Pentagon testuje nový systém protivzdušné obrany MML
-
7. 4. 2016
-
13 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká armáda v posledních týdnech intenzivně testuje nový systém protivzdušné obrany krátkého dosahu MML (Multi-Mission Launcher). “Raketomet” MML je schopen pojmout nejrůznější raketovou výzbroj a ničit širokou škálu vzdušných cílů - drony, vrtulníky, letadla, střely s plochou dráhou letu a také dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici.
V současné době protivzdušnou obranu (PVO) americké pozemní armády (U.S. Army) tvoří dvě vrstvy obrany. PVO krátkého dosahu SHORAD (SHOrt Range Air Defense) zajišťují téměř výhradně z ramene odpalované střely krátkého dosahu FIM-92 Stinger. Dostřel poslední verze střely Stinger je 8 km.
Americká armáda a námořní pěchota využívají pro úkoly SHORAD také vozidla Avenger. Jedna se o vozidla Humvee vybavené věží s dvěma kontejnery pro osm raket FIM-92 Stinger.
Pro aktivaci a řízení prostředků SHORAD slouží kompaktní radar včasné výstrahy AN/MPQ-64 Sentinel. Radar je převážen na přívěsu za vozidlem Humvee, má dosah 40 km a dokáže se za jednu minutu 30x otočit kolem vlastní osy.
Boj s leteckými a raketovými prostředky protivníka na střední a dlouhé vzdálenosti zajišťují sofistikované systémy PVO Patriot. Systémy Patriot dokáží ničit cíle velikosti letadla do výšky 25 km a na vzdálenost až 100 km.
Americké armádě však dosud chyběl prostředek schopný ochránit americké vojáky a techniku před raketovou, dělostřeleckou a minometnou municí RAM (Rocket, Artillery, and Mortar), před střelami s plochou drahou letu, přesnou leteckou municí nebo bojovými drony (i tzv. "kamikadze" drony).
FIM-92 Stinger s infračerveným naváděním je schopen ničit jen velké, pomalé a "horké" cíle jako vrtulníky a letadla. Velmi komplexní, složitý (technicky, v nárocích na obsluhu i servis) a drahý (každá raketa stojí více než milion dolarů) Patriot ničí především výkonné letecké prostředky protivníka a balistické rakety středního a dlouhého doletu.
Testovací odpal střely AIM-9X.
Americká armáda proto započala s vývojem nového vysoce mobilního, logisticky nenáročného systému s vynikající taktickou (přesuny po vlastní ose) a strategickou (doprava na velké vzdálenosti) systému PVO krátkého dosahu.
Výsledkem vývoje je univerzální raketový kontejnerový raketový systém MML, který je schopen využívat celou škálu přesně naváděných raket. Celý kontejner MML lze umístit na střední nákladní automobil (např. Oshkosh FMTV 4x4), což výrazně zvyšuje mobilitu celého prostředku.
Kontejner MML se dokáže otáčet kolem své vlastní osy (360°) při elevaci 0 až 90°. MML je schopen postřelovat několik cílů najednou (přesný údaj není v tiskových materiálech uveden).
V současné době armáda vlastní dva prototypy MML. Vývoj a stavba obou prototypů stála americké daňové poplatníky 114 milionů dolarů.
Testovací odpal střely AGM-114L Longbow Hellfire.
MML obsahuje celkově 15 modulů pro nejrůznější raketovou výzbroj. Americká armáda již na střelnici White Sands otestovala střely FIM-92 Stinger, původně leteckou střelu krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder a také původně protitankovou střelu vzduch-země AGM-114L Longbow Hellfire. Ve všech případech byla střelba vedena proti vzdušným cílům.
Před několika dny MML také otestoval miniaturní střelu země-vzduch MHTK (Miniature Hit-to-Kill) od firmy Lockheed Martin. MHTK měří na délku pouze 61 cm (průměr 4 cm) a má startovací hmotnost 2,2 kg. MHTK je velmi levná střela určená pro "hromadný" boj s RAM munici. Dosah střely je přibližně 3 km.
Každý modul dokáže pojmout jednu střelu Stinger, Sidewinder nebo Hellfire a několik střel MFTK (přesný údaj není v tiskových materiálech uveden). Každá raketa má svou unikátní letovou obálku, naváděcí senzor a bojovou hlavici - každá střela je proto určena na jiný typ cílů.
Miniaturní rozměr střely MHTK vynikne při porovnání s dolarovou bankovkou. / Lockheed Martin
Například střela Longbow Hellfire má startovací hmotnost 49 kg, bojovou hlavici 9 kg a dolet 8 km (při odpalu ze vzduchu). Na cíl se střela navádí pomocí vlastního milimetrového radaru. Střela je určena proti odolným cílům, jakou jsou například bitevní vrtulníky.
Pro navádění střel MML spolupracuje s radarem Sentinel. Počítá se také se zapojením MML do nově budovaného integrované systému velení a řízení protivzdušné a protiraketové obrany IBCS (Integrated Air and Missile Defense Battle Command System) americké armády.
Americká armáda v MML vidí nástroj, který dokáže poskytovat předsunutým základnám i jednotkám na bitevním poli velmi levnou a dostupnou ochranu před širokou škálou vzdušných hrozbou - především před raketovými, dělostřeleckými a minometnými útoky. První prostředky MML získá americká armáda již v roce 2019.
Zdroj: Defense Update
Související články
Dělostřelecká a raketová budoucnost Armády ČR
Před pár týdny Ministerstvo obrany ČR zveřejnilo Koncepci výstavby Armády České republiky 2025. ...
-
10.01.2016
-
53 komentářů
-
Jan Grohmann
Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov
Raketové křižníky třídy Kirov jsou po letadlové lodi Admirál Kuzněcov největšími plavidly ruského ...
-
09.03.2016
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
MSDM: Protiraketová obrana pro bojové letouny
Lockheed Martin nabízí americkému letectvu novou koncepci "osobní" protiraketové obrany letadel. ...
-
18.03.2016
-
28 komentářů
-
Jan Grohmann
CHAMP: Americké letectvo stále touží po mikrovlnné střele
V rámci programu CHAMP (Counter-electronics High-power microwave Advanced Missile Project) firma ...
-
04.04.2016
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
Udává se výškový dosah (ceiling) 3km a range 9km od verze C.
http://www.designation-systems...Udává se výškový dosah (ceiling) 3km a range 9km od verze C.
http://www.designation-systems...alexa123: Chaparral poslednych verzii pouzivali upravovane strely Sidewinder s navadzacou IR sustavou zo striel Stinger... takze dostrel mali urcite cez vami spominanych 2-3 km
alexa123: Chaparral poslednych verzii pouzivali upravovane strely Sidewinder s navadzacou IR sustavou zo striel Stinger... takze dostrel mali urcite cez vami spominanych 2-3 km
Alexa: ono je to celkem logické. USA vždy v krytí pozemních vojsk spoléhaly na svoje letectvo (resp. jeho schopnost vybojovat vzdušnou nadvládu). Víceméně to je tradice od dob 2. ...Zobrazit celý příspěvek
Alexa: ono je to celkem logické. USA vždy v krytí pozemních vojsk spoléhaly na svoje letectvo (resp. jeho schopnost vybojovat vzdušnou nadvládu). Víceméně to je tradice od dob 2. války.
Rusové oproti tomu na vzdušnou nadvládu nikdy nespoléhali (navíc věděli, že NATO má těch stíhaček fakt hodně a tak je její získání ze strany VS čirá utopie), takže o to víc spoléhali na dobrou ochranu FLAKem. Taky víceméně tradice od dob 2. války.
V reálu tedy došlo k tomu, že NATO budovalo masivní letectvo, protože vědělo, že jinak té mase tanků na druhé straně drátů nemůžou konkurovat, a Sověti zase sytili svoje PVO prostředky všech druhů, protože věděli, že té mase stíhaček na druhé straně drátů nemůžou konkurovat.
Proto vznikaly takové overkilly jako byl Krug, Shilka, nevo S-300V (Jen si to představte, systém PVO dalekého dosahu, schopný působit i proti balistickým cílům, a současně mobilní tak, aby dokázal držet krok s mechanizovanými svazky. Kdo z vás to má?).
Jediný mobilní prostredek, který měla US Army někdy v osmdesátkách, byl M163 a Chaparral, oboje zastarávající, a Marína měla LAV-AD. Avenger nějakej velkej upgrade taky není, v principu to je jen hodně mobilní Stinger. Celkem bída.Skrýt celý příspěvekalexa123: zabudol si na system MIM-72 Chaparral a M163 Vulcan/Divad? Práve že nezabudol. Oba systémy majú malý dostrel v porovnani s Crotale, Roland a pod. Preto tvrdím, že ...Zobrazit celý příspěvek
alexa123: zabudol si na system MIM-72 Chaparral a M163 Vulcan/Divad?
Práve že nezabudol. Oba systémy majú malý dostrel v porovnani s Crotale, Roland a pod. Preto tvrdím, že nikdy nemali systém s väčšim dosahom ako cca 2-3km t.j. cca 5-10km.Skrýt celý příspěvekDobrý den, nevíte jak se osvedčila v praxi pozemní verze Phalanxu - centurion, přijde mi to jako vhodnější řešení, proti minometné a dělostřelecké munici. děkuji za případné ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý den, nevíte jak se osvedčila v praxi pozemní verze Phalanxu - centurion, přijde mi to jako vhodnější řešení, proti minometné a dělostřelecké munici. děkuji za případné odpovědiSkrýt celý příspěvek
Neviem o tom, žeby USA na rozdiel od Sovietov,Nemcov, Francúzov, Angličanov mali vo svojej histórii kvalitný systém PVO krátkeho dosahu (okrem FIM-92 Stinger) - napr. Crotale, ...Zobrazit celý příspěvek
Neviem o tom, žeby USA na rozdiel od Sovietov,Nemcov, Francúzov, Angličanov mali vo svojej histórii kvalitný systém PVO krátkeho dosahu (okrem FIM-92 Stinger) - napr. Crotale, Roland, Rapier a sovietske (ruské) systémy. Konečne sa prebudili zo zimného spánku.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...