ATLAS – nejpokročilejší humanoidní robot

Humanoidní robot ATLAS měří na výšku 188 centimetrů a má hmotnost 150 kilogramů. O pohyb robota se stará 28 hydraulických mechanismů. Oproti elektromotorům dokáže hydraulika vyvinout mnohem větší sílu. ATLAS však také potřebuje ke svému fungování spoustu elektrické energie, konkrétně zdroj o výkonu 15 kW.

Velký požadavek na energii klade také nároky na zdroje elektrické energie. Například baterie z elektromobilu Nissan LEAF (cca 300 kg) může robota ATLAS zásobovat energií 1,5 hodiny.

Podle vize projektu DARPA Grand Challenge má ATLAS zastat nebezpečnou lidskou práci především při průmyslových haváriích. Ukázkovým případem byla například havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima. Avšak podle západních vojenských komentátorů, americkou armádu spíše než řešení závažných průmyslových havárií lákají vojenské možnosti humanoidních robotů.

ATLAS/ DARPA

„Cílem probíhajícího DARPA Grand Challenge je umožnit průlomový vývoj a výzkum hardware a software, který dovolí robotům provádět nebezpečné lidské práce při humanitárních a záchranných pracích, např. po katastrofě. Přispějí (roboti – pozn. redakce) k menším ztrátám životů, zabrání větším škodám a zachrání životy,“ stojí v  prohlášení tiskové agentury amerického ministerstva obrany AFPS (American Forces Press Service).

Jednou stránkou mince je vyvinout robota, druhou pak „dát mu duši“. Součástí soutěže DGC je i podprogram VRC (Virtual Robotics Challenge), jenž na virtuálním simulátoru věrně napodobuje chování robota. Soutěžící z celých Spojených států právě na simulátoru VRC předvedlo svá softwarová řešení.

Sedm nejúspěšnějších týmů se pak zúčastnilo nynějšího odhalení humanoida ATLAS v sídle Boston Dynamic ve městě Waltham, Massachusetts. Všech sedm týmů bude mít čest pracovat právě s robotem ATLAS. Týmy mají šest měsíců na to, aby sladily svého virtuálního robota s tím skutečným.

V současné době je ATLAS de facto jen prázdná fyzická skořápka. Podle zkušeností z reálného fungovaní a ve spolupráci s testovaným softwarem pak bude robot průběžně osazován dalšími senzory, pohonnými mechanismy nebo dalšími osami pohybu. Už nyní však je robot vybaven například stereoskopickými kamerami, zvukovými senzory nebo laserovým radarem LIDAR.

Kromě sedmi jmenovaných softwarových týmů na projektu DRC participuje také šest vybraných „hardwarových“ vědeckých pracovišť, které získaly od agentury DARPA finanční podporu. Týmy pracují na vlastních robotech či konstrukčních řešeních. Můžeme zmínit Virginia Tech s robotem THOR, Carnegie Mellon University se strojem CHIMP nebo Drexel University s humanoidem Hubo.

Zdroj: DARPA