Japonsko útočí na čínský monopol v produkci kovů vzácných zemin

Před deseti lety se západní státy začaly věnovat své závislosti na čínské těžbě kovů vzácných zemin. Tehdy z Říše středu pocházelo 97 % světové produkce a Peking si udržoval kontrolu i nad zbytkem dodavatelského řetězce. Znepokojení politici od té doby prosazují rozvoj nalezišť mimo Čínu, který má zabránit využívání vzácných zemin jako hospodářské zbraně.

V současné době se obavy z čínského monopolu v oblasti kritických nerostných surovin zvyšují. Kovy vzácných zemin jsou důležitější než kdykoli předtím, protože magnety důležité pro elektromobily a větrné turbíny se vyrábějí z dysprosia, neodymu, praseodymu a terbia. Přesto se pouze jedné společnosti podařilo alespoň trochu narušit faktickou dominanci Číny – australské společnosti Lynas Rare Earths.

Amanda Lacaze, generální ředitelka společnosti Lynas, pokládá za užitečné sledovat, jak různí aktéři na čínský monopol reagují. Japonsko usilovně hledá partnery pro vybudování nečínského dodavatelského řetězce, Spojené státy zahájily právní kroky prostřednictvím Světové obchodní organizace a Evropská unie vytvořila skupinu pro studium dodavatelských řetězců vzácných zemin. „Takže hádejte, kdo si zvládl vlastní dodavatelský řetězec zabezpečit?“ položila rétorickou otázku Lacaze. Japonskou odpovědí na incident z roku 2010 se fakticky stalo nahrazení vzácných zemin z Číny dodávkami od společnosti Lynas.

Lynas je v Malajsii již deset let

Jak uvedl americký časopis Foreign Policy, díky dolu v Austrálii a zpracovatelskému závodu v Malajsii australská společnost nyní produkuje 12 % celosvětové produkce oxidů vzácných zemin. Čínský podíl se snížil z 97 % na 87 %. Lynas zajišťuje přibližně 90 % japonské poptávky po neodymu a praseodymu.