BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost
-
13. 9. 2017
-
157 komentářů
-
Jan Grohmann
Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších verzí na stejné platformě utratit 50 miliard Kč. Při podobné strategické zakázce, a to platí všude na světě, není možné posuzovat jen dopad nákupu na schopnosti armády, ale také dopad na průmysl a na mezinárodní postavení země.
BVP jako celostátní projekt
Největší chybou, ale široce v médiích uplatňovanou, je dívat se na BVP pouze jako na vozidlo. Veřejné kolektivní myšlení prakticky ignoruje nutné technické, logistické, servisní a provozní zázemí BVP i nutný komplexní výcvik posádek, bez kterého je daný zbraňový systém pouze velmi drahým high-tech “kusem železa”.
Velká část médií nebo komentátorů také vidí nákup zbraní jen jako nutné zlo pro armádu, ale neuvědomují se, že vývoj a výroba zbraní (ať se nám to líbí nebo ne) v sobě akumuluje obrovský vědecký, lidský, ekonomický, průmyslový a politický kapitál.
Výroba zbraní zásadním způsobem stimuluje ekonomický i politický rozvoj dané země. Každý stát má silný zájem rozvíjet svůj zbrojní průmysl, protože tím mimo jiné stimuluje vlastní ekonomiku, navazuje politické (vojenské, bezpečnostní) vazby a posiluje své postavení na mezinárodní scéně. Jinými slovy – posiluje své mocenské postavení.
Bezpečnost země se jednoduše nedá posuzovat jen “počtem hlavní” – bezpečnost země dnes i v budoucnu závisí na robustnosti ekonomiky, na politické síle (moci) dané země, na vyspělém průmyslu i na navazování vztahů s dalšími zeměmi – od osobních, vojenských, až po kontakty na úrovni vlád.
Výše popsané zákonitosti platí jak pro prodávající, tak pro nakupující zemi.
Šance pro český průmysl
Nákup nových BVP pro Armádu ČR je unikátní příležitostí posílit schopnosti armády, schopnosti celého českého průmyslu (podíl na výrobě, přístup ke špičkovému know-how) i mezinárodního postavení České republiky.
Nová BVP chce Armádě ČR mimo jiné dodávat německá firma Project System & Management GmbH. (PSM), která nabízí BVP Puma – tedy typ zavedený v Bundeswehru.
V srpnu letošního roku se uskutečnilo první pracovní jednání mezi německou společností PSM a státním podnikem VOP CZ, s.p. (dále jen VOP CZ). Zakladatelem VOP CZ je MO ČR a firma se stane klíčovým průmyslovým partnerem vítěze tendru na dodávky nových BVP. VOP CZ již uzavřela memorandum o spolupráci se všemi kandidáty tendru.
BVP Puma během cvičení ve výcvikovém prostoru Bergen; větší foto / Bundeswehr/Hannemann
Společně se zástupci německé společnosti PSM se tohoto jednání účastnili vybraní klíčoví subdodavatelé BVP Puma z německého zbrojního průmyslu – KMW, Rheinmetall, HENSOLDT Optronics, MTU Friedrichshafen, Jenoptik Advanced Systems a Dynamit Nobel Defence.
Podle německých zástupců se na výrobě Pumy mohou podílet čeští výrobci jako Meopta, RAY SERVICE, společnosti skupiny MESIT a další. Německá strana jasně uvedla, že umožní českým podnikům si osvojit nejmodernější technologie a know-how BVP Puma a zároveň podílet se na vývoji a výrobě dalších variant (komponentů), a to jak ve prospěch Armády ČR, tak německého Bundeswehru i dalších případných zákazníků.
Podle informací Armádních novin má PSM již připravenou technickou dokumentaci pro nejrůznější odvozené verze na platformě Puma. Některé speciální verze pro Armádu ČR a Bundeswehr mohou být v případě dohody vyvinuty a/nebo vyrobeny ve VOP CZ.
Ve VOP CZ může probíhat konečná montáž nových BVP a výroba všech “železných” částí, především korby a věže.
Velké šance uspět má český průmysl i při dodávkách do Bundeswehru – Berlín prozatím objednal 350 vozidel Puma, ale to je pro potřeby německého Bundeswehru málo. Uvažuje se tak o dalším nákupu vozidel Puma.
BVP Puma tankového praporu 33 (Panzergrenadierbataillons 33), tankové brigády 9 (Panzerlehrbrigade 9), 1. tankové divize (1. Panzerdivision) ve výcvikovém prostoru Bergen.
Spolupráce české a německé armády
Případná spolupráce Bundeswehru a Armády ČR při provozování BVP Puma má probíhat minimálně na úrovni, v jaké probíhá ve sdružení LEOBEN – jde o sdružení armád (Dánsko, Holandsko, Španělsko, Řecko i Švédsko) provozujících tanky Leopard 2.
V případě zájmu lze využít hlavní výcvikové centrum vozidel Puma v německém městě Münster. Centrum je vzdáleno pouze 6 h jízdy autem z Prahy.
Tankové výcvikové středisko Münster je již plně vybaveno pro výcvik posádek BVP Puma. Jde především o školení řidičů, střelců, velitelů, vezeného mechanizovaného družstva, koordinaci vozidel na úrovni četa, rota, prapor, vojenských servisních specialistů v různých úrovních údržby apod.
Výcvikové materiály zahrnují počítačové programy obsahující studijní skripta a pomůcky, které je možné využívat v rámci samostudia vojáků přes špičkové simulátory a trenažéry, až po speciální verze BVP určené pro jízdu v terénu a ostrou střelbu za všech podmínek.
Součástí výcvikového centra Münster pro projekt BVP PUMA jsou mimo jiné:
+ System Integrated Training Equipment (SIAM – Simulator) (systémově integrovaný výcvikový prostředek – propojení čtyř BVP Puma umožňující simulaci a výcvik metodou „Train as you fight");
+ Driver Training Vehicle (vozidlo pro výcvik řidičů);
+ Driver Motion simulator (pohyblivý 3D simulátor pro výcvik řidičů);
+ Replica of Drivers WorkStation (replika pracovního prostoru řidiče);
+ Training Equipment Maintenance Turret (trenažér věže určený pro výcvik údržby);
+ Training Equipment Maintenance Chassis (trenažér podvozku určený pro výcvik údržby);
+ Training Unit Maintenance Hydrop-System (trenažér hydro-pneumatického odpružení);
+ Digital Training Equipment (digitální výcvikové vybavení);
+ Computer Assisted Training and Teaching Tool (CAT3) (počítačově podporované zařízení pro výcvik a školení);
+ Electronic Weapon and Effect System (elektronický simulátor zbraně – záblesk a zvuk výstřelu);
+ Firing Indicator (indikátor palby);
+ Training Equipment Ammunition (cvičná munice);
Podle výrobce jde však jen o malý výčet možností střediska Münster. Bundeswehr využívá i technickou školu v Aachenu, kde jsou školeni techničtí a logističtí specialisté na vyšší úrovně údržby a provozního plánování BVP Puma.
Výcvikový prostor Bergen leží nedaleko výcvikového střediska Münster; větší foto / Bundeswehr/Philipp Neumann
Školení v Münsteru i Aachenu jsou pro příslušníky armád NATO vedena v angličtině. V případě zavedení BVP Puma do AČR vznikne, stejně tak jako v ostatních podobných případech, tzv. „české centrum Bundeswehru“, tj. jakási styčná skupina, která metodologicky povede výcvik českých vojáků.
Výrobce PSM nechtěl komentovat, jaké úrovně dosáhne případná spolupráce mezi německou a českou armádou – úroveň spolupráce je především věcí české a německé armády. Spolupráce tohoto typu je ale v zemích NATO silně rozvinuta.
Obecně však zcela jistě půjde o výměnu poznatků v oblasti zavádění a provozu BVP Puma, dotovaných stáží velitelů a specialistů obsluhující BVP Puma nebo provádění školení osádek a celých vojenských jednotek.
Cena vozidel a náročnost provozu
V povědomí široké vojenské veřejnosti jsou vozidla Puma brána jako špičkové, ale drahé stroje. Podle prohlášení výrobce se však publikovaná cena nezakládá na pravdě a výrobce je v ČR publikovanými cenami ohromen.
Na dotaz Armádních novin PSM odmítl cenu vozidla zveřejnit s tím, že zásadně médiím cenu vojenské techniky nesděluje. Podle PSM je však jednotková cena vozidla pro Bundeswehr mnohem nižší, než je v českých médiích uváděno.
Nákup 210 vozidel Puma nebude stát více, než deklarovaných 50 miliard Kč.
PSM se také snaží snížit cenu vozidla plánovanou sériovou výrobou BVP Puma v ČR a dále čerpáním fondů EDA (European Defence Agency), o které má zájem i Bundeswehr. Případná spolupráce mezi německými a českými podniky bude mít také německou vládní podporu.
Dále Armádní noviny zajímalo, jaké jsou provozní náklady BVP Puma. Podle PSM Bundeswehr vozidla přijal teprve nedávno a není možné prozatím přesně stanovit provozní náklady. Důvodem je skutečnost, že se německé jednotky s BVP Puma teprve seznamují a tato fáze výcviku má zcela jiný profil využití techniky (najezděné kilometry, využití palubních systémů, zbraní, atd.).
BVP Puma při pouštních testech ve Spojených arabských emirátech (2012); větší foto / PSM
Bundeswehr tedy nemá přesná data prozatím k dispozici, ale nepředpokládá se výrazný odklon od provozních nákladů starších BVP Marder.
BVP Puma navíc ještě nedosáhla podle požadavků Bundeswehru plných operačních schopností FOC (Full Operational Capability), např. kvůli absenci protitankových řízených střel Spike a nezávislé dálkově ovládané věže se 40mm granátometem.
V roce 2019, tj. v době předpokládaného nákupu BVP pro Armádu ČR, již bude Bundeswehr disponovat jednotkami s BVP Puma pro alianční síly velmi rychlé reakce VJTF (Very High Readiness Joint Task Force).
Provozní spolehlivost BVP Puma
Kapitolou samou o sobě je spolehlivost vozidel a tedy to, jak náročný servis a údržbu vyžadují. Armádní noviny zajímal názor zástupců PSM na kritickou zprávu (listopad 2016) Hanse-Petera Bartese, zplnomocněnce německých ozbrojených sil Bundestagu, podle které se Bundeswehru nedaří udržovat svou leteckou i pozemní vojenskou techniku bojeschopnou.
Podle tehdejší zprávy bylo ze 48 dodaných BVP Puma pouze 23 vozidel bojeschopných. Podle výrobce provozní připravenost BVP Puma v tomto (prakticky prvním fiskálním) roce zavádění BVP Puma do Bundeswehru nebyla skutečně v průměru uspokojivá.
Dle PSM to mělo mnoho důvodů: nové vybavení pro jednotky, které se musí nejprve naučit manipulaci, to samé platí pro personál údržby. Německý důstojník Bundeswehru doslova uvedl: "Přechod z Marderu na Pumu je technologicky srovnatelný s analogovým telefonem s číselníkem na moderní smartphone".
30mm automatický kanón Mauser MK 30-2 umožňuje rychlou volbu mezi dvěma druhy munice a má kadenci 200 ran za minutu; větší foto / Bundeswehr/Daniel Dinnebier
Navíc bojové prapory ještě nejsou plně vybaveny veškerou technikou nutnou pro zajištění provozu BVP Puma.
Dodejme, že minulý rok PSM dodala německé armádě více než 50 BVP Puma a v letošním roce dodá 66 BVP Puma.
Dle vyjádření zástupců PSM jsou však výše uvedené těžkosti u zavádění nových zbraňových systémů zcela běžné. Podobně tomu bylo například u zavádění samohybných houfnic PzH 2000 do výzbroje.
Stejně tak je zatím obtížné posoudit spolehlivost jednotlivých komponentů vozidla. Dle PSM je to proto, že se prozatím neprojevily žádné závažnější problémy. Dle vyjádření PSM, vzhledem k dlouhému vývoji jednotlivých komponentů, však provozní spolehlivost BVP Puma má být velmi vysoká.
Německá armáda plánuje využívat BVP Puma dalších 40 let, tj. minimálně po toto období je garantována logistická a technická podpora, dostupnost náhradních dílů, rychlost dodání náhradních dílů apod.
Naopak u vozidel starších konstrukcí je na místě oprávněná otázka, jak dlouho ještě výrobce bude zákazníkům zajišťovat logistickou a technickou podporu.
Související články
Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?
Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za maximálně 50 miliard Kč celkem 210 nových ...
-
24.08.2017
-
397 komentářů
-
Radomír Sedláček, Jan Grohmann
Ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25 v roce 2021
Od roku 2021 začne nové ruské bojové vozidlo pěchoty (BVP) Kurganěc-25 nahrazovat v ruské armádě ...
-
07.09.2017
-
95 komentářů
-
Jan Grohmann
REPORTÁŽ: Polská vojenská výstava MSPO 2017
V polských Kielcích od 5. do 8. září probíhala tradiční výstava vojenské techniky MSPO 2017 ...
-
09.09.2017
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
10. Panzerdivision: 10. tanková divize Bundeswehru
O přidružení 4. brigády rychlého nasazení (4. brn) Armády ČR k 10. tankové divizi (10. ...
-
10.09.2017
-
30 komentářů
-
Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D.
U Pumy je podle požadavků Bw nastavena kadence na 200 ran/min. Možná by se dala dodat verze kanónu s měnitelnou kadencí, technicky je to možné, prakticky ale nevím. S verzí ...Zobrazit celý příspěvek
U Pumy je podle požadavků Bw nastavena kadence na 200 ran/min. Možná by se dala dodat verze kanónu s měnitelnou kadencí, technicky je to možné, prakticky ale nevím.
S verzí MK-30-2/ABM se uvažuje jako s preferovanou možností.Skrýt celý příspěvekPro mne je zajímavá informace, že v Pumě osazený kanon nemá možnost zvýšení rychlosti střelby z cca 200 na 700 ran/min. Někde bylo prezentováno, že tato rychlost je na Pumě možná. ...Zobrazit celý příspěvek
Pro mne je zajímavá informace, že v Pumě osazený kanon nemá možnost zvýšení rychlosti střelby z cca 200 na 700 ran/min. Někde bylo prezentováno, že tato rychlost je na Pumě možná. Jak je to s tou rychlostí na tomto konkrétním kanonu Mauser MK 30/2, je měnitelná jako u elektricky poháněných kanonů, nebo je to na pevno dané, buď jedna či druhá rychlost? Jaká je tedy u Pumy, těch obvyklých cca 200 ran/min? Uvažuje se napevno u nového BVP s možnosti ABM (čili verze Mauser MK 30/2 ABM), nebo se bude zase šetřit na nepravém místě?Skrýt celý příspěvek
Základní podmínka je kompatibilita munice. Ta bude v základních typech nábojů zachována u obou kanónů, ale v případě AB munice by kanóny Mauser a ATK kompatibilní nebyly. Ovšem ...Zobrazit celý příspěvek
Základní podmínka je kompatibilita munice. Ta bude v základních typech nábojů zachována u obou kanónů, ale v případě AB munice by kanóny Mauser a ATK kompatibilní nebyly.
Ovšem Bush. Mk44 z Panduru stejně nemá možnost střelby AB municí, tu má až verze Mk44S. Co by obnášela schopnost střelby AB municí z Panduru, to zatím asi nikdo nezjišťoval (co všechno by se muselo vyměnit/upravit - na kanónu a na SŘP a hlavně kolik by to stálo). RCWS Samson-2 také nemá Mk44S, ale jen Mk44. Naproti tomu obě CVčka prý už mají Mk44S. Vzhledem k jistým problémům s životností hlavní u našich Pandurů bych za mě neviděl takový problém v tom, že nové BVP bude mít jiný kanón (ale na stejnou munici).
MK-30 boduje ve větší přesnosti střelby a podle mého názoru také v tom, že technicky umožňuje kadenci až 700 ran/min (v BVP Puma je jeho kadence snížena), což je výhodnější při střelbě na rychlé cíle (krátkými dávkami). Také v tom, že jeho výrobce je i výrobcem věže a navíc je v podstatě "za humny", což v případě ATK neplatí.
OATK Mk44 (S) má určitě naprostou většinu dílů shodnou s kanóny na KBVP Pandur, na druhou stranu, výrobce je až v USA a odtamtud něco expresně dostat je někdy hodně tvrdý oříšek. Dále, pokud by se nezlepšila kvalita, tak bych osobně na ATK vůbec netrval. Určité plusové body by však Mk44 mohl mít v teoretické možnosti přechodu na náboj Super 40 (40x180 mm) - pokud by se tato ráže /náboj v budoucnu rozšířil. Tento náboj je samozřejmě účinnější, než 30x173 mm, je již vyvinutý několik let, ale zatím si jej nikdo nepořídil. Takže není jasné kolik stojí konverzní sada na 30 mm Mk44, kolik stojí munice a především: jaká je životnost hlavně kanónu (aby to nebylo horší, než hlavně u našich Pandurů).
Já osobně bych proto na stejném kanónu u nových BVP pro 7.mb vůbec netrval.Skrýt celý příspěvekMauser s Bushmasterem budou fyzicky zaměnitelné. Problém by mohl být pokud by oba používali programovatelnou munici (jiný způsob programování.). Již dříve jsem se tu v nějaké ...Zobrazit celý příspěvek
Mauser s Bushmasterem budou fyzicky zaměnitelné. Problém by mohl být pokud by oba používali programovatelnou munici (jiný způsob programování.). Již dříve jsem se tu v nějaké diskuzi na zaměnitelnost programovatelné munice ptal a tuším Starlight odpovídal, že neví, že by to někdo zkoušel, ale pravděpodobně zaměnitelná nebude.Skrýt celý příspěvek
Ještě zde opomíjená věc a myslím, že docela důležitá. Armáda v zadání pro BVP požadovala kanon min. 30mm. A s velkou pravděpodobností se kanon této ráže opravdu pořídí. AČR má ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě zde opomíjená věc a myslím, že docela důležitá. Armáda v zadání pro BVP požadovala kanon min. 30mm. A s velkou pravděpodobností se kanon této ráže opravdu pořídí.
AČR má ve výzbroji ATK MK44 (Pandur). Bylo by nelogické, kdyby pořizovala jiný kanon stejné ráže.
Nevím, lze Mauser z Lance zaměnit (jednoduše) s Bushmastrem? Protože kdyby ne, tak zakomponování Buschmastru do Lance by si vyžádalo další náklady.Skrýt celý příspěvekRase
Nevim, asi je to slovíčkaření, ale těžko bude provoz PUMY na úrovni Marderu. Možná náročností mysleli čas strávený údržbou.
Možná levnější je CV90CZr?Rase
Nevim, asi je to slovíčkaření, ale těžko bude provoz PUMY na úrovni Marderu. Možná náročností mysleli čas strávený údržbou.
Možná levnější je CV90CZr?MALI: pardon, napsal jsem Lynx, měl to být Marder. Lidi od Bundesehru tvrdí, že provoz Pumy nemá být náročnější, než provoz Marderu. Zda je to pravda už neřeším - nemáme přesné ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
pardon, napsal jsem Lynx, měl to být Marder. Lidi od Bundesehru tvrdí, že provoz Pumy nemá být náročnější, než provoz Marderu. Zda je to pravda už neřeším - nemáme přesné údaje, nemají je ještě ani u Bundeswehru (!)
Blarog:
se Spartakem má být kompatibilní zatím jen Puma a Boxer, což jsou top vozidla i u Bundeswehru. Němci už průběžně tyto komplety nakupují, my nemáme nic (zatím). Zda v budoucnu bude možné propojení je otázkou - snad ano.
ps. pokud není ASCOD nejlevnější, tak něco hodně přepálili. přeci jen věž Samoson II je lowend a Konsbergu nebo Lance se nemůže rovnat. Upřímně bych se ale nedivil, pokud by cenu podvozku přepáliliSkrýt celý příspěvekPuma má pro IdZ (německý DSS) vyčleněnu jednu rdst umístěnou ve věži (umožňující jak hlasovou, tak datovou komunikaci), napojenou na interkom a LAN vozidla. To je mimo příslušného ...Zobrazit celý příspěvek
Puma má pro IdZ (německý DSS) vyčleněnu jednu rdst umístěnou ve věži (umožňující jak hlasovou, tak datovou komunikaci), napojenou na interkom a LAN vozidla. To je mimo příslušného SW vše. možná je tam ještě konektor pro nabíječku AKB DSS. Samostatné konektory pro každého vojáka jsem tam neviděl (snad jsem je nepřehlédl).
Takže nic světoborného, nicméně ostatní nabízená vozidla neměla ani to (pokud nepočítám nějaké USB zásuvky pro nabíjení... v praxi víme čeho). Zcela určitě to v hodnocení AČR bylo zohledněno. Ostatně níže je někde (tuším, že u Rase) uveden odkaz na náplň těchto zkoušek.
AČR již vybavení vojáka budoucnosti prakticky zkoušela již v roce 2009, kdy v tehdejším VOP-026 Šternbek, divizi VTÚVM Slavičín, nynějším VTÚ, s.p., vznikl ve spolupráci s Univerzitou Obrany Brno prototyp Modulárního Bojového Kompletu sesednutého vojáka (sesednuté družstvo a terminál velitele v mateřském bojovém vozidle BVS10), byl odladěn na UO a krátce zkoušen u některých útvarů AČR; na výstavě Future Soldier Prague 2009 dostal stříbrnou cenu, pak ale program V21 v AČR pokračoval pouze pořízením nových ručních zbraní a na MBK jednotlivce již nezbyly peníze. V současnosti v AČR koncepce DSS neexistuje - realizují se jen dílčí nákupy komponent bez systémového začlenění.Skrýt celý příspěvekNěkde jsem se dočetl, že Puma je spojena s německou verzí "vojáka budoucnosti". Netušíte někdo, jestli to hrálo roli při hodnocení AČR? A existuje vůbec nějaká obdobná koncepce ...Zobrazit celý příspěvek
Někde jsem se dočetl, že Puma je spojena s německou verzí "vojáka budoucnosti". Netušíte někdo, jestli to hrálo roli při hodnocení AČR? A existuje vůbec nějaká obdobná koncepce "vojáka budoucnosti" v AČR? DíkySkrýt celý příspěvek
To Rase: dovolte mi, abych některá Vaše tvrzení trochu poopravil: 1. Tvrdíte, že provoz Pumy nebude dražší, než provoz Lynxu (na základě čeho? - na základě prohlášení pracovníků ...Zobrazit celý příspěvek
To Rase:
dovolte mi, abych některá Vaše tvrzení trochu poopravil:
1. Tvrdíte, že provoz Pumy nebude dražší, než provoz Lynxu (na základě čeho? - na základě prohlášení pracovníků PSM?). Já tvrdím, že provoz Pumy bude dražší o vyšší servisní náročnost podvozku (pojezdy, motor). Zbytek pak bude z hlediska provozu zhruba stejný: elektronika podvozku je stejná (naopak u Lynxu je modernější), věžový komplet Pumy bude mít vyšší provozní náročnost kvůli použitému velitelskému přístroji, a jinak bude jeho servisní náročnost obdobná. Zbytek už bude obdobný - jak píšete - podle toho, co se tam osadí.
2. ASCOD 35 a CV-90 v obou verzích NIKDY nebudou umět to, co Puma (i kdyby jste je osadil bůhví čím)... Pumě by se mohl přiblížit ASCOD 42 (snad - nemám k němu dostatek informací a ani nám jej GDELS nenabídla) a pak by se jí mohl vyrovnat LYNX (ale s 800 kW motorem);
3. když se podíváte na webové stránky Rheinmetallu, zjistíte, že toho dělá po čertech hodně a není součástí PSM (PSM je Joint Venture), v obdobném Joint Venture vznikl i Boxer a několik dalších systémů.
4. Pokud si dobře vzpomínám, tak ASCOD není ze všech nejlevnější...
5. Žádný z potenciálních uchazečů nezná přesně co všechno má být v těch 50 mld. Kč, takže každý Vám bude tvrdit, že se do té částky vejde (kdyby se do ní nevešel, tak se logicky ani nemusí hlásit).
To semtam:
Ano, Lynx má být (v zájmu objektivity však nutno podotknout, že pouze podle informací od pracovníků Rheinmetallu) v srovnání s Pumou levnější varianta pásového bojového vozidla (ve stejné úrovni výbavy). technologicky nejmladší vozidlo (z nabízených vozidel pro AČR) je Lynx (KF31 *2016)Skrýt celý příspěvekRase Provoz LYNXE, by měl být levnější, než provoz PUMY. http://www.armadninoviny.cz/ly... Samozřejmě, že LYNX plně ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Provoz LYNXE, by měl být levnější, než provoz PUMY.
http://www.armadninoviny.cz/ly...
Samozřejmě, že LYNX plně vybavený jako PUMA je na stejné cenové úrovni a jednalo by se vlastně o PUMU v jiném kabátě. Rádio Xianjong, ale střeva SONY :)
To ale potvrzuje to, že PUMA je z vozidel asi opravdu nejdražší jak na pořízení, tak na provoz, protože se jedná o nejsofistikovanější a technologicky nejmladší vozidlo.
Počin Rheinmentallu, proč stvořil LYNXE můžem jen tipovat. Modernizace ostatních vozidel je kategorie sama o sobě. Spíše z logiky věci mě napadá a nejenom mě, že LYNX je opravdu levnější varianta oproti PUMĚ. Je méně sofistikovaný jako PUMA a tudíž levnější na provoz a prodej. Kdyby PUMA byla jen o pakatel dražší než ostatní vozidla, tak by LYNX neměl v rámci Rheinmetallu moc šancí v rámci jednoho výrobce (a ano u PUMY ještě Wegman) a země původu.Skrýt celý příspěveksemtam: Záleží od toho, čo si máme predstavovať pod pojmom "znatelne vyšší", lebo: "PSM se také snaží snížit cenu vozidla plánovanou sériovou výrobou BVP Puma v ČR a dále ...Zobrazit celý příspěvek
semtam: Záleží od toho, čo si máme predstavovať pod pojmom "znatelne vyšší", lebo:
"PSM se také snaží snížit cenu vozidla plánovanou sériovou výrobou BVP Puma v ČR a dále čerpáním fondů EDA (European Defence Agency), o které má zájem i Bundeswehr."
Oproti konkurencii sú výrobcovia Pumy v situácii, kedy rôznymi ťahmi môžu stlačiť cenu Pumy v tendri pre AČR možno aj o tretinu. Žiadny z konkurenčných výrobkov totiž súčasne nekupuje aj iné európska armáda.Skrýt celý příspěvekprovoz Pumy nemá být větší zátěž než provoz Lynxe. Cena záleží na tom, kolik budeme chtít elektroniky a systémů, což zdraží / zdražuje každé vozidlo. Píšu to pořád dokola, ale ...Zobrazit celý příspěvek
provoz Pumy nemá být větší zátěž než provoz Lynxe. Cena záleží na tom, kolik budeme chtít elektroniky a systémů, což zdraží / zdražuje každé vozidlo. Píšu to pořád dokola, ale Pokud budeš chtít aby CV90 a ostatní uměli to samé co Puma, budou i stát jako Puma, navíc patrně zvládnou rovněž jen výsadek 3+6 atd. Nemyslím, že cena Pumy, nebo spíš kompletní balíček od PSM, bude znatelně vyšší než u ostatních. Představená vozidla nebyla ve stejné kategorii - ASCOD v nejnižší cenové kategorii, Puma nejvyšší, ostatní někde mezi.
Rheinmetall je soukromá firma, tak nabízejí spoustu techniky a zbraní sami za sebe, přeci jen je to pro ně mnohem zajímavější, než společně s někým jiným. I v Indii nabízeli zmodernizovaný podvozek z BMP osazený věží Lance atd. jinde nabízejí Marder EVO, nedávno si ukuchtili Lynx atd. zkrátka je tam vidět vývoj, kdy se nechtějí vázat jen na modernizace. Docela by mě zajimalo, zda má samotný Rheinmetall podporu Německé vlády, tak jako PSM, byť je jeho součástí.Skrýt celý příspěvekRase Díky za odkaz, kdysi, když jsem sháněl informace o výběrovém řízení, tak jsem ho četl. Tudíž přiznáváš, že PUMA je oproti konkurenci i "alternativnímu" LYNXU dražší? ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Díky za odkaz, kdysi, když jsem sháněl informace o výběrovém řízení, tak jsem ho četl.
Tudíž přiznáváš, že PUMA je oproti konkurenci i "alternativnímu" LYNXU dražší? Cena PUMY bude oproti ostatním asi opravdu znatelně vyšší, jinak by Rheinmentall nenabízel koncepčně obdobné vozidlo jako PUMA, nedávalo by to smysl a škoda peněz na vývoj LYNXE.
Doufám, že se objeví časem nějaké informace z testů a také finanční nabídky a co vše obsahují. 50 mld. je velká suma a počet vozidel také není nízký, tak předpokládám, že pokud všichni budou chtít využít tuto částku, tak jejich nabídky služeb se budou nejspíš lišit, vzhledem k ceně vozidel.
PUMA je z nabídky určitě nejmodernější a asi i nejdražší na provoz. Je otázka zda AČR opravdu potřebuje a dokáže uživit TOP výrobek co se vůbec na trhu nachází.
Padají tu argumenty, že kvůli nedostatečnému či výhledově možná zcela chybějícímu tankovému vojsku je zapotřebí TOP BVP. Tím si nejsem zcela jist. Roli tanků BVP nikdy nemůže zastat, v omezené míře vozidlo palebné podpory na podvozku z BVP. Na protitankový boj jsou vozidla vyzbrojena de-facto stejně a to pomocí PTŘS. Odolnost BVP proti tankovému projektilu je nijaká, nepočítám systémy aktivní ochrany.
Pro AČR bych viděl vozidlo, které bez problémů dokáže uživit (nebo alespoň nebude neúměrně zatěžovat rozpočet) a samozřejmě bude mít své kvality. Proto mi v současné době asi nejvíce vyhovuje CV90CZ (nemám dostatek kvalitních informací, abych mohl učinit plnohodnotný závěr). CV90, ale i ostatní typy jako je ASCOD i když spatřili světlo světa v 90. letech, tak jejich vývoj šel dál a AČR by nepořizovala typ z 90.let. Pro CV90CZ hraje do karet to, že v Evropě ho již používá 7 uživatelů a jeho provoz je známý. Jedná se o jakousi sázku na jistotu, bez nepříjemných překvápek, pokud se vše transparentně provede.Skrýt celý příspěvekTady je ten text na AN:
http://www.armadninoviny.cz/bv...Tady je ten text na AN:
http://www.armadninoviny.cz/bv...smetam: jelikož to potvrzují i lidé od PSM (ps. tento článek jsem nepsal já). Nemám důvod nevěřit tomu, že se do těch 50 mld. jejich nabídka vejde. Pokud jde o Lynx, tak nevím kdo ...Zobrazit celý příspěvek
smetam:
jelikož to potvrzují i lidé od PSM (ps. tento článek jsem nepsal já). Nemám důvod nevěřit tomu, že se do těch 50 mld. jejich nabídka vejde. Pokud jde o Lynx, tak nevím kdo to psal, ale zástupci Rheinmetallu přiznávají, že cena za Lynx nebude výrazně nižší než u konkurence (CV90, ASCOD) oproti Pumě ale bude levnější už z toho důvodu, že elektronika a systémy co má, jsou běžně dostupné na trhu - motor a některá elektronika, oproti tomu Puma má všechno zakázkově (narážka hlavně na motor). U ceny za samotné železo, ale i věž nebude rozdíl mezi Lynxem a Pumou. Pumu taky prodražuje vychytanější protiminové řešení dna korby, které ale taky snižuje profil vozidla. Oproti CV90 a ASCOD, má Lynx drahou věž (se všemi systémy) ale zároveň to je jeho velká přednost.
Srovnání vozidel bylo hodně hrubě i tady na AN, jinak mrkni tady na odkaz. Jednotlivá vozidla je možno rozkliknout pro víc informací:
http://palba.cz/viewtopic.php?... Skrýt celý příspěvekRase S dovolením budu mít otázku. Pokud tvrdíte, že PUMA není ve skutečnosti tak drahá, jak se o ní zpravidla tvrdí. Tak nerozumím proč Rheinmetall nabízí LYNX jako levnější ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
S dovolením budu mít otázku.
Pokud tvrdíte, že PUMA není ve skutečnosti tak drahá, jak se o ní zpravidla tvrdí. Tak nerozumím proč Rheinmetall nabízí LYNX jako levnější alternativu k PUMĚ?
Bohužel neznám ceny všech nabízených BVP. Spočívá ona "levnost" LYNXE v jednotkové ceně, v provozu či jiných aspektech, nebo ve všem?
Pro redakci AN
Myslím, že by bylo zajímavé udělat jakýsi "seriál" i o ostatních kandidátech na nové BVP. Či dokonce jakési srovnání, jestli seženete dost relevantních informací. Aby i obyčejný laik si mohl udělat jakousi analýzu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...