ASCOD 2 – budoucnost českých motostřelců?
-
27. 4. 2018
-
184 komentářů
-
Redakce AN
Česká armáda hledá nástupce letitého BVP-2 a jeho derivátů, které budou na příští desítky let tvořit páteř mechanizovaných jednotek. Nákup nových pásových obrněných vozidel bude jedním z největších armádních investičních projektů od vzniku České republiky, kontrakt má dosáhnout hodnoty až 50 miliard korun.
České ministerstvo obrany plánuje nakoupit minimálně 210 pásových obrněných vozidel, což znamená, že výběr nového vozidla nejen že výrazně ovlivní na desítky let podobu české armády, ale také fungování českého průmyslu v oblasti speciální výroby. Začátek dodávek je naplánován na rok 2020. Armáda má nyní na výběr ze čtyř kandidátů – General Dynamics European Land Systems (GDELS) nabízí vozidlo ASCOD 2, BAE Systems typ CV90, konsorcium PSM typ Puma a Rheinmetall obrněnec Lynx 31/41.
Od minulosti k současnosti
Obrněná platforma ASCOD (Austrian Spanish Cooperation Development) je univerzální vozidlo vhodné jako základ pro celou šíři speciálních provedení a verzí. Jeho vývoj začal na konci 80. let ve spolupráci rakouských a španělských firem na základě požadavků armád obou zemí, které hledaly náhradu za vozidla M113 a Saurer/Steyr 4K.
Není bez zajímavosti, že na projektu ASCOD pracoval tým inženýrů, který se podílel i na vývoji vozidel Pandur, oba typy tak mají některá společná konstrukční řešení. Sériová vozidla španělská armáda zavedla do výzbroje v roce 1998 pod označením Pizarro, během let získala na 356 kusů. U rakouské armády k tomu došlo až poněkud později, první kusy s označením Ulan dostal Bundesheer v roce 2002, celkem jich odebral 112 exemplářů.
Vozidla Pizarro a Ulan tvoří vedle tanků základ obrněných jednotek španělské i rakouské armády. Univerzálnost platformy ASCOD dokazuje i fakt, že v obou armádách nahradila nejen starší bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, ale částečně také tanky, jako například typ M60A3 nebo SK-105, a vhodně tak doplňuje tanky Leopard 2. Z pohledu budoucí nutnosti modernizace tankové výzbroje AČR by byla kombinace Leopard 2 a ASCOD 2 prověřenou variantou.
Nicméně vývoj vozidla ASCOD dodávkami pro rakouskou a španělskou armádou neskončil. Už v roce 2004 společnost GDELS představila jeho pokročilou a značně vylepšenou podobu označovanou jako ASCOD 2. V současné době je toto provedení nabízeno ve dvou nových verzích – ASCOD 35 a ASCOD 42, a jak označení napovídá, jde o vozidla s různou maximální hmotností a nosností. ASCOD 35 má standardní hmotnost 31 t s možností navýšení až na max. 35 t, užitečná hmotnost činí 13 t. Verze ACOD 42 má v základu hmotnost 38 t s možností navýšit ji až na 42 t. Při této hmotnosti pak připadá 19 t na vybavení, zbraňové, elektronické systémy, munici, přídavné pancéřování atd.
ASCOD 2; větší foto / GDELS
Mnoho z prvků, které byly uplatněny nebo vyvinuty pro ASCOD 2 neboli ASCOD 35/42 byly uplatněny při nedávné výrobě vylepšených vozidel Pizzaro v rámci tzv. phase 2 pro španělskou armádu, které nesou označení Pizzaro 2. Jde například o vylepšené a odolnější korby a novou výzbroj i elektronické a zaměřovací systémy. K modernizaci svých vozidel Ulan přistoupila i rakouská armáda, což svědčí o perspektivnosti typu do budoucna.
Právě ASCOD 2 v provedení 42 se stal základem i pro nová obrněná vozidla řady Ajax (Ajax, Ares, Apollo, Athena, Argus, Atlas), která britská vláda vybrala v rámci programu Scout SV. Britská armáda má dostat na 589 kusů, a to hned v devíti verzích. To znamená, že pokud by česká armáda vybrala za nástupce BVP-2 typ ASCOD 2, mohla by do své výzbroje zavést různé, už existující účelové modifikace vycházející z nově vyvinutých verzí či britských typů. Naproti tomu například Puma existuje jen ve verzi bojové vozidlo pěchoty, Lynx také, navíc v jeho případě jde jen o prototyp. U CV-90 byly účelové modifikace vyvinuty již před celou řadou let.
ASCOD 2 je moderní univerzální pancéřovaná platforma
Současná podoba vozidel ASCOD 2 má jako základ skořepinovou korbu ze svařovaných ocelových plátů. V útrobách je prostor pro tříčlennou posádku, tvořenou velitelem, řidičem a střelcem, i pro šest až osm plně vyzbrojených vojáků pěchotního družstva. Řidič má stanoviště v přídi vlevo, vpravo se nachází pohonná jednotka. Tou je v případě ASCODu 35 motor MTU 8V MT199 TE20 (výkon 530 kW) napojený na převodovku RENK HSWL 106 C3, pro ASCOD 42 je k dispozici silnější MTU 8V MT199 TE21 (výkon 600 kW) a převodovka RENK HSWL 256B. ASCOD 2 však může být vybaven i motorem o výkonu cca 800 kW (v závislosti na požadavku objednatele na užitečné zatížení), nebo i hybridním pohonným systémem.
Například ASCOD 35 je se svým pohonným ústrojím schopen dosáhnout maximální rychlosti 70 km/h, zrychlení z 0 na 50 km/h za 14 s, dojezd činí 500 km. Velmi dobré jsou i parametry, které naznačují schopnosti vozidla při bojovém nasazení. ASCOD 2 bez přípravy přebrodí vodní tok o hloubce 1,2 m, zvládá boční náklon až do 40 stupňů, svah o sklonu 60 procent, překoná kolmou překážku o výšce 0,80 m a příkop o šířce 2,5 m.
Své kvality v těžkém terénu ASCOD 2 prokázal i při ostrých zkouškách na testovacích polygonech a v zařízeních AČR ve Vyškově, Přerově a Přáslavicích v minulém roce, kde v pohyblivosti a rychlosti překonával konkurenty. ASCOD 2 jasně vynikal poměrem výkonu motoru k celkové hmotnosti a celkovou agilitou stroje, jako jediný byl schopen příkopy a překážky i přeskočit.
Vnitřní prostor ASCOD 2; větší foto / GDELS
Balistická odolnost vozidel ASCOD 35/42 dosahuje úrovně 5 dle normy STANAG 4569 a úrovně 4a/b proti minám. Základní pancéřování poskytuje posádce ochranu proti průbojné munici ráže 7,62 mm, čelo korby pak do ráže 14,5 mm. Stejně tak ochrání osazenstvo ASCODu 2 proti střepinám dělostřeleckých granátů ráže 155 mm. Přídavné pasivní pancéřování věže i korby zvyšuje odolnost tak, že vozidlo odolá z čelní strany průbojným projektilům ráže 30 mm vypáleným ze vzdálenosti 1000 m, boky a záď pak projektilům ráže 14,5 mm ze vzdálenosti 500 m.
Podlahové části ASCODu 2 vydrží explozi miny nebo nástražného výbušného zařízení kdekoliv pod vozidlem nebo pojezdovým ústrojím do síly ekvivalentu více než 10 kg TNT. Specialitou ASCODu je oddělená podlaha prostoru pro výsadek ode dna korby (tzv. double deck). Toto řešení lépe chrání posádku před účinky výbuchů min než sendvičová konstrukce podlahy.
Členové pěšího mužstva sedící na protiminových sedačkách tak v ASCODu 2, na rozdíl od ostatních typů nabízených v připravovaném tendru AČR, nemusejí mít při jízdě nohy na speciálních lištách. Navíc konstrukce dvojité podlahy u ASCODu 2 utlumí výbuch natolik, že nehrozí zranění od předmětů ležících na podlaze, které jsou explozí vymrštěny vzhůru. Není totiž reálné, aby v ostrém bojovém nasazení bylo veškeré vybavení uchyceno v konzolích a držácích, na což konstruktéři ASCODu 2 mysleli.
ASCOD 2 může být vybaven i současnými moderními pasivními i aktivními obrannými systémy (jako je například izraelský Trophy) nebo bloky dynamického pancíře. Všechny tyto možnosti dělají z ASCODu 2 jeden z nejodolnějších strojů své kategorie, který se může v té nejvyšší úrovni vybavení rovnat i typu IFV Puma. ASCOD 2 je standardně vybaven rovněž ochranou proti zbraním hromadného ničení, vrhači zadýmovacích granátů ráže 76 mm nebo protipožárním systémem.
K efektivitě bojového nasazení přispívá moderní digitální systém pozorování bojiště a řízení palby, ke kterému patří i stabilizovaný zaměřovač střelce s integrovanou termovizní větví a také laserový dálkoměr a denní i termovizní terminál velitele. K vybavení ASCODu 2 patří i detektory laserového ozáření či klimatizace. K vozidlu je možné připojit čelní radlici či odminovací zařízení.
Prostor pro výsadek BVP ASCOD 2; větší foto / GDELS
ASCOD 2 (35/42) tvoří univerzální obrněnou platformu, nejde tedy jen o jedno provedení, od kterého se budou časem odvozovat další verze. ASCOD 2 lze vybavit nejrůznějšími věžemi a výzbrojí i specializovanými nástavbami, a to velmi jednoduše, bez zásahů do konstrukce podvozku a pohonného ústrojí. Podvozek s koly zavěšenými na torzních tyčích, integrovaný systém powerpacku a transmisí i dvojitá podlaha jsou dimenzovány tak, aby na ně bylo možné umístit jakékoliv účelové aplikace a nástavby, a řada už jich také byla zkonstruována a vyrobena.
Ve verzi obrněný transportér je možné volit z několika dálkově ovládaných bojových stanic s kulomety ráží 7,62 mm až 12,7 mm, věže pro bojová vozidla pěchoty dávají možnost výběru zbraní ráže od 25 mm do 40 mm. Podvozek i korba ASCODu 2 dovoluje i instalaci věží s kanony 105 mm či 120 mm pro použití v roli stíhačů tanků či vozidel pro podpůrnou palbu.
Stejně tak je podvozek vhodný i pro integraci otočných věží houfnic ráže 155 mm, příkladem je dělostřelecký systém AGM od firmy Krauss-Maffei Wegmann (KMW) nazvaný DONAR, který jako podvozkovou platformu používá právě podvozek ASCOD 2. Testů české armády se účastnil ASCOD 2 v provedení s bojovou věží Rafael Samsom Mk II, která je modernější vývojovou verzí věže instalované na vozidlech Pandur II české armády se stejnou výzbrojí.
Obrněná vozidla pro AČR musejí mít zázemí v ČR
Jaké bojové vozidlo pěchoty česká armáda vybere, je zatím ve hvězdách. Už teď je ale jisté, že nebude stačit pouze výběr a nákup nejvhodnějšího vozidla. Z výběrového řízení musí vzejít komplexní řešení, které zajistí soběstačnost České republiky nejen po stránce provozu bojových vozidel pěchoty, ale také jejich produkce, servisu i pozdější modernizace, a to po celou dobu životního cyklu používané techniky.
České ministerstvo při výběrových řízeních konečně začalo dávat důraz i na širší zapojení českého obranného průmyslu do dodávek a výroby nové výzbroje pro armádu. Nákup nových BVP tak musí být spojen s přenesením potřebných technologií a know-how do Česka a zapojením českých podniků do jejich výroby. Dodavatel bude také muset spolupracovat na zřízení logistických a servisních kapacit v Česku, samozřejmostí je zajištění výcvikových programů, dostupnosti náhradních dílů, munice atd. V neposlední řadě bude pro Česko důležité, aby mělo schopnost a možnost dodaná vozidla v budoucnosti modernizovat podle vlastních požadavků a potřeb.
ASCOD 2; větší foto / GDELS
To vše nebude možné bez smluvních vazeb s českými průmyslovými subjekty a spolupráce s nimi. Konkrétní projekty s českými výrobci speciální techniky má v současnosti pouze jediná společnost ze všech firem, které ve zmiňovaném tendru nabízejí české armádě nová obrněná vozidla. Tou je General Dynamics European Land Systems (GDELS), která již v roce 2015 vytvořila strategické partnerství s holdingem Czechoslovak Group (CSG).
Díky uvedenému partnerství firmy tohoto českého holdingu získaly práva na výrobu vozidel Pandur II a také na jejich technologický rozvoj, modernizace i servisní služby. Právě proto může společnost Tatra Defence Vehicle, patřící do holdingu CSG, v současnosti pracovat na výrobě objednaných dvou desítkách Pandurů II pro českou armádu a také zajišťovat servisní podporu všech pandurů v její výzbroji. Tak je zajištěna soběstačnost Česka ve výrobě i opravách kolových obrněných vozidel armády. Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru ASCOD 2.
V červnu na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2017 v Brně společnost GDELS podepsala dohody s pěti českými společnostmi o možné budoucí spolupráci na programu nového pásového obrněného vozidla pro AČR. Konkrétně podepsala dohodu se svým strategickým partnerem, holdingem Czechoslovak Group (CSG), dále memorandum o porozumění s podnikem VOP CZ a dohody s dalšími českými dodavateli, Letecké přístroje Praha (LPP), Meopta Systems a Ray Services.
GDELS v případě zájmu nabízí i možnost integrovat do vozidel ASCOD 2 obdobné či stejné systémy, jaké jsou použity ve vozidlech Pandur II české armády. Tím je možné podstatně zjednodušit logistické zabezpečení provozu obou platforem. Stejně tak je možné nabídnout logistické zabezpečení v obdobném rozsahu jak u vozidel Pandur II, tedy počítačové učebny, simulátory, školení, dokumentaci atd. dle požadavku zákazníka.
Další uchazeči o dodávky nových BVP pro armádu nemají buď žádný vztah k českému průmyslu, nebo jen před krátkým časem uzavřeli partnerství s některým z českých výrobců bez předchozích konkrétních projektů, přínosů pro český průmysl a ekonomiku či soběstačnost státu v oblasti zbrojní a speciální výroby.
Související články
Bojová vozidla pro Armádu ČR: ASCOD vs. CV90
Armáda České republiky projevuje zájem o nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty. V současné ...
-
08.06.2015
-
108 komentářů
-
Jan Grohmann
Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...
-
31.08.2015
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Stryker dostane tesáky pro boj s ruskými BVP
Americká armáda (U.S. Army) plánuje vybavit své obrněné transportéry Stryker 30mm kanóny. V ...
-
26.01.2016
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých
Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. ...
-
26.04.2018
-
76 komentářů
-
Karel Cimala
Jara Já souhlasím s tím že by jsme se měli být schopni sami bránit, a nejen 7. mechanizovaná brigáda, ale celá AČR by měla mít ambici se sami bránit co nejlépe! Ale musíme si ...Zobrazit celý příspěvek
Jara
Já souhlasím s tím že by jsme se měli být schopni sami bránit, a nejen 7. mechanizovaná brigáda, ale celá AČR by měla mít ambici se sami bránit co nejlépe! Ale musíme si uvědomit dvě věci:
1. Je rozdíl se bránit a ubránit. Bránit se je prostě že budeme efektivně schopni operovat a bojovat na našem území co po nejdelší dobu bez pomoci z venku. To by měla zajistit 7.mbr. Ale ubránit se sami prostě nemáme šanci, bez spojenců i kdyby jsme měli stovky MBT, tak se neubráníme!
2. MBT není klíčovým prvkem pro naši obranu! Tím by mělo být letectvo a PVO. Pokud neudržíme kontrolu nad vzduchem a nebudeme schopni odvracet útoky lectva nebo řízených střel na naše armádní objekty a infrastrukturu, můžeme mít stovky MBT a budou nám k ničemu! Ani pro 7.mbr není MBT klíčovým, tím je v první řadě kvalitní IFV a kvalitně vyzbrojená a vycvičená pěchota v nich!Skrýt celý příspěvekVe svém porovnávání zapomínáte na specializované verze, a tam tahá Puma a Ascod za kratší konec. CV90 nabízí prakticky všechny požadované verze, Lynx je nabízen jako modulární. ...Zobrazit celý příspěvek
Ve svém porovnávání zapomínáte na specializované verze, a tam tahá Puma a Ascod za kratší konec. CV90 nabízí prakticky všechny požadované verze, Lynx je nabízen jako modulární. Pumu si musíme překopat sami (a kdo ví co by nás u toho čekalo, když s tím Němci nepočítali) a Ascod.. to je prostě outsider.
Takže najednou se do popředí dostává šedivák CV90 a Lynx. (a Lynxem dost operoval Mali, ne?)Skrýt celý příspěvekMarcus Já osobně bych Chrudim viděl nejraději pod speciálními silamy 4 brigáda by byla obdoba plné těžké, jak psal kolt tedy kombinaci s pasovymi IFV( místo tanku) dva prapory ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus
Já osobně bych Chrudim viděl nejraději pod speciálními silamy
4 brigáda by byla obdoba plné těžké, jak psal kolt tedy kombinaci s pasovymi IFV( místo tanku) dva prapory BVP a dva KBVPSkrýt celý příspěvekKolt S vámi je radost diskutovat:)) Jen bych ještě doplnil to že jak už jsem tady mnohokrát psal v případě výběru pumy a spolupráce na tomto programu by jsme mohli tlačit dolů ...Zobrazit celý příspěvek
Kolt
S vámi je radost diskutovat:))
Jen bych ještě doplnil to že jak už jsem tady mnohokrát psal v případě výběru pumy a spolupráce na tomto programu by jsme mohli tlačit dolů náklady na modernizace, nemuseli bychom je řešit samy ale s BW a to by mohlo být zajímavé a nakonec i to že by jsme se při této spolupráci naučily starat o moderní technikuSkrýt celý příspěvekChápu že Chrudim, potažmo po rozšíření na pluk, by jako součást sil velmi rychlé reakce NATO musela splňovat jakési standarty NATO aby bylo jasné čo tam vkládáme. Pochopil bych ...Zobrazit celý příspěvek
Chápu že Chrudim, potažmo po rozšíření na pluk, by jako součást sil velmi rychlé reakce NATO musela splňovat jakési standarty NATO aby bylo jasné čo tam vkládáme.
Pochopil bych kdyby jsme 4.brigádu rychlého nasazení postavili ala SBTC, pro případ že by musela být nasazena v zahraničí.
Ale pokud 7. mechanizovanou brigádu máme mít hlavně pro teritoriální obranu a nemá být jako taková k dispozici NATO, je potřeba aby byla stavěná podle jakýchsi standart NATO? Jak píše KOLT, tlačí nás k tomu něco?
Je potřeba být papeštější než papež, když ani staré země toto tak nemají? Proč by nemohla být postavena na konceptu RSG bez MBT?Skrýt celý příspěvekJeště se vrátím k cenám provozu :-) Srovnání Pumy a třeba Lynxe pomocí Audi A6 v plné palbě a Škody Octavia ve standardu je prostě nesmysl. Pokud bych už chtěl něco porovnávat, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě se vrátím k cenám provozu :-) Srovnání Pumy a třeba Lynxe pomocí Audi A6 v plné palbě a Škody Octavia ve standardu je prostě nesmysl. Pokud bych už chtěl něco porovnávat, tak třeba Mercedesy G vs GLS. V Géčku se budete víc mačkat. V "plné palbě" můžete mít oba. Dokonce si do GLS můžete dát žravější motor, ačkoliv při podobné jízdní dynamice na silnici bude prostě Géčko žrát víc. Jenže jak s tím začnete jezdit v těžkém terénu, zjistíte, že na silnici a v lehkém terénu provozně náročnější Géčko bude náhle stát méně – prostě proto, že je tomu terénu přizpůsobené. Včetně toho podvozku, díky čemuž mnohem méně trpí ostatní části vozidla.
Samozřejmě ani tohle přirovnání není úplně přesné, protože i ostatní vozidla v tendru jsou na jízdu v těžkém terénu přizpůsobená. Nicméně tím jen chci naznačit, že provozní náročnost hydraulického odpružení nemusí být zdaleka o tolik větší než v případě klasického (případně vylepšeného u CV90 Mk.IV). Prostě se to vrátí jinde. Pěkně je to vidět i u toho uložení PTŘS u Pumy (a asi i Lynxe), které je téměř jistě vyřešené o poznání lépe než u ASCODu.
Co se týče spotřeby, tak tam se můžeme jen dohadovat. Lynx se silnějším motorem může klidně žrát víc než Puma. A motor CV90 už je asi dost na limitu, jak psal Jara. Zato motor Pumy dokázali páni inženýři vyladit na 1000 kW, údajně bez zvýšení spotřeby... rezerva je tam prostě o poznání větší. Stejně tak v nosnosti podvozku. Z tohohle pohledu je CV90 naopak na hranici svých možností, podvozkových i motorických. A proto bych z něj moc nadšený nebyl, jakkoliv se mi líbí a souhlasím s Marcusem, že na rozdíl od dvojice ASCOD a Lynx to není velké jak stodola.)
Jinak pokud bude přístup AČR k udržování techniky stejný jako doposavad, budeme mít problém udržet jakékoliv z těch vozidel! Jestli mezi nimi bude v provozní náročnosti rozdíl nějakých 10 % už nehraje roli :-/
Chápu, co psal MALI, že jakožto podvozková platforma by pro AČR byl asi nejlepší Lynx (velká reserva v nosnosti, dobrý přístup výrobce, postačující počet výsadku, relativně nízká provozní náročnost...). Jakožto BVP asi Puma nemá moc konkurenci (OK, Namer by ji zbaštil k snídani ;-) ). Čili bych primárně vybíral z německé dvojice. Ze strategických i taktických důvodů.Skrýt celý příspěvekPokud by se 7. mbr měla proměnit v plnohodnotnou těžkou brigádu, potřebovala by cca 240 pásových vozidel na podvozku IFV a cca 80 tanků. Neboli dva mechanizované prapory, každý s ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud by se 7. mbr měla proměnit v plnohodnotnou těžkou brigádu, potřebovala by cca 240 pásových vozidel na podvozku IFV a cca 80 tanků. Neboli dva mechanizované prapory, každý s tankovou rotou, a dva tankové prapory (IFV u nich mohou být třeba jedna četa pro průzkum, nebo celá rota). ABCT mají poměry IFV x MBT cca 3:1 až 2:1, asi ví proč.
Otázkou je, zda chceme 7. mbr certifikovat podle standardů nato, případně zda nás k tomu něco/někdo tlačí.Skrýt celý příspěvekRase To jsou jen štěky AJAX nám může nabídnout jen vláda UK ne GDELS.... Marcus My vám rozumíme jak myslíte tu koncepci AČR jenže vy vůbec nebereme v úvahu že ČR je bohatá ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
To jsou jen štěky AJAX nám může nabídnout jen vláda UK ne GDELS....
Marcus
My vám rozumíme jak myslíte tu koncepci AČR jenže vy vůbec nebereme v úvahu že ČR je bohatá země která si při závazku 2procent HDP muže dovolit tanky,raketomety delostrelectvo,více stíhačů a dokonce i bitevní vrtulníky .... já volám po jasné ale hlavně funkční mech brigády se skutečnou bojovou hodnotou peníze na to mámeSkrýt celý příspěvekJenže těch 30 (spíše 40) tanků v rámci BÚU prostě roli hraje, dává to tomu útvaru (zvláště v útočných operacích) výrazně lepší možnosti.
Jenže těch 30 (spíše 40) tanků v rámci BÚU prostě roli hraje, dává to tomu útvaru (zvláště v útočných operacích) výrazně lepší možnosti.
Nesher Nevim no, já bych řekl že prostě jen z politického hlediska vyhazovat penize za provoz 30 MBT je nesmysl. Dělostřelectvo taky bez náhrady přišlo o raketomety a nikdo po ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
Nevim no, já bych řekl že prostě jen z politického hlediska vyhazovat penize za provoz 30 MBT je nesmysl. Dělostřelectvo taky bez náhrady přišlo o raketomety a nikdo po tom ani neštěkl. MBT jsou prostě brány jako výkladní skříň, něco s čím se může armáda chlubit i když efektivita dost pokulhává.... Jen přijít někdo, kdo bude mít koule to říct nahlas, vysvětlit to a stát si za funkční koncepcí i bez MBT....Skrýt celý příspěvekClanek Souhlasím s tebou, že je oklešťování AČR už hrozné, ale MBT mi vychází jeko snad jediná možnost kterou by jsme mohli s klidem oželet. Letectvo, PVO, dělosdtřelectvo, IFV ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek
Souhlasím s tebou, že je oklešťování AČR už hrozné, ale MBT mi vychází jeko snad jediná možnost kterou by jsme mohli s klidem oželet. Letectvo, PVO, dělosdtřelectvo, IFV prostě nenahradíš.....
Copak to co dnes nazýváme 7. mechanizovanou brigádou splňuje nějaké ty standarty NATO? Vlastně jen dva mechanizované, jeden lehký a jeden tankový prapor. Všechny podpůrné prapory a oddíly ji byly postupem času odebrány/zrušeny.... To jepodle NATO standartů? Je tu v tom někdo kovaný?Skrýt celý příspěvekMarcus A úplně ideální je mít časem plnohodnotné BÚU. 7. brigáda zatím není certifikována pro NATO, jen pro obranu teritoria ČR, takže máme ještě pár let čas. Jeden tankový ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus
A úplně ideální je mít časem plnohodnotné BÚU. 7. brigáda zatím není certifikována pro NATO, jen pro obranu teritoria ČR, takže máme ještě pár let čas.
Jeden tankový prapor prostě zvládneme, pravda ne teď, ale po roce 2025 by to zase neměl být takový problém. Do té doby bude stačit udržet jen tu schopnost s repasovanými T 72M4CZSkrýt celý příspěvekNesher V současnosti to tvrdit můžeme, má me T72, i když jejich bojová hodnota je dost nízká. Ale do budoucna bych se nebál o MBT přijít a nahradit to větším množstvím ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
V současnosti to tvrdit můžeme, má me T72, i když jejich bojová hodnota je dost nízká. Ale do budoucna bych se nebál o MBT přijít a nahradit to větším množstvím doprovodných zbraní. To není ostuda. Ostuda je POKUD dnes deklarujeme že máme "těžkou"! To co máme ani zdaleka nedosahuje úrovně např. ABCT.
Stále lepší mít plně bojeschopnou "lehčí" jednotku s nadstandartní palebnou silou než "těžkou" která bude trpět omezenými schopnostmi, která bude zbytečně vysávat kapacity z potřebenějších míst.Skrýt celý příspěvekGDELS se opravdu snaží všelijak zpropagovat ASCOD 2, tentokrát se odvolávají na britský projekt ...Zobrazit celý příspěvek
GDELS se opravdu snaží všelijak zpropagovat ASCOD 2, tentokrát se odvolávají na britský projekt AJAX:
https://www.securitymagazin.cz... Skrýt celý příspěvekMarcus
Problém to není, jen to musíme deklarovat a pak se nedivit, že budeme mít ostudu.
A to ne proto, že nemáme tanky, ale proto, že celou dobu tvrdíme, že nabízíme těžké BÚU.Marcus
Problém to není, jen to musíme deklarovat a pak se nedivit, že budeme mít ostudu.
A to ne proto, že nemáme tanky, ale proto, že celou dobu tvrdíme, že nabízíme těžké BÚU.Na jednu stranu jsem zastance toho nez udrzovat smesne pocty MBT (treba tech 30) radeji vzit 60x Puma a upravit tomu taktiku. Na stranu druhou me ale unavuje to vecne a nekonecne ...Zobrazit celý příspěvek
Na jednu stranu jsem zastance toho nez udrzovat smesne pocty MBT (treba tech 30) radeji vzit 60x Puma a upravit tomu taktiku. Na stranu druhou me ale unavuje to vecne a nekonecne skrtani dalsich a dalsich schopnosti. Uz tak je nase armada oklestena az na kost, pripravit se o dalsi schopnost se mi proste prici z principu.Skrýt celý příspěvek
Clanek
Ale tech 16 Leo2 jsou pujčené od Němců, ne?
Otázkou je z jakého důvodu se k tomu Nizozemci odhodlali? Ale neviděl bych jako takový problém že by jsme byli bez MBT....Clanek
Ale tech 16 Leo2 jsou pujčené od Němců, ne?
Otázkou je z jakého důvodu se k tomu Nizozemci odhodlali? Ale neviděl bych jako takový problém že by jsme byli bez MBT....
Načítám diskuzi...