Strategická prověrka obrany Velké Británie: Přežije stíhačka šesté generace GCAP?

GCAP řídí společná organizace GIGO (GCAP International Government Organisation). Hlavní průmysloví partneři jsou BAE Systems (Velká Británie), Leonardo (Itálie) a Mitsubishi Heavy Industries (Japonsko). Mezi sub-dodavatelé patří Avio Aero (Itálie), ELT Group (Itálie), IHI (Japonsko), MBDA (Itálie a Velká Británie), Martin Baker (Velká Británie), Mitsubishi Electric (Japonsko) a Rolls-Royce (Velká Británie).

„Během 18 měsíců od zahájení GCAP jsme na základě dohody úzce spolupracovali s našimi průmyslovými partnery v Itálii a Japonsku a také se třemi vládami, abychom pochopili a přizpůsobili požadavky na stíhací letoun nové generace. Nový model, představený na mezinárodní letecké výstavě ve Farnborough, ukazuje významný pokrok v konstrukci a koncepci tohoto budoucího stíhacího letounu. S blížící se další fází programu budeme pokračovat v testování a vývoji konstrukce,“ řekl Herman Claesen, výkonný ředitel divize Future Combat Air Systems (FCAS) v BAE Systems.

GCAP běží od konce roku 2022 a sjednotil dva programy – britský Tempest a japonský FX. Let demonstrátoru se očekává v roce 2027, zavedení do služby nejdříve v roce 2035. Dosažení počátečních a poté plných operačních schopností ale potrvá dalších několik let. Dvoumotorový GCAP s delta křídlem postupně nahradí Eurofighter Typhoon (Velké Británie, Itálie) a F-15J/DJ Eagle a F-2 (Japonsko). Ve všech třech zemích bude doplňovat americké F-35A/B Lightning II. Představený model GCAP na FIA naznačuje, že nový stroj bude zhruba o 50 % větší než F-35A.

Stejně jako německo-francouzský FCAS (Future Combat Air System) nebo americký NGAD (Next Generation Air Dominance), i GCAP vzniká jako „systém systémů“ SoS (System of Systems). Jde o koncept používaný k popisu složeného systému, který je tvořen vzájemně propojenými a vzájemně závislými samostatnými systémy. Každý z těchto jednotlivých systémů může fungovat samostatně a má vlastní cíle, ale spolupracují dohromady k dosažení komplexnějších a jiným způsobem nedosažitelných cílů. Spolupráce často vede ke vzniku nových vlastností a chování, které jednotlivé systémy samostatně nemají.

Klíčovým systémem GCAP bude výkonný doprovodný bojový dron, tzv. „loyal wingman“. Těžko si také představit – v době satelitní konstelace Starlink a Starshield – že moderní bojové letouny budou moci fungovat bez vysokorychlostního a nízkolatenčního satelitního přenosu dat a bez napojení na real-time taktický satelitní průzkum. Lapidárně řečeno – tato technologie umožní do kokpitu pilota stíhačky v reálném čase přijímat (například pomocí nezarušitelného laserového spojení) informace ze satelitů, které skenují prostor stovky nebo dokonce tisíce kilometrů kolem letounu a na základě těchto dat možná dokonce použít zbraně dlouhého dosahu.