Ruské letectvo za oponou ruské propagandy

Su-30SM; ilustrační foto; větší foto / Alex Beltjukov, CC BY-SA 3.0

V ruských médiích se neustále objevují články o nadřazenosti stíhačky Su-57. Ruské letectvo ale do roku 2028 získá pouze 15 sériových stíhaček Su-57. Michail Bolšakov ve svém článku Proč ruské letectvo neporazí USA na webu Vzglajd si však nalil čistého vína ‒ ruské letectvo svého amerického soupeře neporazí.

V úvodu se Bolšakov odvolává na slova Michaila Strelca, šéfkonstruktéra konstrukční kanceláře Suchoj, o technologické a výkonové nadřazenosti Su-57 nad americkými konkurenty F-22 Raptor a F-35 Lightning II. Strelc dokonce upozorňuje na symboliku čísel ‒ prý jde o náhodu, ale součet čísel 22 a 35 dělá právě 57.

Bolšakov upozorňuje na významnější čísla ‒ Rusko zatím neprovozuje jediný sériový Su-57. Dosud vyrobené Su-57 jsou vývojové prototypy. V nejbližších letech ruské letectvo získá pouze 15 sériových Su-57, tedy pouze jednu letku.

Další letouny, jak na svém blogu BMPD upozorňuje Ruslan Puchov, šéf ruského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies), Kreml získá nejdříve po roce 2028. Je to dáno dvěma důvody. Za prvé přijatý ruský státní vyzbrojovací program do roku 2027 nepočítá s nákupem dalších Su-57 a motory nové generace Izdělije 30 mají být dokončeny (včetně zkoušek a certifikace) nejdřív v roce 2025.

Bolšakov však upozorňuje, že „Spojené státy již vyrobily 187 sériových F-22 a více než 320 sériových F-35“. Zároveň Bolšakov připomíná, že Rusko neztratilo schopnost vyvinout a vyrábět nejmodernější stíhací letouny.

„Ruští designéři a průmysl nejen, že překonali nejlepší americké návrhy [F-22 a F-35 - pozn. red.], ale také se s obtížným procesem vyrovnali dvakrat rychleji než konkurenti,“ píše Bolšakov. Su-57 má dominovat v tom, že výkonově odpovídá F-22, tedy je schopen plnohodnotného boje vzduch-vzduch na krátkou i dlouhou vzdálenost, ale přitom dokáže nést (a to i ve vnitřních zbraňových šachtách) širokou škálu výzbroje vzduch-země (jako F-35), včetně střel s plochou dráhou letu.

Je zde však jeden problém. Cesta od vývoje zbraňového systému až po získání skutečného operačně nasaditelného bojeschopného systému je velmi dlouhá. Ostatně komplexnost tohoto procesu můžeme v živém přenosu sledovat u stíhačky F-35.

Zatímco prototypy lze draze vyrábět „na koleně“, pro sériové letouny se musí vyvinout a postavit výrobní linka (svou komplexností si vývoj linky nezadá s vývojem samotného letadla), nastavit vztahy se subdodavateli (pro plynulé dodávky náhradních dílů), postavit provozní zázemí, vypracovat postupy a procesy, které zajistí udržení nových letadel v provozu, vypracovat novou taktiku nasazení (pro využití všech schopností nového letadla), zajistit výcvik pozemního a leteckého personálu, zajistit komplexní letecké testy letadla a zbraní, testy schopností spolupráce s jinými zbraňovými systémy, atd. atd.

Jak připomíná Bolšakov, Rusko se při vývoji nových letadel muselo vyrovnávat (na rozdíl od USA) s drastickým nedostatkem financí. „Podle některých údajů ruská armáda v 90. letech a na počátku 21. století utrácela až 80 % vojenského rozpočtu země pro základní údržbu. Zatímco na nákup nových typů zbraní vynaložila méně než 20 % celkových vojenských výdajů ‒ což je pro armádu světové mocnosti neúnosně málo,“ píše Bolšakov.

V důsledku toho se Rusko soustředilo spíše než na vývoj nových letounů na rozvoj konstrukce stíhačky Su-27.  Výsledkem byl vznik víceúčelových stíhaček Su-30, Su-35 a stíhacích bombardérů Su-34. Tyto letouny nyní tvoří základ ruského letectva a námořního letectva.

Dle ruského autora bohužel tento osud nepotkal stíhačku MiG-29. Projekt slibné lehké jednomotorové stíhačky MiG-33 byl zrušen a nejnovější stíhačka MiG-35 ještě nebyla uvedená do provozu. Ruské letectvo navíc nakoupí zřejmě pouze 30 stíhaček MiG-35, závazně ale bylo objednáno pouze šest MiGů-35, a to s dodáním do roku 2023.

Po roce 1991 bylo v Rusku vyrobeno 118 ks stíhacích bombardérů Su-34, 630 ks víceúčelových stíhaček Su-30 a 84 ks Su-35. Tyto čísla ale obsahují také letouny určené pro export. Ruské letecké síly podle Bolšakova provozují pouze 108 letounů Su-34, 194 ks Su-30 a 70 ks Su-35.

Otázkou je, kolik těchto letounů je skutečně nasaditelných. Jakákoliv hodnota nad 70 % je úspěch, ale připomeňme, že Američané s letouny F-22 a F-35 dosáhly v roce 2017 nasaditelnosti pouze 50 %. Jinak řečeno, při nasaditelnosti 70 % zhruba 100 letounů Su-30, Su-34 a Su-35 je kvůli servisu a oprav vždy odstaveno. Hodnota 70 % přitom může být obecně klidně menší, ale jen s velkým úsilím větší.

Zajímavé je, že Bolšakov se vůbec nebaví o letounech MiG-29, buď kvůli jejich malému počtu ve výzbroji nebo z důvodů jejich nízkého podílu na celkové bojové hodnotě ruského letectva.

Pokud se budeme bavit o americkém letectvu, tak to má ve výzbroji kromě výše uvedeného počtu F-22 a F-35 také 941 stíhaček F-16C/D, 235 ks F-15C/D a 212 ks F-15E. Nesmíme také zapomenout na americké námořnictvo s 267 ks F-18A/B/C/D a 512 ks F-18E/F. Americká námořní pěchota může nasadit 277 ks F/A-18A/B/C/D. Americké letecké síly tak mají papírově osmkrát více stíhacích letadel než jejich ruští konkurenti. Přitom nepočítáme ostatní země NATO...

Bolšakov také varuje před velkou rozmanitostí typů a verzí letadel zavedených v ruském letectvu, a to dokonce v rámci jedné letky.

„Ozbrojené síly zavádějí letadla podle principu ‚pro každého trošku‘,“ píše Bolšakov s tím, že nejnovější letouny jsou po kusech dodávaný do každé jednotky. „Tento princip, ačkoli umožňuje jemné ‚rozdělení‘ nových letadel podél ozbrojených sil a dává jednotkám alespoň zlomek nové technologie, okamžitě vytváří problémy pokud jde o výcvik pilotů, údržbu, zásobování a opravy samotných letadel.“

Ruské letecké jednotky se tak musí vyrovnat s dvěma úkoly, s přeškolením pilotů na nové stroje a zároveň s prováděním bojových misí se starými letadly, což vede k „frustraci a zmatku v stíhacích plucích.“ Kromě toho pluk často neví, kdy dorazí některý z těchto vzácných strojů, takže nemohou plánovat příslušné personální pohyby,“ píše Bolšakov.

Podle ruského autora v dobách Sovětského svazu se přezbrojovaly celé pluky a divize ve velmi krátkém čase, což umožnilo rychlou rekvalifikaci desítek či stovek pilotů. Plnohodnotné bojové jednotky s novými letouny tak vznikly do dvou až tří let.

„Dnes je údajně bravurní dodávka dvou, tří, čtyř nových letadel do jednoho či druhého pluku ‒ tedy dokonce ani ne do letky! Pouze několik pilotů z celého pluku se školí na nové letouny, ostatní jsou nuceni být spokojeni s morálně a fyzicky zastaralým vybavením,“ uzavírá svůj článek Bolšakov.

Zdroj: Vzglajd

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Belgie jako nový uživatel stíhaček F-35A Lightning II

Po zdlouhavém výběrovém řízení oznámila minulý týden Belgie vítěze tendru na náhradu letounů F-16. Tím se stala společnost Lockheed Martin, která Belgii nabízí letouny páté generace F-35A Lightning II ...

Lobbování za stíhačku Su-57 v ruských médiích

Ruské ministerstvo obrany pořídí prozatím jen jednu letku nových ruských stíhaček páté generace Su-57. V ruských médiích ale firma Suchoj pokračuje v lobbování za svůj stroj. Nejnověji Michail ...

Nasazení ruských stíhaček Su-57 v Sýrii

Před několika dny ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video z únorového nasazení dvojice prototypů stíhaček Su-57 v Sýrii. Letouny provedly deset misí a údajně v jednom případě použily perspektivní ...

Sloní chůze stíhaček F-35A Lightning II

Příslušníci 388. stíhacího křídla a přidruženého rezervního 419. stíhacího křídla ze základny Hill Air Force Base v Utahu poprvé vyzkoušeli se stíhačkami F-35A Lightning II taktiku „sloní chůze“. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 2 z 3
  • Shania
    18:31 29.11.2018

    infi: podle toho co řekl pilot na TAILHOOKu, tak AIM-9 stroj zasahla, ale neexplodovala, protože byla vypalená pod min. vzdáleností.

    Nicméně, i kdyby selhala, tak to nepoukazuje naprosto na nic. Vždycky je určité % munice co selže, je vypáleno mimo jejich obálku atd...

    ---
    50% dostupnost u F-35 je na celou flotilu, většina jich je u výcvikových letek a jsou to starší stroje s nižší spolehlivostí a nedostatkem náhradních dílů.

    Bojové letky mají dostupnost 70-90%

    Uvidíme v příštích letech, když bude většina v 3F konfiguraci.

    Dostupnost taky nedávno monstroval nedávný sloní pochod.

  • Jirosi
    17:49 29.11.2018

    Pokud chcete porovnávat schopnosti západních strojů fungovat. Tak tu máte USA NAVY a jejich v podstatě neustálé bojové nasazeni od roku 2001.

    Vždy mně pobaví ty kecy o tom, že na "východní" technice provedete opravdu bez náhradních dílů. Tomu se říká údržba. Proto existují bez údržbové systémy, aby se nemusela před každým spuštěním utahovat spousta matek, atd.

    Neoperují ty F-22/F-35 co se nedají nikde nasadit a dlouho provozovat i nad Syrii?

    Pokud USA má svoje zdroje roztahané po celém světě. Zajímavé, že největší stát světa je má vždy v té oblasti, kde se zrovna útočí překvapivě na něj.
    Tenhle stav bývá výsledkem spíše plánovaného útoku, na cizí stát než obrany.

    Nasazení Tu 160/Ch-102, je takové to klasické máme přece atom..

  • stronger.p
    16:10 29.11.2018

    dusan

    V dnes vyšlém článku na Militaryboxu se píše:

    Podle portálu defence-blog Egypt objednal nové AH-64 z důvodu potíží s ruskými vrtulníky Ka-52 Alligator, které začíná dostávat na základě smlouvy uzavřené s Ruskem v roce 2015. Motory ruských vrtulníků údajně při vysokých okolních teplotách ztrácejí hodně na výkonu a některé elektronické systémy vrtulníků trpí poruchami. Tato tvrzení jsou v rozporu s nedávným hodnocením Ka-52 piloty a operátory při návštěvě egyptského prezidenta u jednotky vyzbrojené těmito stroji. Poněkud pravděpodobnějším zdůvodněním dalšího nákupu AH-64 je prosté doplnění stavů vrtulníků u jednotek působících na Sinaji, které v některých případech působí koordinovaně s izraelskými jednotkami vyzbrojenými taktéž vrtulníky AH-64.

    Více zde: https://www.militarybox.cz/news/egypt-koupi-dalsi-vrtulniky-ah-64/

    Někdy může být skutečnost zcela jiná, než si přejete

  • gangut
    15:58 29.11.2018

    dusan
    A máte aj údaje o tom, že by rušili nákup kamovov? Alebo máte nejaké informácie o ich poruchovosti? Ja som našiel len informáciu o nákupe 10 apačov k tým asi 40, ktoré už prevádzkujú. V texte ktorý ste postli to autor spojil s nejakými všeobecnými náznakmi že je to kvoli nespolahlivosti ruských. Ale nie je tam nič o tom, že by ich mali nahradiť alebo bol ich nákup zrušený. A pokiaľ viem tak kamovy nakupujú v rámci sútaže pre námorníctvo, v ktorom sútažil s Tigrom.

  • dusan
    15:29 29.11.2018

    gangut

    Má to totálnu logiku : )

    Treba však vedieť, že Egypt nakupuje nie len námorné Ka-50K pre Mistraly, ale i "normálne" Ka-52 pre armádu ....

    raziel87

    Hocijaká publikácia z roku 2016 čerpá počty maximálne z roku 2015 a v posledných rokoch ruské letectvo rýchlo prezbrojuje. MiG-y 29 (9.12, 9.13) už neslúžia u bojových útvarov v Rusku - už ho má len ruský kontigent v Arménsku a ten sa ich zbavuje a mení za MiG-y 29SMT.

    Tie počty vyrobených strojov budú OK, ale značná časť techniky ostala v nástupníckych štátoch ZSSR mimo Ruska, časť bola odpredaná a časť už vyradená.

    https://ru.wikipedia.org/wiki/Военно-воздушные_силы_Российской_Федерации

    Myslím, že tieto čísla sedia celkom dosť .... len ten "nestíhací" MiG-31K mi pripadá skôr ako plán než skutočnosť ...

  • raziel87
    14:30 29.11.2018

    2 Dusan

    jste si jistý těmi vámi udávanými počty? nevím, ptám se. Pro zajímavost jsem si otevřel. Ruské vzdušné síly (tuhle knihu doporučuju!) z roku 2016 a tam je "krapet" jinak.

    MIg-31 byl vyroben (když sečteme všechny verze a protoypy) v počtu 519 strojů
    349 x Mig-31 (iz.01)
    101 x Mig-31 (iz.DZ)
    69x Mig-31 B/BS

    Dále samozřejmě docházelo k přestavbám starých iz.01 na modernizované BM/BSM, kde je počet operačních strojů udáván myslím okolo 90-100ks a dále stále létají i DZ/B/BS v počtu dalších cca 100ks (většinou se ale jedná o úloženky)

    Co se týče starých Migů-29 SMT tak jen těch bylo VMF dodánho mezi lety 2008-2015 44ks. nechci teď sčítat všechny verze od 9.12 až po 9.18, ale určitě se dostaneme na mnohem vyšší číslo než Vámi udávaný počet cca 100ks. Kolik jich je v dnešní době letuschopných, netuším.

    Dále se v knize udává, že Su-27/Su-30/Su-34/Su-35 bylo dohromady vyrobeno
    1 289ks. Nejvíc připadá na stařičké Su-27 P, tam jsme asi na 600ks, další velký počet připadá na Su-27 UB (dalších 186ks)

    Z novějších máme 121 x Su-34....a dál už mě nebaví psát a počítat.

    Mnou uvedená data jsou k roku 2016. Hodně strojů bylo mezitím sešrotováno, popřípadě jsou ve stavu, kdy je lepší je rovnou hodit ze skály :-D ale co jsem teď v rychlosti koukal na ruslet, myslím, že tebou uvedené počty nejsou tak úplně správné

  • gangut
    13:27 29.11.2018

    dusan
    Ale iste, defence blog. Takže Egyptania nakupujú dalších desať apačov aby nahradili ruské kamovy, ktoré kupovali len kvoli akvizícii rusifikovaných Mistralov. Má to logiku.

  • Pilot
    13:27 29.11.2018

    Fenri
    Omluva, má chyba. S tím přirovnáním k Mondeu přišel cermakus, nikoliv ty.

  • dusan
    13:07 29.11.2018
  • danny
    12:57 29.11.2018

    fenri: to jsme se nějak špatně pochopili, já právě na bezúdržbový provoz čehokoli, co lítá, jezdí nebo jakkoli se hejbe zajištěné přidáním pár drátků a křemíku moc nevěřím. A švédskou létající chřipku jsem akceptoval jako velmi speciální případ, ale pouze proto, že je od začátku konstruována na provoz z malých letišť a snadnou údržbu. Servisní (a taky business) model amerických produktů je postaven trošku jinak.

    Jinak v té Sýrii si několik strojů odlétalo celou životnost a pak šly rovnou do šrotu. Takže si nedovedu představit lepší důkaz robustnosti konstrukce a snadného servisu.

  • infi
    12:42 29.11.2018

    omluva za preklepy
    *amraam

  • infi
    12:41 29.11.2018

    stronger.p:
    Mate pravdu, jednalo se o drivejsi sestrel SU-22, kde AIM9x minul a nasledoval sestrel ARAAMem 120.

    Ten turecky sestrel toho chudak je docela nejasny, co se tyce poctu a typu pouzite munice.

    Na podstate myslenky to nic nemeni :-)

  • stronger.p
    12:29 29.11.2018

    @infi
    Zřejmě myslíte sestřel syrského letounu SU-22M4. První raketu "zarušil" z výmetnice klamných cílů, druhá mu byla osudná

  • infi
    12:20 29.11.2018

    Rad bych pripomnel, ze AIM9X vypalena z turecke F16 nedokazala ze 7mi kilometru trefit nic netusici SU24 ktere si tam poklidu krouzilo nad hadrarema.

    Takze jestli AIM9x nedokaze trefit cil letici 700km/h, bez zadneho ruseni, mam vazne pochybnosti o super-schopnostech AA strel ve vybave NATO, ale treba na f16net foru pisou neco jineho :)

  • fenri
    12:16 29.11.2018

    Pilot: pokud chcete soudit bojeschopnost současných ruských letadel podle starého Mondea, tak je to váš boj. Osobně si myslím, že zcela mimo mísu.

    Řekl bych, že o servisovatelnosti ruských letadel tady nemáme nikdo žádné informace. Snad jen to nasazení v Syrii, které nebude odpovídat realitě u řadových jednotek v týlu (jako neodpovídá ani u západní techniky - na mise prostě jde vždy to lepší) a tam vidíme, že jak staré, tak nové ruské mašiny dávají drsný zápřah velmi dobře. Nakolik je to relevantní je věcí akademického plácání na roky. Každopádně článkův předpoklad, že ruská letadlo jsou spolehlivá a konto toho, že málo létají je zjevně vyvracen praxí.

    Článek, který sice nepopisuje přesně to, o čem je řeč, ale přecijen bude relevantnější, než povídání si o autíčkách:
    https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/nejslabsi-letadlo-boeing-737_503746.html

  • Pilot
    12:05 29.11.2018

    Clanek:
    "Na jednu stranu tady pod kazdym druhym clankem cteme jak Ruske stroje vlastne za zapadnimi v nicem nezaostavaji, taky pouzivaji kompozity, taky maji vysoce sofistikovane, ..."

    Tleskám, velmi trefná poznámka. Opravdu si i já uvědomuji, že celou dobu se řešila "přetechnizovanost" US moderních strojů, přičemž sůčka 30, 34, 35 sice "nejsou až tak přetechnizovaná", ovšem náročnost na servis bude asi podobná. Navíc v ruských podmínkách, ,mám takový pocit, že to bude pro ruské mechaniky mnohem náročnější, než pro US mechaniky s americkým zázemím.

    Fenri:
    Vraťme se k přirovnání s tím starým Mondeem. Asi je pravda, že náročnosti ůdržby byla relativně nižší. Ale hlavně v tom, že nebylo třeba tolika špičkových zařízení a nástrojů jako u Mondea poslední generace. Ovšem když si představím, v jakém stavu jsem vídal tu "starou dobrou nenáročnou techniku" a jak často se tato nenáročná technika vracela do servisu, pak musím konstatovat, že ač nákladnější, tak údržba moderních strojů je daleko efektivnější.

  • Clanek
    11:18 29.11.2018

    Cela zdejsi diskuse byla o porovnavani. Rada komentujicich zde tvrdila, ze Ruske letadla na servis jednoduchsi maji vetsi sanci na provozuschopnost za skutecnych bojovych podminek. Na to jsem ja reagoval, ne konkretne a jenom na vas, zpochybnujic onu legendarni jednoduchost MODERNI ruske vojenske techniky. Na coz jste se zapojil vy a sel na to "od lesa" s "dukazem" toho, ze to Ruske stroje zvladaji viz jejich stace v Syrii. Nebudu se ted bavit o cele tricitce toho co Rusko v Syrii melo a ma, ani zdaleka vsechno z toho bych nenazval modernim (na coz treba borci z tureckem sestreleneho Su-24 doplatili) jak i sam pisete, ale v predmetu predesle debaty ta vase vsuvka nerozsekava ani jednim ani druhym smerem, a o tom byl muj druhy koment. Na to vase "od lesa" jsem tedy reagoval jen podobne "chytre".

    To vase zpochybneni tedy i nadale beru za takove jalove, na tech par kusech mozna vyberove techniky jsme VE VZTAHU K ZAPADNI TECHNICE CELKOVE, k tomu k cemu se tu neustale porovnavala, nedokazali zhola nic.

  • fenri
    10:55 29.11.2018

    Clanek: zkuste se prosím zaměřit na to, co píši, když se mnou polemizujete. A ne na to, co by se vám hodilo, abych psal. Kde zatraceně TVRDÍM, že by nedaly Raptory či lightningy?
    Já jen zpochybňuji to, že by ruská letadla byla rozumně servisovatelná a měla slušnou bojeschopnost díky tomu, že létají málo, jak tvrdíte.

    Navíc nejde o 4 kousky Súček a pokud jste něco málo sledoval, tak to dobře. Víte. V Hjemimu bázuje a létá víc bojových stojů, než má letectvo leckteré středoevropské země. Bavíme se o balíku cca 20-30 strojů, co zvládaly po několik měsíců ostrý bojový provoz. Nebavíme se o 4 strojích.

  • Clanek
    10:46 29.11.2018

    Porovnavat 4 vybrane kousky sucek (treba prioritne v 100% stavu) se stavem komplet letectva snad nelze... ? Nebo jinak, je nekde psano, ze by podobne tempo 4-5 letu denne po nejakou ohranicenou dobu (stejne dlouhou) nezvladlo i vybrane kvarteto 4 raptoru nebo 4 lightningu? Dokud se to nezkusi nemuzeme tvrdit ani ze jo, ani ze ne.

  • fenri
    10:08 29.11.2018

    Clanek: no, jenže třeba v Syrii jela Sůčka (ať již veteráni jako Su-24 a Su-25, či nové 30,34,35) po docela dlouhou dobu v režimu 4-5 bojových letů denně. V prašném prostředí, hodně podvěšené a na plný kotel ze startu rovnou nastoupat. A to operační tempo dávaly dlouho. A na druhou stranu třeba v Afghanistnu se Tigry provozuschopností zas tak moc nepředvedly.

    Nehledě na detail, že někdo tu vysvětloval, že je jedno, když Rusové mají dobrý poměr cena/výkon a své schopnosti a vývoj dávají levně, kdy Amerika má peněz neomezeně. A najednou nemají na notebook a multitool :-)

  • Clanek
    09:51 29.11.2018

    Na jednu stranu tady pod kazdym druhym clankem cteme jak Ruske stroje vlastne za zapadnimi v nicem nezaostavaji, taky pouzivaji kompozity, taky maji vysoce sofistikovane, trvacne a nezerouci motory, taky maji extra vyspelou a schopnou avioniku a spickove senzorove vybaveni to zapadni dokonce prekonavajici atd. a na druhou stranu mame verit pohadkam o tom jak bude zapad se svymi super extra na udrzbu narocnymi a pretechnizovanymi stroji v pripade konfliktu brzo na holickach a tahat z pouste F-16, zatimco Rus bude sve stroje drzet ve vzduchu pomoci kladiva a sroubovaku. Nejak nevim ktere casti toho pribehu mam verit... ?

    Kazdopadne kolem 50% nasaditelnosti USAF bych se moc netocil, kdyz nemame ani v nejmensim jistotu, ze je na to Rus i s jednoduchsimi stroji nejak zasadne lepe (tak nejak tusim, ze pri nedostatku penez na tom bude spis jeste hure). A uz vubec bych to nedaval za vinu jen slozitosti onoho stroje. 1) Ani pokladna USAF neni bezedna, takze cast tech stroju muze stat jen proto ze momentalne neni na nahradni dily (coz by v pripade konfliktu nikdo neresil) nebo 2) nahradni dily jednoduse vubec nejsou dostupne z duvodu toho, ze si cely dodavatelsky retezec u F-35 teprve seda, anebo za 3) to muze byt i o tom, ze typicky zapadni nalety na letadlo a rok budou nekde jinde nez kolik se zvyklo litat u nas, tim spis dal na vychod, a castejsi servis muze byt jen o tom ze toho flotila F-35 / F-22 odlita solidni kvantum (coz je opet neco s cim by se muselo vyrovnat v pripade konfliktu i Rusko).

  • fenri
    09:36 29.11.2018

    Danny. Torong - no, je krásné, jak tu prezentujete, jak F-35 skoro bezúdržbová a nebo jak se dá v klídku udržovat s notebookem a s Leathermaním multitoolem v kapse a já bych vám i věřil.

    ...jenže proč jich teda 50% USAF nelítá, bo jsou na opravách a údržbě?

  • danny
    09:25 29.11.2018

    Torong: jenže to, co popisuješ, je po desetiletí specifikum švédské konstrukční školy a netýká se jen letadel. Je to v DNA jejich doktríny.

    flanker.jirka:já to přitom nemyslím nijak zle, Aeru fandím, a NG považuju za super nápad. Jen prostě na to zkouším koukat realisticky. Mám vážné obavy, že by náš průmysl měl dnes sakra problém vyrábět byť jen tu licenční 21 (myslím samozřejmě s tím podílem vlastní výroby, jako tehdy samozřejmě), natož ji sám vyvinout. Tak to prostě je...

  • Jirosi
    09:14 29.11.2018

    „Podle některých údajů ruská armáda v 90. letech a na počátku 21. století utrácela až 80 % vojenského rozpočtu země pro základní údržbu. Zatímco na nákup nových typů zbraní vynaložila méně než 20 % celkových vojenských výdajů"

    Kolik sakra vynakládáme my?

  • gangut
    08:34 29.11.2018

    Torong
    To je fakt detinská predstava posudzovať veci podľa propagačného filmu. Tak to nefunguje. V skutočnosti tú krabičku musíte mať a prípadne pár dalších, aby ste prišli na to že to je tá pravá. Občas takým skúšaním odpálite aj novú za pár mega. Tak sú totiž vačšinou troubleshooting procedúry postavené. Čerstvý príklad máte z Indonézie, kde padol fungl nový boeing pretože neboli schopný dlhodobo odstrániť závadu. A to má predpokladám jednoduchšiu avioniku ako Grippen. Z propagačných videí a z leteckých dní skutočne nezistíte aká je údržba náročná. Neviete ani koľko lietadiel trebárs v Českej armáde je momentálne neletuschopných.

  • darkstyle
    08:31 29.11.2018

    Cernakus

    Podla mna si stara skola, stary paprda - ktory, bol za sociku zvyknuti veci opravovat na 100X a nevies sa zmierit s tym, ze teraz sa veci menia..

    A ked sa vela krat nejaka cast meni, tak vyvinu novu, aby sa nemusela tolko..

    Takto to funguje na zapade a BODKA.

    A F-35 oproti tomu tvojmu SIEMENSU, ma naliate X-krat viac penazi, aby mohli ryhclejsie urcovat zavadu, ako v tom stroji pri ktorom stojis a opravujes ho..

    Proste sa skopcakom neoplati narvat tolko penazi do diagnostiky
    1) ani nevyrobia tolko kusov toho stroja ako F-35 (moj skromny odhad)
    2) cena toho stroja je asi radovo nizsia ako F-35
    3) dolezitost stroja je asi Ynde - skopcak bude mat vo svete aj doma konkurenciu, F-35 ju jaksi nema (viac menej) -takze F-35 musi fungovat
    4) LM a F-35 je ich TOP priorita a TOP projekt na ktorom doslova pada firma, asi tvoj stroj u skopcaka nebude mat take iste postavenie..

    Preto, ked im nastal pruser s F-35 a spadlo lietadlo, tak do 24H mali flotilu online - v case mieru a tebe ked ti padne stroj tak chodia k tebe na opravy jak na dovolenku.


    BTW: Inak som sa zamyslal, preco tak prudko padla pri F-35 nasaditelnost zo 70% na 55%..
    A napadlo ma, ze sa prave v tom roku dokoncoval vyvoj a plosne sa zavadzal 3F
    Nemohlo by to mat vplyv na celkovu nasaditelnost flotily, kde hlavne u starsich strojov neslo len ctr+c a ctr+v co sa tyka software-u, ale museli sa premontovuvat cele bloky systemov a rozoberat lietadla, testovat a davat dokopy???
    Je to len moj dohad - uvidime o pol roka, tristvrte ked vyjdu cisla za tento rok..

    Snazim sa pouzivat len stary dobry sedliacky rozum - ziadnu vysiiu divci ani F-16.net za tym nehladajte..

  • Torong
    06:14 29.11.2018

    @Cernakus:

    Zajímavý způsob, jak přiznat, že nemáš čím argumentovat a Shania má (jako obvykle) pravdu...

    Doporučím ti podívat se na nějaký dokument o provozu Gripenů ve Švédsku. Tam se dozvíš, jak v tvé oblíbené praxi provozují tyhle letadla se spoustou kompozitů a nabitá elektronikou z dálnic a odstavných ploch vedle nich. Ukážou ti, co všechno se dá změřit s noťasem a univerzálním konektorem a jak se ta supersložitá elektronika opravuje během několika minut vyšroubováním jedné krabičky a našroubováním druhé.
    F 35 byl vyvíjen se stejnou myšlenkou. Opravovat se toho moc nebude. Prostě se vymění díl.

  • cernakus
    23:45 28.11.2018

    shania:

    a tady se dostáváme do zapeklité a ihmo neřešitelné situace. Ty mně budeš bombardovat hezkými prezentacemi LM, jak je F-35 bezúdržbová, odolná, prakticky věčná, když se jí dá trochu té lásky a já tě budu bombardovat mou praxí s obdobnými prezentacemi firem Siemens, Beckhoff, Keynce... které se tak rozchází s realitou mého denního chleba, že už se s jejich zástupci neseru a do očí jim familiérně říkám "lháři".

    A samozřejmě nikdy neuvěřím, že zrovna Lockheed Martin je jediná firma na světě, která to má jinak (zejména, když to jsou jen zasraní ulhaní američané, proti kterým jsou skopčáci ze Siemensu chlapi svého slova).

    Takže bych to tak nějak ukončil, že se shodneme, že se neshodneme :-)

  • flanker.jirka
    23:26 28.11.2018

    danny: važte slova, ať vás tu neukřižují :-D
    ...vyvíjet v aeru sami nadzvuk, to je mimo realitu, stačí se podívat jak velké pytle peněz to stálo švédy.
    Snad jen, že by korejci v Hyundai a Kia rozjeli další linku na již existující FA 50.

  • danny
    23:16 28.11.2018

    PavolR: hezká myšlenka, ale obávám se, že nad naše síly. Nějak jsem se dostal k insider informacím o porodních bolestech NG a velké naděje to ve mě nevzbudilo.

  • danny
    23:12 28.11.2018

    Cernakus: jak jsi správně odhadl, na labutě jsem zapomněl. Bral jsem sice v úvahu kalibrační ponorky, ale jen okrajově. Minulou diskusi o podmořském životě jste mi s fenrim a pár dalsimi tak zamotali hlavu, že pořád nevím, jestli by se dostaly z toho bastionu a neprehral by se jim motor v Golfským proudu. Ale pořád mi připadá, že by se americký průmysl z pár kalibrů i dárků z blackjacku dokázal vzpamatovat celkem rychle.
    No a z čeho by startovali... Chtěl jsem napsat, že z těch neodhalitelnych ll, ale to by se zase mohlo zvrhnout v pleveleni diskuse, takže mi z toho leze potřeba spousty, ale fakt spousty tankerů.
    Jinak tvou skepsi k moderním udelatkum, co vlastně ani nepotřebují obsluhu, plně chápu. Vždy mě znovu překvapí výkřik poslední techniky narvany elektronikou a pak najdeš klíčovou komponentu přichycenou obyčejnými samoreznymi vruty do plastu a podobná zvěrstva. A servisaci, co umí akorát přehrát software a zkoušejí tak řešit i prasklou žárovku, to je vůbec výživné.

  • Shania
    22:42 28.11.2018

    cernakus: 1) RAM povrch je mnohem citlivější než prostá barva
    - jistě, nemůžeš u nich na udržbu povrchu srát..
    ale mnoho 4gen strojů RAM nátěry dnes používají... a RAM u F-35 není jen o nátěru, ale je zapečen do kompozitních materiálů a je velmi odolný, hlavní problém je u panelu které nejsou určené pro běžnou údržbu...

    2) Komponenty jdoucí na hranici odolnosti materiálů (snížené inženýrské marže, zejména u motoru) - jistě a proto drak a motor jsou dělány, aby vydržely déle než stroje předtím... US bude mít daleko menší starosti životností motorů než budou mít rusové...

    3) Pomuchlaný plast (uhlíkový kompozit) kladivem nevyrovnáš
    - kolik že konstrukce Su-35 tvoří kompozitní materiály?

    4) Si v jeho elektronice s páječkou ani neškrtneš
    - to je pravda, ale ta elektronika taky vydří trochu víc...

    A nezapomeň, že většina ruských strojů jsou těžké dvoumotorové stíhače, s mixem západní a ruské/sovětské avioniky co za ty roky splácnuli... Udržovat tyhle stroje mimo letiště taky nebude žádná sranda...

  • skelet
    22:29 28.11.2018

    PavolIR: řekl bych, že technologie jsou za těch 50let trošku dál. Navíc nevíš jaké byly licenční smlouvy, přeci jen nevznikly žádné československé licenční verze MiG-21F-13, takže tam byl nějaký háček. Namísto toho se Aero zaobíralo nadzvukovými studiemi L-59, následně L-159 (takový československý Jaguár) a posléze Machtrenérem (taková československá F-16).
    Navíc máš problém s levným a dostupným motorem. Čímž se dostáváš oklikou vlastně k motoru Snecma M88, Adour Mk 821, F125 a АI-322F.
    Tyto motory nejsou pod takovým drobnohledem, takže by ti to mohlo u exportu procházet. No a pokud bys chtěl použít francouzský M88, tak je lepší oslovit Srby jestli mají ještě dokumentaci ke svému projektu Novi Avion (jednomotorový Rafale). A pokud dvoumotorák, tak potichu se na to samé zeptat tchajwanců u jejich Ching Kuo.

    Akorát nevím kdo by to nakupoval.

  • flanker.jirka
    22:23 28.11.2018

    PavolR: takové letadlo už je i v operačním použití, bohužel, pouze v Asii.
    https://en.wikipedia.org/wiki/KAI_T-50_Golden_Eagle
    ...verze FA 50

  • PavolR
    22:15 28.11.2018

    V náväznosti na diskusiu o premárnenom projekte Mig-33 a príbuzenskom vzťahu medzi Mig-21 a JF-17 ma napadla taká technická otázka: Dokázalo by Aero vytvoriť lacný nadzvuk na podobnej báze?
    Aero z čias licenčnej výroby disponuje dokumentáciou k stíhačke Mig-21. Urobiť potrebné úpravy draku by pre nich nemal byť problém, rovnako tak nahodiť systémy, ktoré už má ALCA. Stačilo by už iba zohnať vhodný moderný motor (pripadne lepší radar) a integrovať patričné zbraňové systémy. keďže by išlo o výsostne exportné lietadlo, neboli by také tlaky na schopnosť čeliť špičkovo vyzbrojenému protivníkovi.

  • cernakus
    22:07 28.11.2018

    asfd:

    souhlas. Plus fakt je, že by mu ty nové stroje stejně ti matadoři neopravili. Dnes i "odbornici" z domovských firem opravují způsobem: "může to být problém v komponentě A, nebo B, nebo C nebo D. Postupně vyměníme všechny a jak se to chytí, máme viníka..." Někdy z nich dost rostu, protože mně vždy zajímá příčina a snažím se tomu přijít opravdu na kloub.

  • asdf
    21:57 28.11.2018

    cernakus > K vymene strojov za moderne. U otca nahradzal stroje vo firme novymi. Kde robil, sa robilo v neprtrzitej prevadzke. Samozrejme, bezudrzbove, znizia sa naklady a podobne reci. Vo firme poprepustali ludi. Ved naco, ked to netreba urdrziavat. A dopadlo to podla hesla reci sa vedu a chlieb sa je. Kazdu chvilu nieco posrate. K deklarovanym parametrom sa to casto ani nepriblizilo. Ked sa to posralo, tak sa to odstavilo a cakalo sa kym pride dodavatel a opravi to.

  • cernakus
    21:48 28.11.2018

    Shania:

    A samozřejmě, že jistě půjde zvýšit dostupnost stíhaček 5. generace odfláknutím nebo ignorováním některých oprav, údržeb atd... Jenže, to pak ty "cutting edge" technologie přestanou fungovat a stane se ti z toho předražená stíhačka 4. generace. Jako příklad za všechny - vyflákni se na poctivou údržbu RAM a co nám udělá stealth? No přece pápá, milé děti ;-)

  • cernakus
    21:46 28.11.2018

    Shania:

    protože
    1) RAM povrch je mnohem citlivější než prostá barva
    2) Komponenty jdoucí na hranici odolnosti materiálů (snížené inženýrské marže, zejména u motoru)
    3) Pomuchlaný plast (uhlíkový kompozit) kladivem nevyrovnáš
    4) Si v jeho elektronice s páječkou ani neškrtneš

    A F-22 je na tom ještě hůře (anžto od začátku není projektován ani pro provoz ve ztížených podmínkách).

    Než začneš protiargumentovat, tak se nejprve zamysli, jaký zázemí, nástroje a schopnosti je třeba na opravu Forda Mondeo MKI a MKIV. Pokud si to představit neumíš, tak se nějakého automechanika okolo tebe zeptej. A to je menší technologický rozdíl, nežli mezi F-16 monkey verze (tedy maximálně zjednodušená, prakticky stavem techniky odpovídající 80tým letům) a F-35.

    Chápu, že jsi schopen mně zahltit propagačními materiály LM o tom, jak je mnohem jednodušší a sluníčkovější udržovat F-35 než F-16, ale moje praxe říká, že to tak nikdy nefungovalo, nefunguje a fungovat nebude. A opravdu jsem měl možnost restaurovat stroje (linky) ze 70tých let a zároveň i stavím jejich praprapra potomky s nejmodernějšími autodiagnostickými, takřka samoopravovacími subsystémy.

    PS: To, jak jednoduché je udržovat stroje páté generace nám trochu napovídí prostý fakt, že u obou mají USAF vážné potíže udržet jich dostatečné procento v provozu a to je prosím pěkně MÍR. Nedělej si iluze, že válkou by se to procento zlepšilo.

  • Luky
    21:24 28.11.2018

    No nevím, psalo se, že jednosměrný dataliknk bude na Rafalu, u EFT a Gripena se má prý využívat obousměrný datalink.

  • nvkl
    21:09 28.11.2018

    Ruska propaganda? Ruský weby nečtu, zato v těch našich o smrtelným nebezpečí z Ruska čtu pořád..

  • Shania
    20:43 28.11.2018

    Jara: např. absence obousměrného datalinku.

    Cernakus: proc si myslíš, že udržovat F-35 je složitější než F-16?

    F-35 neni B-2, neni to stroj zapakované v klimatizovaných hangarech, parkují je v otevřených přístřešcích. Je to stroj dělaný pro operace z provizorních letišť s omezenou logistikou, pro operace v stižených prostor LHD a CVN. Bezna urzba v poli je snadna, pokud budou dostupné nahradni dily.

    Další vec je, že strarší stroje, obzvlášť jejich avionika není na udržbu žádná stranda a spolehlivost těch systémů není nijak skvělá.

  • flanker.jirka
    20:42 28.11.2018

    Shania: jen pozor s HOJ na jednorázové odhazovatelné rušiče, nebo vlečené rušiče.

  • flanker.jirka
    20:40 28.11.2018

    Shania: HOJ se týká pouze pracovních frekvencí samotné AIM 120 nebo pokrývá i jiné pásma?
    ...z principu lze rušit vše, nejlépe pokud znáte samotný systém, typickým příkladem byl Vietnam nebo blízký východ. Jakákoliv kořist nepřátelské elektroniky se projevila jako super devíza v poznání systému.
    Možná se, na místo rušení, dočkáme jiných technik, AESA antény by mohly být účinné na kratší vzdálenost s EMP a když se podíváte na to jak malé a rychlé cíle lze sestřelovat, tak by neměli mít palubní radary problém zachytit střelu a navést na ní svou vlastní. Klidně by to mohla být lehká obranná střela s dosahem max 10 km. Třeba takový prcek s hmotností do 30 kg.

  • cernakus
    20:27 28.11.2018

    StandaBlabol:

    mno spíše se překonáváš ty, ale v nechvalné disciplíně ;-)

  • Jara
    20:19 28.11.2018

    Shania
    Mohl bych se zeptat odkud máte informace, jako že AIM D má kvalitnější avioniku než meteor? Co já vím třeba jste raketový inža, nebo to píšou na f16 netu? Myslím že tohle jsou dost citlivé údaje ....

  • Martin23
    20:16 28.11.2018

    StandaBlábol

    Ne Rusové mají výhodu v tom, že bojovat se bude u jejich hranic, kde budou moct nasadit všechno, co dostanou do vduchu a zespodu to bude kryto špičkovou PVO.

    USA (NATO) budou schopny nasadit zlomky svých kapacit.

    Zjednodušeně se tomu říká výhoda vlastního hřiště.

    Proto taky USA masivně vyrábí F 22 a F 35 . Mají dojem, že tyhle letouny prostě proletí ruskou PVO.

    Já osobně tomu moc velkou šanci nedávám.

    I když tohle všechno jsou jen hloupé řeči.

    Každý vážnější útok na Rusko má jediný scénář. Použití JZ.
    Díky Iskanderům by se ve vybraných evropských destinacích nestihli ani poškrábat na prdeli.

  • StandaBlabol
    20:03 28.11.2018

    Cernakusi,

    Takze Rusove maji vyhodu v tom, ze jejich letadla jsou sice starsi, ale za to jich maji mnohem min. Dneska se prekonavas...:)

  • cernakus
    19:32 28.11.2018

    shania:

    jenže tím se dostáváme k meritu věci. Z nějakého lokálního letiště nebo dálnice se ti F-22 a F-35 dlouho provozuschopné udržet nepodaří. A tím se kruhem vracíme k staré dobré klasice průměrných letadel typu F-16/F-15, které sice nejsou tak super, jako jejich následovníci, ale kvantitou a vytvrdlostí vůči válečným podmínkám pátou generaci zcela zastíní.

  • Sokrates
    19:30 28.11.2018

    To sú mi zase údaje, jak vycucané z prstu. :-D
    Ruské letectvo nemá 194 ks Su-30 ani omylom. Celkové objednávky od roku 2012 boli podpísané v úhrnnom počte 116 lietadiel. Z toho letectvo už dostalo 88 ks a námorníctvo 22 (ešte dostanú 6 kusov). Netreba zabúdať, že 3. mája 2018 sa po štarte zo základne Humajmím jedna Su-30SM zrútila do mora. Čiže Rusko má dnes celkovo 109 stíhačiek Su-30SM.
    Neviem, odkiaľ má Bolšakov informáciu, že Su-30SM sú do každej ruskej jednotky dodávané len po pár kusoch. Rusko pomerne systematicky buduje na každej základni niekoľko letiek po 12 lietadlách:
    Domna - dve kompletné letky po 12 ks (celkovo 24 ks)
    Millerovo - kompletujú druhú letku (celkovo 22 ks)
    Chalino (Kursk) - kompletujú druhú letku (celkovo 22 ks)
    4. štátne centrum bojovej prípravy má v Lipecku 4 ks a v Kubinke 8 ks, čo je pochopiteľné - tam sa kompletné letky neplánujú.
    929. štátne letové skúšobné centrum má v Achtubinsku 4 ks, čo je tiež normálne.
    A nejaké stíhačky (4 ks) sú zrejme stále v Sýrii a mali by byť dislokované na základni Dziomgi.

Stránka 2 z 3