové stroje hledá v rámci programu UTA (Utility Transport Aircraft). Původně letouny UTA neměly prioritu, ale události posledních měsíců o několik let uspíšily práce na programu.

Kanadské letectvo poptává celkově 12 víceúčelových letounů UTA uzpůsobených pro operace v Arktidě. První stroje se však nedostanou do výzbroje pravděpodobně dříve než v roce 2025.

Podle Norma Jolina, analytika organizace Navy League of Canada, se kanadská armáda nesoustředí na nákup zbraňových systémů, ale spíše systémů schopných působit v nehostinném prostředí.

CC-138 kanadského letectva je přizpůsoben pro operace v extrémním severském počasí. / National Defence and the Canadian Armed Forces 

I když dochází k tání ledovců, obrovské části regionu jsou nedostupné. „Tam nahoře to je stále o přežití," říká Jolin.

Ve stejném duchu nakoupí kanadská armáda i nové arktické vybavení pro své vojáky. Kromě oblečení a výstroje půjdou finance na nákup lyží, sněžnic nebo sání. Výše investice je 49 milionů dolarů a dodávky začnou v roce 2021.

V plánu je rovněž nahrazení pásových dopravních vozidel Bandvagn 206 (Bv 206) pořízených v 80. letech minulého století. Nová vozidla mají být schopná operací v extrémních mrazech a jízdy na sněhu. Za 100 vozidel plánuje kanadská armáda utratit 100 milionů až 249 milionů kanadských dolarů.

Kanadský premiér Stephen Harper opakovaně zdůrazňuje nutnost vojenské a politické přítomnosti v Arktidě. Premiér dokonce jmenoval Juliana Fantineho jako pomocného ministra obrany čistě pro otázky Arktidy.

Vojenské cvičení kanadské armády v Arktidě. Významná část území Kanady leží v Arktidě.

Cílem větší vojenské a politické přítomnosti je podle Fantineho efektivněji řešit ekologické problémy (při těžbě plynu, ropy), záchranné operace nebo pomáhat uvízlým obchodním lodím.

Klíčem podle Fantineho jsou špičkové komunikační, velitelské a informační systémy. Kanada proto plánuje v roce 2020 udělit kontrakt na vyslání dvou polárních družic – jedné komunikační a jedné meteorologické. Cena kontraktu se odhaduje na 1,5 miliardy kanadských dolarů.

Kromě toho Kanaďané plánují vypustit tři satelity RCM (Radarsat Constellation Missio) v rámci programu Polar Epsilon 2, které doplní jeden současný satelit RADARSAT-2 systému Polar Epsilon. Satelity budou pomocí radaru provádět námořní průzkum (lodě, plující led), detekovat ropné skvrny, lesní požáry nebo povodně, sesuvy půdy či erupce sopek. 

Zdroj: DefenseNews