Australané dokončili obnovu fregaty Anzac
-
23. 6. 2020
-
14 komentářů
-
Radek John
Královské australské námořnictvo postupně modernizuje osm fregat třídy Anzac, které nakoupilo na přelomu století. Nejdůležitější bod přestavby je výměna radarového stěžně. Lodě po refitu zůstanou ve službě do 30. let tohoto století.
Australská fregata HMAS Anzac (FFH 150) se devátého června stala druhou lodí, která prošla rozsáhlým modernizačním programem AMCAP (ANZAC Midlife Capability Assurance Program). Strávila kvůli tomu 81 dní v loděnici Australian Marine Complex na předměstí Perthu.
Po dokončení prací Anzac odplula na ostrov Garden Island u australského západního pobřeží, kde leží velká základna australského námořnictva. Než se znovu připojí ke stavu aktivní flotily, projde důkladnými testy na moři. Kapitán lodě Brendan Horn se jich však nebojí.
„Anzac má opravdu skvělé předpoklady zkoušky dokončit a vrátit se k flotile jako bojeschopná loď,“ prohlásil. „Jsem zvlášť hrdý na její posádku a vím, že se všichni těší zase na moře.“ Kýl Anzacu se poprvé dotkl vody v roce 1994. Je to vedoucí loď osmičlenné stejnojmenné třídy fregat, které Australské námořnictvo zařazovalo do služby mezi roky 1996 a 2006.
Plavidla jsou založená na oblíbené německé modulární koncepci MEKO. Modernizace prodlouží životnost lodí do roku 2032. Úplně první plavidlo, které modernizací prošlo, byla o dva roky mladší sesterská loď HMAS Arunta (FFH 151). Její refit byl velmi úspěšný. K australskému námořnictvu se vrátila dřív, než bylo plánováno.
Výměna stěžně; větší foto / Royal Australian Navy
Nový stěžeň
Kdybyste na moři potkali některou z modernizovaných lodí, nejspíš ji snadno poznáte. Hlavním bodem přestavby je totiž výměna zadního stěžně. Starý stěžeň byl před výměnou oplášťovaný a zakončený diamantu podobnou strukturou, která ukrývala radar protivzdušné obrany. Vypadal trochu jako houba, jejíž klobouk se ještě neotevřel. Nový stěžeň je podobný. Je však vyšší. Klobouk má protáhlejší tvar a chybí na něm několik antén. Stěžeň vyrobila společnost BAE Systems. Uvnitř se skrývá nový radar od domácí australské firmy CEA Technologies.
Kromě instalace nového radarového stěžně projdou všechny lodě množstvím dalších úprav. Čeká je vylepšení pohonu (lepší výkon, nižší spotřeba paliva). Dostanou novou vzduchotechniku a zařízení na nakládání s odpadní vodou. Součástí upgradu je i výměna komunikačního vybavení. V loděnicích dojde i na montáž nového systému, jenž monitoruje a řídí stav nesčetných zařízení nezbytných pro chod plavidla.
Fregaty také dostanou vylepšené vrhače klamných cílů, které je chrání před nepřátelskými torpédy. V rámci upgradu je čeká instalace nové verze systému řízení boje 9LV od firmy SAAB. Mnoho čtenářů nejspíš zaujme, že zatímco starší verze 9LV běžela pod Windows, nová vyžaduje Linux.
Na upgradu fregat pracuje v loděnicích přibližně 650 lidí z různých firem. Nejvíc, asi čtyři stovky, je zaměstnanců společnosti BAE Systems.
HMAS Arunta odpaluje střelu Sea Sparrow
Den Anzacu
Fregaty třídy Anzac mají na délku 118 metrů a výtlak 3600 tun. Jejich nejvyšší rychlost se uvádí jako 27 uzlů (50 km/h). Jejich posádku tvoří 179 námořníků a členů leteckého personálu. Hlavní výzbroj lodí tvoří osm buněk systému VLS, které odpalují protiletadlové rakety Sea Sparrow. Dále disponují dvojicí torpédometů, určených k boji proti ponorkám, a dvojicí kontejnerů se čtyřmi protilodními střelami Harpoon. Doplňuje je příďové dělo ráže 127 milimetrů a další hlavňová výzbroj. Lodě vozí po jednom vrtulníku MH-60R Seahawk.
Austrálie nakupovala fregaty společně s Novým Zélandem. Třída Anzac se jmenuje na počest dobrovolnického australsko-novozélandského armádního sboru (Australian and New Zeland Army Corps) z první světové války. Sbor poprvé zasáhl do bojů v krvavé bitvě o Gallipoli 25. dubna 1915.
Výročí se dodnes slaví jak v Austrálii, tak na Novém Zélandu. Říká se mu Den Anzacu. Nový Zéland zakoupil a stále ještě provozuje dvě lodě. Každá země však svá plavidla modifikovala podle vlastních potřeb, takže dnes se australské a novozélandské fregaty navzájem liší.
Modernizovaná HMAS Arunta; větší foto / Australian Royal Navy
Záchrana jachtaře
Lodě byly od svého spuštění na vodu poměrně aktivní a často se o nich psalo. Účastnily se mezinárodních vojenských misí i policejních a humanitárních akcí. Fregata Anzac poskytovala palebnou podporu obojživelným jednotkám v bitvě o poloostrov Fao na začátku invaze do Iráku v roce 2003. Její sesterská loď Stuart vešla ve známost zadržením severokorejské obchodní lodě Pong Su, jejíž posádka pašovala do Austrálie heroin.
Další fregaty Warramunga a Toowoomba se podílely na potlačení pirátství u somálského pobřeží. Už zmíněná Arunta se proslavila v roce 2008, kdy zachránila zraněného francouzského jachtaře Yanna Eliese. Elies se účastnil extrémního závodu osamělých mořeplavců kolem světa Vendée Globe. V silných vlnách si při výměně plachet zlomil stehenní kost a nemohl se pohnout.
Fregata Ballarat zase neslavně upoutala pozornost médií v roce 2005, když najela na mělčinu u Velikonočního ostrova.
Zdroje: navy.gov.au, UPI, 2, AsiaPacific, DefPost, DC, NN
Související články
LAND 400 Phase 3: Bojová vozidla pěchoty pro Austrálii
Po zvolení vítěze programu LAND 400 Phase 2 australská armáda pokračuje ve svém ambiciózním projektu ...
-
05.09.2018
-
45 komentářů
-
Jan Grohmann
General Dynamics potvrdila nabídku pro australský program LAND 400 Phase 3
Společnost General Dynamics Land Systems – Australia (GDLS-A) 3. dubna 2019 potvrdila, že dodala ...
-
17.04.2019
-
35 komentářů
-
Tisková zpráva
Austrálie má nový torpédoborec. Jmenuje se Sydney
Australské válečné loďstvo má nový přírůstek. Je to poslední z trojice torpédoborců, označovaných ...
-
25.02.2020
-
16 komentářů
-
Radek John
Austrálie prodá své vyřazené Hornety soukromé firmě
Americká společnost Air USA kupuje 46 stíhaček F/A-18 Hornet od Královského australského letectva ...
-
13.03.2020
-
12 komentářů
-
Radek John
Zdravím, dotaz mimo téma článku. Jaké pancéřování mají dnešní lodě ( napr. fregaty). Počítá se dnes s nějakým postřelování z děl? Namornictvo je mimo můj okruh zájmu, takze se ...Zobrazit celý příspěvek
Zdravím, dotaz mimo téma článku. Jaké pancéřování mají dnešní lodě ( napr. fregaty). Počítá se dnes s nějakým postřelování z děl? Namornictvo je mimo můj okruh zájmu, takze se předem omlouvám za blbý dotaz.Skrýt celý příspěvek
Utajované ;-)
Ale celkově málo, ve srovnání s WW2. Atom ho vyřadil ze hry.
Dnes se o válečných lodích říká vajíčka, co do sebe bouchají kladívky.Utajované ;-)
Ale celkově málo, ve srovnání s WW2. Atom ho vyřadil ze hry.
Dnes se o válečných lodích říká vajíčka, co do sebe bouchají kladívky.no oproti minulosti bude pancierovanie minimalne resp inak rozlozene. kriticke sektory ako sklady municie, ci mostik zrejme budu pancierovane ale uz nie tazkou ocelou ale ...Zobrazit celý příspěvek
no oproti minulosti bude pancierovanie minimalne resp inak rozlozene. kriticke sektory ako sklady municie, ci mostik zrejme budu pancierovane ale uz nie tazkou ocelou ale kompozitom, kedze lode sa uz nedostanu do delovych subojov ale strielaju po sebe navadzane strely dolezitejsimi sa stali opatrenia na zabranenie zasahu - soft a hard kill systemy.
aj ked neviem ci je mozne porovnavat pancierovanie s lodami z WW2 - torpedoborce vtedy myslim dokazali potopit lietadla aj strelbou z gulometov /takze to s pancierovanim nebola ziadna slava/ a najtazsie pancierovane lode ako krizniky a tazsie lode dnes uz ani nemaju v namornictvach analog s ktorym by bolo mozne ich porovnat.Skrýt celý příspěvekKoncepci pancerovani, kde se chrani jen to nejdulezitejsi, ale zase co nejlepe, se rikalo "All or nothing" a tahne se do mezivalecneho obdobi. S temi WW2 torpedoborci bych si ...Zobrazit celý příspěvek
Koncepci pancerovani, kde se chrani jen to nejdulezitejsi, ale zase co nejlepe, se rikalo "All or nothing" a tahne se do mezivalecneho obdobi.
S temi WW2 torpedoborci bych si dovolil trosku zapochybovat ;)Skrýt celý příspěvek
Tiež nie som odborník ale podľa môjho názoru sa dnes kladie dôraz skôr na sekcie ktoré sa uzatvárajú ako na nejaké pancierovanie vonkajšieho trupu. Mohli sme za posledných 20 rokov ...Zobrazit celý příspěvek
Tiež nie som odborník ale podľa môjho názoru sa dnes kladie dôraz skôr na sekcie ktoré sa uzatvárajú ako na nejaké pancierovanie vonkajšieho trupu. Mohli sme za posledných 20 rokov vidieť viacero havárií alebo útokov na lode a vždy to skončilo tak, že napriek obrovskej diere loď ostala bezpečne na hladine. Napríklad útok na USS Cole. Diera jak vrata do stodoly ale loď samotnú to nijak neohroziloSkrýt celý příspěvek
Jak se to veme, osud norské fregaty Helge Ingstad je dostatečně dobře znám a stačila na ní kotva tankeru, též potopení britského torpédoborce HMS Coventry protilodní pumou v bitvě ...Zobrazit celý příspěvek
Jak se to veme, osud norské fregaty Helge Ingstad je dostatečně dobře znám a stačila na ní kotva tankeru, též potopení britského torpédoborce HMS Coventry protilodní pumou v bitvě o Faklandy bylo otazkou cca půl hodiny.Skrýt celý příspěvek
Žijeme na úsvite zrodu hypersonických protilodných striel. Západní konstrukteri boli vždy 30 rokov pred Ruskom a nepochybujem že je tomu tak aj teraz. Preto predpokladám že pancier ...Zobrazit celý příspěvek
Žijeme na úsvite zrodu hypersonických protilodných striel. Západní konstrukteri boli vždy 30 rokov pred Ruskom a nepochybujem že je tomu tak aj teraz. Preto predpokladám že pancier zapadných lodí projektovaný na 40 rokov musí vydržať útok ruskej hypersonickej strely ktorá je ešte len v mysliach ruských konštrukterov. Je to logické, trup nie je možne na rozdiel zbraní a elektroniky modernizovať .Skrýt celý příspěvek
To tezko. "Odolnost" proti zbranim nepritele uz davno neni dana pancirem. Spoleha se na to, ze nepritel je nalezeny a sejmuty driv. A pak je jeste nekolik vrstev aktivni obrany - ...Zobrazit celý příspěvek
To tezko.
"Odolnost" proti zbranim nepritele uz davno neni dana pancirem. Spoleha se na to, ze nepritel je nalezeny a sejmuty driv. A pak je jeste nekolik vrstev aktivni obrany - od antiraket po CIWS.Skrýt celý příspěvekPodle mě je to zcela chybná úvaha: "1. zavádí se/budou se zavádět hypersonicke protilodní střely, 2. Západ byl vždycky 30 let před Ruskem, 3. západní lodě jsou projektovány na 40 ...Zobrazit celý příspěvek
Podle mě je to zcela chybná úvaha:
"1. zavádí se/budou se zavádět hypersonicke protilodní střely,
2. Západ byl vždycky 30 let před Ruskem,
3. západní lodě jsou projektovány na 40 let,
4. A PROTO trup západních lodí vydrží útok ruské hypersonické střely, protože ho nelze modernizovat."
Vždyť je to úplná blbost. Jak z hlediska samotné úvahy, tak fyzikálně...Skrýt celý příspěvekVývoj hypersonických striel začal v novom mileniu a vzhľadom na to že USA sa na rozdiel od mnohých inych štátov pripravujú na budúcu vojnu je logické ze každa americka loď musí ...Zobrazit celý příspěvek
Vývoj hypersonických striel začal v novom mileniu a vzhľadom na to že USA sa na rozdiel od mnohých inych štátov pripravujú na budúcu vojnu je logické ze každa americka loď musí postavená po roku 2000 musí odolať narazu akejkoľvej ruskej strely zavedenej do roku 2040. Okrem toho, mnohé ruské staršie strely sú v porovnaní zo zapadnymi protilodnymi relatívne rychle(Brahmos, Moskyt) takze zapadne lode museli odolať tymto strelam uz v 80. Rokoch.Skrýt celý příspěvek
Dnes většinou kevlar a slitiny. Navíc k tomu přibyla ochrana před ZHN. Obecně bych řekl ,že jsou dnešní torpedoborce více zodolněné než jejích předchůdci z 2.WW, navic se jejich ...Zobrazit celý příspěvek
Dnes většinou kevlar a slitiny. Navíc k tomu přibyla ochrana před ZHN. Obecně bych řekl ,že jsou dnešní torpedoborce více zodolněné než jejích předchůdci z 2.WW, navic se jejich velikost blíží křižníkům z 2WW. Bitevní lodi a těžké křižníky se již dnes nestaví.Skrýt celý příspěvek
Před dvěma lety jsem byl v Gdyni (Polsku) na prohlídce torpédoborce z druhé světové války. Jejich neslavnější loď H34 –Blyskavica https://en.wikipedia.org/wiki/... ...Zobrazit celý příspěvek
Před dvěma lety jsem byl v Gdyni (Polsku) na prohlídce torpédoborce z druhé světové války. Jejich neslavnější loď H34 –Blyskavica https://en.wikipedia.org/wiki/... (návštěvu vřele doporučuji).
Překvapil mě okénka z kajuj ven a jinak trup z plátů cca1-2cm. Takže standardní obálka lodi. Děla navrchu otevřená a munici nosili ručně (chyběl výtah). Přitom to byla na začátku 2sv moderní loď zkonstruovaná v Británii.
Udělal jsem si z toho závěr, že se na těchto „menších“ plavidlech pancíř neřešil. Dnes už se asi neřeší ani na těch velkých.Skrýt celý příspěvek
Rozsáhlý modernizační program s výměnou stěžně a prodloužením životnosti za 81 dnů? Hmmm..., tak to vypadá, že v případě Anzacu není ta modulární konstrukce jen marketingový žvást. ...Zobrazit celý příspěvek
Rozsáhlý modernizační program s výměnou stěžně a prodloužením životnosti za 81 dnů? Hmmm..., tak to vypadá, že v případě Anzacu není ta modulární konstrukce jen marketingový žvást. Pěkný.Skrýt celý příspěvek
taky mě ta krátká doba překvapila. nejspíš to dobře připravili na suchu a pak už "jen" montovali.
oproti overhaulům jiných lodí v řádu desítek měsíců je fakt rozdíl.taky mě ta krátká doba překvapila. nejspíš to dobře připravili na suchu a pak už "jen" montovali.
oproti overhaulům jiných lodí v řádu desítek měsíců je fakt rozdíl.
Načítám diskuzi...