6. 3. 2015
Vysoké požadavky
Předseda Vojenského výboru NATO je volen tajným hlasováním na funkční období tří let, prostřednictvím 28 zástupců jednotlivých zemí Severoatlantické aliance ve Vojenském výboru. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina hlasů. Uchazeč by sám měl být náčelníkem generálního štábu ve své zemi a jeho hodnost by měla být ve struktuře NATO minimálně na stupni OF-9 (čtyřhvězdičkový generál nebo národní ekvivalent této hodnosti).
Výběr budoucího předsedy Vojenského výboru NATO proběhl v litevském Vilniusu. Petr Pavel uspěl ve druhém kole nad italským a řeckým kandidátem. V pozici nahradí stávajícího Dána Knuda Bartelse.
Prestiž i povinnost
Úkolem Petra Pavla bude předsedat nejvyššímu vojenskému orgánu NATO. Bude řídit jeho běžnou činnost, jeho zasedání, vydávání direktiv a odborné vedení exekutivního těla vojenského výboru IMS (International military staff). Cílem předsedy je vést výbor k dosažení konsensu nad probíraným tématem.
Ve Vojenském výboru zasedá 28 náčelníků generálních štábů zemí NATO. Každá z těchto zemí disponuje jinými zájmy, vychází z jiného kulturního zázemí, tradic a má rozdílně silné prostředky jak vojenské, tak politické. Dosažení konsensu tedy nebude jednoduché, ale sám Petr Pavel avizoval, že se nebojí zbavit se politické korektnosti a jednat přímočaře.
Hlavními tématy, které Vojenský výbor (případě jeho stálí reprezentanti) probírá, je tvorba policy a strategického plánování s přihlédnutím k možnostem jednotlivých členů NATO. Dále pak plánovaní operací NATO a dohled nad jejich výkonem, kooperace a regionální bezpečnost, logistika a zpravodajství.
Navazujícím úkolem Petra Pavla bude reprezentovat Vojenský výbor na schůzích nejvyšších politických orgánů NATO ve funkci poradce. Petr Pavel tak bude spojovacím článkem mezi vojenskou strukturou NATO a mezi strukturou, která činí politická rozhodnutí. S pozicí předsedy Vojenského výboru se také pojí funkce mluvčího při styku s médii. Funkce se pojí i s předsednictvím akademickému poradnímu výboru NATO Defense College.
Otázkou zůstává, jakým předsedou bude Petr Pavel a jaká rozhodnutí ve výkonu funkce od něj můžeme očekávat. Z mnoha rozhovorů s Pavlem je patrné, že má jasnou vizi cesty, kterou má Česká republika i NATO kráčet. Názory Petra Pavla na aktuální situaci v NATO je možno shrnout do tří slov, nepřipravenost, neschopnost, nedodržování. Nepřipravenost (nejen) naší armády, neschopnost reagovat na nové bezpečnostní hrozby a nedodržování závazků, na kterých se státy NATO dohodly. Je velice pravděpodobné, že se Petr Pavel ve funkci vydá směrem k řešení těchto problémů.
Jaké jsou názory Petra Pavla na hrozby, kterým musí NATO aktuálně čelit? Ukrajinskou krizi hodnotil pro server Bloomberg následovně: "Vidíme to skoro jako proxy válku – válku vedenou Ruskem proti Ukrajině s cílem získat více vlivu, a to nejen na Ukrajině, ale také v měřítku širšího bezpečnostního systému."
Podle Petra Pavla je třeba, aby NATO přehodnotilo svoje vztahy s Moskvou a ukázalo, že je připravené bránit své hranice. Sám nepochybuje, že je Rusko přímým účastníkem tohoto konfliktu.
Islámský stát vidí jako velmi nebezpečný pro region, tak jako možnou hrozbu pro státy NATO zejména z důvod vracejících džihádistů, kteří získali výcvik v IS, ale žijí na západě. Tento problém je dle Pavla třeba řešit na úrovni NATO i EU a zaujmout jasný a koordinovaný postoj.
Z pohledů Petra Pavla na NATO, ukrajinskou krizi i IS můžeme pozorovat pevnost názorů prezentovaných bez rozpaků. Lze jen doufat, že mu podobný přístup vydrží i ve vedení Vojenského výboru NATO.
