Aufbauplan 2032: Neutrální Rakousko investuje desítky miliard eur do obrany

Ještě před několika lety Vídeň vnímala Rusko jako partnera, nikoliv jako hrozbu. Vypuknutí ukrajinsko-ruské války vedlo k výraznému přehodnocení rakouské bezpečnostní strategie, jejíž nejnovější verze vznikala po únoru loňského roku. „Známý bezpečnostní pořádek v Evropě, který rostl po desetiletí, se v důsledku ruské agresivní války na Ukrajině zhroutil,“ stojí ve strategickém dokumentu Risikobild 2023 rakouského ministerstva obrany. „Následná hluboká hospodářská krize způsobená masivním nárůstem cen energií zasáhla ekonomiku, která se dosud plně nevzpamatovala z následků pandemie COVID 19.“

Zatěžkávací zkouškou navíc prochází rakouská neutralita. Německá odbornice na obranu Ulrike Frankeová předpovídá zvýšený tlak na Vídeň, aby vstoupila do Severoatlantické aliance. „Otázka neutrality se bude v příštích letech objevovat mnohem častěji,“ zdůraznila v lednu tohoto roku. „Rakousko je pod větším tlakem než Švýcarsko, což souvisí s [rakouským] členstvím v EU.“ Podle rakousko-amerického vojenského experta Franze-Stefana Gadyho je nyní zapotřebí komplexní debata „bez klapek na očích“, která půjde dál než jen k otázce Ruska. „Neutralita nás nečiní bezpečnějšími. Z dlouhodobého hlediska nás činí nejistějšími,“ domnívá se Gady. „Největším mýtem o [rakouském] Bundeswehru je, že bude v případě potřeby schopen zemi bránit.“

Zásadní zkouškou pro rakouskou neutralitu bude reakce Vídně na konvenční vojenský útok proti některé zemi EU. „Vidíme to i na Ukrajině, dodávky zbraní nejsou všechno. Bez široké [zahraniční] vojenské podpory ztratíte kontrolu nad vlastní zemí,“ myslí si Franz-Stefan Gady. Rakousko v případě ohrožení očekává pomoc NATO, dle Gadyho ale není připraveno do organizace vstoupit. Podle průzkumu z letošního dubna se 77 % respondentů vyjádřilo pro zachování rakouské neutrality. Pouze 17 % dotázaných se vyslovilo pro vstup do Severoatlantické aliance.

Rakouští vojenští představitelé pozici své země vnímají podobně jako politici a odborná veřejnost. Brigádní generál Peter Vorhofer vyzdvihuje zejména nebezpečí útoku na členský stát EU ze vzduchu letadly, drony nebo raketami. Hrozba konvenčního útoku proti Unii se v souvislosti s ukrajinsko-ruskou válkou „masivně zvýšila“. Vorhofer varuje: „Pokud dojde k další eskalaci, bude Rakousko v mžiku čelit nové bezpečnostní výzvě.“ Generálmajor Bruno Hofbauer k tomu dodává: „55 000 rakouských vojáků není v žádném případě schopno ochránit celé spolkové území.“

Po dlouhých desetiletích zanedbávání ozbrojených sil, které politici obvykle obhajovali neutralitou, se Vídeň v příštích deseti letech chystá investovat přibližně 16 miliard eur do modernizace vojenské techniky. Stejnou částku rakouští vojáci získají podle vládního plánu v příštích čtyřech letech na personální, provozní a infrastrukturní výdaje. „V oblasti obrany státu musí dojít k modernizaci rakouských ozbrojených sil, aby byly schopny čelit současným i budoucím hrozbám a odpovídajícím způsobem chránily naši zemi a její obyvatelstvo,“ uvádí Risikobild 2023. „To vyžaduje masivní budování schopností, k čemuž jsme položili základy navýšením rozpočtu na obranu.“