Americká armáda testuje radarové vzducholodě

Radarová vzducholoď
V aerodynamickém pouzdře pod vzducholodí je umístěná radarová technika. / U.S. Army

Americká armáda (U.S. Army) na základně Aberdeen Proving Grounds ve státě Marylend vypustila dvě vzducholodě s radarovou technikou. „Radarové vzducholodě“ během následujících tří let prokáží, zda je možné využít vzducholodě jako trvalou platformu pro radarovou techniku. Testy vzducholodí probíhají v rámci programu JLENS (Joint Land Attack Cruise Missile Defense Elevated Netted Sensor System).

Proč radarové vzducholodě? Klasické radary jsou omezeny horizontem země. Zjednodušeně řečeno, pokud letadlo letí ve výšce 10 000 metrů, lze jej pozemní radarovou stanicí (umístěnou na horizontu Země) zachytit na vzdálenost 380 km. Pokud však umístíme radar do výšky 1000 metrů, získáme k dobru dalších 114 km (celkově tedy 494 km).

Výpočet vzdálenosti horizontu je snadný. Výšku v metrech násobte číslem třináct a výsledek odmocněte. Výsledná hodnota je v kilometrech.

Testované vzducholodě jsou 73 metrů dlouhé a mohou vystoupat až do výšky 10 000 metrů. Jedná se však technicky vzato o aerostaty protože jsou ukotvené se zemí jistícím a datovým kabelem. Radary na palubách dokáží zachytit letadla, bezpilotní letadla a především balistické rakety nebo střely s plochou dráhou letu.

Vzducholoď je naplněná heliem a dokáže fungovat 30 dní (24/7) bez přestávky. Podle výrobce, firmy Raytheon, jedna vzducholoď dokáže za zlomek ceny nahradit čtyři až pět letadel včasné výstrahy jako je AWACS, E-2C nebo JSTARS.

Podle propočtů je vzducholoď JLENS o 500 až 700 % levnější než jedno letadlo AWACS a potřebuje o 50 % lidí méně ke svému provozu.

Každá vzducholoď testuje jiné radarové systémy. První vzducholoď nese VHF radars celokruhovým pokrytím a dosahem 500 km. Druhá vzducholoď je vybavená mnohem přesnějším „zaměřovacím" XBR (X-Band Radar) radarem.

Cílem tři roky trvajících testů je dokázat přínos radarových vzducholodí pro Severoamerické velitelství protivzdušné obrany NORAD (North American Aerospace Defense Command). „Testy nám umožní zjistit, zda po tříletém cyklu přejdeme k trvalému nasazení," říká Douglass Burgess, ředitel programu JLENS.

Zdroj: DefenseTech

Nahlásit chybu v článku


Související články

Protivzdušný systém krátkého dosahu RAPIDFire

RAPIDFire je samohybný protivzdušný systém krátkého dosahu. Zbraň vzniká za spolupráce francouzských ...

Deklarace o Radarovém projektu států Visegradské čtyřky

Podniky radarového průmyslu z ČR, Maďarska, Polska a Slovenska se dohodly na spolupráci; na Dnech ...

Strakoničtí převzali druhé radiolokační čidlo ReVISOR

Ve čtvrtek 20. listopadu byl příslušníkům 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích ...

RETIA a ELTA společně výrobí radar protivzdušné obrany

Dnes, v úterý 25. listopadu 2014, byla za přítomnosti předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky podepsána ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Ultramarinus
    16:44 01.01.2015

    Užitečné z několika důvodů zmíněné - zvýšení "dohledu" senzorů - ekonomické a personální důvody nezmíněné - zvýšení bezpečnosti obsluhy a výrazné části radaru před ...Zobrazit celý příspěvek

    Užitečné z několika důvodů

    zmíněné
    - zvýšení "dohledu" senzorů
    - ekonomické a personální důvody

    nezmíněné
    - zvýšení bezpečnosti obsluhy a výrazné části radaru před protiradarovými střelami
    - v případě použití plnicí hadice možnost doplňovat helium "v letu" na laně, bez nutnosti mezipřistání.
    - větší odolnost vzducholodě nadnášené heliem a obsahující oddělené "kapsy" na helium proti dnešním standardním zbraním než běžné letadlo AVACS. V podstatě kvůli neexistenci vzducholodí dnes nejsou zbraně určené přímo k jejich sestřelování.Skrýt celý příspěvek

  • ILoveDaring
    15:58 29.12.2014

    Jen pro výpočet horizontu doporučuji tuto stránku.

    http://members.home.nl/7seas/r...

    Jen pro výpočet horizontu doporučuji tuto stránku.

    http://members.home.nl/7seas/r...

Načítám diskuzi...