Český nákladní dron CQ-100 Courier: Reálnější, než se zdá

Počítačová vizualizace CQ-100 Courier. /  ARDENT Brno

Bezpilotní letecké prostředky UAV (Unmanned Aerial Vehicle) zažívají raketový rozmach. Poněkud stranou hlavního proudu ale stojí bezpilotní systémy určené k přepravě materiálu. To chce změnit česká společnost ARDENT Brno s dronem CQ-100 Courier.

Příkladem zásobovacího dronu je americký CQ-10 Snowgoose, který již od roku 2005 využívá americké Velitelství pro speciální operace SOCOM (U.S. Special Operations Command).

CQ-10 existuje ve verzi CQ-10A (robotický motorový padákový kluzák) a CQ-10B (robotický vírník). Vírník CQ-10B startuje pomocí vlastní tlačné vrtule.

Mezery na trhu vojenských dronu si v roce 2014 všimla česká společnost ARDENT Brno, která se až dosud zabývala především obchodem s pozemním logistickým vybavením pro letadla a letištními bezpečnostními prostředky.

Největším impulzem k vývoji českého nákladního dronu CQ-100 Courier se stal ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny. V bojích na Ukrajině se malé pozemní jednotky často ocitaly odříznuté od zásobování a po krátkém čase přišly o bojeschopnost.

Dron CQ-100 je schopen proniknout do prostoru hájeného raketami země-vzduch (např. typu MANPAD) a bez rizika ztráty drahých letadel/vrtulníků a vycvičených osádek dodat zásoby bojujícím jednotkám.

Letoun je koncipován s maximálním důrazem na nenáročnost provozu, výrobní cenu a na schopnost operovat za všech povětrnostních podmínek.

Společnost ARDENT Brno se rozhodla nevyvíjet vlastní avioniku, ale využít systémy od izraelských společností. Díky použití komerčně dostupných systémů se celý projekt výrazně zjednodušuje a urychluje.

CQ-100 Courier pohání malý český proudový motor. / ARDENT Brno. 

Koncept počítá s jedním vozidlem s pneumatickým startovacím katapultem pro vypouštění dronů. Také katapult dodají renomovaní zahraniční výrobci. Posádka vozidla bude dvojčlenná.

Letová hladina CQ-100 je do 1000 m, maximální cestovní rychlostí 480 km/h. Vykládka nákladu se uskuteční pomocí padáku v sestupové výšce 300 m a při rychlosti 200 km/h. Kruhová středová odchylka při shozu padákem je 150 m. Lze také použít řízených padáků. Daní za přesnost je však vyšší cena a menší nosnost.

Maximální vzletová hmotnost je 540 kg, hmotnost nákladu 200 kg. Dolet s nákladem je 180 km s opětovným návratem do místa startu. Dron tedy cíle dosáhne max do 25 minut. Počítá se samozřejmě s celou flotilou dronů, které mohou vojáky zásobovat nepřetržitě 24 hodin, sedm dní v týdnu.

O pohon CQ-100 se stará malý český proudový motor TJ100. Tento motor byl vyvinut pro nejrůznější lehké letecké prostředky. Tah motoru je 1,3 kN, ale pro dron CQ-100 Courier bude motor vylepšen a výkon zvýšen.


Koncept prezentovaný CQ-100 již v menším měřítku funguje ve Rwandě.

Orientace dronu v prostoru je zajištěna pomocí inerciálního navigačního systému a GPS. V průběhu letu ale nebude možné trasu měnit.

Celý koncept není tak neuvěřitelný, jak se může z úvodních “sci-fi” obrázků zdát. Například americký start-up Zipline provozuje ve Rwandě zásobovací vrtulové drony, které využívají koncept podobný CQ-100.

Vrtulové drony Zipline rozvážejí zdravotnický materiál po celé Rwandě. Maximální rychlost dronu je 100 km/h - v cílové zóně letadlo zpomalí a poklesne, poté balíček odhodí na malém padáku.

Drony již ve Rwandě úspěšně fungují řadu měsíců a zkrátily zásobovaní odlehlých nemocnic z několika hodin na několik desítek minut.

CQ-100 tedy využívá ověřený a zavedený koncept, jedná se ale o výrazně těžší a výkonnější vojenský stroj. Program CQ-100 je v současnosti ve fázi ověřování konceptu. Vzlet prvního prototypu lze očekávat do roku 2019.

CQ-100 Courier

Výrobce: 

Ardent Brno

Rozpětí: 

4,60 m 

Délka: 

5,30 m 

Hmotnost prázdného stroje: 

230 kg

Max. vzletová hmotnost: 

540 kg

Nosnost nákladu: 

200 kg

Cestovní rychlost: 

400 km/h

Max. rychlost: 

480 km/h

Pádová rychlost: 

109 km/h

Stoupavost: 

3,9 m/s

Akční rádius:

180 km

Zdroj: A-Report 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Drony Perdix: Testování zabijáků ruských systémů protivzdušné obrany S-400

Americké námořnictvo ze stíhaček F/A-18E Super Hornet poprvé zkušebně vypustilo inteligentní roj ...

Projektil tvarovaný explozí: Drony proti tankům

Jen několik dní po uveřejnění informací o testování dronů Perdix, Pentagon přišel s další zajímavou ...

Pentagon sází na umělou inteligenci, pilotům stíhaček pomůže ovládat roje dronů

Americké stíhačky F-22 a F-35 v blízké budoucnosti získají prvky umělé inteligence (AI). ...

Heron TP-XP: Exportní verze izraelského bitevního dronu

Izraelská společnost IAI (Israel Aerospace Industries) na výstavě Aero India 2017 představila ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Zdenoušek
    06:46 17.02.2017

    Velká bublina z Brna. To bude asi jako výroba litrového motoru v Jawě.

    Velká bublina z Brna. To bude asi jako výroba litrového motoru v Jawě.

  • pks_
    20:14 14.02.2017

    1. Já jsem zvědav na ten katapult, který vystřelí půltunový dron rychlostí 109km/h. 2. Vzlet prototypu za 2 roky - to vypadá, že chtějí jen nějakou dotaci na vývoj a že ještě nic ...Zobrazit celý příspěvek

    1. Já jsem zvědav na ten katapult, který vystřelí půltunový dron rychlostí 109km/h.
    2. Vzlet prototypu za 2 roky - to vypadá, že chtějí jen nějakou dotaci na vývoj a že ještě nic (kromě pár powerpointových prezentací) nemají.
    3. 150m kruhová odchylka je moc - padák bude viděn nepřítelem a místo dopadu zaměřeno. Až tam někdo přijde, tak bude 200.
    4. Řízený padák by přece měl jít zvládnout pomocí 2-3 serv a GPS - vše do 1kg a 5000Kč.
    5. Možná bude schopen proniknout do prostoru, ale že nebude sestřelen, s tím se počítat nedá. Jediná šance je noční klouzavý let, zvýší to ale problémy s dohledáním nákladu.Skrýt celý příspěvek

  • Takeda
    17:36 14.02.2017

    To vůbec není blbej nápad. Čím jednodušší, tím lepší.

    To vůbec není blbej nápad. Čím jednodušší, tím lepší.

  • Rase
    16:31 14.02.2017

    Jde ji korigovat, ale spíš ve smyslu aby obletěl hrozbu na trase. Díky vysoké rychlosti bude letoun schopen dosáhnout svého cíle zhruba za 25 minut, což je doba, během níž by se ...Zobrazit celý příspěvek

    Jde ji korigovat, ale spíš ve smyslu aby obletěl hrozbu na trase. Díky vysoké rychlosti bude letoun schopen dosáhnout svého cíle zhruba za 25 minut, což je doba, během níž by se taktická situace v oblasti shozu neměla nijak zásadně měnit, míněno ve vztahu k ohrožení stroje palbou ze země. Navíc díky tomu, že letoun nebude sám nic vysílat a nebude ani závislý na žádných řídicích signálech (k navigaci bude použit inerciální systém INS s korekcí pomocí satelitní navigace GPS), nebude v zásadě nijak ohrožen prostředky elektronického boje. Absence systému pro přímé řízení navíc výrazně zjednodušuje vývoj a konstrukci a tím pádem také pořizovací cenu.Skrýt celý příspěvek

  • marfolodej
    16:18 14.02.2017

    prototyp až 2019 :-(
    nelze změnit trasu letu dronu po startu? :-(

    prototyp až 2019 :-(
    nelze změnit trasu letu dronu po startu? :-(

Načítám diskuzi...