Záhadné experimentální letadlo Celera 500L se chystá k prvnímu startu

Záhadné experimentální letadlo Celera 500L se chystá k prvnímu startu
Celera 500L / Socal airshow review (Zvětšit)

Podivný stroj může spustit revoluci v letectví. Na papíře má velice nízkou spotřebu paliva. Vývoj experimentálního letounu už trvá nejméně deset let a provází ho utajení.

Na existenci nevšedního stroje upozornil jako první americký letecký nadšenec John Wiseman. Před dvěma lety se mu ho podařilo zachytit přes plot letiště v kalifornském Victorville fotoaparátem v telefonu. Neměl tušení, co vyfotografoval. Letoun vypadal jako kříženec slavného experimentálního letadla Bell X-1 a malého dopravního stroje Piaggio P.180 Avanti. Wiseman zveřejnil fotku na Twitteru a požádal ostatní uživatele o pomoc s identifikací letadla. Jeho zpráva rychle získala 97 retweetů. Všiml si jí web The Drive, který vydal o záhadném letounu článek.

Část diskutérů na internetu tvrdila, že aeroplán na fotce vůbec nemá létat. Považovali ho za filmovou rekvizitu. Neobvyklý vzhled letounu tuhle teorii celkem podporoval. Měl doutníkovitý trup, dlouhá rovná křídla a tlačnou vrtuli.

Z letiště ve Victorville je to koneckonců autem do Hollywoodu jen hodinu a půl. Po dvou měsících však vyšlo najevo, že Wiseman vyfotografoval skutečné experimentální letadlo, nikoliv jen nefunkční maketu. Jmenuje se Celera 500L (podobnost jména letounu s názvem firmy molekulárního biologa Craiga Ventera je asi jen náhodná).

Nízká spotřeba

Letoun postavila společnost Otto Aviation Group. Založil ji americký fyzik William M. Otto. V minulosti pracoval pro firmu North American Rockwell. Podílel se na vývoji přístrojového vybavení bombardéru B-1 Lancer. I když se jeho letoun Celera 500L dosud neodlepil od země, není pochyb, že je to velmi zajímavý stroj. Server The Drive našel k experimentálnímu letadlu i patentovou dokumentaci. Jeho hlavní výhoda má být nízký odpor vzduchu a z toho plynoucí nízká spotřeba paliva. Provoz Celery proto bude mimořádně levný.

Letoun si vystačí s krátkou ranvejí a odstartuje téměř z jakéhokoliv letiště. Podle posledních zpráv už tvůrci letadla testují jeho chování při rychlém pojíždění. První let se proto nejspíš už blíží. Celera dosáhne cestovní rychlost 740 až 820 kilometrů za hodinu ve výšce necelých dvacet kilometrů!

Spotřeba paliva bude mezi 7,8 a 5,6 litru na sto kilometrů (v originálu 30 až 42 mil na galon, předpokládáme americké galony). Pro srovnání: zhruba stejně velké turbovrtulové letadlo Pilatus PC-12 spálí podle webu sherpareport.com při cestovní rychlosti 531 kilometrů za hodinu asi 47 litrů paliva na sto kilometrů. Spotřeba Celery bude tedy o řád nižší než dnešních letadel obdobné velikosti.


Palivové počty

V dopravním letectví se spotřeba paliva přepočítává na jedno sedadlo pro pasažéra. Do letounu Pilatus PC-12 se vejde devět cestujících, což znamená spotřebu asi 5,2 litru na sto kilometrů a pasažéra (setkáte se i s mírně vyššími údaji). Kolik pasažérů se vejde do Celery zatím není známo.

Například proudový Airbus A321neo pro 244 pasažérů má spotřebu na pasažéra a sto kilometrů 2,2 litru. Celé je to ovšem ještě trochu složitější. Spotřebu na sto kilometrů a sedadlo ovlivňuje také délka letu. Čím je let delší, tím víc musí vézt letoun paliva v nádržích. Následkem toho je těžší a víc ho spálí.

Experimentální letoun Celera 500L jistě zaujme i vojenské letectvo. Pro vojenská letadla je spotřeba stejně zásadní jako pro civilní. Čím je nižší, tím víc mohou nést užitečné zátěže, mají větší akční rádius a vydrží delší dobu ve vzduchu.

Velmi zajímavý je údaj o výšce letu 20 000 metrů, což je dvakrát výše než létá Pilatus PC-12. Z takové výšky lze zajistit přímou komunikaci mezi místy vzdálenými na zemi 1000 km.

Celera je zkrátka velmi zajímavá pro všechny. Jestli budou její skutečné výkony opravdu tak revoluční, jak tvrdí tvůrci, se teprve uvidí.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příspěvek sdílený Scott Howe (@sc0ttness),

Motorové trable

Po zveřejnění prvních fotografií letounu se dokonce vyrojily spekulace, že slouží k testování nějakého nového druhu pohonu. Jedna z teorií byla, že jde o letoun poháněný vodíkem.

Není to tak neobvyklý nápad, jak to možná na první pohled vypadá. Vodíkový letecký pohon se testuje už delší dobu. Vodík může sloužit coby palivo pro proudový i klasický spalovací motor. Letadlo je možné pohánět i elektromotorem, který napájí vodíkové palivové články. V případě Celery ale vyšlo najevo, že její pohon není tak exotický.  The Drive píše, že experimentální letoun využívá dieselový motor AO3 od německé firmy RED Aircraft GmbH.

AO3 má výkon 368 kW (500 koní) a je v Evropě schválen pro jednomotorové letouny s maximální startovací hmotností 5670 kg a pro letouny ,které kromě dvou pilotů přepraví maximálně devět pasažérů.

Zatím není ale jasné, jestli tlačnou vrtuli Calery pohání jeden motor nebo dva. Na jeden motor se letoun však zdá být přece jen trochu velký. Samotný motor AO3 patří k nejúčinnějším na trhu. Původně ho měl využívat ruský cvičný letoun Jak-152, který je dosud jen ve stádiu prototypu.

Start sériové výroby Jaku-152 zhatily mezinárodní sankce po Ruské invazi na Ukrajinu, které zahrnují i export leteckých motorů. Snad i kvůli tomu nabídla společnost RED Aircraft firmě Otto Aviation Group, že svůj motor přizpůsobí potřebám konstrukce Celery. Bylo by to už podruhé, co stavbu úsporného letounu ovlivnily mezinárodní vztahy.


Celera 500L; větší foto / Socal airshow review

Neustálé vylepšování

Podle původních záměrů měla Celera využívat úsporný pístový motor OE600 od firmy Orenda. Společnost na motoru pracovala od počátku devadesátých let. Kvůli proměnám trhu po teroristických útocích z jedenáctého září 2001 však projekt zrušila. Po roce 2010 se ho pokusila vzkřísit jiná společnost jménem TRACE Engines. Ta motor dokonce úspěšně vyzkoušela na osvědčeném letounu DHC-2 Beaver. Ze sériové výroby ale nakonec sešlo podobně jako v předchozím případě.

Z dosavadních skoupých informací se dá jen těžko odhadovat, zda je Celera 500L jen pokusná platforma k testování nových technologií, nebo ji výrobce chce dotáhnout až do komerčně použitelného stavu. Na fotografiích nemá letadlo v trupu okna. Na patentových výkresech jsou však klasická okénka, jaká známe z běžných dopravních letadel.

Podle fotografií firma Otto Aviation Group letadlo stále vylepšuje. Na prvních snímcích chyběly oválné sací otvory pro motor (nebo motory?) v zadní části trupu. Letadlo také mělo jinou vrtuli. Na starších fotografiích má Celera obyčejné rovné špičky křídel.

Na novějších dostala winglety. Jestli jsou nová jen samotná ouška nebo celá křídla, se z fotografií nedalo poznat. Ať s oušky nebo bez nich, Celera 500L je určitě zajímavý počin. Nezbývá než čekat, zda se ambiciózní plány konstruktérů vyplní. S jistotou to budeme vědět, teprve až se letadlo poprvé vznese.

Zdroje: Sherpa Report, The Drive, The Drive, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Armádní letadla zítřka: Spotřeba paliva na prvním místě

Firmy Lockheed Martin a Boeing pracují na nové kategorii dopravních a tankovacích letadel blízké ...

AirLander - nová vzducholoď společnosti Hybrid Air Vehicles

Bruce Dickinson je lídrem britské metalové kapely Iron Maiden. Zároveň je ale nadšeným pilotem a ...

Morfující křídla: Blíží se revoluce v letectví

NASA společně s laboratořemi amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) a soukromou ...

V Kalifornii spadl historický prototyp samokřídla Northrop N-9M

Havárii experimentálního letounu bohužel nepřežil pilot. Northrop N-9M poprvé vzlétl v roce 1942. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • damik
    01:09 17.06.2019

    >> nejaký hybrid medzi lietadlom a vzducholoďou

    vzhledem k tomu ze 1m3 vzduchu vazi asi 1kg u morske hladiny a asi 0.1kg ve 20km; tak to vzducholod asi fakt nebude ...

    >> nejaký hybrid medzi lietadlom a vzducholoďou

    vzhledem k tomu ze 1m3 vzduchu vazi asi 1kg u morske hladiny a asi 0.1kg ve 20km; tak to vzducholod asi fakt nebude ...

    • Tonotime
      06:15 17.06.2019

      Felix Baumgartner 14. října 2012 vystoupal ve speciálním heliovém balónu do výšky 39 044 m. Dnešné materialy, kompozity, výpočtová technika umožňuje rôzne čudné tvary, dokonca aj ...Zobrazit celý příspěvek

      • damik
        09:25 17.06.2019

        To letadlo od oka ma objem okolo 20m3. To znamena ze by podobna vzducholod mela nosnost 20kg u hladiny more nebo jen 2kg ve 20km vysky. Proto to nemuze byt vzducholod.

        To letadlo od oka ma objem okolo 20m3. To znamena ze by podobna vzducholod mela nosnost 20kg u hladiny more nebo jen 2kg ve 20km vysky. Proto to nemuze byt vzducholod.

        • Tonotime
          10:24 19.06.2019

          Vychádzal som z predpokladov, že ide o pokusné platformy. Finálna verzia môže mať už iné rozmery a tvar. Možno ide hlavne o lacnejšie odskúšanie niektorých technológii, lebo v ...Zobrazit celý příspěvek

  • Tonotime
    00:27 17.06.2019

    Skôr by som tipoval, že Celera je vyvíjana ako pokusná platforma hybridu z vlastnosťami vrtuľníka a liedadla. 1. Vrtúľniky sú palivovo nákladné a hlučné. 2. S výškou strácajú ...Zobrazit celý příspěvek

  • Miroslav
    13:48 15.06.2019

    Je v celku zaujímavé sledovať ako sa opäť vraciame k mechanickému pohonu - vrtuliam. Dokonca sa po polstoročí na scénu vrátili aj bojové vrtuľové lietadlá. Dnešné high-tech ...Zobrazit celý příspěvek

    • skelet
      21:32 15.06.2019

      Bojové vrtuláky se nevytratily nikdy. Jen se z toho teď dělá velká událost :)

      Bojové vrtuláky se nevytratily nikdy. Jen se z toho teď dělá velká událost :)

    • shal
      17:07 16.06.2019

      U menších a středních strojů se vrtule nikdy nepřestaly používat. Především na krátké a střední vzdálenosti. Vrtuláky jsou sice pomalejší než proudové motory, ale mají o dost menší ...Zobrazit celý příspěvek

      • Miroslav
        17:49 16.06.2019

        Mal som na mysli skôr vyslovene bojové stroje. Nie vojenské typu L-410

        Mal som na mysli skôr vyslovene bojové stroje. Nie vojenské typu L-410

        • skelet
          20:23 16.06.2019

          však i jako bojové.. do sedmdesátých let se pro potřeby COIN používaly vrtule běžně, ať už přeživší druhoválečné nebo předělávky cvičných strojů jako například AT-28 Trojan. Pak ...Zobrazit celý příspěvek

          • Miroslav
            21:49 16.06.2019

            Pokiaľ viem, tak všeobecne sa za poslednú vojnu, kde boli použité vrtuľové stíhačky považuje tzv. futbalová vojna medzi Hondurasom a Salvadorom v roku 1969.

            Pokiaľ viem, tak všeobecne sa za poslednú vojnu, kde boli použité vrtuľové stíhačky považuje tzv. futbalová vojna medzi Hondurasom a Salvadorom v roku 1969.

          • skelet
            22:01 16.06.2019

            jako stíhačky je nechce používat nikdo ani teď, ale v rámci COIN sloužily běžně.. v Africe se nasazovali i lehoučké SF.260W, proti Britům byly nasazeny IA58 Pucará, Bronco Amíci ...Zobrazit celý příspěvek

    • Poly
      18:35 16.06.2019

      Tak to jsi s touhle prognózou trochu zaspal dobu. Jo, tak někdy v roce 2005 by to zajímavé bylo. Teď už je to samozřejmý posun. Woongbi už je 20 let zaveden a to ve stovkách ks. ...Zobrazit celý příspěvek

      • skelet
        20:24 16.06.2019

        a předtím PC-7, PC-9, EMB312 apod.

        a předtím PC-7, PC-9, EMB312 apod.

    • damik
      22:24 16.06.2019

      Mas v tom trochu hokej. Turbo-prop, turbo-fan a turbo-jet konfigurace se pouzivaji poslednich 50 let soubezne. Zalezi jen na tom jak rychle chces letet. Turbinu to ma jako pohon ...Zobrazit celý příspěvek

  • drohh
    08:04 15.06.2019

    Mohl by někdo(nejlépe autor) vysvětlit, čím je způsoben neobvykle nízký aerodyamický odpor, ze kterého primárně má asi vycházet drasticky nízká spotřeba?

    Mohl by někdo(nejlépe autor) vysvětlit, čím je způsoben neobvykle nízký aerodyamický odpor, ze kterého primárně má asi vycházet drasticky nízká spotřeba?

    • damik
      22:51 16.06.2019

      Rekl bych ze to bude hlavne tenke kridlo (optimalizovane na vyssi rychlosti ve vyssich vyskach), laminarni proudeni okolo kridel/trupu a vysoka letova hladina. ...Zobrazit celý příspěvek

  • RiMr71
    01:23 15.06.2019

    Tak tomuhle, přátelé, se říká "okurková sezóna"... :)

    Tak tomuhle, přátelé, se říká "okurková sezóna"... :)

    • GlobeElement
      09:16 17.06.2019

      Okurková sezóna? V Hormuzském průlivu se schyluje k válce tankerů a tobě přijde, že je okurková sezóna?

      Okurková sezóna? V Hormuzském průlivu se schyluje k válce tankerů a tobě přijde, že je okurková sezóna?

  • premek
    21:02 14.06.2019

    Počkejme, papírové parametry jsou informačně blízko nulové úrovně. Podstatné jsou produkční vlastnosti, ty závisí na minimální sériové produkci. K té, jak to vypadá, je dost ...Zobrazit celý příspěvek

  • Civil
    17:39 14.06.2019

    Diesel ve 20km mi neprijde jako moc dobry napad.

    Diesel ve 20km mi neprijde jako moc dobry napad.

    • Safi
      14:26 15.06.2019

      Me prekvapuje i vrtule v tak ridkem vzduchu, ale prd tomu rozumim, tak se rad necham prekvapit :-)

      Me prekvapuje i vrtule v tak ridkem vzduchu, ale prd tomu rozumim, tak se rad necham prekvapit :-)

    • Poly
      18:05 15.06.2019

      Kvůli nízké teplotě, že by mohlo tuhnout palivo? Já naopak vidím výhody. "Samoregulace" otáček turbodmychadla v závislosti na hustotě okolního vzduchu, stejně tak díky charakteru ...Zobrazit celý příspěvek

  • strikehawk
    16:18 14.06.2019

    Doplnil bych že RED je firma ruského konstruktéra Vladimira Raichlina ( Raichlin Engine Development ) který je majitelem know how a práv týkající se motoru RED-AO3 a který již ...Zobrazit celý příspěvek

Načítám diskuzi...