S-70M Black Hawk: Univerzální vrtulník pro Armádu ČR?

Bitevní vrtulník S-70M Black Hawk; větší foto / Lockheed Martin 

Ministryně obrany Karla Šlechtová zadala Generálním štábu (GŠ) vypracovat seznam potenciálních kandidátů na nový víceúčelový vrtulník pro Armádu ČR. Na seznamu se může objevit nová bitevní verze amerického víceúčelového vrtulníku S-70i Black Hawk.

Armáda ČR hleda univerzální vrtulník

AČR plánuje nakoupit dvanáct víceúčelových vrtulníků. Podle ministryně obrany AČR dva roky prováděla marketingový průzkum, ale k zahájení samotného akvizičního procesu nedošlo. Šlechtová mimo jiné uvedla, že vojáci požadují stroj s takovými parametry ve spektru vlastností (výzbroj, vybavení, avionika atd.), který není na komerčním trhu běžně dostupný.

 


 

„Nemyslím si, že naše armáda potřebuje něco, co ani není na trhu, nemají to Američané ani další země v Evropské unii,“ uvedla Šlechtová. Náčelník GŠ generál Josef Bečvář kritiku ministryně odmítl s tím, že se musí armáda dívat také na možnost budoucího nasazení vrtulníků a ctít příští trendy ve vývoji bojové techniky. „Odmítám tvrzení, že se jedná o science fiction a že si vojáci něco vymýšlejí. Víme o tom, že podobné vrtulníky  je v současnosti  možné koupit a jejich pořízení se stane jen otázkou výběrového řízení,“ oponoval Bečvář.

 

Po pátečním jednání (9. února)  na žádost ministryně Šlechtové upřesnil GŠ bližší specifikace ohledně nových vrtulníků. „Po dvou letech je nutné se pohnout z místa,  k tomu jsem vydala jasné pokyny. Zásadní je pro mě jistota, že budeme dobře připraveni. Zpřesnění specifikací, na kterém jsme se při dnešním jednání shodli, je správným krokem ve správný čas,“ komentovala upravené požadavky Šlechtová.
 

Podrobnější specifikace nových vrtulníků nebyly veřejnosti sděleny. Obecně má ale jít o víceúčelové vrtulníky schopné přepravovat vojáky a materiál, evakuovat  z bojiště raněné, provádět průzkum a poskytovat přímou palebnou podporu pozemním silám. V případě potřeby by měly být stroje schopny působit i v rámci integrovaného záchranného systému na území ČR (např. v případě povodní).

 

Největší výzvou je integrace zbraní, protože AČR požaduje schopnost odpalovat řízené střely vzduch–země. Není ale známo, jaké typy řízených střel AČR požaduje. V principu se nabízejí lehké řízené střely Hydra (APKWS) ráže 70 mm a těžší výkonnější laserem naváděné protitankové řízené střely (PTŘS) AGM-114 Hellfire. Pokud má mít vrtulník schopnost ničit tanky a nejmodernější bojová vozidla pěchoty (BVP), v úvahu připadají pouze střely Hellfire, případně izraelské střely Spike.

 

Ministryně obrany si však přeje certifikovaný a ideálně bojem prověřený vrtulník. To je zásadní rozdíl oproti strojům, o kterých sice výrobce prohlašuje, že v případě zájmu mohou být osazeny PTŘS, ale vrtulník s požadovanou výzbrojí nebyl dosud testován, proto ani certifikován, natožpak tedy ještě ověřen v boji.

 

V případě zájmu dokáže výrobce vrtulník pochopitelně osadit v podstatě jakoukoliv výzbrojí, ale integrace zbraní si vyžádá roky vývoje a zkoušek a bez přehánění (podle typu zbraní) stovky milionů korun. Jen k dokreslení – samotná střela AGM-114 Hellfire stojí více než 100 tisíc dolarů.

 

Finanční náklady za vývoj a testy, jakož i riziko protahování vývoje a certifikace samozřejmě  na sebe bere zákazník. Na zákazníkovi také bude, aby se s tímto novým strojem naučil pracovat, ověřil ho v provozu a vypracoval taktiku nasazení. Pokud tedy AČR případně zažádá o vývoj nové verze, tak celý proces vývoje a plná integrace do jednotek AČR (výcvik posádek a provozního personálu, osvojení všech schopností vrtulníků, vypracování taktiky nasazení atd.) potrvá bez nadsázky určitě nejméně deset let od podpisu smlouvy.

 

S-70M se sestavuje v polské firmě PLZ Mielec a je nabízen polským speciálním silám.

 

Podle Šlechtové, která 5. února vystoupila v pořadu Interview 24, žádná z obou dosavadních nabídek (UH-1Y Venom a AW139M) požadavkům AČR nevyhovuje. „Ani jedna nabídka nesplnila Armádou ČR požadované specifikace. Sama jsem se velice divila, proč nejsme schopni zadat takové, aby to bylo reálné,“ řekla Šlechtová.

„Chceme vrtulník, který je bojový, bitevní, civilní, a ještě potřebujeme, aby tam na těch platformách zespodu vrtulníku nesl kanon, kulomet a řízené i neřízené střely,” uvedla Šlechtová v Interview 24 s tím, že podle generála Bečváře si armáda nevymýšlí, když tvrdí, že takové vrtulníky existují.

 

„Chci ujištění, že nebudeme kupovat vrtulníky na papíře. Máme strategii vyzbrojování, která říká, že budeme kupovat pouze takovou techniku, která už létá a už někde bojuje. A specifikace (armády – pozn. red.) to nesplňuje,” sdělila Šlechtová. „Já chci vrtulník, který budou používat naši vojáci, a ne takový, který bude mít deset tisíc věcí a bude se vyrábět třeba pět let.“

 

S jistotou můžeme říct, že klasických víceúčelových vrtulníků, které jsou vybaveny kanony (ráže 20 mm a výše), řízenými střelami, mají certifikovanou výzbroj a jsou přitom ověřeny v boji, není na komerčním trhu mnoho. Nabízí se samozřejmě otázka, zda je bezpodmínečně nutné mít vrtulník ověřený bojem. Vždyť ani nové zbraňové systémy nemohou být ověřeny bojem, avšak tomu odpovídá i časová, finanční a organizační náročnost vývoje a testování.

 

Otázka tedy zní, jestli AČR akceptuje dostupný otestovaný vrtulník, který nebude tak „dokonalý“, nebo vezme na svá bedra veškerá rizika vývoje nové verze vrtulníku.

 

Po roce 2000 Sikorsky nabízel variantu S-70 Battle Hawk australské armádě. Battle Hawk byl vyzbrojen mimo jiné kanónem ráže 20 mm. Austrálie ale dala přednost vrtulníku Eurocopter Tiger. Battle Hawk ale byl pouze vývojovým programem a není v nabídce firmy Sikorsky.

 

Bitevní S-70M Black Hawk

Nebudeme se pouštět do výpisu všech možných univerzálních vrtulníků pro AČR, ale podíváme se na čerstvou novinku, která teoreticky podmínky AČR splňuje, tedy kromě ověřeného bojového nasazení a možnosti lafetace automatických kanonů.

 

Americká firma Sikorsky v těchto dnech oznámila ukončení kvalifikačních testů kulometné a raketové výzbroje pro vrtulníky S-70i Black Hawk. Ozbrojená verze nese označení S-70M Black Hawk.

 

Samotný neozbrojený S-70i je odvozen od varianty UH-60M Black Hawk americké armády. S-70i a UH-60M jsou prakticky identické stroje, ale S-70i chybějí některé citlivé americké technologie především z oblasti avioniky a komunikačních systémů. Přesto je avionika u S-70i a UH-60M asi z devadesáti procent shodná. 

 

UH-60M je verze určená pro americkou armádu a veškerá práva k vrtulníku vlastní americká vláda. Proto UH-60M nemůže nabízet k prodeji Sikorsky, ale pouze americká vláda na podkladě programu zahraničního prodeje zbraní FMS (Foreign Military Sale). Naopak veškerá práva k S-70i vlastní společnost Sikorsky, která tak může vrtulník snadno nabízet na zahraničních trzích bez složitého souhlasu americké vlády.

 

Podle tiskové zprávy zbrojovky Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky, ukončení kvalifikačních testů zbraňových systémů S-70M je vyvrcholením šestiletého vývojového programu. V rámci vývoje po dobu dvou let probíhaly testovací střelby ve výcvikovém prostoru Yuma v Arizoně.

 

Základním rysem S-70M je kulové zaměřovací termovizní elektrooptické pouzdro (včetně denní kamery a laserového značkovače) a sada univerzálních pylonů ESSS (External Stores Support System). Pod pylony lze zavěsit kulomety ráže 12,7 mm, rotační kulomet ráže 7,62 mm, řízené i neřízené střely Hydra a PTŘS Hellfire. Stejně tak ESSS pojme i přídavné nádrže (až 4× 870 l).

 

Účinek řízené 70mm střely APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) s bojovou hlavicí M282. Hlavice prorazila boční pancíř transportéru M113 a explodovala uvnitř. Otázkou je, jak by si vedla proti nejnovější generaci BVP, především při útoku z přední polosféry.

  

Do avioniky S-70M byl integrován systém řízení palby, který může ovládat každý ze dvou pilotů. Při použití hlavňové výzbroje nebo raket jsou na displejích pilotních přileb zobrazeny cílové údaje, které umožňují pilotům manévrovat vrtulník tak, aby získal vhodnou pozici pro palbu proti statickým i pohyblivým cílům.

 

„Sikorsky značně zjednodušil složitý úkol zničení cíle z velké vzdálenosti tím, že avionika vypočítá komplexní balistiku požadovanou pro efektivní vedení palby,“ uvedl Bill Gostic, viceprezident divize pro světové vojenské systémy a služby firmy Sikorsky. „Jakmile jsou zbraně a infračervený elektrooptický senzor integrovány s existujícími ovládacími prvky a avionikou vrtulníku Black Hawk, mohou mezinárodní armády přidat externí křídla (ESSS – pozn. red.) a zbraně za méně než tři hodiny, aby mohly provádět středně náročné bojové mise.“

 

Dlužno dodat, že již před několika lety dokončil Izrael integraci PTŘS Spike-ER na vrtulníky Black Hawk. Stejně tak se kolumbijská armáda  rozhodla na své „černé jestřáby“ umístit střely Spike-LR, Spike-ER a Spike-NLOS (s rozsahem 25 a více kilometrů). Není ale jasné, zda jde o čistě národní řešení, nebo takto upravené vrtulníky lze dodávat i zahraničním zákazníkům (např. AČR).

 

Ozbrojený S-70M může provádět úderné operace, ozbrojený doprovod a podporovat palbou pozemní síly. S ESSS vrtulník přepraví deset vojáků a dva palubní střelce s dvojicí kulometů ve dveřích. V případě protipancéřové konfigurace S-70M pojme až 16 střel Hellfire.

 

V každém případě česká ministryně obrany plánuje spustit nové výběrové řízení na nákup víceúčelových vrtulníků. Kromě původních uchazečů mohou své nabídky předložit také další firmy, teoreticky tedy i firma Sikorsky s vrtulníkem S-70M.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a obranné granáty od rakouské firmy ARGES, dceřiné ...

NÁZOR: Obrana ve stínu Hvězdných válek

Minulý týden jsem se dostala do rozličných médií díky kolegům z Pirátské strany a mému výroku ve ...

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR?

Redakce Armádních novin si ve výrobních prostorách německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Luky
    18:50 25.02.2018

    Dobrý je, že irácké EC-635, které myslím nejsou vojensky tak pokročilé jako nabízené EC-645, mají vojenskou zkušenost z nasazení Iráckými jednotkami v opravdových bojích proti ...Zobrazit celý příspěvek

    Dobrý je, že irácké EC-635, které myslím nejsou vojensky tak pokročilé jako nabízené EC-645, mají vojenskou zkušenost z nasazení Iráckými jednotkami v opravdových bojích proti ISIL, v náročném pouštním, prašném prostředí a horku. Stříleli pevnými kanony, neřízenými střelami a dokonce jihoafrickými PTŘS.Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    18:48 25.02.2018

    TF_HU: Moc nechápu tu vaší jakousi permanentní naštvanost, aroganci a zbytečnou asertivitu ve vašich příspěvcích (nejen u tohoto článku). Ačkoli máte zjevně k tématu celkem dost ...Zobrazit celý příspěvek

    TF_HU:
    Moc nechápu tu vaší jakousi permanentní naštvanost, aroganci a zbytečnou asertivitu ve vašich příspěvcích (nejen u tohoto článku). Ačkoli máte zjevně k tématu celkem dost co říct, tak reálné info aby člověk hledal lupou. To je pořád "asi nevíte", "zjistěte si", "blablabla". To je samé "blbost, blbost", ale co blbost podle vás není, to neuvedete. Když se vás Grohmann zeptá, jaké tedy vrtulníky přichází v úvahu, tak nejste schopen uvést jediný typ a napíšete "nevím, těžko soudit"! Nepřijde vám to směšné?
    Nebo uvádět, že provoz v míru a v boji se vlastně moc neliší, když rozdíl je jen v míře aktivity protivníka. No technicky vzato máte jaksi pravdu, ale není ta bojová aktivita protivníka celkem "gamechanger" v porovnání s mírovým provozem?

    Taky s na to vykašlete, když vám tu všichni tak pijí krev.

    Srovnejte se třeba s tím, jak píše Starlight - celkem tristní srovnání, ne...?Skrýt celý příspěvek

  • petres
    18:31 25.02.2018

    Ještě jedno vymezení (chválihodné) jsem tam zaregistroval - že to musí být vojenský stroj, osvědčený v boji, což omezí militarizované verze civilních vrtulníku spíchnuté horkou ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě jedno vymezení (chválihodné) jsem tam zaregistroval - že to musí být vojenský stroj, osvědčený v boji, což omezí militarizované verze civilních vrtulníku spíchnuté horkou jehlou.

    Když tu byl zmíněn včera britský AW159, je tu ještě francouzský, také částečně námořní (je i pozemní verze) AS565 Panther. Což je obdobná kategorie, ale současník staršího Lynxe. Je ale dost vázaný na francouzskou výzbroj.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    18:14 25.02.2018

    PavolR: První peníze na BVP mají být vyčleněny od příštího roku (2019), tak teoreticky by asi šlo stihnout vybrat BVP, ukuchtit smlouvu, podepsat to a ještě do konce roku 2019 ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR:
    První peníze na BVP mají být vyčleněny od příštího roku (2019), tak teoreticky by asi šlo stihnout vybrat BVP, ukuchtit smlouvu, podepsat to a ještě do konce roku 2019 poslat první splátku. Takový byl původní plán. Pořád je to myslím stihnutelné. Předpokládám že tendr ani nebude, tak tím by se obešla možnost žaloby (to většinou zabije minimálně rok)

    petres:
    však píšu že krom Airbusu by to mohl být i AW109, nebo podobné lehké mašiny. Tedy klidně i Bell 407 atd. možností je pořád dost. Tu vyjímku ale zmínila očividně kvůli airbusu, jelikož tam byl problém s tím, že se Berlín za stroj nezaručil a nešlo by to udělat na úrovni vláda-vláda. Do konce března snad budeme vědět víc - nebo spíš alespoň jaké výrobce osloví a snad i specifikace.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    17:41 25.02.2018

    Někdo se tu bil v prsa, že požadavky napsali na LUH a světe div se armáda dostane LUH.

    Někdo se tu bil v prsa, že požadavky napsali na LUH a světe div se armáda dostane LUH.

  • petres
    17:36 25.02.2018

    Pro ty, kteří si chtějí poslechnou ministryni na vlastní uši (od cca 26 ...Zobrazit celý příspěvek

    Pro ty, kteří si chtějí poslechnou ministryni na vlastní uši (od cca 26 minuty):
    http://www.ceskatelevize.cz/iv...

    Upravené specifikace vrtulníku by měly být známy za 3 - 4 týdny.

    Rase, z toho co říkala ministryně, jsem to tak jednoznačně (pravděpodobně H-145M) jako ty nepochopil.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    17:32 25.02.2018

    rase:
    Hádam len nechcú hodiť podpis zmlúv na BVP na nasledujúcu vládu? Alebo sa nea niekoho čaká? Lebo peniaze už vyčlenené hádam sú ...

    rase:
    Hádam len nechcú hodiť podpis zmlúv na BVP na nasledujúcu vládu? Alebo sa nea niekoho čaká? Lebo peniaze už vyčlenené hádam sú ...

  • Rase
    17:22 25.02.2018

    U BVP neříkala prakticky nic, jen to zmínila, když mluvila o skluzech prakticky všeho. Rovněž zdůraznila že je nutné "převyzbrojit mechanizovanou brigádu XY" Zatím se zdá, že do ...Zobrazit celý příspěvek

    U BVP neříkala prakticky nic, jen to zmínila, když mluvila o skluzech prakticky všeho. Rovněž zdůraznila že je nutné "převyzbrojit mechanizovanou brigádu XY"

    Zatím se zdá, že do konce roku se budou řešit helikoptéry, radar (oboje se koupí až bude mít vláda důvěru), tak pásáky asi až napřesrok nebo nevím kdy. Teda pokud nás nepřekvapí tím že by dali dohromady s někým smlouvu - to ale asi tak rychle nehrozí. :DSkrýt celý příspěvek

  • Jara
    17:13 25.02.2018

    Rase
    A nějaké zdůvodnění 2 ročního skluzu nákupu bvp padlo?

    Rase
    A nějaké zdůvodnění 2 ročního skluzu nákupu bvp padlo?

  • Rase
    16:58 25.02.2018

    Tak podle ministryně obrany MO pořídí lehký vrtulník (UH-1Y vážil skoro dvojnásobek), krom nákupu vláda-vláda je zmíněna i výjimka (tedy očividně kvůli Airbusu). Augusta sice ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak podle ministryně obrany MO pořídí lehký vrtulník (UH-1Y vážil skoro dvojnásobek), krom nákupu vláda-vláda je zmíněna i výjimka (tedy očividně kvůli Airbusu). Augusta sice nesplnila podmínky MO, ale Venom údajně byl ještě hůř hodnocen (získal méně %). Osobně si tedy myslím že s velkou pravděpodobností se pořídí H145M (UH-72 Lakota), AW109 nebo podobný prcek.

    ps. Jo a nákup nových BVP má údajně 2 roky skluz...Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    09:55 25.02.2018

    Další věc je, že BH může nosit i ty "levné" Hellfire :) Ale to by se stejně rozhodovalo po 2025 nebo kdy. Přijde mi to ale hrozně divné, řešit vrtulníkové letectvo takto ...Zobrazit celý příspěvek

    Další věc je, že BH může nosit i ty "levné" Hellfire :)

    Ale to by se stejně rozhodovalo po 2025 nebo kdy. Přijde mi to ale hrozně divné, řešit vrtulníkové letectvo takto salámově a odděleně....jakoby v dílčích etapachách, bez konkrétní vize celku (peníze na nákup, počty, provoz).

    Pokud taková vize existuje, měla by být zveřejněna. Třeba i ve variantách.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    09:43 25.02.2018

    Na LUH jsem si vždy představoval lehčí SpikeER, ale na BH mi přijde N-LOS ideální (vedle ER)......je to ale o návodčím/dronu Rozhodně jsem si nikdy nepředstavoval, že by vlastní ...Zobrazit celý příspěvek

    Na LUH jsem si vždy představoval lehčí SpikeER, ale na BH mi přijde N-LOS ideální (vedle ER)......je to ale o návodčím/dronu
    Rozhodně jsem si nikdy nepředstavoval, že by vlastní vestavěné senzory vrtulníku ty cíle vyhledávaly. V takových situacích u stroje rozhoduje spíš nosnost a s chopnost nést tyto střely. Ze stroje se stává "missile truck", který může protivníka napadat z různých směrů, letět k podpoře a dozbrojení třeba rychlostí 200km/h a není závislý na silniční síti a omezen prostupností terénu.
    Prostě lítací Pereh (navíc ta multifunkčnost BH).

    Jinak zas taková oblačnost často není, aby nebylo pod mraky alespoň pár set metrů bez mlhy.

    Stále postrádám nějakou tu vizi AČR o skladbě LUH MUH HUH po roce 2030.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:40 25.02.2018

    @ tomas.kotnour Ta nová křídla jsou určená pro Royal Navy. Oficiálně jsou pro nové střely z programu FASGW (Sea Venom a Martlet/LMM). Každý Sea Venom bude prý vážit 110 kg a ...Zobrazit celý příspěvek

    @ tomas.kotnour

    Ta nová křídla jsou určená pro Royal Navy. Oficiálně jsou pro nové střely z programu FASGW (Sea Venom a Martlet/LMM). Každý Sea Venom bude prý vážit 110 kg a každé křídlo může nést tyto dvě střely = celkem 220+ kg. Korejské AW159 křídla už mají, jen na nich nosí jen po páru Spike NLOS. Tedy celkem cca 140+ kg pod každým křídlem.

    https://twitter.com/thinkdefen...

    Zda se nová křídla pro RN nějak lišit od těch pro Jižní Koreu, těžko říci. Možná vývojem jsou myšleny jen zkoušky s těžší výzbrojí, než byla dosud certifikována. Tak jako tak, RN žádná podobná křídla dosud neměla (stejně jako sériové protilodní střely Sea Venom).Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:07 25.02.2018

    @skelet Integrace Spike-ER by po technické stránce asi neměla být problém, ale stejně si všichni (výrobce vrtulníku i výrobce střel) řeknou o zaplacení integračních nákladů a ...Zobrazit celý příspěvek

    @skelet

    Integrace Spike-ER by po technické stránce asi neměla být problém, ale stejně si všichni (výrobce vrtulníku i výrobce střel) řeknou o zaplacení integračních nákladů a změny dokumentace. A proč píšu Spike-ER místo Spike NLOS, který už je integrován:

    1)

    Záměrně jsem totiž nepsal, že Spike NLOS je protitanková PTŘS.

    Pro srovnání vozidlová/přenosná střela Spike-LR má hmotnost 14 kg a dotřel 4 km. Vrtulníková PTŘS Spike-ER má hmotnost 34 kg, bojovou hlavici cca 6 kg, přenos dat po optickém vláknu. AGM-114R Hellfire II má hmotnost 50 kg a bojovou hlavici 9 kg. Obě střely mají dostřel 8 km. Spike NLOS má hmotnost 70 kg, bojovou hlavici prý cca 6 kg, dostřel až 25 km, kromě EO čidla má rádiový datalink = ta střela bude hrozně drahá. Už dnes stojí Spike-LR s drahým EO čidlem více než masově vyráběný Helffire. Co pak teprve velká střela NLOS.

    Dostřel 25 km má při odpalu z vrtulníku logiku například pro námořní použití proti lodím s lodní PVO a lokální specifika. Například korejského poloostrova, kdy jedním ze záměrů jihokorejského námořnictva je získat schopnost zasahovat z odstupu severokorejská dělostřelecká postavení pobřežní obrany bez nutnosti nasazovat stíhací bombardéry letectva. A navíc Korejci mají tyto střely už v pozemní verzi u pobřežní obrany. (Poznámka: taktéž existují nedávné fotky těchto střel na izraelských AH-64D-I, bez bližších podrobností).

    Senzory námořního Wildcatu tyto vzdálenosti zvládnou: AESA radar Leonardo Seaspray 7400E radar dokáže identifikovat (mód ISAR) námořní cíle (velké) až na 150 km. EO čidla v senzorové hlavě L-3 Wescam MX-15Di dokážou vidět objekty kasáren na 40 km. Ale na jakou vzdálenost EO senzory systému MX-15Di na vrtulníku najdou a identifikují tank v evropském prostředí?.

    Také je tu výzva v tom, že EO čidla střely Spike NLOS nebude mít rády oblačnost, hustou mlhu a jiné zdejší meteorologické jevy. A také kouř a dým na bojišti. Asi by nastaly situace, kdy drahá střela, která stoupá po odpalu nahoru a na cíl klesá hodně seshora, by mohla narazit v prostoru cíle na špatnou viditelnost, která zakryje cíl. Další výzvou by bylo, jaká si stanovit pravidla použití takovéto zbraně (ROE) posádkou vrtulníku v podmínkách případného bojiště v Evropě. Už jenom cvičné střelby by se komplikovaly a prodražovaly výjezdem za hranice, protože na střelu s takovýmto doletem u nás nebude dostatečně velká střelnice.


    2)

    Čímž neříkám, že nejsou situace, kdy by se střela jako Spike NLOS nehodila. Zejména pokud nejsou stíhací bombardéry s moderní lehkou naváděnou municí pro útok z odstupu, nebo není dalekonosné hlavňové nebo raketové dělostřelectvo s přesně naváděnou municí. Pro většinu cílů viděných a identifikovatelných z letícího vrtulníku v evropských kontinentálních podmínkách budou střely NLOS ale asi zbytečně moc výkonné. Chtělo by to něco, co by bylo více rovnováze z detekčními schopnostmi vrtulníku (=MX-15Di) a nižší cenou za jednu střelu.

    A v tomto případě by mě docela zajímaly zkoušky izraelských střel ve špatném evropském počasí nebo jinak zhoršené viditelnosti. Malá nápověda - proto vznikly střely/pumy jako Brimstone, GBU-53/B SDB II a AGM-114L Longbow Hellfire a nejnověji JAGM s naváděcími hlavicemi s milimetrovými radary (správněji s kombinovanými naváděcími systémy) pro činnost za každého počasí a viditelnosti.

    Pro vrtulníkáře je asi nejzajímavěji „syn Hellfiru“, neboli střela JAGM. Ta by měla nahradit Hellfire II a USMC s typem AH-1Z dost tlačí na pilu, protože chtějí být asi první před armádními AH-64D/E, které už mají dávno možnost používat radarem naváděné AGM-114L Longbow Hellfire schopné činnosti za každé viditelnosti.

    http://nationalinterest.org/bl... Skrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    23:24 24.02.2018

    A nezapomenout přiobjednat nová křídla, zatím v ...Zobrazit celý příspěvek

    A nezapomenout přiobjednat nová křídla, zatím v testování.
    https://assets.shephardmedia.c... Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    23:16 24.02.2018

    Starlight díky.. takže to vypadá, že v případě AW159 bychom museli integrovat akorát neřízené bloky 2x19 70mm. PTŘS pro "nás" integroval už někdo jiný.

    Starlight díky.. takže to vypadá, že v případě AW159 bychom museli integrovat akorát neřízené bloky 2x19 70mm. PTŘS pro "nás" integroval už někdo jiný.

  • Starlight
    23:05 24.02.2018

    5) Britské vrtulníkové síly. Pro lepší pochopení úloh vrtulníků Wildcat, pro které byl navržen, je asi dobré se velmi stručně podívat na skladbu vrtulníků v britských ...Zobrazit celý příspěvek

    5) Britské vrtulníkové síly.

    Pro lepší pochopení úloh vrtulníků Wildcat, pro které byl navržen, je asi dobré se velmi stručně podívat na skladbu vrtulníků v britských ozbrojených silách.

    U armádní verze Wildcat AH1 je asi dobré vědět, že tento typ je výsledkem požadavků Britské armády na „Battlefield Light Utility Helicopter (BLUH)“, později změněné na „Battlefield Reconnaissance Helicopter (BRH)“. Tyto anglické názvy naznačují, co jsou a co nejsou hlavní role tohoto vrtulníku.

    U vojskového letectva Army Air Corps (AAC) Britské armády bude celkem 34 vrtulníků Wildcat AH1. Ty nahrazují svého předchůdce - typ Lynx AH7/9/9A. Nový Wildcat AH1 tak bude doplňovat 50 stávající operačních bitevních vrtulníků Apache AH1 (WAD-64D Block I), které časem nahradí nové AH-64E Block III. AAC ještě používá 34 starých vrtulníků Gazelle AH1, které budou sloužit cca do poloviny příštího desetiletí. O jejich nástupci ještě nebylo rozhodnuto.

    Transportní roli v britských ozbrojených silách má tradičně na starosti britské královské letectvo (RAF). To plánuje používat až 66 modernizovaných a nových velkých transportních vrtulníků Chinook HC4/5/6 a 23 modernizovaných transportních Puma HC2 (do poloviny příštího desetiletí).

    Královské námořnictvo (Royal Navy - RN) a jeho letecká složka Fleet Air Arm bude používat 28 lehkých námořních vrtulníků Wildcat HMA2. Ty jsou výsledkem požadavků admirality na „Surface Combatant Maritime Rotorcraft (SCMR)“. Wildcat HMA2 nahrazují své předchůdce Lynx HMA8. Jak už z názvu požadavků vyplývá, tak stroje HMA2 se soustředí na boj s povrchovými/hladinovými cíli. I když disponují silnou protiponorkovou výzbrojí, tak na rozdíl od exportních modelů Wildcatu nemají stroje RN ponorný sonar nebo sonarové bóje. U RN je totiž hlavní protiponorkovou platformou typ Merlin HM2 v počtu 30 kusů, které po další modernizaci bude plnit také roli systému pro včasnou výstrahu a řízení vzdušného prostoru (Airborne Surveillance and Control - ASaC) okolo svazu letadlové lodě.

    Wildcat HMA2 je samozřejmě víceúčelovým strojem a do popisu práce patří i role průzkumné/transportní/CASEVAC/atd. podpory královské námořní pěchoty. Tu bude u námořnictva převážet námořní transportní typ Merlin HC4/4a v počtu 25 kusů.

    Britské ozbrojené síly ještě používají menší množství rozličných nebojových vrtulníků na různé podpůrné úkoly, ale trendem je outsourcing. Letecké technika pro výcvik nových vrtulníkových pilotů a civilní služba SAR na domácím území (nebo některých místech v zámoří) je dnes už mimo ozbrojené síly, i když obrana stále poskytuje například část instruktorů, základny, atd.

    Například kontrakt na výcvik vrtulníkových pilotů je uzavřen na 15 let od 2018 do roku 2033. Dodavatel společnost Ascent Flight Training poskytne k výcviku 29 nových vrtulníků Juno HT1 (Airbus H135) a 3 větší Jupiter HT1 (Airbus H145). Pozemní a námořní civilní SAR službu zase poskytuje v rámci desetiletého kontraktu (2015-2025) společnost Bristow Helicopters. Ta z 10 základen SAR bude provozovat 22 nových vrtulníků dvou typů (11 velkých Sikorsky S-92 a 11 středních Leonardo AW189).Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    23:04 24.02.2018

    4) Výzbroj Obecné informace ohledně výzbroje typu AW159 jsou spíše zavádějící a marketingově nadsazené. Realita dosud integrovaných zbraní je mnohem složitější. Například ...Zobrazit celý příspěvek

    4) Výzbroj
    Obecné informace ohledně výzbroje typu AW159 jsou spíše zavádějící a marketingově nadsazené. Realita dosud integrovaných zbraní je mnohem složitější. Například Britové používají dvě verze – Britská armáda provozuje verzi Wildcat AH1 (Army Helicopter Mk.1). Královské námořnictvo pak verzi Wildcat HMA2 (Helicopter Maritime Attack Mk.2).

    Jedinou známou výzbrojí verze AH1 vojskového letectva jsou pohyblivé velkorážné kulomety FN Herstal M3M ráže 12,7 mm nebo univerzální kulomety FN Herstal GPMG ráže 7,62 mm (hovoří se o přání mít i pohyblivé gatlingy M134 ráže 7,62 mm). Kulomety lze montovat na obě strany trupu, ale Britové tradičně na řadě Lynx/Wildcat vozí jen jeden boční kulomet s jedním pozorovatelem/střelcem (třetí člen posádky).

    Víceúčelový námořní vrtulník verze HMA2 je kromě více popsaných kulometů vyzbrojen další výzbrojí, včetně řízených střel. Verze HMA2 tak může být vyzbrojena až dvěma lehkými protiponorkovými torpédy BAE Systems Sting Ray Mod 1 nebo hlubinnými náložemi Mk 11 Mod 3.

    HMA2 bude v blízké budoucnosti používat dva typy řízených střel – až 4 lehké protilodní řízené střely MBDA Sea Venom (FASGW Heavy), nebo až 20 střel Thales UK Martlet (FASGW Light), které jsou známé také pod komerčním názvem Lightweight Multirole Missile (LMM).

    LMM jsou univerzální protičlunové/protizemní řízené střely zhruba obdobné hmotnostní kategorie jako americké APKWS. LMM, které mají hmotnost 13 kg a 3 kg bojovou hlavici, jsou ale odvozeny od protiletadlových řízených střel typu Starstreak kategorie MANPADS. LMM byly původně zamýšleny jako zbraň hlavně proti iránským rychlým člunům, ale ve výsledku jdou použít i proti řadě statických i pohyblivých pozemním cílů s výjimkou tanků MBT. Základní verze LMM má navádění po laserovém paprsku (laser beam rider), což vyžaduje příslušný naváděcí systém na palubě vrtulníku. Obě střely jsou stále ve vývoji. Typ Martlet/LMM by měl dosáhnout IOC do roku 2020. Britské námořnictvo si objednalo celkem 1000 střel.

    Exportní námořní vrtulníky pro Jižní Koreu a Filipíny mají integrovány výkonné izraelské protizemní/protičlunové řízené střely Spike NLOS (hmotnost 70 kg, dostřel až 25 km, střelu je možné zaměřit až po výstřelu s pomocí datalinku, který přenáší video z EO hlavice střely k operátorovi/střelci).

    Nechám na úvaze každého čtenáře, zda si myslí, že stávající integrované zbraně Wildcatu jsou to, co by mohla požadovat AČR.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    23:02 24.02.2018

    Byl tu opakovaně zmíněn vrtulník Leonardo (AugustaWestland) AW159 Wildcat. Tak mnoho hutných odstavců ve třech příspěvcích: 1) MTOW Tento vrtulník s MTOW 6 tun je ve stejné ...Zobrazit celý příspěvek

    Byl tu opakovaně zmíněn vrtulník Leonardo (AugustaWestland) AW159 Wildcat. Tak mnoho hutných odstavců ve třech příspěvcích:

    1) MTOW
    Tento vrtulník s MTOW 6 tun je ve stejné hmotností kategorii okolo 6 tun jako AW139/AW139 (6,4-6,8 t) nebo vyvíjený Airbus H160 (5,7 t). Je tedy menší než UH-1Y (8,4 t), ale zase výkonnější než H145/H145M (3,7 t) nebo malé jednomotorové Boeingy AH-6i a MD Helicopters MD530 F/G (vše do 1,7 t).

    2) Přepravní kapacita
    AW159 má dle výrobce přepravní kapacitu 2 piloti + 9 cestujících na obyčejných sedaček v nákladovém prostoru/kabině nebo 2 piloti + 6 cestujících na energii pohlcujících taktických sedačkách.

    Britská armáda u svých Wildcat AH1 používá konfiguraci se 4-5 taktickými sedadly, aby bylo možné převážet pozorovatele/střelce + 4 vojáky v plné polní + sadu „fast rope“ a boční pohyblivý velkorážný kulomet M3M s municí. Britové definují, že Wildcat musí být schopen při nouzové evakuaci odvést 9 lidí.

    Větší a výkonnější UH-1Y má přepravní kapacitu 2 piloty + až 10 lidí na energii pohlcujících taktických sedačkách (typicky 2 pozorovatelé/střelci + 8 vojáků v plné polní). Čistě vojenské typy jako AW159 nebo UH-1Y toto dokážou ve svých základních konfiguracích, které už zahrnují pancéřování, komplexní systémy vlastní ochrany, senzorové hlavice (FLIR, CCD kamery, různé lasery), vojenskou avioniku (zejména navigace, komunikace, identifikace).

    Proto nehodnotím přepravní kapacitu AW139M. Nevím, jaké byly požadavky AČR na povinné vybavení. A ani u těch 8 pasažéru požadované přepravní kapacity, které tu uvedl TF_HU, nemám více podrobností (hmotnosti v plní polní?, včetně střelců?, atd.)

    Nechám na každém, zda si přebere, zda přepravní kapacita Wildcatu je to, co asi stále požaduje AČR (8 lidí, ale jakých?).

    3) Pozice na trhu
    Je otázka, zda nám italský výrobce čistě vojenský speciál AW159 vyráběný ve Velké Británii někdy nabídne, pokud si to MO ČR /AČR přímo nevyžádá. Raději nám nabízejí větší militarizovaný AW139M s větší přepravní kapacitou., který je v základní verzi zřejmě levnější.

    AW159 je totiž na světových trzích nabízen především jako nástupce lehkých námořní palubních vrtulník vrtulníků Lynx/SuperLynx. Ve své hmotnostní a velikostní třídě, na kterou se dimenzovány paluby a hangáry řady menších válečných lodí, nemá Wildcat v podstatě přímou konkurenci. Kromě domácího britského námořnictva si AW159 zakoupily námořnictva Jižní Koreje a Filipín.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:38 24.02.2018

    Vrtulníky jsou vděčné téma, další článek o nich s více jak pěti sty příspěvky :-) Asi by je měl pan Grohmann psát častěji ;-) Nechcete si udělat výlet k Mariňákům a napsat článek ...Zobrazit celý příspěvek

    Vrtulníky jsou vděčné téma, další článek o nich s více jak pěti sty příspěvky :-) Asi by je měl pan Grohmann psát častěji ;-) Nechcete si udělat výlet k Mariňákům a napsat článek jako o Pumě :-)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 6 z 33