První robotická ponorka XLUUV pro americké námořnictvo

První robotická ponorka XLUUV pro americké námořnictvo
Orca XLUUV / Naval Sea Systems Command (Zvětšit)

V přístavním kalifornském městě Huntington Beach došlo k pokřtění první robotické ponorky Orca XLUUV (Extra Large Unmanned Undersea Vehicle). Pět experimentálních ponorek Orca staví firma Boeing společně s loděnicemi HII (Huntington Ingalls Industries).

Americké námořnictvo (US Navy) vyvíjí tři typy velkých námořních bezosádkových prostředků UV (Unmanned Vehicle):

  • Plavidlo LUSV (Large Unmanned Surface Vehicle);
  • Plavidlo MUSV (Medium Unmanned Surface Vehicle);
  • Ponorku XLUUV (Extra-Large Unmanned Undersea Vehicle).

Pro následující fiskální rok (FY)2023 US Navy žádá Kongres o 549 milionů dolarů na výzkum a vývoj všech třech typů.


Vize robotických povrchových plavidel (USV) US Navy; větší foto / US Navy

„Námořnictvo chce pořídit velké UV jako součást snahy o přechod námořnictva k více distribuované architektuře flotily, což znamená kombinaci lodí, která rozprostře schopnosti námořnictva na větší počet platforem a zabrání soustředění velké části celkových schopností flotily do relativně malého počtu vysoce hodnotných lodí (tj. kombinace lodí, která zabrání ‚vložení příliš mnoha vajec do jednoho košíku‘)“, píše se na začátku dokumentu Navy Large Unmanned Surface and UnderseaVehicles: Background and Issues for Congress z března letošního roku.

LUSV budou robotická plavidla dlouhá 61 až 91 metrů s výtlakem 1000 až 2000 tun (velikost korvety). Rozměry MUSV začínají na délce 14 metrů a končí na délce 58 metrů. S výtlakem 500 tun spadají do kategorie hlídkových lodí.

V obou případech půjde o modulární plavidla s možností převážet nejrůznější náklad – LUSV má navíc pojmout až 32 vertikálních šachet (VLS) pro protilodní a protileteckou výzbroj. Oproti původním plánům mají mít LUSV volitelně malou posádku pro případ řešení nečekaných situací.

XLUUV pak mají být „velké jako vagon metra“. Prvních pět prototypů staví ve spolupráci firma Boeing a loděnice HII. US Navy, na základě zkušeností s prvními prototypy, ve FY2024 objedná další ponorky XLUUV.


Vize robotických ponorek (UUV) US Navy; větší foto / US Navy

US Navy Boeingu / HII udělilo nejdříve smlouvu ve výši 43 milionů dolarů pro vypracování technického návrhu a poté 274 milionů dolarů na stavbu pěti testovacích plavidel Orca XLUUV.

Orca je modulární diesel-elektrická ponorka vycházející z demonstrační ponorky Echo Voyager od firmy Boeing. Echo Voyager měří na délku 15,5 metru a má čtvercový průřez o rozměrech 2,5×2,5 metru. Výtlak je 50 tun.

Maximální rychlost pod hladinou je osm uzlů (15 km/h), cestovní tři uzly (5,5 km/h). Maximální dosah je 6500 námořních mil, tedy 12 000 kilometrů. Pod vodou lithium-iontové baterie postačí na plavbu dlouhou 280 kilometrů, poté se ponorka musí vynořit (nebo použit speciální šnorchl) a dobít baterie. V rámci nasazení ale námořnictvo vždy Orcu dopraví do předsunutých přístavů.

Ponorka se dokáže potopit do hloubky až 3000 metrů. Klasické bojové ponorky s posádkou se přitom standardně potápějí maximálně do hloubky 300 metrů.


Echo Voyager bez a s modulárním nákladním blokem / Boeing

Echo Voyager je v podstatě „podmořský náklaďák“ – mezi přední a zadní sekci lze vložit čtyři nebo deset metrů dlouhý nákladní blok a ponorku tak celkově prodloužit na téměř 20 metrů, resp. 26 metrů. Tento modulární blok může nést nejrůznější senzorvé nebo zbraňové systémy. Krome toho Orca může nést také externí náklad.

Mezi hlavní úkoly Orcy patří vyhledávání nepřátelských ponorek, vyhledávání a pokládání námořních min, vedení elektronického boje, mapování dna a výhledově dokonce údery na nepřátelské ponorky a lodě.

V první fázi Orca poslouží k umísťování nových námořních min Hammerhead. Jde v podstatě o moderní verzi studenoválečných „torpédových min“ Mark 60 CAPTOR.


První fotografie Snakehead LDUUV (únor 2022); větší foto / US Navy

Hammerhead je v podstatě zapouzdřené lehké torpédo Mark 54 Lightweight s dosahem deset kilometrů. Pouzdro kromě torpéda obsahuje zdroj elektrické energie, komunikační systémy a senzory. Orca poslouží nejen k pokládaní min, ale také k jejich průběžné kontrole nebo deaktivaci.

US Navy současně pracuje na dalších bezosádkových podvodních plavidlech UUV (Unmanned Underwater Vehicles). Na konci února námořnictvo pokřtilo první prototyp robotické ponorky Snakehead LDUUV (Large Displacement Unmanned Undersea Vehicle). Elektricky poháněná ponorka Snakehead je určena jako externí náklad pro jaderné ponorky třídy Ohio.

Informace o ponorce jsou vzácné. Jde ale údajně o největší podmořský dron nasazený na jaderných ponorkách. Jde opět o modulární stroj určený k řadě úkolů. Mluví se zejména o průzkumu, monitorování, mapování a vedení elektronického boje. Ze senzorů jsou zmiňované sonary s bočním vyzařováním a batymetrické senzory pro měření tvaru mořského dna a k vyhledávání podezřelých objektů (ponorek, námořních min, podmořský kabelů atd.).

Zdroj:The Drive, FB NAVSEA, Naval News, Boeing, BMPD

Nahlásit chybu v článku


Související články

Robotická ponorka Echo Voyager mění pravidla hry

Firma Boeing před několika dny představila unikátní robotickou ponorku Echo Voyager. Ponorka o délce ...

Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám

Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...

Norsko nakoupí P-8A Poseidon proti ruským ponorkám

Americká vláda schválila případný prodej pěti protiponorkových a protilodních letadel P-8A Poseidon ...

Ponorková válka je zpět: Americká SSN(X) získá více torpéd

Americké námořnictvo (US Navy) změnilo požadavky na schopnosti nové třídy jaderných útočných ponorek ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Jan Grohmann
    08:28 13.05.2022

    Jen dodám, XLUUV je transportovatelný C-17, třeba do Rumunska...

    Jen dodám, XLUUV je transportovatelný C-17, třeba do Rumunska...

  • Wakantanka
    23:12 11.05.2022

    A odpoveď Potemkinovej armády? Vycvičené delfíny, ktoré čmajzli pred časom ukrajincom. Net ruskego analoga. :)

    A odpoveď Potemkinovej armády? Vycvičené delfíny, ktoré čmajzli pred časom ukrajincom. Net ruskego analoga. :)

  • Adanedhel
    17:20 11.05.2022

    Já si myslím, že velikost je na cc jeden obchodní kontejner. Což je cca 25 tun nákladu co se vozí na pozemních tahačích. to je samo o sobě dobrý základ. Spíš mě udivuje ten ...Zobrazit celý příspěvek

    Já si myslím, že velikost je na cc jeden obchodní kontejner. Což je cca 25 tun nákladu co se vozí na pozemních tahačích. to je samo o sobě dobrý základ. Spíš mě udivuje ten minimální operační dostup. Nicméně mít mateřskou ponorku, která by podobných vozidel vypustila cca deset, to by byla věc panečku. Ale rozhodně myslím, že by jí malý jaderný reaktůrek vysloveně slušel. ale možná je to jen pokročilý test bed. Tímto zásobovat mariupol, to by bylo ono.Skrýt celý příspěvek

  • toustr
    11:53 11.05.2022

    Zajímavá funkce je ten "náklaďák". Vždyť takto by se daly "tajně" zásobovat odlehlé oceánské základny. Určitě konkrétně tyto ponorky toho nepojmou tolik, aby to bylo nějaké ...Zobrazit celý příspěvek

    Zajímavá funkce je ten "náklaďák". Vždyť takto by se daly "tajně" zásobovat odlehlé oceánské základny. Určitě konkrétně tyto ponorky toho nepojmou tolik, aby to bylo nějaké dlouhodobé řešení, ale je to směr, ze kterého mohou vzejít úžasné stroje.Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      15:19 11.05.2022

      Mně hned napadla BRP Sierra Madre. Filipínci by si mohli booknout několik tun nákladu.

      Mně hned napadla BRP Sierra Madre. Filipínci by si mohli booknout několik tun nákladu.

  • GlobeElement007
    11:46 11.05.2022

    Opět si kladu mou oblíbenou otázku - jak u ponorky, teď už robotické, funguje prostorová orientace? V hloubce až 3000 metrů pod hladinou? Asi je to zatím všechno tajné, ale systém ...Zobrazit celý příspěvek

    Opět si kladu mou oblíbenou otázku - jak u ponorky, teď už robotické, funguje prostorová orientace? V hloubce až 3000 metrů pod hladinou? Asi je to zatím všechno tajné, ale systém rozpoznávání zvuků a kdo ví co ještě musí být docela fajn hračka.

    A mimo mísu - ta dáma, co ji křtí, je nepochybně z Twisted Sister.Skrýt celý příspěvek

    • Badysak
      12:30 11.05.2022

      Jelikož tam nejsou lidí tak bude mít v hloubce puštěný aktivní sonar takže uvidí kdejakou Krakatici.

      Jelikož tam nejsou lidí tak bude mít v hloubce puštěný aktivní sonar takže uvidí kdejakou Krakatici.

    • mudry.udrzbar
      12:45 11.05.2022

      tiez myslim, ze proste sonar + gyroskop

      tiez myslim, ze proste sonar + gyroskop

    • liberal shark
      12:55 11.05.2022

      Lidar a mapa mořského dna ?

      Lidar a mapa mořského dna ?

      • michalzobec
        22:50 15.05.2022

        lidar je založený na laseru, pod vodou laser moc nefunguje (omezený dosah), ponorky používají sonar …

        lidar je založený na laseru, pod vodou laser moc nefunguje (omezený dosah), ponorky používají sonar …

    • Poly
      15:27 11.05.2022

      Podle mě klasicky. Zhruba inerciální navigace, pro upřesnění by vystoupala na dosah Omegy, pro zcela přesnou polohu GPS. Ona se INS nezdá, ale i Nautilus v 50 letech podplul led ...Zobrazit celý příspěvek

      Podle mě klasicky. Zhruba inerciální navigace, pro upřesnění by vystoupala na dosah Omegy, pro zcela přesnou polohu GPS. Ona se INS nezdá, ale i Nautilus v 50 letech podplul led pod severním pólem.Skrýt celý příspěvek

    • Technista
      20:34 11.05.2022

      Pro určování polohy pod vodou mají americké ponorky (myslím alespoň od 80. let), velice přesné laserové gyroskopy. Pro "vidění" pod vodou v podstatě jedině sonary. Dnešní aktivní ...Zobrazit celý příspěvek

      Pro určování polohy pod vodou mají americké ponorky (myslím alespoň od 80. let), velice přesné laserové gyroskopy. Pro "vidění" pod vodou v podstatě jedině sonary. Dnešní aktivní sonary dokáží poskytovat i pro laika hned pochopitelné obrázky mořského dna apod. Ale používání aktivních sonarů, zvláště po delší dobu, je z vojenského hlediska, samozřejmě, problém. Podobné problémy jako u radarů. Ovšem např. takový pasivní vlečený sonar na dlouhém lanu za ponorkou dovoluje pro svoji délku přijímat zvlášť dlouhé vlnové délky zvuku. Ty se dobře odráží od teplotních rozhraních, od rozhraních (hloubkových) vrstev moře s různými teplotami. Jedna vrstva pak působí pro obří vlnovou délku jako zvukový kanál. Tak byly zaznamenány větší zdroje hluku přes obrovské části oceánů. To je ovšem již staré. Největší div mají možná už Američani. Před více lety proběhla zpráva, že by u nových řad ponorek třídy Virginia chtěli už mít tak citlivé sonary s takovým zpracování signálu, že v pasivním režimu jim stačí běžný šum z okolí i pro mapování dna apod. To, že koncerny už o nějaké technologii téměř nemluví, bývá znakem toho, že již na technologii dostali dost peněz.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...