Indicko-čínský konflikt v Himalájích: začátek geopolitického nepřátelství?

Čínští a indičtí vojáci na společném cvičení; ilustrační foto / Indian Today

Na konci června se v Himalájích rozhořel hraniční spor, jehož předmětem je oblast Doklamské náhorní plošiny na rozhraní Indie, Číny a Bhútánu. Vzhledem ke strategické hodnotě sporného území se všechny strany ocitly v nejvážnější patové situaci za posledních 30 let.

Celá situace začala s čínskou skupinou stavící silnici, která měla zasahovat na bhútánské území. Když čínská strana na bhútánské výzvy nereagovala, vstoupily na území Bhútánu indické jednotky a zablokovaly Číňany vlastními těly.

Od té doby se v oblasti soustřeďují stovky indických a čínských vojáků. Vzhledem k hornatému terénu a úzkým cestám jsou na obou stranách především příslušníci horských divizí či speciální jednotky.

Předmět sporu, Doklamská náhorní plošina (případně "planina Doklam"), má pro Indii kritickou strategickou hodnotu, jelikož představuje výšinu, ze které případný protivník (Čína) dokáže útočit na pozice v indickém týlu. Čistě právně jde v Doklamu o spor mezi Bhútánem a Čínou, avšak v této oblasti se čínským silám otevírá cesta k Siligurskému koridoru, tzv. „kuřecímu krku“.

Tato oblast mezi Nepálem a Bangladéšem měří v nejužším místě jen 32 km a zajišťuje strategické spojení hlavní části indického území se severovýchodní Indií - územím zhruba o velikosti Británie

Ani jedna ze stran zatím neprojevila větší snahy situaci eskalovat, ale aktivity Pekingu doprovází intenzivní PR kampaň využívající státní média, zejména Global Times, které mají mezinárodní dosah. Jeden z redaktorů ve svém komentáři nezapomněl zmínit ani krátkou čínsko-indickou válku z roku 1962, kterou Indie prohrála a nechybělo ani varování, že by se Nové Dillí mělo připravit na všechny alternativy.

Právě neobvykle útočný tón Pekingu kontrastuje s dosud velmi diplomatickými řešeními předchozích hraničních konfliktů. Pro Indii jde však o příliš strategickou oblast, než aby ji Číně mohla přenechat bez významnějších záruk. Čínské vedení si na druhou stranu příliš nemůže dovolit ztratit tvář.

Je nepravděpodobné, že konflikt přeroste v rozsáhlejší ozbrojený střet, ale i tak jde o nejzávažnější incident mezi Čínou a Indií za posledních 30 let. Podobné pře však ustavují vzájemnou mocenskou pozici mezi oběma státy na další léta, takže žádný z akterů nemůže a nechce příliš ustoupit. Navíc pro Indii jde o strategickou oblast a jednoduše nemá kam ustoupit.

Indie si však válku s Čínou rozhodně nepřeje, protože je vojensky slabší. Indie především zaostává v letectvu a pro operace v horách klíčovém dělostřelectvu - to se však částečně mění díky začínající dodávce 145 superlehkých amerických houfnic M777A2 do Indie.


Případným ovládnutím Siligurského koridoru Čína odřízne Indii od svého východního území. / Public Domain

Možné důsledky patové situace

Největším otloukánkem je Bhútán, který se nyní nachází v nezávidění hodné situaci. Bhútán je stát v indické sféře vlivu (a defacto protektorát). Indie proto na něj vyvíjí nátlak, aby po Číně vznesl nároky na co největší část území Doklamské náhorní plošiny.

Bhútán ovšem usiluje o větší suverenitu a nezávislost na Indii a snaží se teritoriální spory s Čínou urovnat výhradně diplomatickou cestou. Indie má nad Bhútánem sice téměř absolutní kontrolu, ale Číně se může podařit mezi oba státy vrazit klín - například ekonomickou pomocí Bhútánu výměnou za omezení styků s Indií. 

Vzhledem k velmi vřelým čínsko-pákistánským vztahům je možné, že se Peking pokusí přesvědčit Islámábád k nátlaku na Indii skrze zvýšení napětí v Kašmíru. Čína v Pákistánu v rámci svých snah o vybudování nové Hedvábné stezky (iniciativa Jeden pás a jedna cesta) plánuje investovat přes 60 miliard dolarů, což ji dává dobrou vyjednávací pozici k zajištění pákistánské podpory.

Na druhou stranu Čína svou asertivní a nekompromisní politikou zvyšuje riziko, že se z Indie stane aktivní geopolitický soupeř. Indie může představovat konkurenci pro další rozvoj nové Hedvábné stezky, pokud se o podobnou iniciativu pokusí v okolních zemích sama.
 

Křehký region s nejistou budoucností

Indický subkontinent byl v druhé polovině 20. století dějištěm několika válek mezi Indií a jejími sousedy. Dosud velmi aktivní hraniční spory navíc ukazují, že konfliktní potenciál v tomto regionu je stále značný. Největší divokou kartou je Pákistán, jehož nepřátelství s Indií je velmi živé a zejména v oblasti Kašmíru stále dochází k ozbrojeným střetům mezi indickými vojáky a ozbrojenci podporovanými Pákistánem.

Politické i vojenské vedení v Islámábádu si je vědomo toho, že po stránce konvenčních sil není pákistánská armáda schopna vyrovnat se té indické, a proto rozsáhlejší střet pravděpodobně skončí použitím taktických jaderných zbraní.

To je také důvodem, proč řada odborníků odhaduje, že omezený jaderný konflikt je nejpravděpodobnější právě mezi Indií a Pákistánem. Proto je třeba dění v této oblasti pozorně sledovat.

Zdroj: The Diplomat, South China Morning Post

Nahlásit chybu v článku


Související články

Stíhačky Gripen nebo F-16 pro Indii

Indie připravuje nákup nových jednomotorových víceúčelových stíhacích letounů západní výroby. Mezi ...

Saudská Arábie kupuje 300 bitevních dronů z Číny

Podle čínské státní tiskové agentury Xinhua Saudská Arábie nakoupí 300 bitevních dronů Wing Loong II ...

Reforma čínské armády: ze studené války do 21. století

Jednou z hlavních priorit současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo po jeho nástupu k moci ...

Nejnovější americké stíhačky F-16 Block 70 pro Indii?

Americká firma Lockheed Martin a indická firma Tata Advanced Systems podepsaly dohodu o spolupráci ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • PavolR
    22:21 16.06.2020

    Opäť sa mydlia, Indovia majú už 20 mŕtvych: https://svet.sme.sk/c/22427527... Nejaké obete by mali byť aj na ...Zobrazit celý příspěvek

    Opäť sa mydlia, Indovia majú už 20 mŕtvych: https://svet.sme.sk/c/22427527...
    Nejaké obete by mali byť aj na Čínskej strane, no tam to zrejme nepriznajú. Zaujímavé je (v článku, čo tu zdieľam to spomenuté nie je), že podľa indických zdrojov ani jedna strana nepoužila strelné zbrane - išli si po krku kameňmi a železnými tyčami.Skrýt celý příspěvek

  • Tonotime
    07:18 07.08.2017

    Netreba zabúdať, že Čína a India sú v ekonomickom spojeneckom zoskupení BRICS spolu s Ruskom. Ako aj vo spojeneckom vojenskom pakte Šanghajský spolok. Preto veľmi nepredpokladám, ...Zobrazit celý příspěvek

    Netreba zabúdať, že Čína a India sú v ekonomickom spojeneckom zoskupení BRICS spolu s Ruskom. Ako aj vo spojeneckom vojenskom pakte Šanghajský spolok.
    Preto veľmi nepredpokladám, že si pôjdu Čína s Indiou príliš po krku. Ide skôr o diplomatické veľkohry s napinaním svalov, možno aj o naznačovaný projekt Hedvábné stezky.
    Obidve veľmoci sa rôznymi hrami snažia toho druhého dotlačiť k ústupkom.
    Čína asi ťažko bude riskovať stratu vesmírnej a jadrovej veľmoci, či miliárdového trhu v rámci zoskupenia BRICS v ktorom dominuje. Veď sama Čína pociťuje veľký tlak Západu, či USA, či susedných štátov za ekonomický doping, sporné ostrovy, Tibet, ekonomické špehovanie a podobne.
    Ak sa tu spomínal Pákistan a pomoc Číny Pákistanu.
    Nuž Pákistanu pomáhal v minulosti tiež aj Západ, najmä USA.
    O to zaujímavejšia je situácia dnes. India nemá problém s nákupom zbraní a rôznych vojenských spolupráci ani zo Západom, či USA a nemá problémy s nákupom vojenskej techniky, či rôznych vývojov zbraní ani z Ruskom. Známy je vývoj supersonických rakiet s Ruskom a dnes má India tiež rakety ktoré prekračujú rýchlosť Mach 5. Teda potencionálne ohrozujú aj slávne lietadlové lode USA, ktoré sú voči raketám s rýchlosťami cez 5 Mach veľmi ohrozené a tým aj ich hegemónia v oceánoch. Aj napriek tomu je aj v armadnichnovinách nedávno článok...
    Americká firma Lockheed Martin a indická firma Tata Advanced Systems podepsaly dohodu o spolupráci při případné výrobě stíhaček F-16 Block 70 v Indii...
    Teda nielen hufnice, alebo Francúzke Rafale.
    To im môže Pákistan, alebo Čína len závidieť.
    India ma dnes akýsi štatút krajiny s najvyššími doložkami výhod od Západu a USA, niečo podobné ako mala v minulej studenej vojne samotná Čína.
    Z najsilnejšej trojky BRICS sa jej dostáva najmenej útokov zo Západu, cez média a propagandu a takmer nijaké embarga oproti Rusku, Číne. (Čína dostala napríklad zákaz dovozu mikročipov Intel nových generácii od USA a podobne.)
    Vo vesmíre sa Indie ťažko môže rovnať Pákistan a v mnohých oblastiach už dobehla aj Čínu.
    Ďalšia zaujímavosť je že Pákistan bývaly verný islamský spojenec USA, prestúpil do Šanghajského vojenského spolku, kde je aj India. Že by nakoniec v Pákistane sa chceli zmieriť s Indiou? Alebo sa spoliehajú na spojenectvo s Čínou? Ináč mi to veľkú geopolitickú logiku nedáva.
    Dnes sa podobným prestupmi vyhráža aj Eroganové Turecko.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    12:07 02.08.2017

    Zacatek nepratelstvi mezi Cinou a Indii ??? To uz preci trva nejmene 50 let ! Proto Cina podporuje Pakistan a pomohla mu i k jadernym zbranim.

    Zacatek nepratelstvi mezi Cinou a Indii ??? To uz preci trva nejmene 50 let ! Proto Cina podporuje Pakistan a pomohla mu i k jadernym zbranim.

Načítám diskuzi...