Chorvatští rybáři vylovili z moře záhadné podmořské zařízení
-
21. 1. 2020
-
10 komentářů
-
Radek John
Rybářská loď Marian II lovila vlečnou sítí jihozápadně od ostrova Mljet. Místo nákladu ryb vytáhla z vody podivnou oranžovou krychli. Po zveřejnění fotek na sociálních sítích se přihlásil její majitel: americké námořnictvo.
Loď Marian II vylovila záhadnou oranžovou kostku z hloubky asi 140 metrů. Rybáři nebyli z nečekaného úlovku dvakrát nadšení. Krychle jim potrhala síť.
Hrana zařízení měla asi 130 centimetrů. Celá krychle vážila okolo sta kilogramů. Z její spodní strany visel řetěz s kotvou. Incident se odehrál už šestého ledna.
Na boku plováku našli rybáři nálepku společnosti DHL. Podmořské zařízení podle nálepky přicestovalo do Chorvatska přes letiště v Zagrebu, odkud putovalo do Rijeky.
Kapitán lodi Darko Kunac zveřejnil fotografie kostky na internetu. Brzo na to ho zavolala vysílačkou na kanálu šestnáct výzkumná loď amerického námořnictva USNS Bruce C. Heezen. „Chtěli, abych jim to vrátil,“ vylíčil rozhořčený rybář příhodu na chorvatském webu Morski.hr. „Řekl jsem, že jim to nedám, dokud mi nezaplatí škodu.“ Cenu potrhané sítě odhadl na dvacet tisíc kun (asi 68 tisíc korun).
„Řekli, že velitel má na palubě dolary, a tak jsem odpověděl, že potřebuji spočítat, kolik dolarů to je,“ popsal Kunac jednání o odškodnění. Chorvatská média mezitím spekulovala o účelu krychle.
Určité vodítko poskytl server VesselFinder.com, který ukazuje výstup z automatického identifikačního systému, zkráceně AIS (Automatic Identification Aystem). Je to zařízení, jehož prostřednictvím lodě vysílají svou polohu, kurz, rychlost atd.
Etiketa DHL / Darko Kunac Bigava, Morski.hr
Podmořské měření
Weby, jako je VesselFinder, zobrazují data z AIS na mapě. Každý uživatel internetu může pomocí VesselFinder sledovat námořní provoz kdekoliv na zeměkouli. Jediný problém je, že AIS nevozí všechny lodě. Například malé jachty ho nemívají.
Systém se dá také vypnout, což často dělají válečné lodě, ostatně vypnuté AIS měla při své nehodě i nešťastná norská fregata Helge Ingstad. AIS ale vypínají i obchodní plavidla, třeba když plují ve vodách zamořených piráty. Obraz námořního provozu na VesselFinderu je proto mírně zkreslený.
V případě záhadné americké krychle se ani jedno ze zmíněných zkreslení neuplatnilo. Záznamy z AIS ukazovaly, že loď USNS Bruce C. Heezen kličkovala v místech, kde Marian II zařízení vylovila, jako by prováděla nějaký podmořský experiment nebo měření. Což nejspíš opravdu dělala.
Záznam plavby USNS Bruce C. Heezen podle AIS / VesselFinder, Morski.hr
Průzkum dna
USNS Bruce C. Heezen není obyčejné plavidlo. Zkratka USNS znamená United States Naval Ship, čili Loď amerického námořnictva. Americké válečné lodě mají před jménem zkratku USS, která znamená United States Ship, česky Loď Spojených států. Lodě se zkratkou USNS provozuje Velitelství pro námořní přepravu MSC (Military Sealift Command).
MSC řeší provoz všech přepravních, nemocničních, pomocných, a dalších podobných lodí, jimiž námořnictvo disponuje. Většinu jejich posádek tvoří civilisté. Samotná loď USNS Bruce C. Heezen patří do třídy Pathfinder. Jsou to speciální výzkumná plavidla. Spojené státy jich mají celkem šest.
První bylo spuštěno na vodu v roce 1993 a poslední v roce 2013. Na délku mají sto metrů. Jejich plně naložený výtlak je pět tisíc tun.
K incidentu s lodí USNS Bruce C. Heezen záhadným plovákem se na webu The Drive vyjádřil mluvčí MSC v Evropě a Africe MSC EURAF (Military Sealift Command Europe and Africa) Travis Weger.
Oranžová kostka – americké oceánografické zařízení
Loď USNS Bruce C. Heezen podle něj „prováděla oceánografický průzkum, koordinovaný s chorvatskými úřady“ a že tajemná oranžová kostka je oceánografické lokalizační zařízení, které pomáhá s přesným umístěním sonarů s bočním skenováním určených k mapování dna.
Chorvatské ministerstvo obrany to později potvrdilo. Testům přihlíželi dva zástupci chorvatského námořnictva.
„Interakce rybářů s oceánografickým výzkumem jsou v profesionálním námořním prostředí běžné,“ prohlásil Weger. Proč ale výzkumná loď amerického námořnictva studovala mořské dno zrovna u ostrova Mljet? Mají Američané nějaké zájmy přímo v okolí Dalmatských ostrovů, nebo se oblast jen hodila ke zkouškám nového vybavení?
Přesné místo vyzvednutí kostky / Google Maps
Ruské Varšavjanky
The Drive spekuluje, že přítomnost USNS Bruce C. Heezen souvisí se zvýšenou aktivitou ruských ponorek ve Středozemním moři. Ruské námořnictvo disponuje základnou v syrském přístavu Tartús. Pochází ještě ze sovětských časů. Základna oficiálně spadá pod Černomořskou flotilu.
Ta má šest diesel-elektrických ponorek třídy Kilo, z toho pět člunů patří k modernější variantě označované jako Varšavjanka. Jsou to jedny z nejtišších diesel-elektrických ponorek na světě. Minimálně dvě mají už nějakou dobu stálý přístav v Sýrii.
Pro Rusko je upevňování námořní moci ve Středozemním moři zajímavá alternativa k soupeření se Spojenými státy v Atlantiku nebo Pacifiku, na nějž nemá průmyslovou kapacitu ani peníze.
Američanům se podrobné znalosti tvarů mořského dna a akustického prostředí proto hodí jak při hledání cizích ponorek, tak při provozu vlastních.
Jaderské moře je sice nevelké a mělké vodní těleso, přesto má dlouhou historii ponorkových operací. Například kousek od ikonického ostrova Palgruža leží vrak italské ponorky Nereide, kterou v roce 1915 poslala ke dnu rakousko-uherská ponorka U-5. Velitel U-5, Georg Ludwig rytíř von Trapp, byl jeden z nejúspěšnějších rakousko-uherských ponorkových kapitánů.
Související články
Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry
Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok ...
-
03.02.2015
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Polské ponorky Orka a střely Tomahawk
Polské ministerstvo obrany v rámci programu Orka nakoupí tři nebo čtyři nové dieselelektrické útočné ...
-
01.11.2017
-
27 komentářů
-
Jan Grohmann
Ponorky na mělčině: Německá ponorka U-36 se vrací po najetí na mělčinu do služby
Ponorka narazila do dna jedním ze svých kormidel. Poškození nebylo vážné. Podobné nehody nejsou ...
-
04.06.2019
-
22 komentářů
-
Radek John
Pošlou drony ponorky do šrotu?
Šíření bezpilotních prostředků by mohlo změnit strategickou rovnováhu ve světě. Balistické ponorky ...
-
01.10.2019
-
29 komentářů
-
Radek John
Zjavne nejaké meracie zariadenie alebo sonda. Neviem prečo ten pán mal potrebu to zadržiavať keď ti má svojho majiteľa ktorý sa k tomu hlási. Ak si nechám niekde na verejnom mieste ...Zobrazit celý příspěvek
Zjavne nejaké meracie zariadenie alebo sonda. Neviem prečo ten pán mal potrebu to zadržiavať keď ti má svojho majiteľa ktorý sa k tomu hlási. Ak si nechám niekde na verejnom mieste bicykel tak má niekto právo ho zadržať a vyjednávať o jeho vrátení?Skrýt celý příspěvek
Mořský rybolov je kupodivu dosti regulovaná činnost ve Středozemním moři. Nejde lovit kde se komu chce, čím, kde, co, jaké velikosti. Proto se nedivím rozhořčení onoho rybáře, že ...Zobrazit celý příspěvek
Mořský rybolov je kupodivu dosti regulovaná činnost ve Středozemním moři. Nejde lovit kde se komu chce, čím, kde, co, jaké velikosti. Proto se nedivím rozhořčení onoho rybáře, že mu toto zařízení zničilo zdroj obživy. Minimálně by měli být informování rybáři, lovící v této oblasti, aby si dali pozor na uvedenou pevnou překážku u dna.Skrýt celý příspěvek
Pojďme se vrátit k rozměrům... cca 130cm, že ten přístroj ležel na dně se shodneme, takže jakýkoli výstupek ze dna/resp. podmořská flóra přibližně této výšky (nic neobvyklého), ...Zobrazit celý příspěvek
Pojďme se vrátit k rozměrům... cca 130cm, že ten přístroj ležel na dně se shodneme, takže jakýkoli výstupek ze dna/resp. podmořská flóra přibližně této výšky (nic neobvyklého), která poškodí síť, opravňuje obecně rybáře k nějaké náhradě škody? Nejsem obživou rybář, ale přijde mi zajímavé, že by tahali běžně sítě přímo po dně a netušili, že můžou o něco zachytit.Skrýt celý příspěvek
Pravdepodobne to bolo o dno iba zakotvené a vznášalo sa v určitej výške medzi dnom a hladinou (ako povedzme námorná mína). Ako sa to zachytilo o sieť, v dôsledku ťahu sa to odtrhlo ...Zobrazit celý příspěvek
Pravdepodobne to bolo o dno iba zakotvené a vznášalo sa v určitej výške medzi dnom a hladinou (ako povedzme námorná mína). Ako sa to zachytilo o sieť, v dôsledku ťahu sa to odtrhlo od dna a zároveň pri tom potrhalo siete.Skrýt celý příspěvek
Napadá mne spočítat hydrostatický vztlak, hustotu vody známe, rozměry tělesa přibližně, hmotnost tušíme (viz etiketa DHL)... první číslo (pokud je to číslo) je rozmazané a další ...Zobrazit celý příspěvek
Napadá mne spočítat hydrostatický vztlak, hustotu vody známe, rozměry tělesa přibližně, hmotnost tušíme (viz etiketa DHL)... první číslo (pokud je to číslo) je rozmazané a další jsou 758 lb, tzn. minimálně to je 343kg a víc... teď to z hlavy nevypočítám, ale nemyslím, že se to mohlo vznášet. Respektive proč to nemá tvar koule? Otázek by bylo víc... proč je skoro tajné zařízení oranžové atd.Skrýt celý příspěvek
Tajne rozhodně není. DHL by neměla šanci nalepit etikety na samotný tělo tajného zařízení, vlastně vůbec by se tajný zařízení nedostalo do rukou civilního přepravce.
Tajne rozhodně není. DHL by neměla šanci nalepit etikety na samotný tělo tajného zařízení, vlastně vůbec by se tajný zařízení nedostalo do rukou civilního přepravce.
Bude to akustická odposlechová boje. Rozhodně se nebude válet po dně a ten systém přeparkování jsem někdy viděl v nějakým dokumentarnim filmu, myslím že šlo o systém výroby ...Zobrazit celý příspěvek
Bude to akustická odposlechová boje. Rozhodně se nebude válet po dně a ten systém přeparkování jsem někdy viděl v nějakým dokumentarnim filmu, myslím že šlo o systém výroby elektrické energie ale už si to fakt jistě nepamatuji.
Amíci se zřejmě snaží naplnit akustické knihovny.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...