Obrana od prvního metru. Pobaltí postaví bunkry na hranicích s Ruskem a Běloruskem

„Putin nemá zájem o jednání, dokud nedosáhne všech svých cílů, mezi něž patří zničení NATO a Ukrajiny. [...] Putin si nemusí dělat starosti s tím, co si myslí Rusové, protože nekandiduje v žádných legitimních volbách. A nemusí se obávat zpochybnění médií. Jeho politická budoucnost je spojena s úspěchem boje proti Ukrajině. A tak utratí tolik ruských životů, kolik bude třeba, aby udělal to, co potřebuje. Proto si myslím, že je směšné tlačit Ukrajinu k jednání s Kremlem,“ uvedl nedávno generál Ben Hodges, bývalý šéf Velitelství americké armády pro Evropu a Afriku (United States Army Europe and Africa).

Kremlu nejde tedy jen o ovládnutí Ukrajiny a zničení ukrajinského národa – to je „pouze“ metoda vedoucí k rozbití Pax Americana. Ostatně ruský prezident o tom mluví naprosto otevřeně.

Kanadská ministryně financí Chrystia Freeland v Davosu to řekla také velmi jasně: „Od druhé světové války […] se soupeření mezi národy týkalo toho, kdo bude bohatší. A to nás naučilo spolupracovat ve prospěch obou stran. Ale Putin tento svět nenávidí, protože v něm prohrává.“

Rusko potřebuje nejdříve rozbít současný bezpečnostní řád v Evropě založený na sdílené obraně v rámci NATO, s dominantní a vedoucí roli Spojených států. Cílem Ruska je v očích Evropanů rozbít víru ve Spojené státy jako bezpečnostního garanta míru v Evropě a pevně zasít do hlav evropských politiků a obyvatel jednoduchou myšlenku: „Amerika vás před námi neochrání, raději se s námi dohodněte“.

Ruskou vizi Evropy jasně a otevřeně komunikoval Sergej Lavrov před ruským útokem na Ukrajinu. „Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 v zemích, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl v lednu 2022 ruský ministr zahraničí.