Islamisté utrpěli v Somálsku porážku, budoucnost země je ale nejistá

Agentura Reuters uvedla, že je pravděpodobné, že se po sérii vojenských neúspěchů z poslední doby islamističtí ozbrojenci vrátí k taktice partyzánské války a teroristických útoků. Nebezpečí pro mír v Somálsku mohou přitom představovat především zahraniční žoldnéři, bojující v řadách milicí al-Šabábu.

Jak v rozhovoru s médii uvedli někteří obyvatelé čerstvě vládními jednotkami obsazeného Kismayo , bylo jich mezi islamisty mnoho a dali se rozpoznat podle světlejší barvy kůže. Podle agentury Reuters se předpokládá, že se poté, co museli město opustit, uchýlili do okolních lesů. Panují přitom obavy, že z nich proti tomuto přístavu budou podnikat partyzánské útoky.

Video: Záběry keňské televize (Kenya Television Network) ukazují boj keňských jednotek o přístav Kismyo / YouTube

Tomu, že se islamisté nehodlají vzdát, ale navíc se chystají mstít Keni za podíl jejích jednotek na obsazení přístavu Kismayo vládními oddíly, nasvědčují dva teroristické útoky, ke kterým došlo již v neděli na keňském území.

Při prvním z nich byli v severokeňském městě Garissa, ležícím poblíž somálských hranic, zastřeleni dva policisté. „Máme podezření, že za útokem jsou stoupenci militantního hnutí al-Šabáb,“ řekl při této příležitosti agentuře Reuters místní zástupce policejního velitele Herman Ndiema.

Foto: Takto vypadá každodenní r ealita somálské občanské války / EPA

Při druhém z nich zaútočil neznámý pachatel granátem na anglikánský kostel svatého Polykarpa na okraji keňské metropole Nairobi. Také v tomto případě se keňské úřady domnívají, že jde o akt odplaty militantních islamistů. Taktiku teroristických útoků totiž také v poslední době nejednou uplatnili v boji proti somálské vládě.

Dvanáctého září se vedení hnutí al-Šabáb přihlásilo k nezdařenému atentátu na hotel, v němž právě jednal nově zvolený somálský prezident Hassan Sheikh Mohamed s keňskou delegací. „Hlásíme se k tomuto útoku na takzvaného prezidenta a keňskou delegaci. A v takovýchto akcích budeme pokračovat, dokud neosvobodíme celé Somálsko,“ prohlásil tehdy pro francouzskou agenturu AFP mluvčí hnutí al-Šabáb Ali Mohamoud Rage.

Další teroristické útoky následovaly 20. září, kdy dva výbuchy v restauraci v centru Mogadiša nepřežilo 15 lidí. A poté 23. září ozbrojenci, islamističtí ozbrojenci zabili poslance somálského parlamentu

Foto: Na válečný konflikt v Somálsku nejvíce doplácejí civilisté / ISN Security Watch

Somálsko přestalo jako jednotný stát fungovat od roku 1991, kdy byl svržen diktátor Mohamed Siad Barre. Už od roku 1988 přitom v zemi probíhá, s určitými přestávkami, otevřená občanská válka.  Její kořeny přitom sahají až k roku 1960, kdy došlo k sjednocení bývalých kolonií Italské Somálsko a Britské Somálsko do nezávislého státu.

V něm začaly jednotlivé vlivné klany z obou dříve samostatných území soupeřit o moc. Poslední etapa této války začala v roce 2006, kdy se změnila v boj centrální vlády proti Svazu Islámských Soudů a na ně napojeným islamistickým organizacím, jako je například al-Šabáb, považovaná za regionální odnož Al Káidy.

Africká unie je organizace, sdružující země Afriky. Má 53 členských států a vznikla v roce 2002 transformací do té doby existující Organizace africké jednoty. Za svůj cíl si klade politicky a ekonomicky sjednocovat a rozvíjet tento kontinent.

Zdroj: Squidoo , Reuters , RIA