Univerzální antiraketa PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany?
-
29. 11. 2022
-
19 komentářů
-
Jan Grohmann
Američané neustále testují možnosti a schopnosti své klíčové antirakety PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) systému protivzdušné obrany (PVO) Patriot. Při jednom z posledních testů antiraketu „revolučně“ naváděl pozemní radiolokátor AN/MPQ-64 Sentinel. Ten je mimo jiné hlavním senzorem kompletu PVO NASAMS (Norwegian Advanced Surface-to-Air Missile System).
PAC-3 MSE je protiraketová střela – interceptor – která ničí cíl nikoliv pomocí exploze tříštivo-trhavé hlavice, ale přímým zásahem (hit-to-kill). Dokáže tak ničit i velmi odolné a rychlé cíle, jako jsou hlavice balistických raket. Tříštivo-trhavá bojová hlavice klasických střel země-vzduch systémů PVO, řekněme kompletů NASAMS nebo Spyder, jednoduše nezaručuje spolehlivé zničení „tvrdého“ balistického cíle.
Velmi agilní střela MSE má vlastní naváděcí radiolokátor, takže v konečné fázi letu se na cíl navádí zcela samostatně. Precizní přímý zásah je možný díky kombinaci velkých aerodynamických ploch a korekčních trysek. Ve střední fázi letu střela pomocí oboustranného datalinku komunikuje se systémem řízení palby PVO a získává od něj údaje o pozici cíle.
Američané MSE stvořili zejména k ničení střel s plochou dráhou letu, jako jsou ruské Ch-55/101 a Kalibr, a balistických raket krátkého dosahu (ruský Iskander).
Podle známých údajů do konce října 2021 firma Lockheed Martin v rámci počáteční nízko-sériové výroby (LRIP) vyrobila 1000 střel PAC-3 MSE. Od té doby se rozběhla plna sériová výroba (FRP) s roční výrobní kapacitou 500 střel. Jen americká armáda si hodlá pořídit 3376 střel PAC-3 MSE. Tyto střely budou také tvořit základ protiraketové obrany Polska, Švédska, Rumunska, Švýcarska a pravděpodobně také v budoucnu Německa. Ostatně americká DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila potenciální prodej střel PAC-3 MSE do Německa již v roce 2019, jako součást modernizace německých Patriotů. K nákupu ale zatím nedošlo.
Princip zachycení cíle pomocí PAC-3 MSE; větší foto / Lockheed Martin
Americká armáda, ale i Polsko, zapojí své komplety Patriot do revolučního velitelského systému IBCS (Integrated Air and Missile Defense Battle Command System). Systém zvládá propojovat nejrůznější senzory a efektory, ať už jsou na zemi, ve vzduchu, na moři nebo ve vesmíru. Celou taktickou situaci a pozice vlastních a nepřátelských jednotek pak systém vizualizuje na velké digitální mapě. Výsledkem je nebývalé situační povědomí a chápaní bojové scény. Samotné Polsko chce pomocí IBCS propojit a kombinovat senzory a efektory kompletů Pilica, Narew a Visla.
IBCS spojuje senzory a efektory dříve nespolupracujících systémů, což bylo nedávno ověřeno – firma Northop Grumman před týdnem pomocí IBCS, tři malých radiolokátorů AN/MPQ-64 Sentinel a PAC-3 MSE (Patriot) ve výcvikovém prostoru White Sands Missile Range v Novém Mexiku zasáhla cíl imitující střelu s plochou dráhou letu.
Komplet Patriot přitom originálně využívá sektorové střelecké radiolokátory AN/MPQ-53/65, nebo nejnovější velmi výkonný 360°radiolokátor LTAMDS (Lower-Tier Air-and-Missile Defense Sensor). Sentinel je oproti zmíněným radarům výrazně menší (je umístěn na jednonápravovém přívěsu), lehčí a méně energeticky náročnější. Pochopitelně ale má výrazně menší dosah.
PAC-3 MSE; větší foto / Lockheed Martin
Během zmíněného testu střelu PAC-3 MSE jako vůbec poprvé naváděl typově jiný radiolokátor. Za tímto účelem střela získala nový datalink RIG-360 (Remote Interceptor Guidance 360) umožňující přijímat data od radarů Sentinel (nebo jiných radarů).
RIG-360 zajišťuje v pásmu X všesměrovou (360°) komunikaci střely PAC-3, což v praxi znamená plnou komunikační schopnost mezi IBCS a odpálenou střelou. Pomocí RIG-360 jsou do palubního inerciálního navigačního systému střely PAC-3 odesílány údaje o aktualizovaných souřadnicích vzdušného cíle, proti němuž je veden boj.
Během testu tři radary Sentinel sledovaly cvičný cíl (střelu s plochou dráhou letu), jehož dráha letu se nacházela mimo zorné pole organického radiolokátoru AN/MPQ-65 systému Patriot. Veškerá komunikace, přenos dat a řízení palby probíhalo přes IBCS. Následně IBCS v takzvaném režimu EoR (Engage on Remote), kdy objevení, sledování a zaměření cíle provádějí externí senzory mimo „mateřskou“ baterii PVO, odpálil PAC-3 MSE vybavenou datalinkem RIG-360. Ta se během letu spojila s radary Sentinel, dostávala od nich souřadnice cíle, a nakonec po zapnutí vlastního palubního radiolokátoru se úspěšně navedla na cíl.
Různé režimy protiraketové obrany – buď s využitím organických nebo externích senzorů; větší foto / MDA
Úspěšný test dokázal jednu věc – odpalovací zařízení s antiraketami PAC-3 MSE není nutné používat výhradně v rámci systému Patriot. Teoreticky se zde nabízí možnost umístit odpalovací zařízení s PAC-3 MSE i pod jiné systémy PVO, jako je například americko-norský NASAMS. Střely MSE tak lze rozmístit na mnohem větší ploše, využívat síť rozprostřených senzorů, a nefixovat se pouze na velký, drahý a zranitelný radiolokátor baterie Patriot (radary PVO jsou prvořadým cílem útoků nepřítele).
Tímto způsobem lze také dynamicky řídit práci celé sítě radiolokátorů, podle potřeby jim přiřazovat různé sektory sledování vzdušného prostoru, vypínat je, a chránit je tak před odhalením prostředky radioelektronického průzkumu a zničením protivníkem.
Otázka je, zda k začlenění PAC-3 MSE pod jiné komplety PVO je nutně potřeba IBCS, tedy příslušná místa velení a řízení palby, plus speciální pozemní komunikační systémy. Případně zda k začlenění odpalovacího zařízení s MSE do jiných systémů PVO stačí pouze datalink RIG-360 a aktualizovat systém řízení palby příslušného kompletu PVO (případně provést doplňkové hardwarové úpravy). Z pochopitelných důvodu Američané takové technické detaily nezveřejňují.
Každopádně test potvrdil, že lze za mnohem menší peníze rozšířit a rozprostřít unikátní schopnosti antirakety PAC-3 MSE, a to teoreticky i pod jiné systémy PVO. Vždyť cena jedné kompletní baterie PAC-3 Patriot začíná na jedné miliardě dolarů. Toho si ostatně všímají i ukrajinská média a spekulují o využití střely PAC-3 MSE v rámci ukrajinských kompletů NASAMS.
Zdroj: Defense Express, Zbiam
Související články
Rumunsko přidává obraně a kupuje protiraketové systémy Patriot
Rumunsko projevilo vážný zájem o výkonné protiletadlové a protiraketové systémy Patriot a raketomety ...
-
21.04.2017
-
41 komentářů
-
Jan Grohmann
Antirakety PAC-3 MSE připravené pro masové nasazení
Americká armáda v listopadu dokončila vývojové testování nových antiraket PAC-3 MSE ...
-
10.01.2018
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
Komplety protivzdušné obrany Patriot pro Švédsko
Během několika příštích týdnů plánuje Stockholm s americkou firmou Raytheon podepsat smlouvu o ...
-
01.06.2018
-
23 komentářů
-
Jan Grohmann
F-35 a Patriot: Štít proti střelám s plochou dráhou letu
Na střelnici White Sands (WSMR) v Novém Mexiku došlo k dalšímu sofistikovanému testu budované ...
-
23.07.2021
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
MSE už je docela velká raketa. Zajímavé by bylo porovnání se Spyderem v případě použití rakety Stunner. Stunner je o něco větší a pravděpodobně rychlejší. Obě rakety direct hit a ...Zobrazit celý příspěvek
MSE už je docela velká raketa. Zajímavé by bylo porovnání se Spyderem v případě použití rakety Stunner. Stunner je o něco větší a pravděpodobně rychlejší. Obě rakety direct hit a tvrzení, že jsou účinné proti TBM.
Jak by se ten Spyder na tu UA krásně hodil. Takový balíček "na všechno".Skrýt celý příspěvekSpyder nepoužívá Stunner. Zatím pouze Derby a Python. Stunner je u David Sling systému.
Ale potenciál v tok je, oba systémy jsou schopny používat radar ELM2084.Spyder nepoužívá Stunner. Zatím pouze Derby a Python. Stunner je u David Sling systému.
Ale potenciál v tok je, oba systémy jsou schopny používat radar ELM2084.Sakra mýlka a ta samá. Už jednou jsem tu psal, že Stunner jde do Spyderu.
Sakra mýlka a ta samá. Už jednou jsem tu psal, že Stunner jde do Spyderu.
Zajímalo by mně kolik taková PAC 3 MSE střela opravdu stojí.
Zajímalo by mně kolik taková PAC 3 MSE střela opravdu stojí.
K tomu toto: "Průmysloví experti odhadují cenu střely Iris-T na 400 000 eur, zatímco jednotková cena řízené střely PAC-3 MSE, která je odpalována v systému Meads i v systému ...Zobrazit celý příspěvek
K tomu toto:
"Průmysloví experti odhadují cenu střely Iris-T na 400 000 eur, zatímco jednotková cena řízené střely PAC-3 MSE, která je odpalována v systému Meads i v systému Patriot - podle průmyslových analytiků z Barr Group Aerospace 4,7 milionu dolarů lži. Jiní odborníci hovoří o jednom nebo dvou milionech dolarů za střelu."
https://www.welt.de/wirtschaft... Skrýt celý příspěvek
Na UKR většina útočících raket nejsou balistické (Iskander, Točka...) ale cruise (překládá se to stále ještě jako křižující nebo letounové?) jako Kalibr, KH-55, KH-35 a podobná ...Zobrazit celý příspěvek
Na UKR většina útočících raket nejsou balistické (Iskander, Točka...) ale cruise (překládá se to stále ještě jako křižující nebo letounové?) jako Kalibr, KH-55, KH-35 a podobná sběř (převážně odpalované z lodí a letadel, každopádně ovšem stand-off)...
Takže ta antibalistická obrana by až zase tolik platná nebyla. Spíš ty NASAMSy/IRIS-T, i nějaké modernizované staré dobré HAWKy jim posílají...Skrýt celý příspěvekProblém ale je, že právě Iskander je problém sestřelit a mají omezené možnosti resp mizerné pokrytí. Na UA jich rusáci vytřískali stovky. A Pentagon tvrdí, že dostanou TBM z Íránu. ...Zobrazit celý příspěvek
Problém ale je, že právě Iskander je problém sestřelit a mají omezené možnosti resp mizerné pokrytí. Na UA jich rusáci vytřískali stovky. A Pentagon tvrdí, že dostanou TBM z Íránu. Takže hrozba TBM tam je a je to jedna z nejničivějších střel používaných na UA.Skrýt celý příspěvek
No, cekem si těch Iskanderů zrovna moc nenechali proti NATO, docela riskujou chlapci rudí... a výroba kupodivu ani u nich není moc vysoká, taková spíš kusovka... Jestli jim ...Zobrazit celý příspěvek
No, cekem si těch Iskanderů zrovna moc nenechali proti NATO, docela riskujou chlapci rudí... a výroba kupodivu ani u nich není moc vysoká, taková spíš kusovka...
Jestli jim nezištně pomohou iránští soudruzi - no uvidíme, balistická raketa není dron, citelně těžší kamuflovat, větší těžší - a taky dražší... a především dost o hubu si (ještě víc) naštvat amíky a izraelce. Jo a pak taky při reálném použití dřív nebo později padnou do ruky protivníků nějaké použitelné trosky, možná i celá raketa - prozrazení použité technologie umožní následně efektivnější protiopatření... Já bych to na místě iránců nedělal.Skrýt celý příspěvekProti TBM lze bránit pouze omezené lokality. Ale UA by měla mít i S 300 V.
Proti TBM lze bránit pouze omezené lokality. Ale UA by měla mít i S 300 V.
Mají, jenže kolik a kolik raket do nich mají? Zajímavé by bylo, pokud je účinnost takto mizerná "A single 9M83 missile has a 40-65% chance of defeating ballistic missile" Čili ...Zobrazit celý příspěvek
Mají, jenže kolik a kolik raket do nich mají? Zajímavé by bylo, pokud je účinnost takto mizerná
"A single 9M83 missile has a 40-65% chance of defeating ballistic missile"
Čili jsou třeba 2 velké těžké a drahé rakety na jednu střelu.
http://www.military-today.com/... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka I kdyby to byla ta optimističtější hodnota, tak 65% úspěch je dost špatný výsledek. Lockheed Martin v případě PCA-3 udává vyzkoušenou hodnotu 92% úspěšnosti z praxe. ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka
I kdyby to byla ta optimističtější hodnota, tak 65% úspěch je dost špatný výsledek. Lockheed Martin v případě PCA-3 udává vyzkoušenou hodnotu 92% úspěšnosti z praxe. PAC-3 MSE by, předpokládám, měla být snad lepší. Vycházím z faktu, že provedli upgrade radaru a hloubkový upgrade rakety.
A ano, u nás PVO víceméně nemáme a Spyder bude slabá záplata s mizerným počtem. Proti TBM by jsme PVO mít dle mého názoru měli. Nejsou to tak drahé systémy jako výkonné THAAD a Arrow. Tam se, v případě ochrany proti MRBM a výše, můžeme přicmrdnout k tomu německému euro-PVO.Skrýt celý příspěvekPoly V případě S 300 V musíme brát v úvahu to, že S 300 V je přes třicet let starý a na Ukrajině žádný zásadní vývoj neprodělal. Srovnání s PAC 3 MSE snese jen S 400 a S 350. 4 ...Zobrazit celý příspěvek
Poly
V případě S 300 V musíme brát v úvahu to, že S 300 V je přes třicet let starý a na Ukrajině žádný zásadní vývoj neprodělal. Srovnání s PAC 3 MSE snese jen S 400 a S 350.
4 baterie Spyderu sotva ubrání jedno město a kde máte zbytek ČR a důležité objekty? Musíme se stále držet toho, že se budeme snažit bránit naše území mino naše území. Nemáme žádnou operační hloubku jako Ukrajina.Skrýt celý příspěvekPoly
Ale nebojte, bude líp :-) Koudelka tomu dal korunu. :-)
https://ct24.ceskatelevize.cz/...Poly
Ale nebojte, bude líp :-) Koudelka tomu dal korunu. :-)
https://ct24.ceskatelevize.cz/...Ono to není žádné super investigativní zjištění. MO o tom včera informovalo. Aspoň je vidět že vojskové zkoušky plní svůj ...Zobrazit celý příspěvek
Ono to není žádné super investigativní zjištění. MO o tom včera informovalo.
Aspoň je vidět že vojskové zkoušky plní svůj účel.
https://mocr.army.cz/informacn...
To Koudelkovo vyjádření je hrubě zmanipulované. Má to totiž pokračování.
/„Na tomto projektu je dobře vidět komplexnost a složitost problematiky procesu zavádění nejmodernější technologie do prostředí AČR, které bylo dlouhodobě podfinancováno a morálně i technologicky zastaralo,“ říká náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO ČR Lubor Koudelka a dodává, že projekt MADR „prošlape“ cestu jiným projektům, které se v současnosti připravují, a zrychlí tak nejen integraci do informačních systémů, ale také zavádění nejmodernějších technologií do AČR./Skrýt celý příspěvek
Překládá se to jako střela s plochou dráhou letu.
Překládá se to jako střela s plochou dráhou letu.
Načítám diskuzi...