Drak proti Slunci: čínské námořnictvo přerostlo japonské

Drak proti Slunci: čínské námořnictvo přerostlo japonské
Japonský torpédoborec JS Kurama (DDH 144) / US Navy (Zvětšit)

Čínská válečná flotila definitivně překonala japonské námořní sebeobranné síly ve většině důležitých kritérií. Je mezi nimi počet velkých hladinových plavidel, celková tonáž i palebná síla. Zatímco Peking intenzivně budoval nové válečné lodě, růst japonského námořnictva stagnoval.

Čína vystřídala Japonsko na pozici nejsilnější námořní velmoci ve východní Asii. Může to ohrozit námořní hegemonii nejdůležitějšího japonského spojence, Spojených států. Zároveň hrozí destabilizace oblasti. Asi tak lze shrnout nejdůležitější závěry srovnání japonského a čínského námořnictva. 

Vydalo ho Centrum pro strategické a rozpočtové hodnocení CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments). Je to nezisková organizace se sídlem v americkém Washingtonu. Zabývá se hlavně problematikou bezpečnosti, vojenských investic, strategie, a podobnými problémy.

Autor zprávy je námořní odborník Toshi Yoshihara. Dokument je zajímavý svou neobvyklou perspektivou. Z velké části totiž čerpá z čínských zdrojů a přináší tak čínský pohled na věc. Nepůsobí zrovna optimisticky. V čínských odborných kruzích zřejmě převažuje názor, že Peking a Tokio jsou předurčeny k námořním závodům ve zbrojení a nakonec k vojenské konfrontaci.

Japonské námořnictvo, posílené těsným spojenectvím se Spojenými státy, představovalo mnoho desetiletí záruku svobodného obchodu a prosperity v oblasti. Přestává to však platit. Před deseti lety sesadila Čína Japonsko z pozice druhé největší ekonomiky na světě. Odráží se to i ve vzájemném poměru výdajů na zbrojení.  

Problém je prostý – pokud Čína vytlačí Spojené státy a Japonsko z oblasti Jihočínského a Východočínského moře, bude moci (v případě potřeby) překážet japonským a jihokorejským obchodním lodím v cestě do Evropy. 


Čínské námořnictvo

Větší lodě

V roce 1990 vynakládalo Tokio na obranu dvakrát víc než Peking. V roce 2000 už to bylo jen o něco víc. O dalších deset let později už Čína investovala do obrany třikrát víc peněz než Japonsko. V roce 2018 Čína utrácela pětkrát víc. Japonský obranný rozpočet se z 41 miliard dolarů v roce 1990 zvedl na 47 miliard dolarů v roce 2018. Čínský ve stejném období stoupl z 21 miliard na 250 miliard (všechny údaje jsou přepočítané na hodnotu dolaru v roce 2017). 

Čínské námořnictvo mělo v roce 2019 něco přes tři stovky lodí a ponorek. Japonské má přibližně polovinu plavidel. Samotný počet lodí je ale mírně zavádějící kritérium. Čína měla víc lodí než Japonsko i v minulosti. Bylo to však způsobeno vysokým podílem malých raketových člunů v její flotile. 

Posledních třicet let Peking malé lodě vyřazuje a nakupuje větší. V roce 1990 tvořily menší hlídkové a pobřežní čluny přibližně polovinu tonáže čínského námořnictva. O třicet let později je to jen asi 10 %. Průměrný výtlak čínské válečné lodě vzrostl od roku 1990 sedminásobně. 

Například v minulém roce čínské námořnictvo na vodu spustilo lodě o celkové tonáži, která se rovná polovině tonáže celého Královského námořnictva. 

Palebná síla

Celkový výtlak čínského námořnictva se za posledních třicet let zdvojnásobil. V současnosti má Peking zhruba dvaapůlkrát víc velkých hladinových lodí než Tokio.

Velikostní složení a výtlak japonského námořnictva se během stejného období změnily jen málo. Ještě výraznější rozdíl je v palebné síle. Čínské námořní rakety jsou modernější než japonské. Příklad je třeba nadzvuková protilodní střela YJ-18. Dolet zbraně, kterou NATO označuje snadno zapamatovatelným kódem CH-SS-NX-13, je až 290 námořních mil (537 km).

Japonské námořnictvo stále ještě používá čtyři desetiletí staré podzvukové střely Harpoon a jen o dekádu mladší rakety SSM-1B. První má dolet asi sedmdesát, druhá osmdesát námořních mil (130 a 150 km). Na palubách čínských lodí je připraveno k odpálení asi 3300 řízených střel. Japonské námořnictvo disponuje jen přibližně 1600. 

Japonsko ale letos v únoru oznámilo plán nákupu špičkových amerických protilodních střel LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) pro stíhačky F-15J Eagle. Výhledově lze LRASM umístit přímo na bojové lodě. Stejně tak kupuje protilodní JSM (Joint Strike Missile) pro své letouny F-35A a F-35B Lighting II.


Ukázka síly japonského, indického a amerického námořnictva v Pacifiku

Japonsko má ovšem spojence v USA, jehož lodě disponují zhruba deseti tisíci střel. Okolo dvou třetin z toho připadá na americkou Pacifickou flotilu. Tandem Japonsko-USA má proto pořád převahu. 

Japonsku nahrává také zeměpis. Ovládá ostrovy Rjúkjú, takže může uzavřít obchodní trasy mezi Východočínským mořem a Pacifikem.

Čína jako SSSR

Platí to ovšem jen za předpokladu, že Tchaj-wan uchová svou nezávislost. Bezpečnost Japonska a Tchaj-wanu se podle Yoshihary nedají navzájem oddělit. Zpráva CSBA přirovnává situaci ve východní Asii k úpadku britské námořní moci během studené války. V padesátých letech minulého století nahradil Sovětský svaz Velkou Británii na pozici druhé nejsilnější námořní velmoci světa. V roce 1960 dosáhlo sovětské námořnictvo dvojnásobku tonáže britského. O dalších deset let později už měl SSSR třikrát víc velkých hladinových válečných lodí.

K tomu disponoval devítinásobkem nestrategických ponorek a šestinásobkem námořníků. Nebylo jisté, zda Královské námořnictvo dokáže bez pomoci ubránit moře okolo Britských ostrovů.

Podobnou potupu nezažil Albion od dob, kdy na něj podnikali nájezdy Vikingové. Úlohu největšího spojence Velké Británie hrály stejně jako v případě Japonska Spojené státy. Kvůli nedostatečné síle Královského námořnictva ale hrozilo, že americké lodě nedokáží odpovědět na případnou sovětskou aktivitu na dvou místech u evropských břehů současně.

Zdroje: CSBAOnline, NI, JapanTimes, Forbes

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Kaga: Vrtulníková loď pro japonské námořnictvo

Japonské námořnictvo získalo výraznou posilu v podobě vrtulníkového torpédoborce JS Kaga (DDH-184) ...

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým ...

Rok 2019: Síla čínského námořnictva opět raketově vzrostla

Čínské námořnictvo v minulém roce uvedlo do provozu 12 plavidel. Čínské námořnictvo tak již má více ...

Americká námořní pěchota a ostrovní blitzkrieg v Tichém oceánu

Americká námořní pěchota (USMC), hlavní invazní síla Ozbrojených sil Spojených států, projde ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • SofF
    03:15 10.06.2020

    to je komplikované téma. Když se to shrne tak platí i to co jinde - když je velký stát zaostalý tak si můžou troufnout mnohem menší sousedé co mají efektivnější hospodářství i ...Zobrazit celý příspěvek

    to je komplikované téma. Když se to shrne tak platí i to co jinde - když je velký stát zaostalý tak si můžou troufnout mnohem menší sousedé co mají efektivnější hospodářství i ozbrojené síly. Ostatně ve středověku platilo že české výpady husitů do německého prostoru který byl násobně větší nenarážely na efektivní odpor. V podobném duchu se nesly akty koloniálních mocností vůči Číně a později Japonska. Ovšem když se dali dohromady tak všichni dřívější uchvatitelé rázem tahají za kratší konec provazu.
    K těm spojencům - takto velké útvary nikdy moc spojenců neměly - protože budí už jen jejich velikost strach těch menších, přecijen nějakých 1,4mld obyvatel už je svět sám pro sebe, proto ani moc spojence nepotřebují, leda jako vazaly co podobně jako USA hodí v daný okamžik svůj hlas v nějaké otázce.
    Sice čínský národ není takový monolit jak to pro nás v Evropě vypadá ale přesto ta etnika mají mnohem lepší vztah než jen v regionu severního středomoří. Hlavně se nezabývají malichernostmi. Partaj, podle názvu komunistická, ale rozhodně už není to co byla v roce 89 kdy byla podobná svým sestrám v Asii a Evropě. Hlavně přechod od ridigního socialismu k uvolnění zvládly mnohem lépe než SSSR a jeho satelity kde se vsadilo na šokovou metodu která ale měla žalostné výsledky. Z toho čerpají důvěru ve svůj systém který se ukázal životaschopější.
    A právě o to jde - v USA si všimli že nedošlo k transformaci na jejich model kdy by je vlastně díky svým pravidlům integrovali tím způsobem že by se moc KS Číny rozplynula straníkům pod rukama. Takže ty výkřiky o hospodářských otázkách jsou jen fíkový list na skutečný problém - že komunismus v čínské verzi nejen přežil ale dokonce opět expanduje. Tedy to co se skrývá za ekonomickou otázkou je opět ideologie - konec dějiny nenastal a starý soupeř se opět dostal k moci. A to jak důrazně trvají na nevstupování do odzbrojovacích smluv dává tušit že se mezitím potajmu dopracovali k mnohem většímu arzenálu než si západní zpravodajci myslí. Určitě se nepoučili jen v ekonomice ale i v dalších chybách a přehmatech Sovětů kde je Západ dovedl účinně špehovat a kvalifikovaně odhadnout zbraně. Není to tak dávno co byly články o obrovských pobřežních bunkrech - jen se ví že jsou, ale co skutečně obsahují asi krom majitelů nikdo netuší. Jedna věc je infiltrovat etnikum co má podobné rysy, špion tedy může zapadnout, ale u těchto asiatů to bude extrémně obtížné - a ti co jsou už narozeni jinde místní snadno poznají a nedůvěřují jim.Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    13:20 09.06.2020

    Dávalo by smysl, kdyby Japonci více spolupracovali s Jižní Koreou. Mají podobné bezpečnostní zájmy i hrozby (Čína a Severní Korea). Ale nevypadá to, že by se jedni nebo druzí nějak ...Zobrazit celý příspěvek

    Dávalo by smysl, kdyby Japonci více spolupracovali s Jižní Koreou. Mají podobné bezpečnostní zájmy i hrozby (Čína a Severní Korea). Ale nevypadá to, že by se jedni nebo druzí nějak moc snažili překonat nepřátelství z minulosti.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      14:05 09.06.2020

      Podľa mňa nejde ani tak o nepriateľstvo ako o rivalitu. Japonsko rovnako ako Južná Kórea chce byť dominantnou silou v regióne.

      Podľa mňa nejde ani tak o nepriateľstvo ako o rivalitu. Japonsko rovnako ako Južná Kórea chce byť dominantnou silou v regióne.

  • FantomasMan
    09:50 09.06.2020

    Čína dosiahla zbrojného bodu, že už nik si naň netrúfne. Ale teraz si začne Čína trúfať na iné štáty.

    Čína dosiahla zbrojného bodu, že už nik si naň netrúfne. Ale teraz si začne Čína trúfať na iné štáty.

    • Roland
      10:36 09.06.2020

      Ale pak je otázka spojenců - na jedné straně je Indie - to asi spojenec nebude, na druhé Japonsko + USA který spojenci nejsou a nahoře je Rusko - to je maximálně manželství z ...Zobrazit celý příspěvek

      Ale pak je otázka spojenců - na jedné straně je Indie - to asi spojenec nebude, na druhé Japonsko + USA který spojenci nejsou a nahoře je Rusko - to je maximálně manželství z rozumu - ne spojenectví. A dole je pak Austrálie a země okolo. Kdo ji zbývá - Afrika a EU?Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      11:31 09.06.2020

      Nevím, kdy by si kdo na Čínu, od doby, kdy má atomovku, mohl troufat. Každopádně Čína má kvůli svému chování hodně vlivných a ne právě kamarádsky smýšlejících států. S tím jak se ...Zobrazit celý příspěvek

      Nevím, kdy by si kdo na Čínu, od doby, kdy má atomovku, mohl troufat. Každopádně Čína má kvůli svému chování hodně vlivných a ne právě kamarádsky smýšlejících států. S tím jak se chová jich bude pouze přibývat. A pro ni blbý je to, že dost jich je co by kamenem dohodil. Spojence viz níže Roland ehm... no tak KLDR, Pakistán.
      A s kým dobře vychází? S Ruskem, jen proto, že potřebuje suroviny, má armádu, atomovku a je hned vedle. Navíc dlouhodobě vysávala know-how z nákupu ruských zbraní. Jinak je to pro ně jen pruda. Pro Kreml je rostoucí vliv Číny extrémní riziko. Jakýsi druh spojenectví založený na obavách z toho, "co kdyby" není stabilní a ani pořádně přínosný. A v nevím jak Putin, ale rusové musí cítit, že jim vliv číny prorůstá do jejich milované vlasti. Pak nějaké státy v Africe, ale tam rozhodně nemá dobré jméno ani podporu populace, ale všemožných banánových politiků, protože prodali co mohli, aby si užívali života v luxusu. A nebo si tam nechali nastavět elektrárny, přístavy apod a vlastní je čína.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      14:10 09.06.2020

      Čína však ešte nedosiahla bodu keď má k dispozícii všetky technológie ktoré potrebuje. Napríklad nevie samostatne vyrobiť vrtuľník, má problémy s vývojom vlastných prúdových ...Zobrazit celý příspěvek

      Čína však ešte nedosiahla bodu keď má k dispozícii všetky technológie ktoré potrebuje. Napríklad nevie samostatne vyrobiť vrtuľník, má problémy s vývojom vlastných prúdových motorov, stavbu lietadlových lodí sa učí na 30 ročnej lietadlovke a Cargo lietadlá sú väčšinou hĺbkové modernizácie sovietskych konštrukcií. Ešte sa má čo učiť. Až budú mať pocit, že všetko vedia a nikoho nepotrebujú, až potom začnú byť nepríjemníSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...