Evropský plán ReArm Europe: 800 miliard eur na obranu zachraňuje unijní průmyslovou výrobu

Evropský plán ReArm Europe: 800 miliard eur na obranu zachraňuje unijní průmyslovou výrobu
Němečtí vojáci / Bundeswehr/Mario Bähr (Zvětšit)

Evropská komise požaduje investice do obrany ve výši 800 miliard eur, z nichž 150 miliard má být investováno do rozvoje unijního obranného průmyslu. Plán „ReArm Europe“ přispěl k prudkému nárůstu cen akcií evropských zbrojních společností a rozvířil debatu o legitimitě nákupů zbraní s označením „made in USA“. Politické turbulence silně dopadají i na evropské státy mimo Unii, což v případě Švýcarska vede ke stěhování průmyslové výroby na území EU.

Přestože si americké společnosti nadále udržují dominantní pozici na světovém trhu se zbraněmi, ceny akcií evropských výrobců výrazně posilují. Každé další politické rozhodnutí o zvyšování výdajů na obranu k tomuto růstu přispívá. Jen od začátku letošního roku akcie italské společnosti Leonardo posílily o více než 70 %, britské BAE Systems o 40 % a německý Rheinmetall dokonce zdvojnásobil svou hodnotu. Přesto pocházejí dvě třetiny zbrojního dovozu evropských zemí NATO z USA, na čemž se v krátkodobém horizontu téměř jistě nic nezmění.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu se ovšem plán „ReArm Europe“ pokouší o nápravu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová navrhla v příštích čtyřech letech uvolnit přibližně 800 miliard eur na výdaje členských zemí na obranu. Kromě vyčlenění 150 miliard eur na unijní půjčky pro obranné projekty plán zahrnuje uvolnění fiskálních pravidel, která mohou země využít ke zvýšení obranných výdajů. Von der Leyenová pokládá za prioritní oblasti pro evropské investice protivzdušnou a protiraketovou obranu, dělostřelecké systémy, rakety a munici, bezpilotní letouny, kybernetiku a vojenskou mobilitu.

Podle představ Francie bude 150 miliard eur určených na rozvoj zbrojního průmyslu investováno výhradně v zemích Evropské unie. Německo chce naopak přizvat k účasti i evropské země, které nejsou členy EU. Na jeho seznamu je Norsko, Spojené království, Švýcarsko a Turecko. Se všemi těmito zeměmi má německý zbrojní průmysl silné vazby, se Spojeným královstvím a Norskem realizuje řadu strategických projektů. Norsko může poskytnout rozsáhlé zkušenosti a odborné znalosti v oblasti protilodních střel, Turecko zase v oblasti bezpilotních letounů. Berlín má zájem co nejrychleji a nejlevněji doplnit chybějící schopnosti, budování nezávislosti vidí – na rozdíl od Paříže – v dlouhodobějším horizontu.

Podle unijní bílé knihy o obraně zveřejněné 19. března se Francii podařilo vyřadit ze zemí oprávněných čerpat unijní úvěry Spojené království a Turecko. Financování pro společné zakázky si totiž mohou zajistit pouze „dva nebo více členských států“ či jeden nebo více členských států s partnerským státem z Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu. To vylučuje Spojené království i Turecko. Třiadvacetistránková bílá kniha určuje kritické oblasti investic (podobně jako von der Leyenová), včetně protivzdušné obrany, vojenské mobility, bezpilotních letounů a strategických prostředků. Dokument zmiňuje i nutnost vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením. K němu má dojít zjednodušením a harmonizací pravidel pro zadávání veřejných zakázek a transfery výrobků souvisejících s obranou uvnitř EU, jakož i vzájemným uznáváním certifikací a povolení.


Výkonnost evropských obranných akcií a indexů od začátku roku; větší foto / FactSet, Wall Street Journal

„Máme příležitost skutečně vybudovat evropský obranný průmysl,“ uvedla na nedávné tiskové konferenci v Bruselu Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. EU podle ní pracuje na obranném a bezpečnostním partnerství se Spojeným královstvím a během plánovaného květnového bilaterálního summitu doufá v posílení vzájemných vztahů.

Andrius Kubilius, evropský komisař pro obranu a vesmír, varuje před liknavostí politiků při realizaci navrhovaného plánu. Evropa musí řešit tři oblasti: masivní rozšíření výroby již vyráběných zbraní (např. konvenční munice), vývoj strategických prostředků (např. schopnost doplňování paliva za letu a vesmírné zpravodajství) a obranné produkty společného evropského zájmu (např. systémy protivzdušné obrany). Kubilius očekává, že návrhy obranných projektů společného evropského zájmu budou Evropské radě předloženy letos v červnu. „Členské státy se musí rozhodnout, jaký druh obranných projektů společného evropského zájmu jsou připraveny v další fázi realizovat,“ uvedl komisař.

Andrius Kubilius patří k propagátorům myšlenky nákupů vojenské techniky na unijní úrovni, kdy by Evropská komise působila jako centrální nákupní orgán jménem členských států. Společné zadávání veřejných zakázek „je pro nás jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak se pokusit zmenšit systémové problémy našeho obranného průmyslu, který je velmi roztříštěný“. Také utrácíme „poměrně hodně peněz mimo náš [evropský] obranný průmysl“.

Výdaje na zbrojení a výzvy politiků, aby se nakupovalo spíše v Evropě než v USA, budou mít podle rešerše polského historicko-vojenského portálu Konflikty pozitivní dopad na unijní ekonomiku. Obranný průmysl pravděpodobně dokáže vytáhnout německé hospodářství ze stagnace, což významně ovlivní řadu dalších zemí (včetně České republiky). Poradenská společnost Ernst & Young spojuje evropské zvýšení výdajů na obranu ze 2 na 3 % HDP s dodatečným růstem HDP v celé EU o 0,66 %. Kromě toho má vzniknout 660 000 nových pracovních míst, z nichž většina bude vytvořena v Německu. Druhou zprávu vypracoval Ethan Ilzetzki z London School of Economics, který jde ještě dál. Podle Ilzetzkiho by zvýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP přineslo 0,9 až 1,5 % hospodářského růstu ročně. Obě analýzy předpokládají nákup většiny výzbroje v Evropě, nikoli v USA či jinde.

Podobným způsobem uvažuje také Svaz německého bezpečnostního a obranného průmyslu BDSV (Bundesverband der Deutschen Sicherheits- und Verteidigungsindustrie). Organizace vidí ve zvýšených výdajích na zbrojení příležitost pro německý automobilový průmysl, který se v důsledku řady chybných rozhodnutí a tvrdé konkurence ze strany Číny ocitl v obtížné situaci. BDSV navrhuje využití nadbytečných nebo ohrožených kapacit automobilového průmyslu k reorientaci na zbrojní výrobu. Rheinmetall již v červnu 2024 podepsal dohodu s výrobcem automobilových dílů Continental. Na jejím základě má Rheinmetall – jako jedna z největších zbrojovek v Evropě – usnadnit zaměstnancům Continentalu, kteří byli propuštěni nebo jim propuštění hrozí, rekvalifikaci na práci ve zbrojním průmyslu. V únoru letošního roku společnost Rheinmetall oznámila přeměnu nejmenovaných automobilových závodů v Berlíně a porýnském Neussu na výrobu pro armádu.

Tím to ale nekončí. Probíhají jednání o tom, že společnost Hensoldt (výrobce radiolokátorů a optoelektroniky) zaměstná dalších přibližně 200 pracovníků společností Continental a Bosch. Společnost KNDS (výrobce pozemních vojenských systémů) převzala závod na výrobu vlaků v saském Görlitzu. Po nezbytných úpravách se zde mají vyrábět díly pro tanky Leopard 2 a bojová vozidla pěchoty Puma. Vzhledem k ohlášeným vysokým rozpočtům na obranu hledají i společnosti z jiných odvětví způsoby, jak si z tohoto koláče ukousnout něco pro sebe. To je důležité, protože skokovému nárůstu zbrojní výroby brání nedostatek meziproduktů, jako jsou správné typy oceli nebo polovodičů.

Útlum zbrojní výroby naopak čeká Švýcarsko, které kvůli restriktivní zbrojní legislativě nemůže dodávat zbraně zemím ve válce. Z tohoto důvodu Rheinmetall přesunul výrobu protiletadlové munice ráže 35 mm ze Švýcarska do Německa, aby mohl zásobovat Ukrajinu. Obavy z reakce Bernu v případě velké války v Evropě vedly i další firmy k přesunutí výroby:

  • švýcarská společnost Mowag přesunula finální montáž obrněných vozidel do Německa;
  • americký výrobce integrovaných obvodů pro letecký a obranný průmysl Mercury Systems přesunul své evropské sídlo ze Švýcarska do Španělska;
  • švýcarská dceřiná společnost francouzského Safranu výrazně omezila výrobu;
  • italská Beretta hrozí ukončením výroby ve Švýcarsku;
  • americká společnost Lockheed Martin vyloučila umístění jakékoli části evropské montážní linky na rakety vzduch–vzduch AMRAAM ve Švýcarsku;
  •  švýcarský výrobce pušek B&T musel zřídit závody v Německu, aby mohl bezpečně pokračovat v dodávkách pro Bundeswehr.

Švýcarský vývoz zbraní do Dánska, Německa a Nizozemska se v roce 2023 meziročně snížil o 40 %. Ačkoli zbrojní průmysl představuje pouze 0,2 % celkového švýcarského exportu, přesto se jedná o prestižní odvětví, v němž je Švýcarsko již léta symbolem vysoké kvality.

Jak je vidět na evropském plánu „ReArm Europe“, každá nová výzva zároveň představuje novou příležitost. Obrovská suma potřebná k úspěchu této iniciativy, která logicky může chybět v jiných odvětvích, přispěje k záchraně evropských průmyslových kapacit. Zároveň povede k vytvoření statisíců nových pracovních míst a k růstu HDP až o jednotky procent. Výhody však platí pouze pro členy Evropské unie jako soběstačného geopolitického bloku, který chce na svém území soustředit výrobu v podstatě veškerého potřebného zboží. Zůstat mimo takový blok znamená dlouhodobou nevýhodu, která přispívá k deindustrializaci a snižování zahraničních investic.

Zdroje: Konflikty.pl, Defense News, 2, EK, Wall Street Journal

Nahlásit chybu v článku


Související články

PREMIUM Evropská komise navrhuje 800 mld. eur na obranu, uvolnění rozpočtových pravidel

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán "na přezbrojení Evropy", ...

PREMIUM Europarlament přivítal plán ReArm Europe, Rusko je podle něj největší hrozbou

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm ...

PREMIUM Evropská komise představí strategii pro znovuvyzbrojení Evropské unie

Evropská komise dnes představí Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která má stanovit ...

PREMIUM Evropská komise představila strategii na posílení obrany EU do roku 2030

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • michaltinkint
    15:18 24.03.2025

    Rieši plán RearEurope aj výskum a vývoj v oblasti vojenských technológií? EÚ po vedeckej stránke umiera. Výsledkom jej vedeckých snáh za stovky miliárd eur (len Horizont Europe má ...Zobrazit celý příspěvek

    Rieši plán RearEurope aj výskum a vývoj v oblasti vojenských technológií? EÚ po vedeckej stránke umiera. Výsledkom jej vedeckých snáh za stovky miliárd eur (len Horizont Europe má rozpočet 95,5 mld eur + ďalšie miliardy na réžiu prerozdeľovania) je predovšetkým významná výmena genetického materiálu medzi vedkyňami a vedcami povinne mixovanými do projektov zo všetkých kútov Európy. Európska komisia diktuje témy a oblasti, v ktorých sa má realizovať tak 90% európskeho výskumu. Zameranie verejného výskumu v EÚ nenastavujú univerzity a výskumné inštitúcie (a už vôbec nie v súlade s požiadavkami priemyslu) ale armáda ambicióznych mnohojazyčných 25ročných dievčat na pracoviskách Európskej komisie rozlezených po celom kontinente. Podávané projektové žiadosti sú prísne posudzované, aby z úzkostlivo nastavených tém nevybočovali (a military výskum je tabu - prijímajú sa politiky, ako predchádzať vojenskému použitiu výstupov výskumu financovaného z HE). Naproti tomu v US je verejné financovanie armádneho výskumu hlavným nástrojom technologického pokroku. A to nie len vo vojenskej oblasti (GPS..). V súkromných firmách - tie si ale (sami za verejné zdroje) subkontrahujú na výskum a vývoj aj akademické inštitúcie. Takto sa verejné zdroje dostanú na akademickú pôdu neporovnateľne efektívnejšie ako v EÚ. A dosahujú aj neporovnateľne efektívnejšie výstupy. EÚ musí zmeniť tok financií na vedu z blbostí ako je Horizont Europe ale napríklad aj nikam nevedúci Plán obnovy na financovanie výskumu a vývoja v zbrojnej oblasti. 800mld postačí na zvýšenie produkcie hardvéru - pancier, železo, munícia, rakety, príslušný SW. Poslúži na látanie najväčších dier. Ale nijak významne neprispeje napr. k vývoju PVO porovnateľnej s Patriotom a nijak neprispeje ani k európskemu riešeniu porovnateľnému so Starlinkom. Najnovší SAMP/T NG nedosahuje úroveň Patriotu a to sa ešte ani nezačal vyrábať. 800mld musí byť len prvý krok, nie finálne riešenie. Súčasťou finálneho riešenia musí byť zmena financovania výskumu a vývoja z verejných zdrojov v EÚ.Skrýt celý příspěvek

    • darkstyle
      16:28 24.03.2025

      zaujímavé, že viete ako vlastne SAMP/T NG nebude dosahovať úroveň Patriotu.. Príklad PAC 3 MSE má dosah 120 km... NG-čko má mať 150km dolet.. PAC 2 by mala mať 160 km - ...Zobrazit celý příspěvek

      zaujímavé, že viete ako vlastne SAMP/T NG nebude dosahovať úroveň Patriotu..

      Príklad PAC 3 MSE má dosah 120 km... NG-čko má mať 150km dolet..
      PAC 2 by mala mať 160 km
      - samozrejme na takú vzdialenosť nikto strieľať nebude..
      To je hraničná s nízkym % zasiahnuteľnosti..

      už starý SAMP/T sa dokáže 2x rýchlejšie rozvinúť a má skoro o 50% rýchlejšiu cestovnú rýchlosť..
      Uvidíme čo NG..

      rýchlosť - NG sa dorovnáva rýchlosťou PAC-2 GEM+... za PAC-3 zaostane o dajakých 657 km/h..
      cca 0,5 mach-u.. to fakt nie je až tak rozhodujúce..

      SAMP/T by mal vedieť vystreliť 8 rakiet za 10 sekúnd z každého launcheru..
      Čo je impressive..

      Je prepraviteľný C-130.. Patriota tam nezmestíte ani náhodou..

      Jediná nevýhoda sú smiešne počty..
      treba ho začať aj vďaka EU peniazoch vyrábať vo veľkých počtoch a vďaka použitiu na Ukrajine sa vylaďuje.. ani v operácií Púštna búrka nebol Patriot nič moc.. teraz je to de facto úplne iná zbraň..

      Európske riešenie pre vojenské a firemné použitie máme a volá sa to OneWeb.. celé vymyslené..
      znova stačí do toho naliať peniaze a vyrobiť viac satelitov..
      napríklad 2nd Gen - ktoré budú výkonnejšie.. a potom zakázať Starlink nad územím EU a Európy..

      Skôr by ste mali volať po vývoji znovu použiteľnej rakety a nie satelitov..
      Inak tie satelity ak ma pamäť neklame vyrobil Airbus..

      Samozrejme, že pôjdu peniaze aj na vedu..
      Potrebujeme nový tank, nové lietadlá..
      Netreba však si škrabať to, čo už máme..Skrýt celý příspěvek

      • rtep
        10:42 25.03.2025

        popravdě Samp/T také se mi líbí jen kvalit patriotu těžko dosáhne proč stačí si porovnat váhu střely Aster 30 ( 450 kg ) vrs patriot PAC 2 ( 900 kg ) vrs Aster 15 ( 310 kg ) vrs ...Zobrazit celý příspěvek

        popravdě Samp/T také se mi líbí jen kvalit patriotu těžko dosáhne
        proč stačí si porovnat váhu střely Aster 30 ( 450 kg ) vrs patriot PAC 2 ( 900 kg ) vrs Aster 15 ( 310 kg ) vrs PAC 3 MSE ( 420 kg ) při podobné váze hlavice aster 15 ( aster 30 je aster 15 + boster ) je jasné že verzi PAC 2 s dvojnásobným množstvím pohoné hmoty se aster 30 nemůže rovnat pokud nedostane " výkonější " a těžší bosterSkrýt celý příspěvek

        • darkstyle
          15:43 25.03.2025

          Pane mi tu hovoríme o Aster 30 Block 1NT strele.. Jedná vec je váha strely a druhá je jej manévrovateľnosť.. Aster 30 je o čosi manévrovateľnejšia strela, schopná tým pádom ...Zobrazit celý příspěvek

          Pane mi tu hovoríme o Aster 30 Block 1NT strele..

          Jedná vec je váha strely a druhá je jej manévrovateľnosť..

          Aster 30 je o čosi manévrovateľnejšia strela, schopná tým pádom prežiť oveľa vyššieho preťaženia.. konkrétne 50g..

          NT-čko má vymenený seeker z Ku -bandu na Ka-band.. (podobná technológia ako majú rakety z Patriotu)
          Vďaka tomu je strela schopná útočiť pod oveľa väčším uhlom a zároveň vie sledovať oveľa rýchlejšie objekty ako doteraz..

          Táto strela má za sebou prvé úspešné odpaly Francúzskym námorníctvom..
          Ako viete je vždy ťažšie vytvoriť námorné PVO ako to pozemné s hľadiska rakety..

          https://armyrecognition.com/ne...

          Tu ak Vás zaujíma ako je na tom U.K Navy - tiež používateľ Aster 30..
          https://www.navylookout.com/wh...

          Inak ten výkonnejší booster má dostať block 2 u Aster 30 - samozrejme, najprv treba dokončiť zavedenie NT-čka a je prirodzené, že to bude ďalším krokom evolúcie tohto PVO..

          Práve sa inak zavádzajú aj radary, ktoré by mali zvládať odhaľovať ciele..
          Plus asi aj sledovať oveľa viac cieľov naraz..

          Pre predstavu - Aster 30 block 1NT zvládne zostreľovať Zirkony, Iskandre a podobnú háveť - teda balistické strely s doletom 1500km.. sú to vlastne všetko strely a rakety, ktoré v drtivej časti posiela ruSSko.. (okrem dronov)

          Patriot a Aster block 2 keď bude budú/ zvládajú zostreľovať asi aj do 3000km balistické strely ako Avangard a Oreshnikov a podobné lakocinky.. tie sú na fronte používané skôr sporadicky a neznamená, že aj menej výkonná raketa nezostrelí niečo výkonejšie ak hlavne cieľ bude včas detekovaný a bude letieť oproti.. však ani tie Avangardy a Oreshniky sú nad Patriot class a občas sa podarí zostreliť..

          Naštastie tieto strely/rakety sa vôbec nevyznačujú presnosťou..Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      20:44 24.03.2025

      To se teprve uvidí, za co bude stát nová verze SAMP T, používá ji Ukrajina, tak bude hodně silná zpětná vazba na to v čem musí zabrat.

      To se teprve uvidí, za co bude stát nová verze SAMP T, používá ji Ukrajina, tak bude hodně silná zpětná vazba na to v čem musí zabrat.

    • einojuhani
      22:26 24.03.2025

      Na vědu, výzkum a inovace v oblasti obrany má EU jiné nástroje, např. European Defence Fund. Ano je tam málo peněz a má to i další mouchy, ale hovoří se o násobném navýšení ...Zobrazit celý příspěvek

      Na vědu, výzkum a inovace v oblasti obrany má EU jiné nástroje, např. European Defence Fund. Ano je tam málo peněz a má to i další mouchy, ale hovoří se o násobném navýšení prostředků.Skrýt celý příspěvek

  • Trener
    14:31 24.03.2025

    Zbrojit by se mělo, ale s rozumem na stav ekonomiky a veřejných financí. Určitě "doplnit stavy" prostředků, které jsou značně ponížené a rozvíjet schopnosti tam, kde Evropa ztrácí ...Zobrazit celý příspěvek

    Zbrojit by se mělo, ale s rozumem na stav ekonomiky a veřejných financí. Určitě "doplnit stavy" prostředků, které jsou značně ponížené a rozvíjet schopnosti tam, kde Evropa ztrácí na USA (letouny 6. generace, satelity, PVO, střely s dlouhým doletem atd.) Myslím si, že Evropa jako celek je poměrně vojensky silná, problémem je její roztříštěnost, která by se nejvíce dotýkala států na východě, respektive středu Evropy v případném Ruském útoku na ně. Ale o tom by se také mohlo polemizovat. Například podle znalce Ruska Justa, je Rusko válkou na Ukrajině slušně vojensky zdecimované, kdy se nedá hovořit o nějakém 2. místě v žebříčku vojenské síly. Obnova jeho síly by prý neměla být rychlá a tvrdí, že by nemělo mít úmyslu útočit na státy Nato. S čímž třeba v případě Pobaltí můžeme polemizovat.
    Nedávno jsem četl zajímavý rozhovor s německým ekonomem, který tvrdí, že Německo je sice dobré v těžké strojírenské výrobě, kam můžeme zařadit zbrojní průmysl, ale dost ztrácí v umělé inteligenci, elektromobilitě a v přidružených odvětvích, kde by mělo přidat. Jen pro zajímavost... v minulosti mu pomohlo investovat v zemích jako ČR s levnou pracovní silou, kde se jen oddálily jeho problémy.
    Zbrojnímu průmyslu také neprospívají vysoké ceny energií a surovin.
    A podle mého názoru je tady velké riziko zadlužení ekonomik s vlivem na fungování státu v sociální oblasti. ČR je taktéž při nákupech v zahraničí znevýhodněna s relativně nižší výkonosti ekonomiky na hlavu a měnovým kurzem.
    Zlý jazykové tvrdí, že je hrozba, že státy si nějak "šáhnou" na peníze v penzijních fondech. A pak ta inflace.Skrýt celý příspěvek

    • darkstyle
      17:41 24.03.2025

      Ako vždy niekto niečo tvrdí bez toho, aby si to riadne preveril.. Ak vravíte o východe tak to je hlavne Pobaltie a Poľsko.. Dajme Poľsko trochu bokom, lebo to nakupuje asi všetko ...Zobrazit celý příspěvek

      Ako vždy niekto niečo tvrdí bez toho, aby si to riadne preveril..

      Ak vravíte o východe tak to je hlavne Pobaltie a Poľsko..
      Dajme Poľsko trochu bokom, lebo to nakupuje asi všetko a od všetkých, že..

      Poďme sa pozrieť na to Pobaltie:

      Takže ATGM a podobné zbrane:
      3/3 má Carl Gustava
      2/3 má Spike (Lotišsko má tiež Spike, ale na vozidlách)
      2/3 má Javelin (Litva ich nemá, no už v roku 2015 ich vojaci cvičili s US army ich použitie)

      PVO:
      2/3 Iris-T nakúpili Litva a Estónsko
      1/3 Nasams má Lotyšsko..
      A však Lotyšsko plánuje nakúpiť taktiež Iris-T :)
      https://www.lrt.lt/en/news-in-...

      Radary
      Všetci majú verziu radaru Giraffe
      2 z 3 majú AN/MPQ-64 Sentinel
      2 z 3 budú mať Thales GM200 MM/C / GM400

      Raketomety
      3/3 Všetci budú mať Himars

      Delá
      2/3 majú Cezara - Lotyšsko a Estónsko.. Litva išla do USA riešenia..
      Základ je však 155mm náboj
      Tu ešte Estónci majú aj K2 a Lotyši PzH 2000

      Tanky a BVP

      Iba Lotyšsko "objednalo" tanky - Leo 2
      Ostatný nemajú - takže zatiaľ neviem ako to dopadne

      2/3 majú CV90 - Lotyšsko a Estónsko
      Litva objednala Ascod z Španielska
      Otázkou je možno aj doba objednania - všetky 3 krajiny objednávali prakticky naraz..
      Hlavne ten CV90 si objednali samotný Švédi + severské štáty, Slováci, Česi a bohvie na koho som ešte zabudol..
      Mohol to byť dôvod prečo sa bral Ascod..
      (okrem Estónska - to začalo 2019)

      Čo sa týka KVBP:

      Lotyšsko: Boxer je IFV, Tu budú kupovať nové - M113 je APC ale postupne darované na UA,
      Litva: IFV- nemá, Patria je APC..
      Estónsko: IFV - nemá, Otokar je APC, Patria Passi je of the pas..

      APC je asi vlastne jedno aké bude - aj keby mal každý iný typ - je to najlacnejší typ zbrane po nejakom 4x4 a dokonca také JLTV bude drahšie ako M113 či Passi

      4x4
      2/3 majú Humvee
      1/3 má JLTV
      1/3 má Turka..


      Takže to zhrniem - Pobaltie má dosť unifikované vybavenie a buď je 3/3 alebo 2/3 vybavenia vo všetkých najdrahších a podstatných nákupoch..
      Dokonca to 1/3, že má niekto iné mi príde fajn ak sa na nich pozriete spoločne - pretože oni fakt tie armády budujú spoločne majú spoločné velenie PVO napríklad a podobne..
      Proste mať 1/3 inú niekedy nie je na škodu..

      Takže východ fakt nie je roztrieštení..

      Stred EU teda my to je iná rozprávka.. len si treba povedať , že stred a východ - všade je Poľsko..
      To si teda kupuje riadnu armádu - ako keby chceli pochodovať na Moskvu..Skrýt celý příspěvek

      • Trener
        18:20 24.03.2025

        OK, to beru, měl jsem přesně napsat, aby jen Evropa v případě problémů táhla za jeden provaz, když by hrozilo nebezpečí "nějakým" malým státům na severovýchodě Evropy. Prostě USA v ...Zobrazit celý příspěvek

        OK, to beru, měl jsem přesně napsat, aby jen Evropa v případě problémů táhla za jeden provaz, když by hrozilo nebezpečí "nějakým" malým státům na severovýchodě Evropy. Prostě USA v tom mají výhodu. To Pobaltí přecejenom jsou malé státy s malou hloubku území s blízkostí Ruska, i když se spoustou vodních ploch vhodných pro obranu a s aliančními vojáky.Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    11:48 24.03.2025

    Postulaty słuszne - ale obawiam się ze wykonanie będzie "jak zwykle" Czyli jak zwykle - "wspólne pieniądze" do "ratowania" dużych tłustych kotów (z Niemiec i Francji) Zamiast ...Zobrazit celý příspěvek

    Postulaty słuszne - ale obawiam się ze wykonanie będzie "jak zwykle"
    Czyli jak zwykle - "wspólne pieniądze" do "ratowania" dużych tłustych kotów (z Niemiec i Francji)
    Zamiast inwestować tam gdzie są realne zdolności, gdzie są innowacje...

    Co może nam zaoferować Frau von Leyen - protegowana Merkel - która wspierała, tworzyła nieodpowiedzialną i niebezpieczną politykę Niemiec (i UE) w ostatnich dekadach?Skrýt celý příspěvek

  • JaHoDa
    11:04 24.03.2025

    Upřímně doufám, že se Evropě podaří naplnit její technologický a průmyslový potenciál a začneme dohánět čínský a americký vlak, který se nám roky vzdaloval. Také doufám, že se snad ...Zobrazit celý příspěvek

    Upřímně doufám, že se Evropě podaří naplnit její technologický a průmyslový potenciál a začneme dohánět čínský a americký vlak, který se nám roky vzdaloval. Také doufám, že se snad podaří nastalou situaci neudusit další byrokracií nebo neochotou domluvy na úrovni jednotlivých států resp. jejích zbrojních firem mezi sebou. Držím nám všem palce, na konci můžeme být vítězové.Skrýt celý příspěvek

    • darkstyle
      12:50 24.03.2025

      Jemne sa mýlite.. Čína nám v obranných technológiách neušla a to ani náhodou.. My staviame F-35A v EU a podielame sa s VB na výrobe kľúčových súčiastkach naprieč celého výrobného ...Zobrazit celý příspěvek

      Jemne sa mýlite.. Čína nám v obranných technológiách neušla a to ani náhodou..

      My staviame F-35A v EU a podielame sa s VB na výrobe kľúčových súčiastkach naprieč celého výrobného reťazca najdrahšej stíhačky všetkých dôb a zároveň najmodernejšej..

      vyrábame vlastné ponorky, lietadlá, sme najväčším výrobcom delostreleckých systémov na svete a hlavne - v Európe sa momentálne vyrába najväčší počet a najmodernejšie drony na svete.. áno na Ukrajine..
      Vďaka komu Ukrajina vyrába 200 000 dronov mesačne? Vďaka dronovej koalícií - teda EU + Nórsko + VB..

      Máme však niektoré schopnosti veľmi zakrpatené - PVO a strely a rakety dlhého dosahu..
      Potrebujeme aj viac vyrábať tankov a 5+6 gen lietadlá úplne samy..
      Plus viac optických satelitov.. v SAR sme špička..

      Ono to zase až také čierne nebude a máme dosť pevné základy na ktorých môžeme stavať..
      Nezačíname rozhodne od nuly a nepotrebujeme budovať blue sea navy ani desaťtisíce jadrových hlavíc.. teda tie úplne najdrahšie veci preskočíme zatiaľ.. aj keď FRA + VB tú blue sea majú ako baby navy.. teda si v tomto naše zakrpatené možnosti necháme a sústredíme sa na ruSSko..

      Potom sa uvidí..

      V tých dronoch sme však vďaka UA fakt niekde Ynde.. hlavne si nenechať ukradnúť z USA poznatky o dronoch..
      Myslím, že UA je v tomto dosť asertívna.. zatiaľ..Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...