CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany

-
19. 6. 2016
-
165 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů nové strategie je program CODE (Collaborative Operations in Denied Environment). Program cílí na technologie schopné porazit ty nejvyspělejší systémy protivzdušné obrany (PVO) protivníka.
Spojené státy začínají investovat desítky miliard dolarů do nové Třetí strategie, která jim má vrátit vojenskou nadvládu nad svými mocenskými protivníky - Ruskem a Čínou. Obě země v poslední dekádě téměř dohnaly náskok USA ve vojenských technologiích. Americký náskok byl výsledkem Druhé kompenzační strategie (Second Offset Strategy), která měla zase dohnat a předehnat vojenskou sílu Sovětského svazu.
Třetí kompenzační strategie tedy není nic jiného, než další kolo světových vojenských závodů mezi největšími vojenskými mocnostmi světa.
Podle zkušeností z minulého století americké “kompenzační strategie” ovlivňují podobu vojenské techniky a taktiky po dobu několika desetiletí.
Jedním z cílů americké Třetí kompenzační strategie je vyvinout takové zbraňové systémy a taktiku, která dokáže vyřadit z provozu ty nejvyspělejší systémy PVO.
Typickými protivníky jsou ruské systémy S-300, S-400 (v budoucnu S-500) a jejich čínské klony - tedy tzv. systémy zamezující přístup a nevpuštění do (vzdušného) prostoru A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial).
Nejnadějnějším řešením prolomení A2/D2 je doslova zahlcení PVO protivníka. Podobný přístup rozvijí americká agentura pro obranné technologie DARPA v rámci programu CODE. Program plánuje přivést do výzbroje novou generaci dronů schopných inteligentním způsobem koordinovat svůj postup.
Jde o tzv. taktiku rojů, kdy se do cílové zóny vyšle desítky nebo dokonce stovky dronů. Všechny drony, pod dohledem jediného lidského operátora (např. ve stíhačce F-35 Lightning II), budou mezi sebou komunikovat, vyměňovat si data, samostatně volit nejlepší cestu ke splnění úkolu a také útočit pomocí vlastních zbraní.
Roje získají mimo jiné schopnost obětovat jednoho svého člena (klamný cíl, levný dron) tak, aby roj odhalil pozici PVO protivníka. Část dronů například může nést bojovou hlavici, část elektro-optické průzkumné systémy a část zase prostředky elektronického boje (EB). V roji budou různé typy dronů, od velmi levných, u kterých nezabolí ztráta, až po složitější, jako např MQ-9 Reaper.
Pří útoku na PVO se navíc není třeba obávat ani zničení dronů (tedy alespoň některých). Ba právě naopak! Cílem je do roje nasadit levné drony nebo speciální klamné cíle, jejichž cena a náročnost výroby (energetická, surovinová a lidská stopa) je menší než výroba protiletecké a protiraketové střely. Cílem je nechat ekonomicky krvácet protivníka.
Ekonomický boj se přitom neodehrává jen v době konfliktu, ale hlavně před válkou. Jedním z nástrojů závodů ve zbrojení je jednoduše ekonomicky zlomit protivníka, který musí vyrábět velké množství velmi drahých zbraňových systémů. Podobným způsobem již Spojené státy porazily Sovětský svaz v 80. letech.
Zpět ale k dronům. “Během první fáze jsme v simulacích úspěšně ověřili potenciální přínos autonomní spolupráce mezi drony v těžké taktické situaci, a začínáme s partnery pracovat na plánu pro možné budoucí operační systémy,” komentuje vývoj “mechanických rojů” Jean-Chales Ledé, programový manažér programu CODE v DARPA.
“Od dvou týmů jsme vybrali 20 autonomních vzorců chování, které výrazně zvýší schopnosti našich bezpilotních letadel a umožní jim splnit komplexní mise v zakázaném nebo sporném prostoru, kde jsou komunikace, navigace a ostatní důležité elementy, nutné k zaměření cíle, narušeny (systémy EB protivníka - pozn. red.). Udělali jsme také vynikající pokrok v rozhraní člověk-stroj (pro řízení dronů - pozn. red.) a v otevřenosti architektury systému,” vysvětluje problematiku Ledé.
Pro Pentagon je velmi zajímavá myšlenka řízení celého roje "inteligentních” dronů (desítky strojů) jediným člověkem. V současné době každý dron, jako MQ-9 Reaper, ač je nazýván jako bezpilotní letoun, potřebuje ke svému provozu tým až 200 lidí. Takové nasazení extrémně vyčerpává lidský kapitál amerického letectva.
Program CODE nemá za cíl vyvinout konkretní bezpilotní prostředky, ale vnést do současných i budoucích dronů prvky autonomního a kooperativního chování. Mezi takové drony lze zařadit i z letadel vypouštěné proudové klamné cíle určené k zahlcení PVO protivníka, jako je např. americký ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy).
V další fázi DARPA přistoupí k ostrému testování malého roje šesti dronů za dohledu jednoho člověka. Drony musí prokázat schopnost spolupráce při vyhledávání, určení a zničení cíle.
Zatím není vůbec jisté, jaké výsledky program CODE přinese. Vývoj technologie v laboratoři a její operační nasazení do reálného provozu jsou dvě zcela odlišné věci, často mnoho let od sebe vzdálené.
Zdroj: National Interest
Související články
Raketový deštník pro Turecko?
Systémy obrany proti balistickým řízeným střelám (Ballistic Missile Defense – BMD) patří k ...
-
02.06.2016
-
4 komentářů
-
Ondřej Šupka
Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?
Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter ...
-
08.06.2016
-
145 komentářů
-
Jan Grohmann
SM-3IIA: Nová chlouba americké protiraketové obrany
Americká Agentura pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency) a firma Raytheon otestují ...
-
14.06.2016
-
87 komentářů
-
Jan Grohmann
Nová hybná síla světa: Americká Third Offset Strategy
V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení ...
-
16.06.2016
-
47 komentářů
-
František Šulc
Koho sundám jednou raketou? Nosič? Ano. A dá to smysl. Nese mrak dronů. EMP raketou mrak? Nevím. Záleží, jaká ta raketa bude a v jaké fázi rozptylu mrak trefím. Logik - ok, ...Zobrazit celý příspěvek
Koho sundám jednou raketou? Nosič? Ano. A dá to smysl. Nese mrak dronů.
EMP raketou mrak? Nevím. Záleží, jaká ta raketa bude a v jaké fázi rozptylu mrak trefím.
Logik - ok, navrhněte, jak se budou USA či Turecko (ať jsme aktuální) bránit stejnému ruskému útoku. Vždy se nebavíme o nějakém high-tech. Uvidíte, že to najednou půjde. Easy...:-)
Mimochodem - celá tahle novinka mi dost připomíná způsob překonávání PRO ruskými jadernými střelami (hodně manévrujících klamných cílů). Jenom se to tam odehrává za úplně jiných rychlostí, vzdáleností atd. O to víc je mi záhadou, proč by totéž, ale 100x pomaleji mělo Rusko dostat do kolen. Sami to používají v jiné formě už x let a mají to bojově nasazené (já vím, zas ty dřevěné makety...).Skrýt celý příspěvekFenri Preboha prestaň si už vyberať hrozienka a reaguj komplexne neh sa tu netočíme ako madar v kukurici. Je jasne že drony musia byt vypustene mimo dosah a ideálne aj mimo ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
Preboha prestaň si už vyberať hrozienka a reaguj komplexne neh sa tu netočíme ako madar v kukurici.
Je jasne že drony musia byt vypustene mimo dosah a ideálne aj mimo dohlad pvo. Ako? Dobra otázka a preto biitky nevyhravaju len papierové parametre.
Je jasne že drony budu mat aj vlastný motor ktorý im pomôže udrzat rýchlosť a manevrovatelnost ak simulujú stihacku.
Ale toto všetko som už spomínal v predchadzajucih príspevkoch pripadne by to malo byt implicitne jasne každému kto nechce byt hnidopich.
Nevieš, lenže tu otázku bude musieť obsluha pvo bez vizuálneho kontaktu musieť vyriešiť. A bud riskne odpal stým že možno zasiahne dron, alebo nevystreli a efektivita nasadenia klesá.
A dlsia možnosť su vlastne lietadla. Ak ich nasadia proti cihajucim f 22 ci f35 (platí aj v opačnom garde)Skrýt celý příspěvekfenri: A sundáš je jednou raketou, když to nebude atomovka, která stojí majlant? IMHO ne. Ohledně ceny, tak jsem Ti dal odkazy na konkrétní technologie a jejich cenu. Pořád jsme ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: A sundáš je jednou raketou, když to nebude atomovka, která stojí majlant? IMHO ne.
Ohledně ceny, tak jsem Ti dal odkazy na konkrétní technologie a jejich cenu. Pořád jsme šlo o zlomky ceny jedné PVO rakety. Takže Tvoje snaha setřít konkrétní argumenty sibiřskou balzou je jen Tvá demagogie.Skrýt celý příspěvekSlavo: -nechcete po mě, abych já věděl, zda obsluha systému, který neznám, složená z lidí, které neznám, vystřelí v konfliktu o kterém nic nevím, na systém o kterém nic nevíme? ...Zobrazit celý příspěvek
Slavo: -nechcete po mě, abych já věděl, zda obsluha systému, který neznám, složená z lidí, které neznám, vystřelí v konfliktu o kterém nic nevím, na systém o kterém nic nevíme?
Pokud je nosič vyplivne rychle, v jednom směru (což pochopitelně jde), tak aby se rozpýtlily, musí ty drony změnit směr a tím nutně přijdou o energii/rychlost. Už jen tak snadno nepokloužou k 500km vzdálenému cíli ani se nebudou rychle vzdalovat, aby se naředily proti EMP. Zatáčkou a hodně energie přijdou.
Přijde mi, že operujete s tím, že nosič s drony se objeví jako duch na hranicích Ruska a oni o něm předem nebudou vědět. To je ale dost komplikované, resp. je to stejně možné, jakože to udělá čínský, ruský...bhútánský nosič u USA. A samozřejmě i Rusko hodně spoléhá na záchytné stíhače. Ostatně jeden specializovaný kousek na to i mají, nehledě na poměrně slušný potenciál i těch nespecializovaných.Skrýt celý příspěvekFenri Ale ja nehovorím že to rozptýli nosič pri vypúšťaní. Len že doda počiatočnú rýchlosť ergo energiu. Co myslis co potrvá dlhšie. Rozptýlenie dronov na 10 - 15 km od seba ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
Ale ja nehovorím že to rozptýli nosič pri vypúšťaní. Len že doda počiatočnú rýchlosť ergo energiu.
Co myslis co potrvá dlhšie. Rozptýlenie dronov na 10 - 15 km od seba ked letia rýchlosťou 500 v hodie, alebo tam skor doletí raketa od s500? Ja stavím na drony
Američania budu mat taký istý problem. Ale ich obrana je tvorená najma stihacim letectvom a stíhačka skor identifikuje o co sa jedna ako 500 km ďalej umiestnený radar.
Btw. Zase si neodpovedal. Vystrelia alebo nie?Skrýt celý příspěvekSlavo - to je přeci jedno, jestli je nese dron, či v tom sedí pilot. Důležité je, že jednou raketou sundám mrak. Rázem to ekonomicky dá smysl. -počáteční rychlost na rozptyl - ...Zobrazit celý příspěvek
Slavo
- to je přeci jedno, jestli je nese dron, či v tom sedí pilot. Důležité je, že jednou raketou sundám mrak. Rázem to ekonomicky dá smysl.
-počáteční rychlost na rozptyl - pak s nimi nosič bude muset při vypouštění poměrně dlouho manévrovat, aby je rozptýlil a tedy se zdržovat v ohroženém prostoru. Zároveň tím tanečkem dá najevo, že vypouští drony a už to je signál pro obsluhu PVO. Když je vyklopí, bez "tanečku", drony se moc nerozptýlí (poletí v jednom směru) nebo tu rychlost ztratí manévrem.
-neberme to jako zbraň USA proti Rusku. Uvažujme o tom jako o zbrani Ruska proti USA. Logik si nahradí hitech laminát balsou ze sibiřských stromů a dodá naváděcí soustavu z Huweie ;-) a hned problém vypadá jinak. Že máte najednou spoustu skvělých nápadů, jak tenhle nesmyslný projekt poslat k šípku a proč to celé nemůže fungovat? :-)Skrýt celý příspěvekFenri Dolet 500+ je nutný ak ma byt zabezpečená bezpečnosť veľkého nosiča (čo je špekulácia lebo nevieme čo nosič bude). Ostatne je otázka či po tom nosici Rusi na tých 500 ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri
Dolet 500+ je nutný ak ma byt zabezpečená bezpečnosť veľkého nosiča (čo je špekulácia lebo nevieme čo nosič bude).
Ostatne je otázka či po tom nosici Rusi na tých 500 vystrelia. Veď co ak je to lacny dron? Už len to vnesenie pochybnosti pre obsluhu pvo stoji zato co si už 2x opomenul v reakcii na môj príspevok kde som to spomínal.
Co spravi obsluha s500 ked bude ich radar ukazovať na 400 km ciel s charakteristikami napr b52? Vystreli alebo nie?
Co sa týka zvyšných bodov tak počiatočnú rýchlosť na to rozptýlenie majú drony napr udelenú nosicom.
Odolnosť voči emp nemusi byt veľká. Ochrani ich samotne rozptýlenie a ak niekto na 200+ odpali emp splnilo to ucel.
Áno cena môže byt problém.
V každom prípade ak mas pvo postavenu na pozemných systémoch a nie na záchytných stíhačoch tak sa bud zmieris s riskom plytvania drahých rakiet na daleko, alebo tieto systémy dlhého dosahu využiješ ťažko kým neprídeš nato ako presne identifikovať druh cieľa na 200+Skrýt celý příspěvek2 RiMr71: Co kdybyste začal číst hned odshora- od nadpisu článku, pokračoval přes ten text a do diskuse se dostal na závěr? Kolik zemí má k dispozici vícevrstevnou PVO a není ...Zobrazit celý příspěvek
2 RiMr71: Co kdybyste začal číst hned odshora- od nadpisu článku, pokračoval přes ten text a do diskuse se dostal na závěr? Kolik zemí má k dispozici vícevrstevnou PVO a není členem NATO?
Fantazmagorie o jaderných PLŘS odpalovaných v troposféře jsou autorským počinem Fenriho (pokud je nepřevzal z nějakého obskurního ruského webu).
Celé, co jsem tvrdil, je to, že vrstvená PVO je prolomitelná vybavením, které je už k dispozici v armádních arzenálech DNES. Bez ohledu na obsah článku, který se týká právě vyvíjené technologie. Dovolil jsem si přitom specifikovat množství a vybavení, které je k tomu potřebné a je ve výzbroji US Air Force (článek je o US zbrojních technologiích). O "B-52 nalétávajících na Moskvu" jste tady začal až Vy sám.
Já jsem z téhle diskuse v Jiříkově vidění - každý má hned jasno, oponent je debil, který tomu nerozumí, srovnávají se existující zbraně s takovými, které nejsou ve výzbroji (žádná země nevyrábí PLŘS s jadernými hlavicemi, poslední relikt ze sedmdesátých let jsou ruské protiraketové baterie kolem Moskvy A-135 Amur, které ale neslouží k PVO a vyrobili jich jen asi 70 kusů), fyzika je sprosté slovo, atp.
Web je krásný, nechci ho ničit diskusemi s lidmi jako je Fenri.Skrýt celý příspěvekLogik: -pokud na asymetrickou zbraň odpovíte symetricky, bude to buď velmi drahé, nebo prohrajete (Afghánistán kdykoliv...). Jenže také se dá odpovědět úplně jinak. Onen pověstný ...Zobrazit celý příspěvek
Logik:
-pokud na asymetrickou zbraň odpovíte symetricky, bude to buď velmi drahé, nebo prohrajete (Afghánistán kdykoliv...). Jenže také se dá odpovědět úplně jinak. Onen pověstný "krok stranou". A v tom jsou Rusové poměrně mistři (de facto jde o improvizaci), kdy absenci hi-tech nahradí něčím jiným.
-nemusíte mi vysvětlovat to o ceně. Dobře vím, že válku vyhrává ten, kdo zabíjí levněji. já vám taky pořád dokola opakuji, že si nemyslím, že je řešení sestřelovat každý jeden dron raketou S500.
-pokud je to tak snadné, tak ten samý úkol budou řešit i Američané. Tohle se jim vrátí
-ne, neshazuji to TVRZENÍM, že to celé zalevno zaruší. Shazuji to tvrzením, že JEDNOU Z CEST, jak BY BYLO MOŽNÉ, se tomu bránit je rušení.Skrýt celý příspěvekRimr: to celou dobu tady opakuji. Akorát ten soupeř není až tak hypotetický. Finančně krvácet to má přinutit konkrétní protivníky (v podstatě všechny ostatní státy, především pak ...Zobrazit celý příspěvek
Rimr: to celou dobu tady opakuji. Akorát ten soupeř není až tak hypotetický. Finančně krvácet to má přinutit konkrétní protivníky (v podstatě všechny ostatní státy, především pak ty, s kterými se (v tomto případě) USA hádá) - takže má smysl nasazení simulovat v hypotetických konfliktech proti těmto konkrétním protivníkům.
Protože přesně to budou Ti protivníci dělat a tak vyhodnocovat, zdali musí nebo nemusí přijímat protiopatření a jak nákladná.Skrýt celý příspěvekfenri: na každou zbraň se našla protizbraň. Pokud je asymetrická, tak je zpravidla daleko dražší. Na jedno jedinné letadlo musí existovat X kompletů S500. Na jedinou balistickou ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: na každou zbraň se našla protizbraň. Pokud je asymetrická, tak je zpravidla daleko dražší. Na jedno jedinné letadlo musí existovat X kompletů S500. Na jedinou balistickou raketu musí existovat sofistikovaná protiraketová obrana. Atd.... Furt dokolečka opakuji, že cílem není vytvořit ultimate weapon, ale cílem je udělat zbraň, která donutí protivníka investovat do zbrojení ještě více, než předtím - a hlavně více, než mě.
Ohledně konstrukce - tak takový jdam kit stojí (v kontextu ceny AA rakety) pár babek,
RC modely také, link na levný turbínový pohon jsem Vám také již dával. Vypouštět se dají v pohodě již rozptýlené (nemusí to dělat jedno letadlo - to opakujeme už asi popáté). Levné inerciální navigace se již dělají - viz např.
ftp://labattmot.ele.ita.br/ele...
Nejtěžší na tom je napodobit signaturu - ale to se umí už teď.
A číňani to samozřejmě budou umět zkopírovat. Podstatný tam je software, který zajistí kooperaci s dalšími bojovými prostředky, vyzkoušení taktiky nasazení, kvalita maskování RCS (kterou čínani neokopírují, protože jim je "maskování za AMRAAM" na nic) atd... To jsou prvky, kvůli kterým má smysl to vyrábět jako první. Koneckonců klamné cíle už má USAF ve výzbroji teď. Evidentně jsou dobré, když na nich chtějí pracovat dále.
---
A ohledně "selektivní víry" - tak toto je poměrně konkrétně navrženej postup na zahlcení PVO - vyžaduje to vyvinout konkrétní prvky, o kteých se můžeme bavit, zdali jsou vyvinuté/vyvinutelné a za jakou cenu poříditelné. Ok to je legitimní debata.
Vy jste se to ale pokusil shodit s tvrzením: oni to rusové ze levné peníze zaruší.
Jestli Vám tato dvě tvrzení přijdou ekvivalentní, co se týče technické rozpracovanosti, podložení konkrétníma navrženýma řešeníma atd..., tak se asi fakt nemá smysl dále bavit.Skrýt celý příspěvekSlavo, Logik - pokud budu drony vypouštět mimo dosah PVO (řekněme 500 km pro verze S-500, které by mohly být ve službě, až tohle bude v provozu), tak ty drony musí doletět těch 500 ...Zobrazit celý příspěvek
Slavo, Logik - pokud budu drony vypouštět mimo dosah PVO (řekněme 500 km pro verze S-500, které by mohly být ve službě, až tohle bude v provozu), tak ty drony musí doletět těch 500 km. Navrhněte dron, který by:
-byl malý a lehký
-byl dost rychlý (aby se rychle rozptýlil na desítky km a to i kolmo či proti směru vypuštění)
-byl odolný EMP
-byl odolný rušení/převzetí
-měl inerciální a nezarušitelnou navigaci
-stál pár babek
-a k němu kamarády se stejnou signaturou, ale s útočnou hlavicí a sensory
-a to celé navrhněte tak, aby to neuměli vyrobit Čínani, Rusové...kdokoliv.
Speciální douška pro Logika: "jsou natolik vágní specifikace, že jediné, co člověka může vést k tomu, že to bude fungovat, je víra." - neplatí tahle věta 100% i diskutovaném systému? Nevíme nic. Ale vy "víte", že systém, o kterém nic nevíme, bude skvěle fungovat a bude laciný, ale zároveň víte, že obrana proti němu (o které také nic nevíme) fungovat nebude a nadto bude drahá. Z vaší strany to vyžaduje hromadu nesmírně selektivní víry. Já věřím jen v to, že na každou zbraň se nakonec vždy našla protizbraň. Ale jak říkám, klidně připustím, že tenhle laminátový nadzvukový kluzáček s faradayovou klíckou, bude první zbraň, na kterou nebude vyvinuta ADEKVÁTNÍ protizbraň. Jenom mi to nepřijde pravděpodobné.Skrýt celý příspěvek...žišmarjá - vy jste úplně mimo, ale všichni! Jak psal Gloton - nějaký střet s tak masivním nasazením jak tu popisujete, mezi USA a Ruskem je prostě třetí sv., ne že ne! Tady ...Zobrazit celý příspěvek
...žišmarjá - vy jste úplně mimo, ale všichni!
Jak psal Gloton - nějaký střet s tak masivním nasazením jak tu popisujete, mezi USA a Ruskem je prostě třetí sv., ne že ne!
Tady jde o udržené techn. náskoku a v podstatě vyprovokování HYPOTETICKÉHO soupeře v HYPOTETICKÉM konfliktu k finančnímu krvácení za protiopatření...
Tady ty vaše svaze B-52 nalétávajících na Moskvu, odpalování nukleárních střel nad vlastním územím atd...
...jste normální? :)Skrýt celý příspěvekFenri: rozptýlit drony včas jde zcela jistě - klidně je může vypouštět celá letka F35 z dostatečné vzdálenosti. Takže klasickou konvenční EMP je prostě hromadně nesejmeš. ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri: rozptýlit drony včas jde zcela jistě - klidně je může vypouštět celá letka F35 z dostatečné vzdálenosti. Takže klasickou konvenční EMP je prostě hromadně nesejmeš.
Atomovkou možná (ale i tak na větším prostoru pochybuji - intenzita pole klesá s druhou mocninou vzdálenosti) - ale jestli Tě pomocí pár desítek dronů donutím střílet atomovky, tak už jsem dosáhl toho, co jsem chtěl. Atomovka není zrovna levná věc.
Zbytek tebou řečených protiopatření (zarušit, převzít ....) jsou natolik vágní specifikace, že jediné, co člověka může vést k tomu, že to bude fungovat, je víra.
Ale to je v podstatě detail - mě se zdá, že jsi do teď nepochopil hlavní myšlenku tohoto směru vývoje. Vůbec se tím nemyslí, že se udělá nepřekonatelná zbraň. Určitě se dá vymyslet protiopatření - otázka je jen za kolik.
Podstata tohoto směru vývoje je PRÁVĚ TO, že protivník bude muset udělat protiopatření. Pokud to, že USA bude mít na skladě pár set dronů za pár tisíc dolarů každý, bude znamenat, že ke každé S-500 bránící významný bod u nepřítele (tedy každou větší elektrárnu, továrnu, komunikační uzel, velící centra atd....) bude muset přibýt sklad jaderných raket na EMP, houf "lovících dronů" a o několik pancířů navíc, tak to splnilo účel.Skrýt celý příspěvekLenže nosicom môže byt aj niekoľko f35 ktoré su rozptylene už na začiatku. Za druhe veľký nosič bude drony vypúšťať mimo dosahu a ideálne aj mimo dohľadu PVO aby drony neboli ...Zobrazit celý příspěvek
Lenže nosicom môže byt aj niekoľko f35 ktoré su rozptylene už na začiatku. Za druhe veľký nosič bude drony vypúšťať mimo dosahu a ideálne aj mimo dohľadu PVO aby drony neboli identifikovane hneď na začiatku a veľký nosič bol ohrozený minimálne.
Ďalej co myslis že nastane skôr. Rozptýlenie dronov vypustenych pri rychosti 500 km/h alebo zásah rakety pvo ktorá ma prekonať dajma tomu 400 500 km do zásahu?
A načo ti je pvo s dosahom 200 + ak ňou nebudeš strielat z dôvodu že nevieš ci to náhodou nieje lacny dron? Pantsir je skvelý o tom potom ale de facto ak to necháš na nom lebo to je možno lacny dron môže s500 rovno vypnut keďže straca zmysel a mimo jeho dosah sa ti moze promenadovat čokoľvek lebo setris rakety. Všetko stoji a pada na identifikacii cieľa a ako verne dron bude imitovať charakteristiku hodnotnejšieho cieľa.Skrýt celý příspěvekSlavo - máme nosič, o kterém mám šanci vědět předem. Vypuštění a rozptyl na desítky kilometrů levným dronům také může trvat. Takže šance jsou docela slušné (samozřejmě a rozhodně ...Zobrazit celý příspěvek
Slavo - máme nosič, o kterém mám šanci vědět předem. Vypuštění a rozptyl na desítky kilometrů levným dronům také může trvat. Takže šance jsou docela slušné (samozřejmě a rozhodně ne 100%). Minimálně drony mohu naředit, poškodit, snížit jejich počet.
Na druhou stranu, pokud je to myšleno proti PVO, což jsou poměrně malé cíle, asi by většina práce zůstala na Pancirech. V závěrečné fázi se ty drony už asi budou chovat jinak a odlišení falešného cíle od ostrého bude snažší. Myslím, že kolem S-300/400/500 se Panciry motají asi vždy...A jen pro jistotu - určitě by si to vyžádalo upgrade na straně Panciru, pro optimalizaci na ničení malých cílů. ostatně nějaké upgrade vzhledem k reakční době systému se již dějí. Tuším, že o tom byl i článek na AN (?).
Pokud bude Rusko v situaci, že by se (třeba) z Lotyšska, Finska... na jeho území k Pitěru vedl fatální útok, který reálně hrozí zlikvidovat PVO, tak tu jadernou EMP použijí (nebudou-li mít jinou zbraň), to se u Rusů vsaďte. Jednak to prostě není klasický úder jadernou zbraní na území protivníka a za druhé hodně mohou počítat s tím, že to nikdo nebude eskalovat tím, že vynese o stupeň silnější zbraň. Taktický jaderný úder na Rusko či na Estonsko (resp. celou Evropu) má pro oba státy neporovnatelné následky. Prostě Rusko je moc velké a cíle jsou moc řídké a vzdálené...Myslím, že by se rychle hledala vysvětlení, proč to není jaderný útok a proč vlastní veřejnost tím ohrožena přímo není (jakože v podstatě opravdu moc není).
Mimochodem jaderné PL střely vyvíjely i USA a počítaly s jejich nasazením. A to se bavíme o silných hlavicích, ničících tlakovou vlnou a žárem, ne gently pomocí EMP...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...