Tak svět odplácí aneb zpackaná střelba na Libavě - epilog

BVP-2 české armády; ilustrační foto; větší foto / JanHermanek, CC BY-SA 4.0

Za střelbu bojových vozidel pěchoty 18. května 2016 na Střelnici bojových vozidel Přáslavice vojenském prostoru Libavá, při které byli zraněni dva vojáci, nikdo pykat nebude.

Soudní jednání

Olomoucký okresní soud 28.listopadu 2018 na svém jednání zprostil obžaloby z ublížení na zdraví z nedbalosti Marcela Kulišťáka, velitele vozidla, ze kterého osudná střela vyšla. Rozhodl tak poté, co mu kauzu vrátil krajský soud. Marcela Kulišťáka Okresní soud v Olomouci původně potrestal podmíněným trestem. Trest ale následně zrušil Krajský soud v Olomouci a vrátil jej k doplnění dokazování okresnímu soudu jako soudu prvního stupně.

Okresní soud v Olomouci nejdříve v jednání, konaném 2. února 2018, za zásah bojového vozidla pěchoty při nočních střelbách na Libavé, který zranil dva vojáky, potrestal pouze velitele BVP Marcela Kulišťáka. Za ublížení na zdraví z nedbalosti mu uložil roční trest s podmíněným odkladem na 18 měsíců.

„Nejedná se jen o nešťastnou náhodu. Jsme mezi vojáky z povolání, jde o bojové cvičení a bezpečnostní opatření je potřeba dodržovat. Nevědomá nedbalost je tady dána. Byť se mu bude zdát rozhodnutí nespravedlivé vůči ostatním, myslím, že během těch tří minut mohl bezpečnostní opatření dodržet, řekla soudkyně Markéta Langerová. Podle ní hrála svou roli i nezkušenost obžalovaného. Ztotožnila se tak s návrhem obžaloby. Kulišťák kromě hrozby trestu čelil i nároku na náhradu škody vymáhaném ministerstvem obrany. To po něm žádalo za poničení bojového vozidla pěchoty a léčbu zraněných kolegů 2,2 milionu korun.

Zbývající dva obžalované, střelce vozidla a řídícího střeleb, zprostil soud obžaloby. Podle soudkyně Markéty Langerové nešlo v jejich případě o trestný čin.

Na základě odvolání Kulišáka proti verdiktu okresního soudu o své vině, Krajský soud v Olomouci nejdříve v polovině července rozhodl, že ministerstvo obrany není oprávněné domáhat se náhrady škody. Tím rozhodl, že Kulišák tak nemusí platit dva miliony za poničené BVP a léčení dvou členů posádky zasaženého BVP.

V dalším jednání 18. září 2018 pak olomoucký krajský soud zrušil verdikt, který přiřkl vinu a trest pouze veliteli střílejícího vozu Marcelu Kulišťákovi, a vrátil případ Okresnímu soudu v Olomouci k novému projednání. „Rozsudek se zrušuje v celém rozsahu a věc se vrací soudu prvního stupně. Je nutno učinit nové rozhodnutí,“ uvedl předseda senátu olomouckého krajského soudu Jaroslav Hudeček. „Soud prvního stupně se bude muset vypořádat se stěžejními argumenty. Je třeba poukázat na zásadní nedostatek, že nesvítila obrysová světla BVP. Dále přímo ministerstvo obrany klade za vinu řídícímu střelby, že ztratil přehled o pohybu vozidel.“ Vrácení případu zpět navrhl i státní zástupce. „Okresní soud si nedostatečně objasnil nejdůležitější okolnosti. Nijak se nezabýval tím, kdo dal povel k tomu, že na vozidlech nebylo použito osvětlení,“ zněl jeden z jeho argumentů.

Olomoucký okresní soud v následném odvolacím jednání 28.listopadu 2018 konstatoval, že se na nešťastném následku podepsalo mnoho okolností. Nakonec dospěl k závěru, že se při osudném cvičení sešlo více pochybení, na která Marcel Kulišťák neměl vliv či za ně on sám nemohl. Není proto možné ho či kohokoliv jiného označit jako hlavního jednoznačného viníka. „Je možné dojít k závěru, že k jednání pana obžalovaného přistupují další významné příčiny, které de facto zeslabují dané zavinění natolik, že soud pana obžalovaného obžaloby zprostil,“ podotkla soudkyně olomouckého okresního soudu Markéta Langerová s tím, že v obžalobě popsaný skutek není trestným činem.

Zproštění žádal nakonec i státní zástupce. Podle něj se na tragédii podepsala nedostatečná zkušenost vojáků při cvičení. „Při vyšetřování vyplynuly nedostatky jak na straně velení, tak na straně cvičících, kteří porušili řadu předpisů. To vše se projevilo v tom nechtěném následku,“ uvedl žalobce Jaroslav Rašendorfer. „Nelze jednoznačně a bez pochybností označit Marcela Kulišťáka za viníka,“ doplnil žalobce.

Podle rozsudku okresního soudu vysloveného 28. listopadu 2018 se Kulišťák trestného činu nedopustil.

Poučení

Je nepatřičné rozebírat skutečnost, že jedna a tatáž soudkyně vydala dva zcela protichůdné rozsudky v jedné kauze. Nejdříve odsuzující, potom osvobozující. Vždy rozhodla podle zákona podle návrhů, které předložila obžaloba. A zde je třeba hledat onen rozpor, jak kauza byla rozhodována. Prapříčina spočívá v technologické zaostalosti řízení střeleb na Střelnici bojových vozidel Přáslavice. Ta se i svým způsobem negativně podepsala k vyhodnocení příčin souzené události při prvním soudním rozhodnutí.

Proces řízení ostrých cvičných střeleb situace se provádí pouze prostřednictvím přímého vizuálního vjemu situace řídícím střelby a ostatními řídícími orgány. Vjem je subjektivně ovlivněn fyziologickým a psychickým stavem osob, stavem viditelnosti prostředí sledované scény, především pak tím, zda řídící střelby z místa pozorování obhlédne celý zájmový prostor, na kterém probíhá ostrá cvičná střelba. Nemožnost řídícího střelby pozorovat celý zájmový prostor byl jednou z hlavních příčin vzniku souzené mimořádné události.

To se odráží v oněch slovech žalobce: „Při vyšetřování vyplynuly nedostatky jak na straně velení, tak na straně cvičících, kteří porušili řadu předpisů. To vše se projevilo v tom nechtěném následku.“

V prostředích, jako jsou letecká a vlaková doprava, složité průmyslové technologické procesy a veřejné zájmové prostory, ve kterých může dojít vzniku nebezpečných situací ohrožujících životy a majetek, současné IT umožňují sledovat pohyb osob a techniky kamerovými prostředky, pohyb vozidel po zájmovém území systémy GPS a v případech, kde řídící činnost osob může způsobit nenávratné škody na životech a majetku, se přímo sleduje a vyhodnocuje jejich činnost.

Řízení organizace a provádění střeleb na Střelnici bojových vozidel Přáslavice zůstává na úrovni doby padesátých let minulého století, doby OT-64 a T-54/55. Nikoliv BVP-2 a T-72M4CZ, v současnosti KOT PANDUR II 8×8, a již vůbec ne z hlediska OT/BVP a tanků, které se předpokládají zavést do výzbroje AČR. Současný stav je navíc zakonzervován předpisem Vševojsk-4-2 přes poslední aktualizaci z roku 2010, protože pomíjí možnosti, které skýtají aplikace informačních technologií pro organizaci a řízení cvičných střeleb. Důsledkem je nedostatečné zabezpečení bezpečnosti k provádění ostrých cvičných střeleb.

Ještě závažnější okolností je skutečnost, že využití ostrých cvičných střeleb k vyhodnocení vycvičenosti osádek je na zcela primitivní úrovni. Měří se v podstatě jen podle počtu zásahů v terčích. Současná technologická zaostalost prostředků, kterými se řídí organizace a provádění střeleb, zcela vylučuje možnost komplexního sledování a vyhodnocení činnosti osádky bojových vozidel, které nabízejí současné informační systémy (IT) a které se běžně používají v pracovních podmínkách obdobných u bojových vozidel, jako jsou letecká a vlaková doprava a složité průmyslové technologické procesy.

U současných, tím spíše u budoucích bojových vozidel, OT/BVP a tanků, je vlastní zamíření cíle, změření dálky a pohybu cíle, nastavení výstřelné, výhradně výsledkem automatizované funkce vlastního zbraňového systému, ovládaného systémem řízení palby (SŘP). Úspěšnost bojového vozidla v bojovém nasazení především závisí na schopnosti osádky sledovat a vyhodnocovat dění na bojišti, úspěšně provádět „targeting“, vyhledávat cíle a navést zbraňový systému na cíl.

Proto při ostrých cvičných střelbách bojových vozidel by se mělo nejen vyhodnocovat, zda a v jakém počtu ran jsou cíle zasaženy, ale i zaznamenávat v celém procesu střelby, od nasednutí přes sledování a vyhodnocení cílů až po samotné plnění palebného úkolu, průběh činností jednotlivých členů osádky, jejich součinnost, psychomotorické reakce, včetně záznamu funkčních parametrů zbraňových systémů a hlavních uzlů bojového vozidla (funkce tzv. „černých skříněk“). Jen na základě vyhodnocení uvedených parametrů lze kvalifikovaně vyhodnotit míru vycvičenosti osádek, zejména kompetentnost jednotlivých členů osádky bojového vozidla k výkonu funkcí, do kterých jsou zařazeni.

Jde rovněž o to, že osádce, především veliteli vozidla, je svěřena bojová technika řádově v hodnotě 100 milionů Kč jako je OT Pandur, u budoucího pásového BVP do bude nejméně 200 milionů Kč. Pro lepší reálnou představu je to jako by velitel OT/BVP měl „pod palcem“ podnikovou flotilu 200, resp. 400 osobních aut typu Škoda Oktavia.

Když se vezme do úvahy, že roční náklady na střelivo, spotřebované na Střelnici bojových vozidel Přáslavice, lze odhadnout na několik desítek milionů Kč, tak při současném stavu způsobu vedení a vyhodnocování ostrých cvičných střeleb z ekonomického hlediska jde o mrhání nákladů.

K nápravě stávající situace, která by odstranila možnost vzniku mimořádné situace a přispěla významným způsobem ke zkvalitnění výcviku osádek bojových vozidel, je třeba provést modernizaci technologického vybavení nejen Střelnice bojových vozidel Přáslavice, ale i ostatních výcvikových zařízení tak, aby se využilo všech možností, které skýtají současné IT k organizování, řízení a vedení výcviku a střeleb. V souvislosti s tím upravit předpis Všvojsk-4-2 a i další výcvikové předpisy, pomůcky a zejména výcviková zařízení.

Peripetie procesu hledání viny za nehodu při nočních střelbách na Libavé, při které armádní bojové vozidlo pěchoty střelilo do jiného, snad přinese poučení, že bojová síla vojsk není dána jen technologickou úrovní a vyspělostí bojové techniky, ale především dobře vycvičenými vojáky, kteří budou schopni v boji plně využít její funkční vlastnosti. Že se zaváděním nové bojové techniky je zcela nezbytné souběžně modernizovat výcvikovou základnu a celý výcvikový proces. A to s dostatečným předstihem.

Zdroj: Novinky CZ, ČTK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tak svět odplácí aneb zpackaná střelba na Libavě

Základní zákon funkčnosti ozbrojených sil: Čl.1: Velitel má vždy pravdu. Čl.2: Pokud ji nemá, platí článek čis.1.

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o jednotlivce z Ředitelství SpecS a Leteckého odřadu speciálních operací se od poloviny února do poloviny března tohoto roku účastnili zahraničního ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský ...

Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!