GBU-53/B: Americká puma pro stíhačky F-35 Lightning II

Americká firma Raytheon vyvíjí pumu GBU-53/B SDB II již od roku 2006. Hmotnost SDB II je pouze 93 kg, na délku měří 176 cm při průměru pouze 18 cm. Bojová hlavice má hmotnost 17 kg.

GBU-53/B je nástupcem pumy GBU-39 SDB od firmy Boeing. Americké letectvo a námořní pěchota mají ve výzbroji několik tisíc pum SDB. Původní pumy SDB se navádí na cíl pomocí inerciální/satelitní navigace a jsou určeny k ničení nepohyblivých cílů.

Výhodou SDB jsou malé rozměry – útočný letoun F-15E Strike Eagle na jednom pylonu místo jediné 1000 kg (2000 liber) těžké pumy unese blok se čtveřicí pum SDB, které mohou zasáhnout čtyři různé cíle.

V roce 2014 americké letectvo zavedlo do výzbroje SDB s laserovým navedením LSDB (Laser SDB). LSDB dokázala při testech zasáhnout cíl ozařovaný laserem, který se pohyboval rychlostí až 80 km/h. Laserové navádění bylo převzato z pum JDAM (Laser JDAM).

Pumy SDB i LSDB se osvědčily při akcích v Afghánistánu a v Iráku (kampaň proti Islámskému státu), kde efektivně ničily bodové měkké i tvrdé cíle. Na rozdíl od těžkých přesných pum řady JDAM nebo Paveway, lze SDB i LSDB použít i při blízkosti civilistů nebo vlastních sil (při blízké letecké podpoře).

Do budoucna však Pentagon dal přednost výkonnější a pokročilejší pumě GBU-53/B SDB II od firmy Raytheon, i když firma Boeing nabízí nižší jednotkovou cenu. Jednotková cena je ale orientační údaj, protože záleží na počátečních vývojových nákladech, velikosti výrobní šarže, nutném příslušenství a také na počtu již vyrobených pum. Cena původní SDB je nyní uváděná 40 000 dolarů za kus a v případě SDB II přes 100 000 dolarů za kus.

V každém případě americké letectvo počítá s postupným nákupem až 17 000 pum SDB II, které se mají stát nosnou zbraní vzduch-země útočných letadel, především F-15E Strike Eagle a F-35 Lightning II. Rovněž Austrálie před několika dny objednala 3900 pum SDB II v ceně 815 milionů dolarů, což prostým dělením činí 200 000 dolarů za pumu. Je ale nutné si uvědomit, že k pumám Austrálie objednala rozsáhlé provozní a školící zázemí, cvičné sady, výcvikové pomůcky, manipulační techniku, kontrolní a testovací nástroje, atd. atd. 

Puma GBU-53/B má oproti původní SDB značnou technickou výhodu – kromě inerciální/satelitní navigace senzorová hlavice obsahuje milimetrový radar, nechlazený infračervený senzor a čidlo pro laserové navedení. Díky použití radaru SDB II dokáže ničit cíle ukryté v mlze, kouřové cloně nebo písečné bouři.

GBU-39 Small Diameter Bomb

Multifunkční hlavice SDB II najde cíle ve dne i v noci, ve všech meteorologických podmínkách. Po odhození SDB II rozloží křídla, která umožní pumě klouzat na vzdálenost až 70 km. Puma je rovněž propojena datalinkem s mateřským letadlem, což umožní za letu nejen měnit cíle, ale i lépe vyhodnotit úspěšnost útoku.

Řídící software SDB II obsahuje také seznam všech známých bojových vozidel a zbraňových systémů, puma tak dokáže rozpoznat cíl (a to i civilní/vojenský) s největší bojovou hodnotou. Například v případě útoku na pozici protivzdušné obrany (PVO) puma nezaútočí na odpalovací vozidlo, ale na radarové stanoviště nebo stanoviště řízení palby.

Nicméně vývoj SDB II provázejí potíže a překračováni vývojových nákladů. Původní vývojový rozpočet byl stanoven na 450 milionů dolarů s tím, že firma Raytheon ho může překročit o maximálně 39 milionů dolarů – to se stálo právě před několika dny. Nyní musí Raytheon dokončit vývoj za vlastní prostředky.

Vývoj také provází technické problémy. V roce 2015 při testu selhala roznětka hlavice a o rok později se vyskytly problémy s mechanismem rozkládaní křídel po odhozu. Objevily se také problémy s nasazením pumy SDB II na lodích - puma vykázala nedostatečnou odolnost proti vibracím, korozi nebo vlhkosti. To není až takový problém pro letectvo, ale pumy SDB II plánuje využívat i americká námořní pěchota a námořnictvo.

Raytheon tak musel přepracovat celou konstrukci SDB II, aby lépe odolávala agresivnímu mořskému prostředí a provozu na letadlových/výsadkových lodích. Americké letectvo nyní očekává, že počátečních operačních schopnosti F-15E s pumami SDB II dosáhnou v lednu 2019.

Princip fungování SDB II (2012)

Víceúčelová stíhačka F-15E Strike Eagle unese až 28 pum a F-35A ve vnitřních zbraňových šachtách až osm pum SDB II. Jedna F-15E tak na vzdálenost 70 km dokáže zničit až 28 obrněných vozidel, například tanků. Podle letectva je SDB II první zbraní kategorie „no-drive-zone". Tato poměrně nová taktika má zamezit pohybu vozidel protivníka v cílové zóně. Jde o jakousi pozemní obdobu bezletové zóny. SDB II lze naprogramovat například k ničení všech pick-upů s tím, že osobní vozidla budou ignorována, apod.

SDB II bude také prakticky jedinou zbraní, která umožní stíhačkám F-35 zasahovat pohyblivé bodové pozemní cíle.

Použití malých pum (tedy poměrně levných a skladných) při ničení bodových cílů, jako jsou skupiny bojovníků, či dokonce jednotlivci, je naprostou finanční i logistickou nutností. Vždyť americké letectvo (podle vlastních slov) při operacích proti Islámskému státu použilo již 51 000 pum/raket a “vyprázdnilo” své sklady v Evropě a Asii.

Ostatně pro současný fiskální rok 2018 hodlá americké letectvo utratit 814 milionů dolarů na 34 500 kitů JDAM (pro “hloupé” pumy Mark 81/82/83/84), 714 milionů dolarů za střely Hellfire a 504 milionů dolarů za původní pumy SDB. Celkově Ozbrojené síly Spojených států ve fiskálním roce 2018 utratí za munici 16 miliard dolarů.

droj: Defense One, The Drive