Štít proti ruským a čínským bombardérům: Střely SM-6 pro víceúčelové stíhačky Super Hornet
-
10. 7. 2024
-
72 komentářů
-
Jan Grohmann
Na probíhajícím mezinárodním tichomořském cvičení RIMPAC (Rim of the Pacific Exercise) 2024 americké námořnictvo (US Navy) poprvé veřejně předvedlo novou leteckou střelu vzduch-vzduch AIM-174B, leteckou verzi protiletadlové a protiraketové střely SM-6 (Standard Missile 6). AIM-174B umí ničit nepřátelské letouny na vzdálenost stovky kilometrů.
Dne 2. července 2024 byl na Havaji s dvojicí AIM-174B vyfotografován F/A-18 Super Hornet patřící k úderné letce VFA-192 Golden Dragons, toho času součástí palubního křídla CVW 2 (Carrier Air Wing 2) působícího v rámci úderného svazu CSG 1 (Carrier Strike Group 1) z paluby letadlové lodi USS Carl Vinson (CVN-70). AIM-174B mají i zbývající dvě letky Super Hornetů CVW 2: VFA-2 Bounty Hunters a VFA-113 Stingers. Součástí CVW 2 je také letka VFA-97 s letouny F-35C Lightning II.
Střely nesly označení DATM-174B a NAIM-174B – v prvním případě jde o věrnou atrapu pro letové a manipulační testy, v druhém „ostrou“ střelu silně upravenou pro účely testování.
Všechny zmíněné letky se účastní námořního cvičení RIMPAC 2024, již 29. cvičení RIMPAC od roku 1971. Cvičení probíhá od 27. června do 1. srpna na Havajských ostrovech. Účastní se ho 29 států, 40 hladinových lodí, tři ponorky, více než 150 letadel a 25 000 příslušníků ozbrojených sil.
Práce na vytvoření letecké verze SM-6, známé také jako RIM-174 ERAM (Standard Extended Range Active Missile), byly ohlášeny již v roce 2018. První neoficiální fotky Super Hornetu s upravenou SM-6 se objevily v roce 2021. V lednu a dubnu letošního roku bylo zveřejněno několik nových neoficiálních fotografií (viz tweet níže).
RIMPAC 2024
SM-6 je původně lodní střelou určenou k ničení nepřátelských letadel, vrtulníků, dronů, ale také střel s plochou dráhou letu a balistických raket, včetně středního doletu MRBM (Medium Range Ballistic Missile). SM-6 jako součást bojového systému Aegis slouží především k zajištění lodní protivzdušné obrany (PVO) dalekého dosahu.
SM-6 využívá drak střely SM-2ER Block IV doplněný o aktivní radarový senzor ze střel AIM-120C AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile). Střela letí rychlostí až Mach 3,5 a díky zabudované satelitní / inerciální navigaci a vlastní aktivní radarové naváděcí hlavici ji lze použít také proti hladinovým a pozemním cílům.
V letošním roce došlo k prvnímu oficiálnímu bojovému použití SM-6 – 30. ledna 2024 torpédoborec USS Carney v Adenském zálivu pomocí SM-6 zničil íránskou protilodní balistickou střelu vypálenou húthijskými povstalci.
Střelu také přijala americká armáda (US Army) pro své komplety Typhon – kde společně s Tomahawky tvoří hlavní výzbroj těchto systémů. V květnu jeden systém letoun C-17 Globemaster III dopravil na dánský ostrov Bornholm. Další v květnu dorazil na Filipíny v rámci cvičení Exercise Salaknib 24.
AIM-174B podle všeho měří na délku stejně jako SM-6, tedy 6,4 metru. Z fotografií lze také přečíst štítky na střele, které uvádějí hmotnost 857 kg ± 6 kg, což je pětkrát více než u AMRAAMu.
Nasazení letecké varianty AIM-174B vyvolalo velký zájem v ruských odborných médiích. Není divu. Maximální dostřel SM-6 je udáván až 350 kilometrů (odhady se různí, zaleží na režimu a způsobu použití) při odpalu z lodě, avšak současně s pomocí odhazovacího urychlovacího raketového bloku. Letecká verze AIM-174B nemá pomocný raketový blok. Avšak pokud dojde k odpálení střely při velkých rychlostech a ve velké výšce, dostřel může zřejmě dosáhnout 500 a více kilometrů. Současně AIM-174B lze podle všeho také použít proti balistickým raketám – Super Hornety letící několik stovek kilometrů před CSG mohou výrazně rozšířit protiraketovou obranu svazu.
AIM-174B tedy de facto nahrazuje vyřazenou AIM-54 Phoenix s doletem 180 kilometrů používanou údernými stíhačkami F-14 Tomcat. Střela Phoenix společně s Tomcaty byla vyřazena ze služby v roce 2004.
Typhon byl umístěn v Dánsku již v záři 2023; větší foto / U.S. Navy, Mass Communication Specialist 2nd Class Andrew Waters
Rusové, a samozřejmě také Číňané, jsou na pozoru, protože AIM-174B na tuto vzdálenost nebude moci (díky omezené manévrovatelnosti, velké ceně a omezené dostupnosti) zasáhnout obratné stíhačky, ale může být smrtelnou hrozbou pro nepřátelské bombardéry, tankery, letecká střediska velení a řízení, průzkumné stroje atd. SM-6, a tedy i AIM-174B, má dokonce potenciální schopnost ničit satelity na nízké oběžné dráze Země.
Současně asi nic nebrání tomu, aby AIM-174B byla integrována i do dalších letounů, jako jsou F-15EX, F-16 a další.
Každopádně AIM-174B je již v operačním používání US Navy, což potvrdil portálu Naval News mluvčí námořnictva: „Konfigurace SM-6 Air Launched Configuration (ALC) byla vyvinuta jako součást rodiny raket SM-6 a dnes je operačně nasazena v námořnictvu.“
Nasazení AIM-174B dovolí Super Hornetům provádět údery na vzdušné cíle na mnohem delší vzdálenosti, než to v současnosti dovolují AMRAAMy s doletem cca 160 kilometrů. Účinnost AIM-174B zvyšuje její schopnost síťového vedení boje (Network-Centric Warfare), konkrétně integrace s letouny E-2D Advanced Hawkeye, F-35C a s lodními systémy PVO AEGIS v rámci architektury NIFC-CA (Naval Integrated Fire Control-Counter Air), jakési obdoby armádního systému PVO IBCS (IAMD Battle Command System).
NIFC-CA je pokročilý systém PVO vyvinutý pro US Navy – integruje různé senzory, zbraňové systémy a komunikační sítě, což umožňuje lepší detekci, sledování a ničení vzdušných hrozeb v reálném čase, včetně letadel, raket a dronů.
V modelovém příkladě může námořní „awacs“ E-2D nebo stealth F-35C zachytit námořní nebo vzdušný cíl na velmi dlouhou vzdálenost, a automatizovaně předat informace dalším letadlům nebo lodím, ty mohou na základě těchto údajů okamžitě zahájit palbu.
Prohlídka USS Carl Vinson během cvičení RIMPAC 2024. Super Hornet s AIM-174B se objeví v čase 0:30.
V podstatě jde o snahu odstranit z řetězce ničení (kill chain), tedy celého řetězce kroků vedoucího od detekce, rozpoznání a identifikace cíle, přes jeho zničení až po vyhodnocení úspěšnosti útoku, povely hlasem. Tedy, aby někdo musel přes vysílačku vysvětlovat, kde, co, proč a jak. Ač to zní jednoduše, obrovskou výzvou bylo u NIFC-CA sladit různé software a standardy.
Jak to funguje? E-2D pomocí svého radaru AN/APY-9 umí detekovat velké vzdušné cíle až na vzdálenost (oficiální údaje nejsou známé) 550 kilometrů (optimální podmínky, žádné rušení atd.) a informace předávat americkým lodím nebo Super Hornetům nesoucí AIM-174B – ty mohou odpálit střely i ve chvíli, kdy cíl nevidí vlastním radarem. Lze tak vést palbu za horizont nebo za různé přírodní překážky (hory).
Tak lze držet od amerických lodí a základen v uctivé vzdálenosti čínské bombardéry H-6 nesoucí výkonné aerobalistické střely, jako protilodní DF-21D s doletem 1500 kilometrů.
Integrovaná PVO amerického námořnictva NIFC-CA; větší foto / X, CSIS
V případě ohrožení evropských zemí ze strany ruských bombardérů AIM-174B umí pokrýt celý vzdušný prostor Běloruska – což v aktivním konfliktu znamená, pokud takové schopnosti budou v Evropě, že z běloruského území nebude moci bezpečně odstartovat nebo přistát žádný velký vojenský nákladní letoun. „Nepoužitelných“ – opět v případě dostatku střel a nosičů v Evropě – by byla řada ruských letišť na západě země, jako například letecká základna Oléna v Murmansku, odkud startují bombardéry Tu-95MS k útokům na Ukrajinu, nebo základna Solcy v Novogrodské oblasti, odkud startují bombardéry Tu-22M3.
A zřejmě to nejdůležitější, jak aktuální a závažnou bude SM-6 / AIM-174B hrozbou pro ruské nebo čínské letouny. Raytheon vyrábí 100 SM-6 ročně, přičemž je plán zvednout výrobu na 150, možná 200 střel ročně od roku 2026 a 300 od roku 2028. Střely ale jsou určeny také pro americká plavidla, zejména pro 76 torpédoborců Arleigh Burke a 12 raketových křižníků Ticonderoga.
Zatím bylo od roku 2009 postaveno zhruba 500 až 600 SM-6, přičemž nesmí se zapomenout na omezenou životnost všech řízených střel – ta se u SM-6 odhaduje na 15 let. Tato doba může být prodloužena pravidelnou údržbou a renovací.
Zdroj: The Aviationist, TWZ
Související články
Víceúčelová americká střela SM-6 dosáhla plných operačních schopností
Americké námořnictvo (US Navy) dokončilo poslední sérií testů protiletadlové, protiraketové a ...
-
01.05.2017
-
7 komentářů
-
Jan Grohmann
Nadzvuková střela SiAW pro víceúčelové stíhačky F-35 Lightning II
Společnost Northrop Grumman pro americké letectvo (USAF) vyvine a otestuje novou nadzvukovou střelu ...
-
29.09.2023
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Test vylepšené střely AMRAAM-ER komplexu NASAMS
Americko-norské duo firem RTX (Raytheon) a Kongsberg dokončilo první ostré zkoušky vylepšené střely ...
-
01.03.2024
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Interceptor SM-3 ochránil Izrael: Bojový debut protiraketového obránce Evropy
Během bezprecedentního íránského úderu proti Izraeli americké námořnictvo (US Navy) proti íránským ...
-
18.04.2024
-
20 komentářů
-
Jan Grohmann
Další mohutná lavina příspěvků, věcných, informativních, prozrazujících vysoké znalosti - jak znáte ty různé typy, jak je jaká raketa odvozená z jiné, jakou část přebírá z jiné, o ...Zobrazit celý příspěvek
Další mohutná lavina příspěvků, věcných, informativních, prozrazujících vysoké znalosti - jak znáte ty různé typy, jak je jaká raketa odvozená z jiné, jakou část přebírá z jiné, o těch Íráncích. Někdy jste ve sporu, ale naprosto slušně, kdyby všechny články a komenty byly jako tento, zaplatím si zde prémium a přestanu kupovat ATM.Skrýt celý příspěvek
Další velmi hezký technický, věcný článek, podle mě, a konkrétně pro mě přinášející zcela novou informaci - o tomto vývoji této PLŘS letecké verze na základě námořní (pozemní) jsem ...Zobrazit celý příspěvek
Další velmi hezký technický, věcný článek, podle mě, a konkrétně pro mě přinášející zcela novou informaci - o tomto vývoji této PLŘS letecké verze na základě námořní (pozemní) jsem vůbec nevěděl.
A to jsem si namlouval , jaký su borec , co mám všechno o militáriích načteno. Pérdlajs.
Taky jsem potěšen, kolik má i takovýto věcný článek komentů.
A kromě několika naivních jásavců, kteří už vidí, jak tyto rakety sestřelují ruské bombardéry a rakety útočící na Ukrajinu jako na běžícím pásu, a pokud ne už teď , tak do týdne nejpozději, jsou to většinou komenty prozrazující vysoké znalosti o dané problematice. A kolikrát se i z nich ještě něco dalšího dovím.
Takže poklona jim, a vzkaz pro mě - JerzyŔ, nenos nosánek tak vysoko. A těším se na podobné články (a komenty).Skrýt celý příspěvekJeden malý plus, žádné minusy, takže rejpavá : článek vynikající, ale nadpis Šťít priti americkým a čínským bombardérům - bulvár, kam se hrabe Pawlowská
Jeden malý plus, žádné minusy, takže rejpavá : článek vynikající, ale nadpis Šťít priti americkým a čínským bombardérům - bulvár, kam se hrabe Pawlowská
Zajímavé, že zde byla letecká protiletadlová střela vyvinuta z pozemní/námořní verze. Většinou se to u "větších" střel děje obráceně (NASAMS, SPYDER). Byla už někdy takto upravena ...Zobrazit celý příspěvek
Zajímavé, že zde byla letecká protiletadlová střela vyvinuta z pozemní/námořní verze. Většinou se to u "větších" střel děje obráceně (NASAMS, SPYDER).
Byla už někdy takto upravena pozemní PVO střela pro použití ze stíhaček? (Malé samonaváděcí MANPADy aplikované na vrtulníky či malá letadla neberu.)Skrýt celý příspěvekExistuje to na lodích, na letadle, chybí už jen dát to k dispozici na zemi, třeba i bez startovacího boosteru a rázem má Patriot konkurenci. Tato střela umí pracovat radarovou ...Zobrazit celý příspěvek
Existuje to na lodích, na letadle, chybí už jen dát to k dispozici na zemi, třeba i bez startovacího boosteru a rázem má Patriot konkurenci. Tato střela umí pracovat radarovou hlavu AIM 120, stejně jako NASAMS.Skrýt celý příspěvek
Budeš možno prekvapený ;) US Army aktuálne zavádza nové systémy Typhon strategic mid range fires, ktoré nesú strely SM-6 a Tomahawk
Budeš možno prekvapený ;) US Army aktuálne zavádza nové systémy Typhon strategic mid range fires, ktoré nesú strely SM-6 a Tomahawk
Aj keď zrejme nie v anti air roli, ako by si predpokladal. V tej roli majú THAAD.
Aj keď zrejme nie v anti air roli, ako by si predpokladal. V tej roli majú THAAD.
Na mysli mi přišla další vrstva PVO/PRO, protože SM 6 funguje i proti BM v terminální části letu. Ono je toho více, proč to dává smysl. Tyto systémy zkoušeli australané také ve ...Zobrazit celý příspěvek
Na mysli mi přišla další vrstva PVO/PRO, protože SM 6 funguje i proti BM v terminální části letu.
Ono je toho více, proč to dává smysl. Tyto systémy zkoušeli australané také ve spolupráci s E 7 Wedgetail, které mají za pár let nahradit E 3 Sentry také v NATO.Skrýt celý příspěvekTHAAD nesie anti ballistic missile strely schopné zostreliť medium range ballistic missile, takže obe strely sú podobného dosahu. Skôr by som do THAAD uvítal niečo výkonnejšie ...Zobrazit celý příspěvek
THAAD nesie anti ballistic missile strely schopné zostreliť medium range ballistic missile, takže obe strely sú podobného dosahu. Skôr by som do THAAD uvítal niečo výkonnejšie porovnateľné dosahom s SM-3 alebo Arrow 3. Všetky tie systémy majú datalink a sú schopné byť integrované do jedného battle command system aj s AEW&C a stíhacími lietadlami.Skrýt celý příspěvek
Ako najvyššiu vrstvu majú toto
https://en.wikipedia.org/wiki/...
https://en.wikipedia.org/wiki/...Ako najvyššiu vrstvu majú toto
https://en.wikipedia.org/wiki/...
https://en.wikipedia.org/wiki/...Ground based interceptor nie je mobilný systém ako Patriot, THAAD alebo Arrow 3. Je to "weapon of the last resort" ktoré sú uložené v silách v zemi a ako jediné sú schopné zničiť ...Zobrazit celý příspěvek
Ground based interceptor nie je mobilný systém ako Patriot, THAAD alebo Arrow 3. Je to "weapon of the last resort" ktoré sú uložené v silách v zemi a ako jediné sú schopné zničiť medzikontinentálne balistické strely (>5500 km) v midcourse fázy letu. SM-3 a Arrow 3 dokážu ICBM ničiť vo vzostupnej alebo zostupnej fáze letu a IRBM (3500-5500 km) prakticky po celej trajektórii letu striel. THAAD je schopný v terminálnom štádiu letu ničiť nie len SRBM a MRBM ale dokonca aj IRBM, zatiaľ čo SM-6 sú len voči SRBM a MRBM (Skrýt celý příspěvek
APG-79 dokáže detekovat H-6 na "více než 200 nm", proč by AIM-174b neměla být účinná proti stíhačům? Nepřátelský letoun nijak nepozná, že právě on je cílem střely dokud není příliš ...Zobrazit celý příspěvek
APG-79 dokáže detekovat H-6 na "více než 200 nm", proč by AIM-174b neměla být účinná proti stíhačům? Nepřátelský letoun nijak nepozná, že právě on je cílem střely dokud není příliš pozdě na obraný manévr - tedy cca 10 sekund před zásahem kdy se aktivuje ARH převzatá z AIM-120D3....Skrýt celý příspěvek
na tyhle vzdalenosti je prakticky vse nemanevrujici cil. ucinna obrana by totiz znamenalo preventivne manevrovat po celou dobu v oblasti ohrozeni, protoze proste nebudou mit vubec ...Zobrazit celý příspěvek
na tyhle vzdalenosti je prakticky vse nemanevrujici cil. ucinna obrana by totiz znamenalo preventivne manevrovat po celou dobu v oblasti ohrozeni, protoze proste nebudou mit vubec zadne tuseni, ze se po nich strili.
RU CAP by mel podstatne tezsi praci a snizenou dobu a musel by operovat dal od fronty a niz, kdyby UE tohle meli.Skrýt celý příspěvekprakticky jedina vec co z toho cini zbran proti AWAC a bombarderum je dostupnost. Takze s ni muzou, ale taky nemusi setrit jen na HVT cile. V realnem konfliktu se nesetri...
prakticky jedina vec co z toho cini zbran proti AWAC a bombarderum je dostupnost. Takze s ni muzou, ale taky nemusi setrit jen na HVT cile. V realnem konfliktu se nesetri...
Problém raket s dlouhým odletem je to že útočí za horizontem radarů a musí spoléhat na radar svůj a ten není tak účinný +doba než uletí vzdálenost k cíli je dost na provedení ...Zobrazit celý příspěvek
Problém raket s dlouhým odletem je to že útočí za horizontem radarů a musí spoléhat na radar svůj a ten není tak účinný +doba než uletí vzdálenost k cíli je dost na provedení protiopatření u letadla které má být sestřeleno ... proto se do tohohle řešení úplně USA moc nehnali .... Teď je právě otázka jak to funguje u vypuštění ze vzduchu, kdy letadlo má vyšší radarový dosah , ale i tak jen kolem 150 km ... zřejmě jim to ale vychází jako jistá varianta , kdy se může dosáhnout nějakého úspěchu a proto to zavádí, ale očekával bych , že proti letadlům bude účinnost zachycení o dost nižší , než třeba u AIM 120Skrýt celý příspěvek
US Navy má integrovaný systém protivzdušné obrany, tj. střelu AIM-174B si může převzít k navedení třeba E-2D nebo F-35 v předsunuté pozici.
US Navy má integrovaný systém protivzdušné obrany, tj. střelu AIM-174B si může převzít k navedení třeba E-2D nebo F-35 v předsunuté pozici.
umi, E-2 je hlavni komponent NIFC-CA Cooperative Engagement Capability. primarni platforma urcena pro navadeni zbrani za horizont, je ted uplne jedno, odkud ty data o poloze cile ...Zobrazit celý příspěvek
umi, E-2 je hlavni komponent NIFC-CA Cooperative Engagement Capability.
primarni platforma urcena pro navadeni zbrani za horizont, je ted uplne jedno, odkud ty data o poloze cile ziska = vlastni radar, F-35, jina lod/radar/letadlo
Turecke F-16 taky sestrelili VKS letadlo v Turecku pres datalink z E-3.
To je jeden z duvodu, proc by radar UE F-16 nemusel byt zasadni problem.Skrýt celý příspěvek
AN/APG-79(V)4 má mať dosah 150 km na 1m² rcs target. Odhady sú že Su-30MKK má 4 m² rcs, Su-27 má 15 m² rcs, ciele o veľkosti strategic bomber ako TU-95 majú ~100 m². Čínske bombery ...Zobrazit celý příspěvek
AN/APG-79(V)4 má mať dosah 150 km na 1m² rcs target. Odhady sú že Su-30MKK má 4 m² rcs, Su-27 má 15 m² rcs, ciele o veľkosti strategic bomber ako TU-95 majú ~100 m². Čínske bombery H-6 sú o niečo menšie, ale rcs budú mať stále veľké, nehovoriac o Tu-76 ktoré sú základom Ruských aj Čínskych AEW&C. Radar F/A-18E/F ich tak teoreticky "uvidí" napodstatne väčšiu vzdialenosť než tých 150 km.Skrýt celý příspěvek
AIM-174B není určen proti obratným cílům Nemá šanci to umanévrovat. Je určena více méně pouze a jen proti AWACS. Důvodem je fakt, že Čína nasadila nečekaně rychle velké množství ...Zobrazit celý příspěvek
AIM-174B není určen proti obratným cílům
Nemá šanci to umanévrovat. Je určena více méně pouze a jen proti AWACS. Důvodem je fakt, že Čína nasadila nečekaně rychle velké množství AWACS, které jsou problém. Bombardéry stejně budou brzy steahl (Xi'an H-20). Z AWACS se díky konektivitě stal zatracený problém pro obe strany.Skrýt celý příspěvekSM-6 je urcena primarne proti letadlum, naprosto v pohode takova zbran znici jakykoliv cil ktery nebude ani vedet, ze se po nem strili. Dosah radaru SH je irelevantni. SH je zde ...Zobrazit celý příspěvek
SM-6 je urcena primarne proti letadlum, naprosto v pohode takova zbran znici jakykoliv cil ktery nebude ani vedet, ze se po nem strili.
Dosah radaru SH je irelevantni. SH je zde pouze jako nosic a zamerovaci data a navadeni pujdou pres datalink.Skrýt celý příspěvekS PESA nebo AESA radarem, které rychle skenují prostor lze střelu rozměrů SM 6 vidět i na radaru, není nutné spoléhat se na RWR nebo MAWS. Ta střela odraznou plochu jako ŘSPDL.
S PESA nebo AESA radarem, které rychle skenují prostor lze střelu rozměrů SM 6 vidět i na radaru, není nutné spoléhat se na RWR nebo MAWS. Ta střela odraznou plochu jako ŘSPDL.
Shania to je pravda. F/A-18 SH tak isto F-15EX Eagle II môžu tak isto slúžiť v roli "missile truck", nemusia tie strely navádzať na cieľ vlastným radarom vôbec. pjaro77 AIM-174B ...Zobrazit celý příspěvek
Shania to je pravda. F/A-18 SH tak isto F-15EX Eagle II môžu tak isto slúžiť v roli "missile truck", nemusia tie strely navádzať na cieľ vlastným radarom vôbec.
pjaro77 AIM-174B je navádzaná cez datalink a vlastný radar zapne v poslednej chvíli, keď je už neskoro. AESA radary ako napr F-35 s An/apg-81/85 alebo F/A-18 s An/apg-79 a aj AEW&C s AESA ako E-7 sú low probability of intercept, takže sú prakticky nezistiteľné RWR systémom.
flanker.jirka na to by som sa nespoliehal. Aj Air-to-air strely môžu mať aplikovaný RAM náter a telo z kompozitov redukujúcich RCS, takže tá odrazová plocha môže byť v skutočnosti podstatne menšia.Skrýt celý příspěvekruske RWR:D problem RWR i kdyz neco zachyti, tak je to ten, ze defakto budou ozarovani nejakym radarem od okamziku, kdy odstartuji. Nemaji v podstate na co reagovat. AESA si je ...Zobrazit celý příspěvek
ruske RWR:D
problem RWR i kdyz neco zachyti, tak je to ten, ze defakto budou ozarovani nejakym radarem od okamziku, kdy odstartuji. Nemaji v podstate na co reagovat.
AESA si je pouze obcas pingne, coz navic bude mozne z nekolika senzoru najednou. Cil nema sanci poznat jestli ho jen sleduji, nebo uz po nem strili, defakto by museli celou dobu defenzivne manevrovat, coz by byl v podstate mission kill.
Detekce radarem tak mozna u next gen systemu, zaprvy stihaci bud vubec nevysilaji, nebo skenuji urcitou omezeny sektor a tak nebudou koukat co se deje par km nadnimi.
MAWS na taky dost malou sanci na neco odpalene z takove dalky.
V budoucnosti tohle mozne bude, ale rusaci ted v podste funguji na post sovetske technologii, nemaji tak sanci...Skrýt celý příspěvekSgt Murphy Spolehnout se nedá na nic, to ukáže až boj. Hlavním zdrojem RCS pro radary není plášť střel, ale způsob rozmístění stabilizačních a ovládacích ploch a největším zdrojem ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Spolehnout se nedá na nic, to ukáže až boj. Hlavním zdrojem RCS pro radary není plášť střel, ale způsob rozmístění stabilizačních a ovládacích ploch a největším zdrojem jsou senzory, které jsou na špici střely a musí se koukat na cíl.Skrýt celý příspěvekShania
Máte na mysli defenzivní činnost podobnou této komunikaci?
https://www.youtube.com/watch?...Shania
Máte na mysli defenzivní činnost podobnou této komunikaci?
https://www.youtube.com/watch?...flanker.jirka to je nezmysel. Odrazové plochy radarového signálu musia byť rovné a v smere odrazu späť k radaru, preto sú stealth lietadlá tvarované tak ako sú. Zo špičky strely a ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka to je nezmysel. Odrazové plochy radarového signálu musia byť rovné a v smere odrazu späť k radaru, preto sú stealth lietadlá tvarované tak ako sú. Zo špičky strely a stabilizačných plôch z prednej polosféry získa len minimálny radarový odraz maximálne niekoľko cm² aj u strely veľkosti AIM-174B, ktorá navyše poletí priamo voči svojmu cieľu supersonickou rýchlosťou a ten bude mať minimum času na reakciu. Najväčšiu odrazovú plochu má strela z boku a to vyriešia RAM náter a kompozity.Skrýt celý příspěvek
Sgt Murphy Špička střely má aerodynamický tvar, ale neodráží vlny, u střel s radarovým navedením musí být radioprůzračná a odraznou plochu pak tvoří samotná anténa seekeru a všeho ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Špička střely má aerodynamický tvar, ale neodráží vlny, u střel s radarovým navedením musí být radioprůzračná a odraznou plochu pak tvoří samotná anténa seekeru a všeho co je pod špičkou ukrytého, podobně je to u čidel s infračerveným navedením, nejsou tvořeny komoponenty, které by pohlcovaly nebo odrážely radiové vlny vždy jako stealth letadla. (proto mají stealth stíhačky AESA anténu svého radaru zakloněnou, aby neodráželi zpět k pozemním radarům nebo radarům na střetném kurzu) Většina seekerů bývá na gimbalu, jeho kloub a prostor mezi antenou a rámem tak způsobuje odrazy i zpět.. Jestliže má seeker střel SM 6 průměr 34 cm , tak jen samotná anténa seekeru může dát až 0,1 m čtverečného plochy. Také nesmíte zapomenout, že střely létají po křivkách a ne rovně k cíli, to upravuje úhel pozorování. Podle fotografií v článku, kde se pár jedinců se střelou vyfotilo, to vypadá na průměr skoro 50 cm.
Pro představu, 155 mm granát s dobrým aerodynamickým tvarem sledují dnes protidělostřelecké radary na velké vzdálenosti. A to se bavíme o tělese o průměru 155 mm a celkové délce cca 80 cm, SM 6 má průměr přes 300 mm, k tomu délku (bez boosteru) cca 5 metrů, k tomu křídla a stabilizátory ve vzájemné poloze od sebe 90°.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
zde najdete foto seekeru AIM 120 včetně gimbalu s elektronikou a mechanikou:
https://www.ausairpower.net/am... Skrýt celý příspěvekSM-6 má guidance section odvodenú od AIM-120 nie presne tú istú. Špička strely je síce "radarovo priezračná" ale vlastne len pre RF seeker a ten nebude počas celého letu otočený k ...Zobrazit celý příspěvek
SM-6 má guidance section odvodenú od AIM-120 nie presne tú istú. Špička strely je síce "radarovo priezračná" ale vlastne len pre RF seeker a ten nebude počas celého letu otočený k svojmu cieľu a poskytovať tak veľkú odrazovú plochu, pretože raketa bude navádzaná cez datalink. Samotný "gimbal" tiež neposkytne veľkú odrazovú plochu pretože nemá dostatok odrazových plôch otočených jedným smerom a všetko čo sa nachádza za RF seekerom už môže byť riešené cez RAM vrátane "gimbal" a puzdra v ktorom je uložený. Zvyšok rakety sa dá tiež riešiť cez kompozity a RAM náter, takže prakticky pre radar neposkytne žiadnu odrazovú plochu. Celá F-35 má rcs veľkosti 15 cm² a príklad so 155 mm granátom je mimo pretože ten nie je z kompozitov pohlcujúcich radarové žiarenie s RAM náterom, hoci technicky to ale možné je a delostrelecký radar by ich nemal šancu zachytiť na dostatočnú vzdialenosť.Skrýt celý příspěvek
Sgt Murphy Vy jste genius, plácáte vaše utkvělé představy o něčem co SM 6 nemá. Ještě by jsme mohli skončit u toho, že do střely "můžete" namontovat převaděč spojitosti. :-) Jak si ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Vy jste genius, plácáte vaše utkvělé představy o něčem co SM 6 nemá. Ještě by jsme mohli skončit u toho, že do střely "můžete" namontovat převaděč spojitosti. :-)
Jak si představujete výrobu radioprůzračného krytu, přes který projdou radiové vlny pouze vlastního radaru a jiného ne?
Když se podíváte na dostupné fotografie SM 6 na internetu, tak tam nenajdete žádné stopy po RAM nátěrech, jsou tam vidět i stopy po nýtování. Prostě a jednoduše se na takovou střelu nevyplatí aplikovat drahé technologie pro pár minut letu, staví se s ohledem na poměr mezi cenou a efektivitou.
Když se podíváte na odkaz na wiki, který jsem k předchozímu komentáři přidal, je tam přímo zmíněné, že seeker odvozený od AIM 120 má anténu o průměru 34 cm, na rozdíl od 18 cm u AIM 120. (u novějších verzí má celá střela průměr 50 cm) V průběhu letu ten seeeker bude vždy na palubě střely, nikam se Vám neztratí, to, že zapne vysílání vlastního radaru až v terminální fázi letu neznamená, že bude odpojen a vypnut. A proč taky, když může v pasivním režimu sledovat a přijímat signál odražený od cíle, proto má více režimů, včetně poloaktivního, to vše vyžaduje jeho činnost.Skrýt celý příspěvekStealth pomocou RAM náteru a kompozitov je aplikovaný už napríklad aj na AIM-9X Block II+ aby ich mohla F-35 nosiť externe. To že ty vidíš nity neznamená že tam RAM náter nie je. ...Zobrazit celý příspěvek
Stealth pomocou RAM náteru a kompozitov je aplikovaný už napríklad aj na AIM-9X Block II+ aby ich mohla F-35 nosiť externe. To že ty vidíš nity neznamená že tam RAM náter nie je. Napr. RAM náter Have Glass V je aplikovaný v USAF na F-16, nity a skrutky tam uvidíš pomerne dobre tak isto. Takže u air-to-air striel to ide, určite aj na strely AIM-174B a strela o tej veľkosti si o to priam pýta. Nikde som nenapísal, že špička tej strely za ktorou je seeker má byť z RAM materiálu, to si odporuje a nevkladaj mi tieto sprostosti "do úst". Ale "stealth" prvky sa dajú aplikovať tak isto ako na "stealth" lietadlá a ich radary tak na air-to-air a air-to-ground strely. Určite tí konštruktéri boli taký sprostý a nemysleli aj na to že strela môže byť zistiteľná aj radarom a radar missile approach warning system ;) a až génius tvojho kalibru prišiel na to že tá strela bude nepoužiteľná, lebo bude mať rcs ako malé lietadlo.Skrýt celý příspěvek
Sgt Murphy Hrubý odhad RCS takové střely je mezi 0,3-0,1 metrů čtverečného, to není žádné "malé letadlo" ale podobné cíle jako ostatní řízené střely podobné kategorie. Na ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Hrubý odhad RCS takové střely je mezi 0,3-0,1 metrů čtverečného, to není žádné "malé letadlo" ale podobné cíle jako ostatní řízené střely podobné kategorie.
Na Slovensku by jste měli dobře vědět na jakou dálku bylo možné takové cíle vidět starším typem radaru ST 68, který jste měli u S 300 PMU.
https://www.valka.cz/SOV-ST-68... Skrýt celý příspěvekResite blbosti, sance na detekci AAM radarem 4gen stihace, ktery nema plnou senzorovou fuzi je velmi mala a prakticky neposkytne cas pro pilota reagovat. Tzv nezachyti ji vcas na ...Zobrazit celý příspěvek
Resite blbosti, sance na detekci AAM radarem 4gen stihace, ktery nema plnou senzorovou fuzi je velmi mala a prakticky neposkytne cas pro pilota reagovat. Tzv nezachyti ji vcas na to aby Mel cas se rozhodnout co vlastne zachytil. Situacni povedomi rusaku je velmi male...
Flankere predpokladat, ze na tom zaznamu pilot uz vi, ze se po nem strili, to co myslim ja je to, ze pilot musi neustale menit vektor, tak aby nebylo snadne predpovedet kde Bude za minutu. Tohle stoji dost paliva a kapacity pilota. Kdyby provadel to co jsi postnul ty, tak je to rovnou mission kill. Pak uz jen Staci aby si Jen mysleli, ze se po nich strili...Skrýt celý příspěvekflanker.jirka Zo Slovenských S300 PMU je dobré vedieť ako ľahko ich dokázali detekovať a zarušiť EW systémy lietadiel a nemyslím teraz sofistikované systémy ako nesie napr EA-18G ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka Zo Slovenských S300 PMU je dobré vedieť ako ľahko ich dokázali detekovať a zarušiť EW systémy lietadiel a nemyslím teraz sofistikované systémy ako nesie napr EA-18G Growler s AESA radarom a výkonnými EW podmi Next gen jammer, ale už aj systémy vlastnej ochrany aké má napr Dassault Rafale svoje Spectra a S-300 PMU voči nim boli prakticky bezbranné, preto majú moderné PVO systémy napr Patriot už tak isto AESA radary s low probability of intercept a tiež ich je veľmi ťažké zarušiť. S-300 PMU by si ani nevšimla že na nich letí ARM alebo stealth cruise missile.
Shania s Ruskom máš pravdu, ale väčším problémom pre USAF a US Navy je Čína a schopnosť na ich stíhacie lietadlá, bombery, AEW&C a lode integrovať AESA radary, advanced systémy vlastnej ochrany a EW systémy. Na rozdiel od Ruska má Čína tieto technológie zvládnuté podstatne lepšie už dnes. AESA radary majú na lodiach aj 5 gen fighters J-20. Retrofituje ich na ostatné stíhacie lietadlá 4+ gen J-10, J-11 a J-16. Nová verzia bomberu H-6 majú najpravdepodobnejšie už tiež AESA, do budúcnosti treba počítať s tým že stealth bombery H-20 budú disponovať taktiež AESA. Ich AEW&C lietadlá KJ-200, KJ-500 aj KJ-2000 nesú tak isto AESA antény. Každé z nich disponuje, alebo bude disponovať aj advanced systémami vlastnej ochrany. V technológiách EW systémov sú taktiež veľmi dobrý. Takže zachytiť veľké supersonické strely nebude pre nich až taký problém. Nemajú sú síce až tak pokročilé na úrovni aké má k dispozícii USAF alebo US Navy, ale sú už na dobrej úrovni a vedia ich nasadiť vo veľkých počtoch čo to je ten hlavný problém. USAF a Navy to samozrejme vedia a prispôsobujú sa tomu takže predpokladám že tomuto sú uspôsobené aj strely AIM-174B a taktika ich nasadenia.Skrýt celý příspěvekShania Vždycky, když po vás půjde střela z podobného PVO systému je to mission kill, pokud nejedete náhodou SEAD misi. To co jsem postoval beru s rezervou, s největší ...Zobrazit celý příspěvek
Shania
Vždycky, když po vás půjde střela z podobného PVO systému je to mission kill, pokud nejedete náhodou SEAD misi.
To co jsem postoval beru s rezervou, s největší pravděpodobností je to komunikace s A 50, které vidělo střelu a její směr, k tomu museli mít informace z pasivních senzorů. Dokázali dávat pilotům informace o tom kam a kdy manévrovat, aby střelu co nejvíce utahali.
Pokud se budeme bavit o letadlech, které aktuálně rusové používají, tak se zapnutým radarem s technologií PESA mohou mít dobré informace o tom co, kde letí. Není to jako u 4. generace letadel, kde si musí piloti s anténou mechanicky kývat a sledovat chvíli nad sebe a chvíli pod sebe. PESA radary dokážou prohledávat celé elevační a směrové krytí současně, pak už je to o tom, zda jim systém dokáže cíle třídit na základě zjištěných parametrů (target classification).Skrýt celý příspěvekSgt Murphy Jedno cvičení s Rafale na Slovensku jaro nedělá. Flap lid, který jste u S 300 měli byl starý, ale ne nepoužitelný, bylo to pouze o investicích do případné modernizace. ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Jedno cvičení s Rafale na Slovensku jaro nedělá. Flap lid, který jste u S 300 měli byl starý, ale ne nepoužitelný, bylo to pouze o investicích do případné modernizace. Nemůžete očekávat zázraky od radaru vyvinutého v 70. letech minulého století.
Detekčně na ARM střelu nebo ŘSPDL s 0,1 m RCS měly parametry jak Tin Shield, tak Clam Shell a Flap lid. (pro Clam shell a Flap lid jste měli i stožáry) Problémem je kvalita a rozsah výcviku osádek, systému u vás chyběl kvalitní CCU.
LPI technologie pro radar svítící v desítkách nebo stovkách kW impulsního výkonu je marketingová vějička výrobců radarů. Kdyby to opravdu fungovalo, tak by výrobci RWR a ELINT systémů dávno zkrachovali.Skrýt celý příspěvekflanker: radar urcite dokaze zachytit AAM, problem je, na jakou vzdalenost a v jakem rezimu, je podstatny rozdil pokud skenuje celou oblast a nebo jen maly sektor, pokud vi kde ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: radar urcite dokaze zachytit AAM, problem je, na jakou vzdalenost a v jakem rezimu, je podstatny rozdil pokud skenuje celou oblast a nebo jen maly sektor, pokud vi kde strela zrovna je.
Letadla take vysilaji jen kdyz musi, obzvlast pokud se pokousi o moment prekvapeni.
Sance na detekci maleho cile je nizka. Tyhle tezke rakety navic poleti nekolik km nad cilem, takze v dobe, kdy je uz dost blizko na to, aby ji radar dokazal zachyti, tak je mimo sektor radaru letadla.
Aby neco takoveho fungovalo, tak je vyzaduje neco na bazi DAS, co zachyti raket ve fazi, kdy jeste ma aktivni motor, tezko rict jestli ale i za dobreho pocasi DAS dokaze zachytit strelu teto velikosti na stovky km.
Pote co se vi, kde strela je, tak ji muzou najit i radarem, EOTS atd. Dal ten system musi umet urcit, co je cilem te strely.
---
uvedu priklad z ukrajiny. Ted musi mig-29 letet nizko u zeme nez odhodi bomby a rychle zmizet. Musi mit presne naplanovanou trasu a utocit v okamzik, kdy je RU CAP ve spatne pozici.
S prichodem F-16 muzou misto bomb nebo nevic AIM-120 a rusakum praci jeste vic ztizit odpalenim AIM-120 zameronou pres datalink. Tedy nebudou mit vubec tuseni, ze se po nich strili a i na hranici obalky to muzou schytat.
Problem pro rusaky bude ten, ze na to budou muset reagovat a pokazde kdyz zachyti nezkoletici stihac blizici se k fronte, tak pocitat s tim, ze nese AIM-120.
tzv RU CAP bude muset operovat odlisne a casto provadet obranne manevrovani. A pokud budou ukrajinci jeste lepsi, tak tak budou muset operovat po celou dobu, bez ohledu jestli vi ze je neco ve vzduchu.
Dal to bude znamenat, ze budou operovat jeste dal od fronty.
No a AIM-174B je zbran, schopna utocit na velke vzdalenosti, takze ta zona, kde by se museli provadet preventivni opatreni, by byla obrovska.
V pripade ruska by byli zatlaceni o stovky km dal od fronty apruniky bliz fronte by je stali vic zdroju.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka "LPI technologie pro radar svítící v desítkách nebo stovkách kW impulsního výkonu je marketingová vějička výrobců radarů." Píšeš blbosti, to je tvoje tvrdenie. Je ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka "LPI technologie pro radar svítící v desítkách nebo stovkách kW impulsního výkonu je marketingová vějička výrobců radarů."
Píšeš blbosti, to je tvoje tvrdenie. Je to odskúšaná a fungujúca technológia. Low probability of intercept už v názve znamená, že zachytiť je ťažšie, ale nie že je ho nemožné. Na každú zbraň sa nájde "protizbraň", je to nekonečný kruh vývoja radarov, systémov vlastnej ochrany, electronic warfare systémov, counter electronic warfare systémov, counter counter electronic warfare systémov.
Pokiaľ chce zachytiť raketu na bezpečnú vzdialenosť na vypustenie chaff a evasive action, ktorej seeker nevysiela do poslednej chvíle, ale letí po datalinku, potrebuje veľmi citlivé senzory RWR a MAW a ideálne s AESA a výkonný sensor fusion. Ak raketa už nemá aktívny motor, tak jediné teplo ktoré zachytia systémy je z trenia vzduchu v supersonickej rýchlosti, takže potrebuje fakt super citlivé senzory. Pokiaľ chce tie rakety aj rušiť, potrebuje výkonné jammery a AESA. Ak mi je známe takými systémami dnes sú len F-35 Barracuda s AN/APG-81 resp. 85 a Rafale Spectra s RBE2. Rusi tieto technológie nemajú ani na najmodernejších verziách Su-30, Su-34 a Su-35 a na Ukrajine padajú ako hnilé hrušky aj s ich mýtickými "Khibiny".Skrýt celý příspěvekShania Ano, takové střely nastoupají hodně vysoko, v dnešní době už není technický problém rozdělit prostor pro, například, roj stíhaček, tak aby se větší oblast skenovala s ...Zobrazit celý příspěvek
Shania
Ano, takové střely nastoupají hodně vysoko, v dnešní době už není technický problém rozdělit prostor pro, například, roj stíhaček, tak aby se větší oblast skenovala s nejvyšší prioritou, díky sdílením dat. Jde to rozdělit i tak, že si jednotlivé části budou stíhačky mezi sebou střídat, aby stížili kontinuální sledování pasivkama. Dobře se k tomu hodí PESA antény na gimbalu, dokážete si vykrýt několika stroji až 240°kontinuálně.
DAS je jiná liga a o tom se rusům asi může pouze zdát. DAS takové střely uvidí i po dohoření motoru, díky aerodynamickému zahřátí. Jen bych si nebyl jist, zda to budou opravdu "stovky km" nebo cca do jednoho sta, což ale úplně stačí.
V jaké konfiguraci budou F 16 pro UA je asi ve hvězdách, ale bez všech Vámi popisovaných figur to nemůže na bojišti uspět. V tom se mi líbí Gripen s jejich vlastním datalinkem. Problém může být to, že F 16 mohou být včas odhalené A 50 nebo vysoko létajícími Migy 31 s R 37. Pak se dostaneme k tomu, že nejspíše nebudou riskovat zásah raketou a přejdou do defenzivy, jak jste to popisoval, mission kill? Musí se vše sladit i s erieye ze Švédska.Skrýt celý příspěvekFlanker Aká A-50? im už ostalo asi tak 1, max 2.. Ukrajina však na ne bude číhať a bude sa snažiť ich dostať fakt k 0.. Shania.. Takže neočakávate ku koncu roka CAP aj od ...Zobrazit celý příspěvek
Flanker
Aká A-50? im už ostalo asi tak 1, max 2..
Ukrajina však na ne bude číhať a bude sa snažiť ich dostať fakt k 0..
Shania..
Takže neočakávate ku koncu roka CAP aj od Ukrajiny? aspoň občas?Skrýt celý příspěvek
flanker: F-16 budou delat naprosto to stejne co mig-29, letet u zeme a neco odhodi... CAP pak bude mit problem je pronasledovat. Nikdo netvrdi, ze to bude velmi efektivni, pouze uz ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: F-16 budou delat naprosto to stejne co mig-29, letet u zeme a neco odhodi... CAP pak bude mit problem je pronasledovat. Nikdo netvrdi, ze to bude velmi efektivni, pouze uz je nebudou moc beztrestne pronasledovata litat si na ovalu.Skrýt celý příspěvek
vitej v budoucnosti a seznam se s USN NIF-CA. platforma co odpaluje neni ta co cil vidi. A ani platfoma co zbrane navadi, nemusi byt ta co cil vidi. To znamena ne jen za ...Zobrazit celý příspěvek
vitej v budoucnosti a seznam se s USN NIF-CA.
platforma co odpaluje neni ta co cil vidi. A ani platfoma co zbrane navadi, nemusi byt ta co cil vidi. To znamena ne jen za horizont, ale i terenni prekazky jako hory.
SH tu je pouze jako nosic, nosic co dostane SM-6 dal nez je toho schopna VLS lod.
Zbran tu navadi jina platfoma a zamerovaci data poskytuji zase jine.
Takze to co tu popisujes neni zadny problem, protoze se s tim vubec nepocita.
F-35 a dalsi stroje budou provadet pruzkum, SH pak z velkych vzdalenosti provadet prepady aniz by mel protivnik vubec tuseni. Nic jako manevrujici cil tu tedy neexistuje.Skrýt celý příspěvek
Je skvělé vidět, že Američané nesedí v koutě se založenýma rukama a na rostoucí hrozbu reagují - zavedení AIM-174B pro F/A-18 v US Navy a výroba F-15EX pro USAF s potenciální ...Zobrazit celý příspěvek
Je skvělé vidět, že Američané nesedí v koutě se založenýma rukama a na rostoucí hrozbu reagují - zavedení AIM-174B pro F/A-18 v US Navy a výroba F-15EX pro USAF s potenciální nosností až 22 AIM-120 v je kombinaci se schopnostmi F-35 (a dalšími systémy) účinným řešením nejen v Pacifiku.Skrýt celý příspěvek
Jak AIM-174B tak F-15EX jsou znouzectnost a snad jen dočasné řešení.
Jak AIM-174B tak F-15EX jsou znouzectnost a snad jen dočasné řešení.
Za situace, kdy nejde obnovit (předčasně ukončenou) výrobu F-22, program NGAD se už teď začíná silně prodražovat a flotila F-15 nezadržitelně stárne, bylo rozhodnutí zavést F-15EX ...Zobrazit celý příspěvek
Za situace, kdy nejde obnovit (předčasně ukončenou) výrobu F-22, program NGAD se už teď začíná silně prodražovat a flotila F-15 nezadržitelně stárne, bylo rozhodnutí zavést F-15EX to nejrozumnější, co se dalo vymyslet.Skrýt celý příspěvek
Mohli rozbehnúť F-22C s technlogiami F-35.
Mohli rozbehnúť F-22C s technlogiami F-35.
Vykony AIM 174B v leteckom simulatore.
Zo starsieho lietadla sa stava vysoko vykonny stroj.
https://youtu.be/Tq4aQSjsPmo?s...Vykony AIM 174B v leteckom simulatore.
Zo starsieho lietadla sa stava vysoko vykonny stroj.
https://youtu.be/Tq4aQSjsPmo?s...Keď bude mať USAF tieto rakety, potrebujú ešte vyvíjať Aim-260 ?
https://en.wikipedia.org/wiki/...Keď bude mať USAF tieto rakety, potrebujú ešte vyvíjať Aim-260 ?
https://en.wikipedia.org/wiki/...Samozřejmě bude. Tohle je obří těžkopádná raketa, která sundá tak leda bombardér nebo AWACS. Nevejde se do žádné schránky a na takovou vzdálenost nemá šanci proti obratným cílům a ...Zobrazit celý příspěvek
Samozřejmě bude. Tohle je obří těžkopádná raketa, která sundá tak leda bombardér nebo AWACS. Nevejde se do žádné schránky a na takovou vzdálenost nemá šanci proti obratným cílům a nebo steahl cílům.Skrýt celý příspěvek
Bylo by zajímavé se podívat na výškový profil letu. Tipl bych si, že SM-6 bude tak velkého doletu dosahovat mimo jiného pomocí loftu, tzn. vymění svou kinetickou energii za ...Zobrazit celý příspěvek
Bylo by zajímavé se podívat na výškový profil letu. Tipl bych si, že SM-6 bude tak velkého doletu dosahovat mimo jiného pomocí loftu, tzn. vymění svou kinetickou energii za potencionální, aby se dostala do oblastí, kde nebude tak hustá atmosféra. U střely s tak vysokým doletem bych řekl, že ve střední části letu poletí opravdu vysoko, což může být problém, protože sice se prodlouží její dolet, ale ve velkých výškách buď klesne její manévrovatelnost nebo pokud poletí ve výškách kde už vzduch skoro není, tak z ní bude část letu neřízená střela letící po balistické křivce do doby než se dostane níž do hustší atmosféry, kde už budou její aerodynamické řídící plochy fungovat. S tím je třeba taky počítat.Skrýt celý příspěvek
"S tím je třeba taky počítat"
...tak snad to ty nazdárky co to navrhovali napadlo taky, nezbývá než doufat...!"S tím je třeba taky počítat"
...tak snad to ty nazdárky co to navrhovali napadlo taky, nezbývá než doufat...!Jestli máte pocit, že ti co to navrhovali to nevědí, tak jim můžete napsat. Já si to nemyslím a tudíž můj příspěvek na ně nemířil, ale mířil do diskuze na armádních novinách a pro ...Zobrazit celý příspěvek
Jestli máte pocit, že ti co to navrhovali to nevědí, tak jim můžete napsat. Já si to nemyslím a tudíž můj příspěvek na ně nemířil, ale mířil do diskuze na armádních novinách a pro jejich čtenáře, jelikož v článku to zmíněno nebylo :)Skrýt celý příspěvek
Je to určite tak, táto raketa bola navrhnutá na zostrelenie limitovane manévrovatelných cieľov na prevažne balistických trajektóriách, proti strelám s plochou dráhou letu majú ...Zobrazit celý příspěvek
Je to určite tak, táto raketa bola navrhnutá na zostrelenie limitovane manévrovatelných cieľov na prevažne balistických trajektóriách, proti strelám s plochou dráhou letu majú oveľa nižší dostrel, to je jednoduchá fyzika.
Tých 290 míľ čo indikujú na wiki pre verziu zem-vzduch apod. je maximum, proti cieľu ktorý je pravdepodobne vyššie než hocijaký bombardér alebo lietadlo.Skrýt celý příspěvekSM-6 je proti manevrujicim cilum jako jsou letadla, neni urcena pro ABM. jedine co omezuje dostrel vs nizkoletici cile (pokud ten cil byl zachycen offboard senzory) je schopnost ...Zobrazit celý příspěvek
SM-6 je proti manevrujicim cilum jako jsou letadla, neni urcena pro ABM.
jedine co omezuje dostrel vs nizkoletici cile (pokud ten cil byl zachycen offboard senzory) je schopnost predikce, kde cil bude. Tedy SM-6 muze letet po optimalni balsiticke krivce a nespotrebovavat energii manevrovanim pro korekci. CM zas tak moc nemanevruji, leti po predem naplanovane trase a dostrel tak muze byt vetsi nez proti necemu co leti vysoko, protoze muze vyuzit extra energii pri klesani a vyssi trajektorii.
CM se jen tak zavcas neotoci a nezacne utikat, tohle je prakticky jedina vec co by spolehlive zachranilo tu "manevrujici" stihacku.Skrýt celý příspěvek
Výskok dnes využívají všechny moderní střely, bez tohoto způsobu použití by museli mít mnohem větší hmotnost pro stejný dostřel. Pokud jde střela proti letadlům, tak z výskoku ...Zobrazit celý příspěvek
Výskok dnes využívají všechny moderní střely, bez tohoto způsobu použití by museli mít mnohem větší hmotnost pro stejný dostřel.
Pokud jde střela proti letadlům, tak z výskoku zase sklesá do oblasti, kde je cíl, tedy do hustší atmosféry, kde bude manévrovat dobře.Skrýt celý příspěvek
Tyhle rychlé byť provizorní řešení dokáží rychle vyřešit problém v Pacifiku za rozumnou cenu.
Teď by ještě mohla vyjít MAKO. Opět dostanou rychlé a levné řešení problémuTyhle rychlé byť provizorní řešení dokáží rychle vyřešit problém v Pacifiku za rozumnou cenu.
Teď by ještě mohla vyjít MAKO. Opět dostanou rychlé a levné řešení problémuBye bye A-50, bye bye Il-76 :-))
Bye bye A-50, bye bye Il-76 :-))
Škoda, že je Ukrajinci nedostanou.
Škoda, že je Ukrajinci nedostanou.
Zkoušeli to jen na F-18. SM-6 je k cíli naváděna radarem a údajně jsou toho schopny AN/APG-79 a nebo AN/APG-81. Pro komunikace se používá Naval Integrated Fire Control–Counter Air. ...Zobrazit celý příspěvek
Zkoušeli to jen na F-18. SM-6 je k cíli naváděna radarem a údajně jsou toho schopny AN/APG-79 a nebo AN/APG-81. Pro komunikace se používá Naval Integrated Fire Control–Counter Air. Takže by museli dostat něco, co teprve zkouší US Navy a ještě k tomu F-18 nebo F-35.
https://www.navalnews.com/nava... Skrýt celý příspěvek
Na vzdálenost STOVEK kilometrů: "AIM-174B umí ničit nepřátelské letouny na vzdálenost stovky kilometrů." vs. "Maximální dostřel SM-6 je udáván až 350 kilometrů (odhady se ...Zobrazit celý příspěvek
Na vzdálenost STOVEK kilometrů:
"AIM-174B umí ničit nepřátelské letouny na vzdálenost stovky kilometrů."
vs.
"Maximální dostřel SM-6 je udáván až 350 kilometrů (odhady se různí, zaleží na režimu a způsobu použití) při odpalu z lodě ... pokud dojde k odpálení střely při velkých rychlostech a ve velké výšce, dostřel může zřejmě dosáhnout 500 a více kilometrů."Skrýt celý příspěvek"SM-6, a tedy i AIM-174B, má dokonce potenciální schopnost ničit satelity na nízké oběžné dráze Země." SM-6 pouziva impulzne motorceky alebo nejaky iny system manevrovacich ...Zobrazit celý příspěvek
"SM-6, a tedy i AIM-174B, má dokonce potenciální schopnost ničit satelity na nízké oběžné dráze Země."
SM-6 pouziva impulzne motorceky alebo nejaky iny system manevrovacich trisiek? Pokial nie tak si ten utok na satelit neviem celkom dobre predstavit. SM-3 ma specialny treti stupen schopny manevrovat vo vakuu. ASM-135 mala hydrazinove manevrovacie trisky. U SM-6 som nic podobne nezachytil.
Je to podobne ako u S500, kde sa tiez zvyklo udavat ze moze posobit aj proti satelitom, pritom ale strely 77n6n zrejme nemaju ACS a teda dokazu manevrovat len v atmosfere.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...