Vývoj vojenského raketoplánu XS-1 pokračuje
-
11. 8. 2015
-
39 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká agentura DARPA pokračuje ve vývoji vojenského miniraketoplánu XS-1 (Experimental Spaceplane 1). Agentura vybrala pro příští armádní fiskální rok tři firmy, které budou rozpracovávat koncept raketoplánu XS-1.
Pentagon dosud používal pro vynášení malých nákladů na nízkou oběžnou dráhu LEO (Low Earth Orbit) raketu Minotaur V – upravenou mezikontinentální balistickou raketu LGM-118 Peacekeeper. Raketu je možné vypustit desetkrát do roka, při ceně 55 milionů dolarů za start. Nosnost rakety je 1735 kg.
Úkolem miniraketoplánu XS-1 je především řádově snížit náklady za vesmírné lety a řádově zrychlit roční frekvencí startů. Cenová hranice pro start XS-1 je 5 milionů dolarů.
Podle současných představ bude XS-1 urychlen na rychlost větší než Mach 10 (způsob urychlení je předmětem vývojových prací). Při této rychlosti XS-1 dosáhne výšky okolo +100 km nad hladinou moře. Následně se oddělí jedno nebo vícestupňová raketa, která vynese náklad (max 2300 kg) na nízkou oběžnou dráhu.
Požaduje se velmi rychlá frekvence startů. XS-1 musí být připraven odstartovat do vesmíru za méně než 24 hodin od návratu. Při takovém tempu musí pracovat minimálně 10 dní. Podle představ agentury DARPA bude XS-1 provozován „podobným způsobem jako letadlo." Rozměry i hmotností se přiblíží malým obchodním tryskovým letadlům.
Koncepce XS-1 podle agentury DARPA.
Pentagon, resp. americké letectvo, chce v raketoplánu XS-1 získat nástroj, jak velmi rychle a logisticky nenáročně dopravit do vesmíru užitečný náklad - průzkumné, špionážní nebo komunikační družice.
Důvodem je rozvoj proti-satelitních zbraní schopných ničit americké satelity na oběžné dráze. Nejvyspělejší země světa za tímto účelem rozvíjejí laserové a anti-satelitní řízené střely. Řada zemí navíc sleduje a katalogizuje veškerý satelitní provoz nad svým územím.
Koncepční práce pro agenturu DARPA zajišťují tři konkurenční firmy - Northrop Grumman, Boeing, Masten Space Systems. Každá z firem získala 6,5 milionu dolarů pro vývojové práce. Cílem koncepčních prací je identifikovat klíčové technologie a prozkoumat nejzávažnější možné vývojové problémy. Příští rok DARPA zhodnotí výsledek koncepčních prací a rozhodne se o dalším osudu programu.
Firmy si již našly partnery ze soukromé sféry. Boeing spolupracuje s Blue Origin, Northrop Grumman s Virgin Galactic a Masten Space Systems s XCOR Aerospace. Všechny tři civilní firmy pracují na prodeji a realizaci krátkých suborbitálních letů v rámci vesmírné turistiky. Jednoznačně nejdále je firma Virgin Galactic s suborbitalní kosmickou lodí SpaceShipTwo.
Pokud půjde vše podle plánů, první demonstrační let se uskuteční v roce 2018. Půjde však o testovací technologický demonstrátor. Vývoj plnohodnotného vojenského systému potrvá následně ještě několik let.
Zdroj: IHS Janes
Související články
Americký X-37B již rok ve vesmíru
Zítra tomu bude přesně rok, kdy na oběžnou dráhu Země odstartoval americký špionážní raketoplán ...
-
09.12.2013
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Vesmírný letoun Skylon míří do armády
Zájem armády o vesmírný letoun Skylon jsme předpovídali již dříve. Nyní se naše předpovědi naplnily. ...
-
13.01.2014
-
1 komentářů
-
Jan Grohmann
CST-100: Vesmírná loď od společnosti Boeing
Ve Spojených státech v rámci programu CCDev vyvíjí několik společností nové vesmírné lodě. Jednou ze ...
-
13.05.2014
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Technologie vesmírného pohonu EM Drive
Technologii mikrovlnného kosmického pohonu EM Drive v současné době testuje NASA, resp. texaské ...
-
09.05.2015
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Beld: sorry, ale Shania své názory podkládá, Ty nikoli. Můžeš mít nakrásně pravdu, ale pokud Shania přinese deset odkazů co podkládají to co říká - a ty opáčíš, že to tak určitě ...Zobrazit celý příspěvek
Beld: sorry, ale Shania své názory podkládá, Ty nikoli. Můžeš mít nakrásně pravdu, ale pokud Shania přinese deset odkazů co podkládají to co říká - a ty opáčíš, že to tak určitě není, protože jsi to "někde" četl, tak to je jen plevelení diskuse.Skrýt celý příspěvek
Jezisi , nejake X let stare neautorizovane clanky od sympatizantu nejsou zadny argument . To je z meho pohledu na palici vubec s timdle diskutovat . A cisla jsou jasna zatim ...Zobrazit celý příspěvek
Jezisi , nejake X let stare neautorizovane clanky od sympatizantu nejsou zadny argument . To je z meho pohledu na palici vubec s timdle diskutovat .
A cisla jsou jasna zatim bylo 5 uspesnych startu v 2015 , 4 jsou teoreticky na poradu . Je jasne ze vsechny nejspise neprobehnou . RTF ani na konci srpna jeste neni urcen . To je podle me bez debat .
Vymysly o startech v teto cenove relaci byly uz nekolikrat oficialne popreny a stale se to vraci . Ja sleduji nekolik mezinarodnich S stranek a nikde takove vymysly nepublikuji . Ani na zadne ceske , nechapu kde berete ty dezinformace . Pokud chcete pub CZ informace zajdete si na kosmo.cz\kosmonautix.cz tam jsou alespon informovani jedinci .
+ V oblasti reUse SpaceX zadne zmeny nenastartoval . Vsichni cekaji jak to dopadne . Musime doufat ze dobre . Zatim to ZADNA jina firma neplanuje .Skrýt celý příspěvekBeld:
cena:
http://www.parabolicarc.com/20...
http://www.spaceflightinsider....
Starty
https://en.wikipedia.org/wiki/...
http://spacexstats.com/upcomin...
http://www.spacex.com/missions...
https://en.wikipedia.org/wiki/...
I kdyby SpaceX nakonec selhal, změny už nastartoval, všichni se teď snaží zavést znovupoužitelné boostry aby srazili cenu dolů.Skrýt celý příspěvekShania : Nechapu kde berete ty divna cisla . Prakticky v kazdem odstavci mate par chyb ,. Kdyz pominu , ze Dragon nebude pravdepodobne certifikovan pred rokem 2023+ .Tak je i ta ...Zobrazit celý příspěvek
Shania : Nechapu kde berete ty divna cisla . Prakticky v kazdem odstavci mate par chyb ,. Kdyz pominu , ze Dragon nebude pravdepodobne certifikovan pred rokem 2023+ .Tak je i ta cena za astronauta je naprosto smyslena ( Ona pravdepodobne 7 clenna verze ani nikdy nevznikne )
Pokud vyjde pristani s prvnim stupnem a jeho levny reuse , tak cena URCITE neklesne pod 10 M to je ciry vymysl . Cena klesne o max 20-30% . Pokud se realne dostane k 40M , tak budou vsichni nadseni ( Tam bude pak spise zalezet nad cenou pojisteni vyplyvajici z uspesnosti ) . Ja nerikam , ze musk a jeho firma neni po dlouhe dobe jeden z nejlepsich prispevku v kosmonautice , ale lhat kvuli tomu snad nemusime . Ty rady jsou proste jinde .
Ty cisla o poctu startu jsou taky "na pest" . Videl jste nekde RTF pro F9 ? Pochybuji ze do konce roku udelaji vice nez 2-3 starty . A to rikam jako clovek co si na posledni launch stream vzal odpoledne volno a nasledne ten start obrecel ....Skrýt celý příspěvekpet.rok: rozdíl mezi sojuzem a dragonem 2 je 3 astronauti vs 7, kde space x muže startovat za 10 mil za jednoho. ale o to nejde, jde hlavně o komerční sferu a nákladní ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok:
rozdíl mezi sojuzem a dragonem 2 je 3 astronauti vs 7, kde space x muže startovat za 10 mil za jednoho. ale o to nejde, jde hlavně o komerční sferu a nákladní lety.
Navíc se sojuzem je konec, pokud přijdou o bajkonur a angara konkurence schoplná není. ruský vesmírný program zatím žije z ISS a komerční sfery, co se jim stane, když Space X nabízí lepší ceny jak pro pilotované lety jak pro nákladní už teď, navíc ISS okolo roku 25 skončí a z čeho pak budou žít?
Pokud se jim povede úspěšně přistát (v plánu příští rok) s nosnou raketou, cena za start spadne pod 10 milionu, nevím jak pro tebe, ale tohle je zcela revoluční zlepšení a komerční sektor by byl blazen, kdyby šel k někomu jinému.
In 2015 there have been 11 In 2016, 26 flights are scheduled (not all to the ISS). It will be the most active launcher in the world starting next year. There have been 9 launches of the Falcon 9 in the past 12 months. SpaceX is currently producing Faclon 9 cores at a rate of 3.5 per month, which means it's assembly pipeline is also among the fastest in the world for a rocket of it's type (by comparison, the ULA Atlas V takes 30 months from order). SpaceX simply put, has a lot of rockets it can launch, and a lot of rockets scheduled to launch.
Promin mi moje přílišné nadšení okolo SpaceX, ale tohle je zcela revoluční společnost, která je zcela zásadní pro další rozvoj tohoto odvětví a hlavně to řídí člověk, který nejde po penězích, ale jde za svou vizí.Skrýt celý příspěvekshania: uz asi chapem odkial sa zobrala suma $225 mil pre Sojuz. Je to cena kolko plati NASA za jednu miestenku ($70+ mil) vynasobena tromi (3 kozmonauti). Tolko ale nikdy ...Zobrazit celý příspěvek
shania: uz asi chapem odkial sa zobrala suma $225 mil pre Sojuz. Je to cena kolko plati NASA za jednu miestenku ($70+ mil) vynasobena tromi (3 kozmonauti).
Tolko ale nikdy neplatia pretoze 1-2 kozmonauti su vzdy rusi.
Jednak sa neda porovnavat cena pilotovaneho letu s vynesenim druzic (jednorazova lod pre posadkou sa zapocitava do ceny) a potom rusi tazia z monopolnej vyhody ktoru v sucastnosti maju kedze nikto iny pilotovane lety neprevadzkuje.
Kedze cena startu nosnej rakety Sojuz je v rade $50mil + cena orbitalnej lodi je to pre rusov nepochybne dobry biznis a ruski kozmonauti letia v podstate zadarmo.Skrýt celý příspěvekm164: osobne som trochu skepticky k prognozam ohladne SSTO myslim ze celkovy koncept je este vzdialeny sucastnym moznostiam (ibaze by sa opakovala situacia zo 60 rokov a do vyvoja ...Zobrazit celý příspěvek
m164: osobne som trochu skepticky k prognozam ohladne SSTO
myslim ze celkovy koncept je este vzdialeny sucastnym moznostiam (ibaze by sa opakovala situacia zo 60 rokov a do vyvoja sa naliali ohromne prostriedky ako za cias superenia v kozme)
predovsetkym pri SSTO vznika problem s hmotnostou samotneho nosica
kym u modernych konstrukcii rakiet je prazdna hmotnost v rade 7% u SSTO nosica to bude minimalne dvojnasobok ale skor viac.
raketove motory dosahuju pomeru tahu k hmotnosti 130 : 1 v pripade prudovych motorov je to 7-10 : 1 a ramjetu v rade 30 : 1
konstrukcia stroja na vztlakovy let musi byt pevnejsia (a teda hmotnejsia) ako na cisto balisticky let
SSTO stroj potrebuje podvozok na start a pristatie a trup schopny odolat narazu pri pristati
SSTO stroj potrebuje tepelnu ochranu pri opatovnom vstupe do atmosfery
osobne si myslim ze sa ako prvy presadi koncept nosica typu lietadlo do 5-6 Mach (v buducnosti mozno viac) a z neho potom vypustenie rakety s motorom L2H2Skrýt celý příspěvekshania: "Tihle všichni nebudou mít šanci space X konkurovat a jediné nosiče které přežijí budou SLS pro extrémně těžké a objemné náklady." ak clovek vychadza z PR SpaceX tak je ...Zobrazit celý příspěvek
shania: "Tihle všichni nebudou mít šanci space X konkurovat a jediné nosiče které přežijí budou SLS pro extrémně těžké a objemné náklady."
ak clovek vychadza z PR SpaceX tak je to nepochybne pravda :)
realita je ale casto niekde inde
1. uvadzana cena za start nemusi zahrnovat vsetky naklady a prave u SpaceX tomu tak je. Je to podobne nizkonakladovym aerolinkam, nizka zakladna cena ale vysoke priplatky za akukolvek sluzbu
2. nevieme ako su na tom finance t.j. ci ponukana cena nie je napr. pod uroven nakladov (vratane amortizacie vyvoja a investicii) t.j. ci nie je cely biznis plan postaveny na tom ze sa dostanu na pozadovanu uroven nakladov az v buducnosti
3. pomerne vazna brzda je malo efektivny motor vyssieho stupna
pri vykone 13 t na LEO dokazu na GTO dostat len menej ako 5t, kym napr. u Ariane 5 je to skoro 2 ku 1 (21t ku 10t).
Ak by ziskali licenciu napr. na RL10 situacia by bola ina
Ale samozrejme vyvijaju vlastny system a uvidime ako to dopadne.
Inac GTO draha je z komercneho hladiska najlukrativnejsia pretoze telekomunikacne satelity si na seba slusne zarobia kym ostatne (vedecke, meteo, vojenske, prieskum zeme, atd.) letiace na inych drahach su vacsinou dotovane a tam skor zavazi "narodnost" ako cena.
este k uvadzanym cislam:
Sojuz ma priradene uplne uletene cislo (225 mil patri pravdepodobne Ariane 5)
cena startu Sojuzu je v rade 40-50 mil.Skrýt celý příspěvekShania: Jestli dobre rozumim Vasi kritice, tak vy se domnivate, ze XS-1 se musi urychlit raketovym nosicem (12.08.2015, 15:34 "Arccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, ...Zobrazit celý příspěvek
Shania:
Jestli dobre rozumim Vasi kritice, tak vy se domnivate, ze XS-1 se musi urychlit raketovym nosicem (12.08.2015, 15:34 "Arccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, tak musí mít nějaký levný nosič, který ho urychlí na mach 10 ve vysoké výšce. Pokud bude startovat na klasické raketě, tak pořád budou na 50 milionech za start")
V clanku je napsano:
Podle současných představ bude XS-1 urychlen na rychlost větší než Mach 10 (způsob urychlení je předmětem vývojových prací). Při této rychlosti XS-1 dosáhne výšky okolo +100 km nad hladinou moře. Následně se oddělí jedno nebo vícestupňová raketa, která vynese náklad (max 2300 kg) na nízkou oběžnou dráhu.
Coz podle mne znamena, ze XS-1 se urychli sam (a je to predmetem vyvojovych praci), vlastni silou, nikoliv nejakym dodatecnym nosicem. Takhle to alespon vypada na animaci.
Na podporu sveho argumentu jeste cituji WIKI:
"As envisioned, XS-1 will directly replace the "first stage" of a multistage rocket in that it will be capable of flying at hypersonic speed at suborbital altitude, enabling ..."
Klicovy je tedy onen novy pohon a je samozrejme otazka, jak dobre se jim tu motorovou cast XS-1 podari zkonstruovat.Skrýt celý příspěvekVývoj SSTO (single-stage-to-orbit) v posledných rokoch značne pokročil. Obzvlášť Britský projekt Skylon, ktorého prvý let je plánovaný do 5 rokov. Prelom nastáva vo vývoji ...Zobrazit celý příspěvek
Vývoj SSTO (single-stage-to-orbit) v posledných rokoch značne pokročil. Obzvlášť Britský projekt Skylon, ktorého prvý let je plánovaný do 5 rokov.
Prelom nastáva vo vývoji motorov, ktorých efektivita niekoľkonásobne prevyšuje efektivitu súčasných chemických. Obzvlášť pokročilý je motor SABRE s kombinovaným cyklom, ktorý spája výhody prúdových, náporových a chemických motorov v jednom. Zaisťuje efektívny chod a šetrí stovky ton váhy, ktorú by musel nosič niesť vo forme paliva, ktoré je uskladnené v ťažkých nádržiach, ktoré musí poháňať výkonný a teda ťažký a neefektívny motor a ktoré taktiež zväčšujú objem nosiča a teda i odpor vzduchu, ktorý musí prekonať opäť ďalším palivom a to všetko navyše treba samozrejme zaplatiť.
Na dosiahnutie LEO pri štandardnom letovom profile potrebujete v priemere okolo 10km/s delta-v (zmena v rýchlosti), z ktorých necelých 8km/s je obežná rýchlosť na tejto výške. Prvá úspora motorov s kombinovaným cyklom je už v samotnom vzlietnutí, počiatočnom zrýchlení a dosiahnutí výšky 25-30km. Cena dv LEO pri plytkom stúpaní je síce vyššia než pri tradičnom "kolmom" stúpaní, no prúdové motory sú až 10 násobne efektívnejšie než chemické a úspora značne prevyšuje zvýšenie ceny dv. Prvý 1km/s dv vzostupu, ktorý by musela tradičná raketa minúť v počiatočnej fáze, motory s kombinovaným cyklom zvládnu veľmi ľahko a úsporne a ponúkajú efektívny chod až do mach 5.5, čo znamená, že v úspornom režime dosiahnu 2 z 8km/s obežnej rýchlosti. Síce dokážu ísť v efektívnom režime "iba 30% cesty", výsledná úspora narastá exponenciálne, a to až do takej miery, že loď, resp lietadlo, s motormi s kombinovaným cyklom vôbec nepotrebuje booster. Navyše sa dá kompletne celé znovu použiť. Je tu priestor na výrazné zvýšenie pomeru užitočného nákladu k váhe nosiča.
Konkrétne projekt Skylon hovorí o cene 1000 USD za 1kg váhy v počiatočnej fáze projektu, čo je 25% ceny už zabehnutých najlacnejších agentúr. Samozrejme presná cena za kg bude závisieť od požadovanej výšky a s ňou bude primerane rásť, no to platí pre všetky nosiče. Pri porovnávaní cien nemôžeme porovnávať iba celkové náklady na štart, ale musíte porovnávať kg/USD na požadovanú dráhu. Na cenu taktiež značne vplýva cena vývoja pretavená do ceny za 1kg, čo výrazne zvýhodňuje už zabehnuté agentúry s overenými nosičmi. Skylon má plánovaný turnus 48 hodín.
Americký projekt raketoplánu teda nie je vôbec nereálny, dokonca by sa dalo povedať, že by mohol byť i ambicióznejší.
Okrem SABRE je ale vo vývoji a v súčasnosti testovaných viacero ďalších motorov s perspektívnou budúcnosťou ako napríklad VASIMR, ktoré by mohli byť komerčne dostupné do 10 rokov, ak nenastane výraznejší problém. Inak pre porovnanie, cena cesty v dv na Mesiac je okolo 14 km/s, pristátie (vykonané ale ľahkým modulom, teda sa nedá pripočítať k celkovej hodnote) do 2km/s + 2km/s vzlet, návrat ďalších 4-5km/s, cena cesty na Mars, za využitia jeho atmosféry, s pristátím okolo 16km/s, vzlet 4km/s, návrat okolo 6km/s. Sami ale vidíte, že dopravný aspekt cesty na Mars nie je až tak veľký problém, ide skôr o krehkú ľudskú posádku. Hodnoty som narýchlo spočítal od oka, celkové hodnoty ciest dokopy +- 2km/s. Hovorí sa, že kto sa dostal na obežnú dráhu Zeme, ten je na pol ceste kamkoľvek.
Ak sa nestihneme navzájom pozabíjať, 21. storočie bude patriť dobývaniu Slnečnej sústavy.
Inak existuje aj koncept spomínaného katapultu, ale je reálny predovšetkým na telesách s nižšou gravitáciou a pre ľahké predmety, rádovo v desiatkach kg so zrýchlením na 6km/s, takže pre ľudské posádky zatiaľ nie.Skrýt celý příspěvekPochopil jsem to tak, že těch pět milionů má být konečná cena za start (se vším). Pokud je to cena bez nosiče, pak je to něco jiného. I pak ale zůstávají jiné vlastnosti, které ...Zobrazit celý příspěvek
Pochopil jsem to tak, že těch pět milionů má být konečná cena za start (se vším). Pokud je to cena bez nosiče, pak je to něco jiného. I pak ale zůstávají jiné vlastnosti, které jsou pro potenciální mise podstatně důležitější než cena, tj. zmiňovaná flexibilita.
Ale kdyby chtěli posadit raketoplán na klasickou raketu, tak tu flexibilitu do značné míry ztrácí - takže bych čekal něco jiného.Skrýt celý příspěvekArccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, tak musí mít nějaký levný nosič, který ho urychlí na mach 10 ve vysoké výšce. Pokud bude startovat na klasické raketě, tak pořád ...Zobrazit celý příspěvek
Arccos: jasně, ale aby se na těch 5 mil dostali, tak musí mít nějaký levný nosič, který ho urychlí na mach 10 ve vysoké výšce. Pokud bude startovat na klasické raketě, tak pořád budou na 50 milionech za start, to že raketoplán můžou použít znovu je irelevantní, když budou muset postavit nový nosič a úlohu raketoplánu (pokud je to jen vynést náklad, třeba bude dělat i něco jiného) pak může lehce plnit druhý stupeň rakety a nebude to o moc dražší.
Pak jsou tu ještě nosiče mikrosatelitů odpalované např z F15 (podstatně nižší váha, asi 50kg)
Třeba se jim nějak povede udělat z raketoplánu SSTO, nebo bude aspoň schopen dostat se na oběžnou dráhu po vysazení z konvenčního letadla. Bude zajímavé sledovat s čím přijdou.Skrýt celý příspěvekTohle konkurovat SpaceX nebude a platí to i naopak: - F9 má mít cenu startu 7mil$, tohle má mít 5mil$. F9 vynese víc nákladu a tím bude cena za 1kg příznivější, ale to je naprosto ...Zobrazit celý příspěvek
Tohle konkurovat SpaceX nebude a platí to i naopak:
- F9 má mít cenu startu 7mil$, tohle má mít 5mil$. F9 vynese víc nákladu a tím bude cena za 1kg příznivější, ale to je naprosto nepodstatné, když taková náklad není třeba.
- Výsledný raketoplán má mít možnost startu do několika (desítek) hodin po zadání úkolu, což SpaceX nemůže zajistit ani vzdáleně (a ani nikdo jiný).Skrýt celý příspěvekbeepee: ne, ale nepotřebuješ přeci jen jednu raketu, space X bude mít dost velkou flotilu. Spíš jde o náklad, který tento raketoplán unese, navíc k 10 startu za 10 dní jsou ...Zobrazit celý příspěvek
beepee: ne, ale nepotřebuješ přeci jen jednu raketu, space X bude mít dost velkou flotilu.
Spíš jde o náklad, který tento raketoplán unese, navíc k 10 startu za 10 dní jsou velmi daleko.
Navíc problém toho raketoplanu, není ten samotný raketoplán, ale potřebný nosič který ho urychlí na mach 10, aby se dostal na oběžnou dráhu. To je to co ho prodražuje. Zatím je to jen druhý supěn rakety, který se dá znovu požít. Třeba z toho udělají SSTO a za cenu 5 mil za lauch by to bylo ok.
Ale ok, tohle má vojenské použití, takže stojí za to ten projek rozvíjet. SpaceX je spíš velký problém pro klasické nosiče.Skrýt celý příspěvekNevím jak s tímhle chtějí konkurovat cenám za nosiče SpaceX v okamžiku, kdy se jim povede s nosiči přistát, budou mít cenu za launch Falcon 9 (aktuálně 61 mil usd bez znovupoužití ...Zobrazit celý příspěvek
Nevím jak s tímhle chtějí konkurovat cenám za nosiče SpaceX v okamžiku, kdy se jim povede s nosiči přistát, budou mít cenu za launch Falcon 9 (aktuálně 61 mil usd bez znovupoužití nosičů) na 7 milionech usd (13 tun) a Falcon Heavy unese 53 tun.
Delta IV Heavy: $375 million (29tun)
Atlas V 551 - $225 million (18,5 tun)
Atlas V 401 - $180 million (9tun)
Soyuz - $225 million
Angara A5 - $166 million (max 24tun)
Long March 3B - $100 million
Raketoplan (24 tun)
Tihle všichni nebudou mít šanci space X konkurovat a jediné nosiče které přežijí budou SLS pro extrémně těžké a objemné náklady.
SLS Block I - June 2018 launch date - 70 ton to LEO (only planned for a single launch)
SLS Block IA Crew/Cargo - by December 2019 - 105 tons to LEO, identical to Block I other than a new upper stage, the EUS.
SLS Block II - around 2028 - 130t-155t, thanks to Earth Departure stage and advanced boosters.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...