Jak vyzrát na FPV drony: Záchytné sítě, maskovací ponča a ultralighty s ostřelovači

Velmi systematicky se k vývoji a zavádění protidronových zbraní postavilo Německo. Loni v listopadu zřídil spolkový náčelník Generálního štábu (Generalinspekteur der Bundeswehr) Carsten Breuer speciální pracovní skupinu. Výsledkem je 200 návrhů na zvýšení ochrany vojáků proti malým dronům. Podle portálu Hartpunkt se především zohledňují potřeby německých jednotek v Litvě.

Veřejně známým návrhem se stalo pořízení první tranše 1100 maskovacích ponč s multispektrální ochranou. Půjde o výrobek z řady Ghosthood od německého výrobce Saro – známým také pod značkou Concamo. Maskování výrazně snížuje efektivitu detekce, rozpoznání a identifikace. Dron musí letět mnohem blíže k maskovanému objektu a sledovat ho po delší dobu.

Ghosthood kromě vizuální stopy rovněž výrazně snižuje stopu v blízkém infračerveném pásmu až po určité oblasti tepelného spektra. To je účinné jak proti člověkem řízenému průzkumu, tak proti průzkumu s podporou umělé inteligence (AI).

Ghoosthood

Bundeswehr dále urychlí vybavení vojsk člověkem přenositelnými obrannými prostředky, kromě zařízení pro rušení nepřátelských dronů též prostředky elektronického průzkumu.

Německé ozbrojené síly se již několik let spoléhají na rušičky společností H.P. Marketing & Consulting Wüst (HP). Například v rámci mise MINUSMA v Mali v letech 2017-2018 Berlín od výrobce pořídil přenosné rušičky a senzory. V létě 2023 Úřad pro zadávání zakázek Bundeswehru BAAINBw (Bundesamt für Ausrüstung, Informationstechnik und Nutzung der Bundesweh) uzavřel s firmou rámcovou dohodu na dodávku rušiček HP47 V4 a novější verze V5.

HP47 V4 váží 8,5 kilogramu a měří přes jeden metr. Při používání se umísťuje na rameno. Rušička potlačuje signály satelitní navigace a (případně současně) spojení mezi dronem a operátorem. Účinný dosah je zhruba jeden kilometr.

Antidronová puška od Vozíme drony na Ukrajinu

U antidronových rušících pušek nelze snadno ověřit jejich skutečnou funkčnost a efektivitu. K ověření funkčnosti slouží například tento malý ukrajinský detektor; větší foto / t.me/serhii_flash

Vedle rušiček Němci zavedou puškové digitální zaměřovače Smash s balistickým počítačem. Běžně vycvičený voják s klasickou útočnou puškou umí pomocí tohoto zaměřovače zasahovat pozemní cíle (pohyblivé i stacionární) až do vzdálenosti 600 metrů a malé drony do vzdálenosti 250 metrů. Zaměřovač lze integrovat do systémů řízení boje BMS (Battlefield management system) jednotky. Lze například automaticky generovat údaje o cíli – směrový úhel, vzdálenost nebo obrazové záznamy – a přes rádio je poslat do BMS. Spolubojovníci a velení pak mohou s těmito informacemi dále pracovat.

V centru pozornosti Bundeswehru se nachází i záchytné drony. Bezpilotní letouny od německého výrobce ARGUS Interception, například záchytný dron ARGUS Interceptor, bylo možné vidět na letošním veletrhu vojenské techniky Eurosatory 2024. Dron je již aktivně používán. ARGUS Interceptor se vyrábí v Německu a všechny jeho klíčové prvky a komponenty jsou domácí výroby. V Paříži byl dron vystaven v kombinaci s průzkumnými prostředky estonského výrobce Defsecintel Solutions.

Zaměřovače řady Smash

V praxi 25 kilogramů těžký ARGUS Interceptor autonomně vzlétne a letí směrem k nepřátelskému / neznámému dronu. V závěrečné fázi přebírá řízení palubní sada senzorů – radar, LIDAR (Light Detection And Ranging) a kamery – a navádí záchytný dron na cíl s podporou AI. Operátor může poté zvolit sledování nebo „zachycení“ nepřátelského dronu. Pokud se rozhodne pro zachycení, manévr se provede autonomně – dron se přesune do odpovídající pozice a vystřelí jednu ze tří záchytných sítí. Míra zachycení přesahuje údajně 95 %. Dolet dronu je až pět kilometrů, výdrž ve vzduchu 30 minut a lze pracovat ve „smečce“ proti jednomu cíli.

Na protidronové obraně pochopitelně intenzivně pracuje Ukrajina i Rusko. Kyjev vyvinul těžké drony Baba Jaga. Tyto drony působí ruským ozbrojeným silám značné problémy, jež se Rusové snaží řešit speciálně vybavenými a vycvičenými protidronovými útvary. Jednotky jsou díky terénním vozidlům vysoce mobilní. Ukrajinci úspěšně bojují s ruskými drony stejným způsobem.

V noci zabezpečují operace dronů Baba Jaga doprovodné FPV drony, které samostatně provádějí průzkum. Zprávy ruských jednotek hovoří o nejméně dvou doprovodných FPV dronech. Pokud Rusové proti dronům zahájí palbu, pochopitelně odkryjí své pozice. Na tyto pozice pak útočí ukrajinské FPV drony.

Aeroprakt A-22 s odstřelovačem na palubě

Ukrajinskou inovací v boji proti ruským bezpilotním letounům představují vrtulové letouny s ostřelovačem. Například ukrajinský ultralight Aeroprakt A-22 provedl několik cvičných protidronových misí. Aeroprakt A-22 stojí jen 35 000 USD. Přenosných systémů protivzdušné obrany (PVO) je v ukrajinských rukách údajně příliš málo, pokročilé systémy PVO, jako IRIS-T, NASAMS a Patriot, jsou naopak příliš drahé, nedostatkové a cenné. Aeroprakt A-2 proto nabízí účinné a levné řešení, zejména proti ruským dronům typu Orlan, ZALA a SuperCam.

Ředitel ruského Centra pro analýzu strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov rovněž spatřuje ve využití lehkých letounů jedno z nejslibnějších řešení v boji proti dronům. Náklady a letovou hodinu dosahují pouze stovky dolarů, jejich rychlost je srovnatelná s rychlostí zachycených dronů, mohou startovat z jakýchkoli starých letišť, dálnic, z jakéhokoli rovného povrchu a nepotřebují roky dlouhý výcvik pilotů.

Na bázi lehkého motorového letectva je možné organizovat prostorově rozloženou protidronovou obranu za přijatelnou cenu. V Rusku vytvoření tohoto typu protiletadlové obrany brání absence odpovídajícího lehkého letounu v sériové výrobě. UTS-800 postavený Uralským závodem civilního letectví sice loni na podzim uskutečnil svůj první let, do sériové výroby se ale nedostal. Hlavní překážkou nasazení této série je množství dovážených komponentů. Například první dokončený UTS-800 se vznesl do vzduchu s americkým turbovrtulovým motorem General Electric H80, který Američané do Ruska téměř jistě masově dodávat nebudou.

Ukrajinský Jak-52 pro boj s drony. Na horním obrázku je snímek z ruského dronu ZALA před tím, než ho ukrajinský letoun sestřelil. Tento konkrétní stroj má na svědomí deset dronů. / t.me/operativnoZSU

Zajímavým směrem vývoje boje proti dronům je pak vylepšování běžných útočných pušek a kulometů, například pomocí speciální munice, zaměřovačů a kompaktních rušicích prostředků. Například americká námořní pěchota (USMC) se nyní zajímá o „vylepšenou munici pro stávající palné zbraně“, „radiofrekvenční rušič a rušič globálního polohového systému, ideálně s možností montáže na pušku“ a „puškový optický přístroj schopný sledovat a porážet malé bezpilotní systémy“.

Dále Američané požadují „systém pasivní detekce, který může detekovat drony pomocí akustické nebo radiofrekvenční detekce“ s „komponenty, které mohou zahrnovat ruční tablet, náramek, sluchátka a/nebo brýle, které přijímají výstrahy, varování a oznámení z externího senzoru (tj. radarů a/nebo pasivních detekčních systémů)“. Většina předložených návrhů se zaměřuje na tzv. rychlá řešení (quick wins).

Zdroje: Hartpunkt, 2, TWZ, 2, Augen geradeaus!, Rossijskaja gazeta