Íránská bezpilotní letadla jako nástroj geopolitiky

V severní části přistávací dráhy (nedaleko íránských mobilních zařízení pro ovládání bezpilotních letounů) přibyly dvě nové budovy. Rozšíření technického zázemí v této části základny podle internetových stránek Offiziere.ch naznačuje, že se Írán rozhodl posílit svou schopnost sledování plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem či v blízkosti jeho teritoriálních vod.

Stavba těchto objektů nedaleko řídicího stanoviště může vést ke zvýšení operační připraveností íránských bezpilotních letounů.

Na zpevněném parkovacím místě pro radiolokátor, jež se nachází v jižní části přistávací dráhy, byl identifikován ruský 39N6E Kasta-2E2. K určení typu tohoto ultrakrátkovlnného (UHF) radaru pomohla přítomnost vozidel (podvozek KAMAZ, konfigurace nápravy 6 × 6) s anténou a další technickou výbavou. Ruské zařízení nahradilo předchozí Matla ul-Fajr-3 (VHF) íránské výroby.

Na jižní straně přistávací dráhy byly také zaznamenány výkopové práce, které nasvědčují přípravě pro pokládání kabelů. Jak uvádí Ofiizier.ch, Teherán stejným způsobem postupoval na dalších leteckých základnách, z nichž operují jeho bezpilotní letouny.

V roce 2017 téměř každý týden pořizované satelitní snímky ostrova Kešm dokládají pravidelnou leteckou aktivitu íránských dronů. Fotografie navíc dokumentují, že se v prostoru nad základnou často pohybovalo několik bezpilotních letounů najednou. Říjnové snímky přistávací dráhy například zobrazují jeden větší letoun z rodiny Mohajer (zřejmě Mohajer 6) a k tomu pravděpodobně jeden letoun Yasir.
 

Mohajer 6 – sériová výroba zahájena

Mohajer 6 je první íránský dron z rodiny Mohajer, jenž je vyzbrojen přesnými zbraněmi. Pátého února letošního roku Teherán slavnostně oznámil začátek jeho sériové výroby. Íránci během této události představili pět bezpilotních letounů Mohajer 6, přičemž jejich sériová čísla naznačují výrobu nejméně devíti kusů.

Začala výroba bezpilotního letounu Mohajer-6. 
 

Pod křídly dvou dronů byly zavěšeny malé přesné pumy, ostatním letounům závěsy zcela chyběly. Podle britské analytické společnosti Jane’s se jednalo o dva druhy pum, Ghaem a Ghaem 1. První z nich, Ghaem, pravděpodobně využívá semiaktivní laserové navádění, jež ze strany operátora vyžaduje označení cíle. Ghaem 1 na druhé straně pracuje s infračerveným zaměřováním a se schopností zamknutí cíle před odpalem. Jeden z íránských videozáznamů zveřejněných v průběhu oznámení demonstroval schopnost letounu Mohajer 6 přesně zasáhnout cíl na mořské hladině.
 

Oproti předcházejícím modelům má Mohajer 6 větší rozpětí křídel i celkovou velikost. Ve srovnání s Mohajerem 4 také vzrostla maximální doba letu. 
 

Íránské bezpilotní letouny, včetně těch z rodiny Mohajer, byly nasazeny v Sýrii, Iráku a údajně také na území Jemenu, Libanonu a Pákistánu:

Ostrov Kešm v Perském zálivu. / Google Maps

Sýrie

Jeden z posledních poplachů v izraelských ozbrojených silách vyvolalo únorové narušení izraelského vzdušného prostoru íránským bezpilotním letounem. Jeho sledování a následné zničení provedl izraelský bitevní vrtulník AH-64D Apache. V odvetném kroku izraelské letectvo zaútočilo na íránské mobilní řídicí a velicí stanoviště nedaleko Damašku. Poté, co se syrské systémy protivzdušné obrany pokusily zasáhnout útočící izraelské letouny F-16, následovala druhá vlna rozsáhlejší útoku proti syrským a íránským cílům.

Irák

V průběhu bojů proti Islámskému státu na iráckém území došlo k nasazení íránských dronů Mohajer 4 a Yasir. Jejich ovládání měli na starosti íránští vojenští poradci a spojenecké ozbrojené skupiny. Nasazení pokročilých íránských technologií podle článku Adama Rawnleye pro stránky War is Boring symbolizovalo politickou vůli a ochotu Teheránu pomoci svému sousedovi.

Jemen

Šíitští Hútíové v Jemenu používají drony k narušení protivzdušné obrany Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Bezpilotní letoun Qasef-1 si Hútíové podle svého vyjádření vyrábějí sami, což ovšem zpochybňuje nedávná zpráva organizace Conflict Armament Research. Podle ní je Qasef-1 téměř totožný s íránskými drony Ababil-T a Ababil-CH.

Střední východ z pohledu soupeření Íránu a Saúdské Arábie. / midlleeasteye.net

Libanon

Hizballáh, libanonská odnož íránských Revolučních gard, v říjnu 2012 využil íránský bezpilotní letoun Ayoub ke zpravodajské operaci nad izraelským městem Dimona. Nedaleko Dimony se nachází Izraelské atomové centrum, v němž se téměř jistě vyrábějí izraelské jaderné zbraně. Po několikahodinovém sledování dron sestřelil izraelský stíhací letoun.

V roce 2015 odhalená letecká základna Hizballáhu v severním Libanonu s 670 m dlouhou nezpevněnou přistávací dráhou podle internetových stránek The Jamestown slouží íránským bezpilotním letounům Ababil-3 a Shahed-129. Relativně krátká přistávací dráha v horském terénu vylučuje své využití velkou většinou pilotovaných letounů.

Pákistán

Pákistánské letectvo v polovině loňského roku sestřelilo íránský zpravodajský bezpilotní letoun, který se nacházel ve vzdušném prostoru nad okresem Panjgur. Podle internetových stránek Defense Blog se jednalo o historicky první incident tohoto typu mezi Íránem a Pákistánem. Zpravodajský letoun sestřelil pákistánský víceúčelový bojový letoun JF-17.

Zdroje: Offiziere, Jane’s, Jamestown, War is Borging, DefenceNews (1), DefenceNews (2), Defence Blog